|
Mars je raj pre milovníkov adrenalínových športov, a "superhrdinov" ala NASA, kto to myslí s kolonizáciou vesmíru vážne, ten musí mať iné priority, ako lovenie pekných momentiek
toto je ona:
  
http://sk.wikipedia.org/wiki/1_Ceres
už onedlho budeme mať oveľa lepšiu predstavu o tomto svete, v roku 2015 ho bude skúmať sonda Dawn, ktorá sa tento dostane na obežnú dráhu sesterskej planétky Vesta
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dawn_%28sonda%29
keď porovnáme Ceres s oveľa menšou Vestou, môžeme odvodiť že obrázok bude treba asi prekresliť, omnoho menšia Vesta (ani nemá dokonalí guľový tvar) má diferencované železo niklové jadro, ktoré prešlo procesom roztavenia v dôsledku rozpadu ťažkých prvkov, omnoho väčšia Ceres ho pravdepodobne bude mať tiež..
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vesta_%28planetka%29
Ceres "smietko" s priemerom cez 900 kilometrov, má na povrchu 100 kilometrovú vrstvu ľadu, čo predstavuje väčšie množstvo vody, než obsahujú všetky oceány na povrchu zeme
gravitácia je iba 0,029g je to dosť na to aby technologické procesy vedeli kde je "hore a dole" a prebiehali jednoduchšie a spoľahlivejšie, ako v úplnom bezváhovom stave
a tiež dosť zanedbateľné a vhodné na to, aby bolo možné niekoľko kilometrov pod povrchom vytvoriť dutinu, a v nej postaviť veľký rotujúci habitat, ktorý by zabezpečil gravitáciu rovnajúcu sa zemskej
dokonalá kombinácia, životných podmienok a absolútnej ochrany pred žiarením
úniová rýchlosť s povrchu, je 0,51 km/s, Vladimír železný by mohol založiť nový šport, hádzanie "šipiek" smer Jupiter, Fibingerová by dokázala "odpáliť" menšiu vesmírnu loď
LEM s projektu Apollo by dokázal pristáť a odštartovať desaťnásobne, alebo odniesť stádo slonov, vhodne skonštruovaná loď by vlastne ani výsadkoví modul nepotrebovala, a dokázala by pristáť na povrchu a odštartovať s neho, celá "en blok" aj s transhabom..
nemusela by so sebou niesť palivo na návrat, ak je niekde výhodné ISRU, a niesť zo sebou energetický zdroj a "továreň" na výrobu paliva, je to na planétke Ceres, loď by tam bola "hangárovateľná", s možnosťou podrobiť ju dôkladnej technickej kontrole a opravám
loď sa dostane na Ceres a je schopná tam dopraviť "továreň", by bola kľudne schopná miesto návratu k Zemi, absolvovať ďalšiu rýchlu cestu k Jupiteru, a ďalším úžasným novím svetom jeho veľkým Galileovskm mesiacom žeravým Io s najväčšími sopkami, Európe s obrovským oceánom, Ganimedes a Kalisto ktoré pravdepodobne tiež ukrývajú oceány
..a odtiaľ je možné pokračovať k Saturnu s prtencami, a jeho fantastickému mesiacu Titánu
takže aj čo sa týka "fantastických zážitkov", otvára Ceres väčšie možnosti ako Mars
gravitačná studňa Marsu je slepá ulička, s ktorej žiadna ďalšia cesta nevedie, a romantické predstavy o jeho kolonizácii, sú zastaralým reliktom z čias, keď sme toho vedeli o našom najbližšom vesmíre omnoho menej ako dnes |
|
takze uz si tam len zriadit fabriku na vodu, kyslik a vodik, a rozvazat to po celej slnecnej sustave. Samozrejme plati sa na drevo
Rozmyslam ci by nahodou nebolo vyhodne pred letom na mars poslat na ceres mensiu ISRU misiu, ktora by vyprodukovala zasobu vodiku a kysliku, a potom by sa presunula na obeznu drahu marsu. Astronauti by po prilete nasli na orbite velice prijemnu zasobu paliva... |
|
| Jneže na Ceresu nemůžete hledat stopy života, který na Marsu pravděpodobně byl/je. Ceres je drahý mezistupeň pro lety kam a proč?Měsíc je první krok, Mars druhý, protože je sice v gravitační studni, ale je to planeta, neprozkoumaná, plná možností a objevů. Samozřejmě ISRU a podrobný průzkum ano, ale pilotovaná výprava? |
|
Ceres je ovšem ještě dál od Slunce, než Mars, takže možnost využití sluneční energie je dost okrajová. Takže Ceres je evidentně lákadlo pro "nukleární" kolonisty, zatímco Mars pro "solární" kolonisty.
