"Ale i tak tu soustavu pozemnich stanic je treba vybudovat. "
ano, zem sa točí..
ale aj k pozemným staniciam, existuje alternatíva
umiestniť, ďalšiu sadu navzájom sa suplujúcich a ako sieť spolupracujúcich retranslátorv na geostacionárnej dráhe zeme
potom by už fakt mohol na spojenie s marsom stačiť nejaký "jednometroví tanier", bez ohľadu na vzájomnú polohu
citace:"Ale i tak tu soustavu pozemnich stanic je treba vybudovat. "
ano, zem sa točí..
ale aj k pozemným staniciam, existuje alternatíva
umiestniť, ďalšiu sadu navzájom sa suplujúcich a ako sieť spolupracujúcich retranslátorv na geostacionárnej dráhe zeme
potom by už fakt mohol na spojenie s marsom stačiť nejaký "jednometroví tanier", bez ohľadu na vzájomnú polohu
Metrovej talir si ne.
Takhle, na GTO narozdil od Marsu dostaneme vice "kilo".
Cili GTO retlanslacka bude moci byt tezsi nez Marsovska sonda.
Ta GTO druzice bude vlastne "prihradova" platforma na ktere bude nekolik 2.5-4m parabol se 100W PA (pro udrzeni spojeni s nekolika sondama do cca 6-ti AU.
Ale pokud to ma nahradit pozemni 70m paraboly DSN site, tak by to musely byt alespon 50m paraboly (priblizny rozdil 20m v prumeru = prumerny utlum atmosfery).
Je jasne, ze by pak nevadila atmosfera, ktera kdyz je destivo a mlha dokaze uplne vygumovat signal a tak se pak ceka az se Zeme otoci na dalsi z pozemnich stanic DSN....preruseni signalu.
Takze nejen ze by nevadila atmosfera (cili by vzdy byl 100% signal po dobu zamerovani), ale navic by byl zisk v tom, ze by pro celou DSN sit postacili jen 2 druzice GTO protilehle .... presne mezi nima by byla Zeme... protoze by rotator paraboly na GTO-DSN druzici mohl natacet parabolu se smerovanim radioveho paprsku tesne okolo Zeme...cili jakoby za zada Zeme. Pro to co by jsme potrebovali s min 5-ti pozemnima stanicema postaci jen 2 GTO stanice.
Ale jak jsem napsal, vzdy bude treba alespon nekolik min 50m parabol a jako pomucka az nekam k Saturnu by mohl pomoci vesmirny FSO. Pri prijem by stacilo 1m zrcadlo a vysilaci apertura by mohla byt jen 8cm.
Mozna by to slo postavit tak, ze se postupne sesklada prihradova konstrukce plosiny (podobne jako na ISS...viz jezdici rameno az k fotovoltaickym plachtam) o delce 1000m (pohlo by se to stavet postupne treba po 30 metrech = 5ks 6m dlouhych prihradaku na kterych by byla jezdici ramena jak na kolejnici a kazde rameno by bylo osazene 10m skladaci parabolou....idealne 20m (aby to nahradilo stredni pozemni paraboly 35m) tak, aby se parabola mohla natacet kolem prihradove konstrukce dokola. A o kazdych 200m by byla 50m parabola. Pricemz tezke gyroskopy vmontovane do konstrukce prihrady by udrzelo prihradu v jednom smeru po dobu otaceni parabol (aby se nestalo to, ze parabola bude stat a prihrada se otoci misto paraboly).
Kdyz tak o tom premyslim, tak by zakladnova cast prihrady mohla obsahovat obytny modul v kterem by byli pocitace, senzoricky system a palivovy system a tez ridici system. Soucasne by na boku tohoto tlakovaneho modulu byl pristavaci dok s prestupni komorou treba pro Dragon. Cili jeden z duvodu pro "prestupni stanici na LEO"...pro 2 zamestnance na retlanslacni stanici .
Velké rádiové stanice volně v kosmu jsou super. Ale vhodnější by bylo to postavit na Měsíci. Tam by komplikace se zaměřením a s obřími gyroskopy odpadly.
Měl jsem na mysli Galileo, Jupiterovu družici z 90. let.
Rozumim a proto si vsimni, ze se jim ty 3 rozkladaci segmenty z 18-ti 4.8m velke paraboly nepodarilo rozlozit. Takze na mensi parabole (140cm) pouzili S pasmo 2.2GHz.
Jak jsem napsal, antena typu sitovanej destnik pro vyssi MW pasma je nesmysl, jde to pouze segmentove. Bohuzel mechanika roboticke rozkladaci konstrukce je hodne slozita vec, ktera se jim v tomto pripade nepodarila.
Nadruhou stranu musim uznat, ze tenhle typ rozkladani nebyl ani sitovanej destnik, ani pevne segmenty.
Bylo to podobne spise destniku, ale s tim rozdilem, ze misto vodive a lehke sitoviny pouzili napnutej "alobal" potazenej zlatem.
Tim dosahli plne odrazivosti jako u astronomickeho zrcadla s promenlivou ohniskovou vzdalenosti (rizene vakuum za folii).
Sice napad peknej, ale ma jednu zavaznou chybu. Prileti-li meteorit a jakoze je prachu ve vesmiru habadej, tak v podstate ten "papir" roztrha a je po antenne, respektive se snizi zisk anteny a tim i SNR v RX-DSN.
To uz je bezpecnejsi rozkladat pevne segmenty.
Kolega radioamater ma 4m parabolu ze dvou segmentu (310kg):
Pro L a S pasmo se to da pouzit, ale pro vyssi pasma.... mozna tak 8-mi segment pro parabolu o prumeru 8-10m se 100W PA (RTG nebo vetsi fotovoltaicka "plachta").
Chtel jsem tim rici, ze samozrejme ze by sitovany destnik na 8GHz fungoval taky, jen ne tolik ucine jak by bylo treba, cast VF energie by totiz sla mimo osu smerovani.
Trochu prestrelim, ale napriklad, kdyz je pouzita sitovana parabola o prumeru 4.8m, tak je to stejna ucinnost pro pasmo 8GHz (smerem k vyssim kmitoctum je jeste horsi ucinnost) jako pri plne parabola o prumeru 2.5-3m.
Cili ty ztraty se musi nekde kompenzovat.
Mozna (to nevim) je lepsi pouzit velkou sitovku pro X pasmo i kdyz je mensi ucinnost jen kvuli mensi hmotnosti sestavy.
Zkratka ze to nizsi vaha jako celek vykompenzuje.
citace:Velké rádiové stanice volně v kosmu jsou super. Ale vhodnější by bylo to postavit na Měsíci. Tam by komplikace se zaměřením a s obřími gyroskopy odpadly.
To mas pravdu, i radioteleskopy a opticke teleskopy o velkych prumerech je lepsi stavet na severnim a soucasne na jiznim polu Mesice. Mozna dalsi duvod stale lidske zakladny na Mesici s kyvadlovou dopravou M-E.
Avsak pro spravnou funkcnost spojovaciho systemu bude stejne potreba vytvorit na protilehle strane soustavy Mesic-Zeme-retlanslacka nejakou retlanslacni stanici. Jde o to, ze by Zeme zastinila nejaky kriticky spoj treba k Marsu.
Co se tyce zastineni Sluncem... mozna by se to dalo resit dvema retlanslackama na polarni draze okolo Slunce....jako sondy Helios.
Kdyz je jedna "zapadla za Slunce", tak druha prevezme retlanslaci.
Na to by nebylo treba velkych prumeru....tak 2 15m paraboly, protoze by to po dobu zakrytu prevadelo signal z kritickych misi.
Můžete se se mnou spojit off-list na avitek at knav dot cz ?
Díky!
____________________ Antonín Vítek
05.1.2011 - 23:05 - -=RYS=- z jineho PC
citace:To =RYS=
Můžete se se mnou spojit off-list na avitek at knav dot cz ?
Díky!
Jak mi opravi PC .