S tím povrchovým ledem a nízkou únikovou rychlostí je to přiznejme si HODNĚ zajímavé - jenže nějaký ten led mají na povrchu určitě i menší asteroidy s ještě nižší únikovou rychlostí. Pointa by možná mohla být přepravovat led blíže ke slunci a tam z něj vyrábět raketové palivo, (nebo i třeba jen doplňovat zásoby vody a kyslíku na koloniích).
Zajímavá možnost saomozřejmě je, že by i průzkumný pilotovaný let k asteroidům byl energeticky méně náročný a tedy i levnější, než let k Marsu (s přistáním). Obvykle se mluví o asteroidech mezi Marsem a Zemí, a ty jsou miniaturní a je jich málo ... a šance, že budou zajímavé nebo surovinově významné není extra velká. Takže se nakonec jako o alternativním cíli první dálkové mise mluví stejně o měsících Marsu - protože to je energeticky srovnatelné s těmi vzdálenějšími asteroidy, ale je to výrazně blíž a čirou náhodou - prověří se tím techniky pro let k Marsu.
A pořád pokládám Mars vzhledem k jeho atmosféře a možnosti aerobrakingu za ideální místo pro kolonii zásobovanou převážně ze Země. Samozřejmě, že fantazírování o zcela soběstačných koloniích se už celá desetiletí zaměřuje na asteroidy: to není nic nového a nikdo to nezpochybňuje. Ale nízká přitažlivost dělá z asteroidů vhodné kandidáty spíše pro "cestu tam a zase zpět", než pro první kolonizaci. |
| 24.1.2011 - 11:41 - Vektor | |
|
Odkial je ta informacia o povrchovom lade?
Pokial dobre citam, tak existuje par kilometrov hruba vrstva povrchova prachu, az pod nim je ladova vrstva. |
|
| no ale tak v tom případě je ta kolonizace už úplně blbý nápad... to daleko spíš budou lidé chtít kolonizovat nějaký "volně letící" kus ledu... |
| 24.1.2011 - 12:42 - Vítězslav Novák | |
|
| Když si vzpomenu, že před 40 lety mělo touhle dobou tohle všechno být samozřejmostí... |
| 24.1.2011 - 13:27 - milan 81 | |
|
| Nemyslím si ze tam bude několika kilometrova vrstva prachu - přinejmenším proto že je poměrně snadné prach "zhutnit" ať už zatavením do ledu nebo intenzivněji nárazem - zádné větší těleso nema tlustou vrstvu prachu na povrchu a není duvod aby tady to bylo jinak - kromě toho už snímy z HST ukazují poměrně rozmanitý svet a já tam teda led vidím :-) - nebo přinejmenším námrazu , rozhodně nepujde o zcela mrtvý "šutr" mohl by to být takový mars v malém - nepatrná atmosféra vzniklá odpařováním CO2/vody ? a zase vymrzající , stopy po tektonických procesech během chladnutí možná i pozdější natavení impakty - planetky v pásu prožily pravďepodobně dost bouřlivý život a klid tam nebyl snad nikdy - navíc nejsou zase až tak daleko od slunce - myslím že se bude opakovat už prakticky pevné pravidlo, že ať se dukladně podíváme kamkoliv tak se nestačíme divit :-) |
|
Vítězslav Novák: "Když si vzpomenu, že před 40 lety mělo touhle dobou tohle všechno být samozřejmostí."
je tomu tak preto, že vlastne ani nevznikol žiadny "kontinuálny" rozvojový program, ktorý by si vznik týchto "samozrejmostí" kládol za cieľ
každý z nadšencov pre vesmír, akosi čakal že stačí len lietať "hore" a tieto "samozrejmosti" vzniknú sami od seba
to je omyl, oni "samozrejme" vzniknú, ale až vtedy keď budete robiť to, pre čo ich "samozrejme" potrebujete..
Vektor: "Odkial je ta informacia o povrchovom lade?
Pokial dobre citam, tak existuje par kilometrov hruba vrstva povrchova prachu, az pod nim je ladova vrstva."
xChaos: "no ale tak v tom případě je ta kolonizace už úplně blbý nápad... to daleko spíš budou lidé chtít kolonizovat nějaký "volně letící" kus ledu."
tá informácia je ľahko odvoditeľná s kombinácie rozmerov a parametrov dráhy Ceresu (stredná hustota), jeho "správneho" guľovitého tvaru a miery sploštenia na póloch (takto správne tečie práve ľad), a najmä jeho extrémne vysokého albeda..
a stačí sa pozrieť na túto fotku:
tá povrchová "špinavá vrstva" je vďaka impaktom premiešaná do podoby "špinavej snehovej gule" ktorá zjavne obsahuje viac ako 70% ľadových kryštálikov..
podstatné je to, že tam vďaka nazbieraniu sa tohto sajrajtu, existuje dokonalí mix, všetkých prvkov, a vzácnych kovov, prvdepodobne dokonalejší ako na mesiaci, nemusíte to taviť na 1000°, stačí roztopiť ľad a "filtrovať"
Ceres taktiež funguje ako "Wandegrafov generátor" rovnako ako Mesiac, vďaka gradientu napätia medzi tieňom a osvetleným povrchom, musí byť "lepkaví", a musí zachytávať hélium 2 možno aj lepšie ako Mesiac
yamato: "takze uz si tam len zriadit fabriku na vodu, kyslik a vodik, a rozvazat to po celej slnecnej sustave. Samozrejme plati sa na drevo"
podľa všetkého na "export" nebude iba voda, bude toho oveľa viac, Ceres má skutočne šancu stať sa "Kuvajtom" vesmírneho veku
presne tak.. kolonista, musí najprv myslieť na to, ako si zarobiť na živobytie.. vedecké objavy skamenelín sú pekné.. ale zo skamenelín sa človek "nenažerie"
xChaos: "Ceres je ovšem ještě dál od Slunce, než Mars, takže možnost využití sluneční energie je dost okrajová. Takže Ceres je evidentně lákadlo pro "nukleární" kolonisty, zatímco Mars pro "solární" kolonisty."
omyl.. motory sondy Dawn poháňa fotovoltaika, Ceres je dostatočne blízko k slnku na to, aby sa dalo využiť na pohon "ekonomiky" Slnko
Ervé: "Jneže na Ceresu nemůžete hledat stopy života, který na Marsu pravděpodobně byl/je."
ďakujem.. neprosím.. ja o možnosť vyskúšať si "interakciu" s nejakým tým "Descoladorom" na svojej vlastnej DNA skutočne nestojím
ak vás tá možnosť láka, zachovajte sa ako Pasteur, a vyskúšajte si vakcínu najprv sám na sebe (a za vlastné prachy), nelákajte na to ľudí ktorých zaujíma ako nájsť nejaké nové miesto kde by mohli žiť
Musk je hlavne internetový podnikateľ, a o Mars sa zaujíma, lebo ho má "zakódovaný" v hlave ako vysnený cieľ už od detstva..
ak mu ukážete Ceres, v tej podnikateľskej "registračnej pokladnici", ktorú má namontovanú v hlave, to spraví cvak-cvak a CINK, rozsvieti sa nápis, "tu sa dajú zarábať peniaze", a po plánoch na kolonizáciu Marsu bude veta..