Bohuzel AVG9 neni moc dobrej antivirak (na jare konci a kupuje ho Avast), takze po oprave HDD musim jeste koupit NOD32 nebo Avast...jeste nevim jakej.
Rozumim a proto si vsimni, ze se jim ty 3 rozkladaci segmenty z 18-ti 4.8m velke paraboly nepodarilo rozlozit. Takze na mensi parabole (140cm) pouzili S pasmo 2.2GHz.
[Upraveno 29.12.2010 -=RYS=-]
Nepodařilo se ji rozložit, ale tohle nebyla první rozložitelná anténa v pásmu X. Dokonce se mělo jednat o přímé odvození od jednoho typu zemských družic, u kterých tyto antény fungovaly dobře.
Porucha byla zřejmě způsobena nevhodným skladováním a transporty. Protože se o těchto technologiích mluví i do budoucna (a nejen v USA), pak zřejmě žádný principiální problém není a záleží jen na přesnosti (kterou vyžaduje pásmo s kratšími vlnovými délkami).
ak sa chcete baviť o lunochode, vhodnejšie téma je na to tu..
akú kvalitu vlastne mal "obraz" posielaný z lunochodu na zem?
kdesi som videl tvrdenie že to bola zhruba jedna statická snímka za minútu (žiadne video)
predstavte si že riadite auto, pomocou fotiek ktoré urobí spolujazdec a raz za minútu vám pošle jednu ktorú nasnímal pred minútou, a práve ju stihol "vyvolať"
muselo to byť fakt, riadne zaťaženie pre šoférov [Upraveno 18.7.2011 alamo]
citace:"ale určitě ho měl z důvodu automatických podružných funkcí."
Pokud to nebyli prilis slozite da se to udelat tzv. natvrdo - "zadratovat" to do logickych obvodu vcetne i nekolika postupnych kroku, ktere je treba vykonat - rizeni typu automaticka pracka. Tedy neni to tak uplne vzdy treba.
Hm to si zas úplně nemyslím, že by to bylo natvrdo na pokyny, bez vnitřní elektroniky (počítače), lunochody měli celkem slušné vybavení.
Jeho přístroje se dle verze lišily, lunochod 2 byl daleko lépe vybaven a modernizován, ale i jednička mela přístroje na bázi Rentgenové fluorescence neboli přístroj na chemický rozbor hornin, dvě TV kamery na snímání cesty pro řidiče a pět panoramatických rozhledových kamer.
Pak měl ještě rentgenový teleskop, detektor záření a laserový odražeč, který defakto funguje dodnes.
Lunochod 2 měl ještě několik přístrojů navíc.
MER-y také nemají mnoho přístrojů, ale jelikož doba pokročila tak jsou MER-y vybaveny daleko lepšími kamerami s vysokým rozlišením, jelikož jsou určeny na planetu Mars, tak přibylo i meteorologické vybavení a hlavně mají multifunkční geologickou paži.
MSL a další generace roverů, budou mít zase lepší geologické, meteorologické a geologické vybavení. Vše je pouze o pokračujícím vývoji technologie použitých na nových roverech, jejiž otcové spočívají už 40 let na měsíčním povrchu.
[Upraveno 18.7.2011 Conquistador]
18.7.2011 - 20:30 - x
citace:ak sa chcete baviť o lunochode, vhodnejšie téma je na to tu..
akú kvalitu vlastne mal "obraz" posielaný z lunochodu na zem?
kdesi som videl tvrdenie že to bola zhruba jedna statická snímka za minútu (žiadne video)
predstavte si že riadite auto, pomocou fotiek ktoré urobí spolujazdec a raz za minútu vám pošle jednu ktorú nasnímal pred minútou, a práve ju stihol "vyvolať"
muselo to byť fakt, riadne zaťaženie pre šoférov [Upraveno 18.7.2011 alamo]
V jednom dokumentu primo o Lunochodu bylo uvedeno - ze se proste neustele pomalu po radkach prekresloval.
Takze proste pomale posilani obrazu - dane prave omezenou rychlosti spojeni - i pri analogovem jste omezeni sirkou prenosoveho kanalu - proste - vic informaci do nej nenamodulujete.