ak chcete letieť na Mars nech to urobíte akokoľvek, vždy sa dopracujete k tomu že na to budete opotrebovať podporu štátu
lenže mňa zaujíma to ako sa tam dosať "za vlastné", a teda ani mi nikto nebude kecať do toho čo tam budem robiť (a otravovať s platením daní, na bohvie čo).. [Upraveno 24.1.2011 alamo] [Upraveno 24.1.2011 alamo] |
| 24.1.2011 - 14:03 - David | |
|
| je čirý nesmysl " osidlovat " Mars, či Ceres, když máme na Zemi neosídlenou Sibiř, Saharu, či Antarktidu, kde jsou proti Marsu, či Ceresu naprosto " rajské podmínky, to nemluvím o vysokohorských pásmech, která jsou též " neobydlená " ! |
|
"je čirý nesmysl " osidlovat " Mars, či Ceres, když máme na Zemi neosídlenou Sibiř, Saharu, či Antarktidu, kde jsou proti Marsu, či Ceresu naprosto " rajské podmínky, to nemluvím o vysokohorských pásmech, která jsou též " neobydlená " !"
tak napríklad na takej Sibíri, je to "chronicky Preputinované"
tam by mne bolo naozaj "tesno"
ale asi máte pravdu v tom, že výstavba nejakej sebestačnej kolónie kdekoľvek vo vesmíre, si najprv vyžiada "prototyp", v omnoho pohostinnejších podmienkach na zemskom "povrchu"
mňa najviac láka, predstava nejakého veľkého plávajúceho ostrova v tichom oceáne.. teda aspoň desiatich.. aby som mal možnosť kam sa odsťahovať, ak sa obyvatelia niektorého z nich začnú prehnane zaujímať o "vznešené idealistické sociálne" PPP projekty
(kto ste slovák, a zaujímate sa o veci verejné, musí vám pri skratke PPP naskočiť husia koža..) [Upraveno 24.1.2011 alamo] |
|
citace:
mňa najviac láka, predstava nejakého veľkého plávajúceho ostrova v tichom oceáne.. teda aspoň desiatich.. aby som mal možnosť kam sa odsťahovať, ak sa obyvatelia niektorého z nich začnú prehnane zaujímať o "vznešené idealistické sociálne" PPP projekty
Safra, alamo, v tom případě jsme na jedné lodi. 
A nemusí nutně plavat. Stačí položit nějaké vraky do mělčin v mezinárodních vodách...  |
|
"podľa všetkého na "export" nebude iba voda, bude toho oveľa viac, Ceres má skutočne šancu stať sa "Kuvajtom" vesmírneho veku
presne tak.. kolonista, musí najprv myslieť na to, ako si zarobiť na živobytie.. vedecké objavy skamenelín sú pekné.. ale zo skamenelín sa človek "nenažerie""
je evidentne ze predpokladom kolonizacie slnecnej sustavy je vytvorenie funkcnej palivovej, energetickej a surovinovej infrastruktury. Toto asi nezariadi nejaky stat s nejakym "apollo" programom, ktory vytrva iba do vymeny vladnej garnitury a zozerie polovicu narodneho HDP... Chce to funkcny a slobodny trh. Celkom si viem predstavit flotilu "tankerov" lietajucu medzi napr. Ceresom a vnutornou slnecnou sustavou a predavajucou vodu, prip. vodik a kyslik, taktiez rozsiahlu siet stanic na beamovanie energie na sukromne kozmicke lode. Samozrejme kazdy zaujemca si musi v prislusnej "banke" zakupit kredit v podobe celkovej energie, ktoru bude cerpat... atd. Takyto trh vytvori tlak na efektivitu a inovacie (cim nizsie ceny, tym vacsi trh). Onedlho by bolo v slnecnej sustave zivo len taky cvrkot.
"je čirý nesmysl " osidlovat " Mars, či Ceres, když máme na Zemi neosídlenou Sibiř, Saharu, či Antarktidu, kde jsou proti Marsu, či Ceresu naprosto " rajské podmínky, to nemluvím o vysokohorských pásmech, která jsou též " neobydlená " !"
nerastne suroviny na sibiri patria rusku, v antarktide sa nesmie tazit atd. Problemom neobyvanych pozemskych teritorii je to, ze sa na nich neda zbohatnut, vsetko uz niekomu patri alebo podlieha nejakemu zakazu. Ked sa zarobit da, kludne sa postavi mesto v pusti (las vegas...)
Keby v kolumbovych casoch platilo ze v amerike sa nesmie tazit zlato lebo patri domorodcom, tiez by tam nikto neplaval, pretoze to bola divocina a prezit tam bolo velmi tazke. Cize vzdy ide o pomer risk/zisk. Ak je na marse moznost na niecom zarobit (v idealnom pripade bez danovych povinnosti), tak je lakavejsim cielom osidlenia nez ten putinovsky sibir.
|
|
| Tady bych upozornil, že pro kosmická tělesa platí prakticky stejná pravidla, jako pro Antarktidu. Ekonomický výnos "patří celému lidstvu" apod. Bacha na to. Tam bude třeba ještě hodně dojednat na mezinárodní úrovni. |
|
citace:
Tady bych upozornil, že pro kosmická tělesa platí prakticky stejná pravidla, jako pro Antarktidu. Ekonomický výnos "patří celému lidstvu" apod. Bacha na to. Tam bude třeba ještě hodně dojednat na mezinárodní úrovni.
ta dohoda tusim zakazuje akekolvek ekonomicke vyuzivanie, ale mam dojem ze sa to vztahuje na staty. V case schvalovania bolo nepredstavitelne ze by lietali sukromnici.
Kazdopadne zrusit dohodu je to najmenej, co sa da pre vesmirnu ekonomiku urobit. Prebiehajuca ekonomicka kriza a potreba najst nove trhy a inovacie mozno nakopne aj nieco tak zadubene, ako su politici, aby prehodnotili svoje postoje. |
|
"Tady bych upozornil, že pro kosmická tělesa platí prakticky stejná pravidla, jako pro Antarktidu. Ekonomický výnos "patří celému lidstvu" apod. Bacha na to. Tam bude třeba ještě hodně dojednat na mezinárodní úrovni."
ehh.. tieto veci sa budú pravdepodobne riešiť až potom keď niekde nejaká kolónia vznikne ako "precedens"
upravovať ich "zákonom" dopredu, je navyše nezmyselné pretože prax bude vypadať radikálne odlišne, než tie najfantastickejšie prognózy
inak by bolo zaujímavé, ak by na Ceres jedného dňa vystúpil nejaký "daňoví úradník" a vyhlásil "tohle patří celému lidstvu, plaťte 20% daň"
vytiahnu naňho osadníci "kalaš", alebo ho vyhodia von aby sa nadýchal "čerstvého" vákua?
podľa mňa nie, mylo sa naňho usmejú a spýtajú sa "a kam vám máme tých 1000 ton vodného ľadu naložiť?.. je to totiž to najcennejšie, čo máme.."
"cvrnkni" si tú ľadovú kocku, do tichého oceánu milované "celé ľudstvo" 
trochu mi to pripomína snahu legislatívcov "umravniť" internet
|
|
citace:
"Tady bych upozornil, že pro kosmická tělesa platí prakticky stejná pravidla, jako pro Antarktidu. Ekonomický výnos "patří celému lidstvu" apod. Bacha na to. Tam bude třeba ještě hodně dojednat na mezinárodní úrovni."
ehh.. tieto veci sa budú pravdepodobne riešiť až potom keď niekde nejaká kolónia vznikne ako "precedens"
upravovať ich "zákonom" dopredu, je navyše nezmyselné pretože prax bude vypadať radikálne odlišne, než tie najfantastickejšie prognózy
inak by bolo zaujímavé, ak by na Ceres jedného dňa vystúpil nejaký "daňoví úradník" a vyhlásil "tohle patří celému lidstvu, plaťte 20% daň"
vytiahnu naňho osadníci "kalaš", alebo ho vyhodia von aby sa nadýchal "čerstvého" vákua?
podľa mňa nie, mylo sa naňho usmejú a spýtajú sa "a kam vám máme tých 1000 ton vodného ľadu naložiť?.. je to totiž to najcennejšie, čo máme.."