Na té stránce http://www.telesputnik.ru/archive/15/article/66.html je uvedeno, že nejvyšší dostupná rychlost přenášení snímků byla jeden snímek za 3,2 sekundy. Řízení při tak nízkém "fps" určitě nebylo nic snadného.
Edit: opravil jsem svůj původní překlep s vyšší rychlostí přenosu snímků [AlesH]
Jinak se mi nedaří najít video z ruských testovacích polygonu, kde se zkoušeli jednotlivé typy podvozku které mely být použity pro ruské rovery.. To je taky velmi zajímavé video, kolik různých koncepcí vyzkoušeli. [Upraveno 18.7.2011 Conquistador]
Není vůbec zač.
Spíše bych mel poděkovat já Vám, protože jsem o tom dokumentu neměl tušení, až po informaci z vašeho předešlého příspěvku jsem proletěl úložné servery a měl jsem štěstí.
19.7.2011 - 00:56 - Alchymista neprihlasený
Ďalším ruským dokumentom je zo seriálu Udarnaja sila (66) - Lunnyj tank.
citace:takze po oprave HDD musim jeste koupit NOD32 nebo Avast...jeste nevim jakej.
Martin
Avast nééééé, NOD32 takisto nie je výhra. Ak používate legálne Windows, tak kľudne môžete staviť na Microsoft Sesurity Essentials, ale inak jednoznačne MC Afee alebo Norton Internet Security. Ak Vám nevadí ruština/angličtina, tak aj Kaspersky
Fámy o tom, že Norton je požierač výkonu PC sú už naozaj len fámy, na druhej strane výkon PC požiera každý antivírus... NOD 32 má síce dobré meno, ale v poslednom čase funkčnosť, spoľahlivosť a výkon za menom značne pokrivkávajú. AVG a Avast boli katastrofou už dávnejšie a zrejme platí, že vrana k vrane sadá
F. Lochman, povolaním nájomný IT ( IT mimozemšťan )
Nedavno jsem se dival na nejaky dokument BBC k vyroci Luny a je docela zajimave vedet, ze po tom, co padla zelezna opona, byli nekteri specialiste z Ruska pozvani do JPL a naopak. Nektere postupy a poznatky z konstrukce Luny a ruznych testovacich prototypu byly dokonce pri praci na MERech pouzity a konzultovany s lidmi z programu Luna - dnes uz duchodci:) Take byly do JPL tyto prototypy dopraveny k testovani. Takze rozhodne program Luna nejake to know-how prinesl. Mimochodem automat ktery pracoval na odstranovani trosek pri Chernobylske havarii v nejohrozenejsi zone, byl konstruovan stejnym teamem.
Na nemeckom kozmonautickom fore je v jednom vlakne podrobny rozbor sovietskeho lunarneho programu zo 60-tych a 70-rokov. http://www.raumfahrer.net/forum/smf/index.php?topic=12187.0
Zaujmave aj pre ne-nemcinarov. Je tam vela odkazov na zdroje v anglictine a rustine + obrazky.
Díval jsem se dnes na ČT2 - Lunochod.
Zaujalo mne několik věcí:
Podvozek vážil 110 kg, což se mi zdá mnoho ve srovnáním s roverem Apollo, který komplet vážil 215 Kg.
" Řidič" neměl televizní přenos, ale jen statické obrázky po deseti vteřinách a u L-1 navíc z nevhodné polohy kamer.
Anténu pro spojení nastavoval člen řídící posádky na Zemi.
Oslavování Lunochodu jako technického zázraku se mi zdá přehnané, USA dopravily na Měsíc džíp pro dva astronauty jen o půl roku později.
Autorům též uniklo, že jeden měsíční den se rovná zhruba kalendářnímu měsíci.
Zajímavá byla též absence " volné soutěže", v USA by NASA vypsala výběrové řízení, přihlásilo by se několik firem, v SSSR to dostala jedna kancelář " befelem".
.
. 
. 
)