"cvrnkni" si tú ľadovú kocku, do tichého oceánu milované "celé ľudstvo"
trochu mi to pripomína snahu legislatívcov "umravniť" internet
dufam ze snaha regulovat vesmir bude minimalna, ale zaroven sa obavam ze sa mylim  staci sa pozriet na eurouradnikov... |
|
citace:
...Ekonomický výnos "patří celému lidstvu...pravidla, jako pro Antarktidu. apod. ...
Ale tym nemoze byt dotknute pravo na zisk.
|
|
citace:
Tady bych upozornil, že pro kosmická tělesa platí prakticky stejná pravidla, jako pro Antarktidu. Ekonomický výnos "patří celému lidstvu" apod. Bacha na to. Tam bude třeba ještě hodně dojednat na mezinárodní úrovni.
To samozřejmě platí pouze pro občany narozené na Zemi, protože ti jsou takovými smlouvami vázáni. Jakmile se začnou rodit lidé mimo Zemi, bude to pro nás nesnesitelný luxus. Jim přenecháme vesmír a samo si budeme sedět podle vlastních zákonů na Zemi. |
|
| Výhodou Ceres je samozejmě to, že poskytuje základnu mezi asteroidy, které by se daly použít ke stavbě velkých meziplanetárních lodí. Také se nachází přibližně na půl cesty mezi Marsem a Jupiterem, takže může sloužit jako základne pro meziplanetární infrastrukturu - zásoby potravin, energie, přenos signálů od lodí ve vnější části sluneční soustavy nebo jako součást meziplanetárního systému pro varování před náhlou sluneční aktivitou. |
|
Jen par myslenek co mi projeli hlavou kdyz ctu prispevky k Ceresu.
1)
Myslite, ze by slo pomoci F9 dostat na povrch Ceresu seskladanou automatickou tezebne-rafinerskou stanici ke ktere by mohla (opet pomoci nasobne kombinace F9) 1x za 3 roky pristavat pilotovana nakladni lod co by na LEO privezla:
- vycistenou vodu (vodik/kyslik az na palivove stanici na LEO), pochopitelne by nejaky vodik/kyslik pripravili uz na Ceresu pro "kosmickej nakladak" (ta tezebne-rafinerska stanice by se mohla po pravidelnych servisnich ukonech sama prepravit ...diky vodiku/kysliku na dalsi destinaci...Vesta....jak dlouha je zivotnost takove stanice?)
- vycistenou vzacnou rudu....2-3t platiny, 1t zlata, 1t paladia, 3t iridia atd. Zkratka dobre zpenezitelne kdyz by se na palivove stanici premistil tento drahoceny naklad z "nakladaku" do pristavaciho modulu Dragon. Mam tim na mysli, kolik by toho byl schopen Dragon snest z LEO dolu... rekl bych ze ta tuna zlata by mu vse zaplatila, byt by treba naklad musel snest v nekolika Dragonech. Snad...k tomu se modlim... by zacali ty prave kosmicke privatni zavody o minimalne tezbu..sekundarne osidleni az po Jovianskou soustavu.
2)
Pokud by toto byl startovni vystrel pro skutecnou vesmirnou kolonizaci, tak by bylo na case dokoncit Skylon s 40-ti sedackama a min 2 starty v mesici (cenu letenky predpokladaji 100k$, zvladl by vyvoj Musk ci pridal by se k vyvojove skupine okolo Skylonu?, predpoklad je pri flotile 100ks Skylonu se startem na rovniku..17t/300km = cena jednosmerne letenky za 100000Kc).
http://www.reactionengines.co.uk/skylon_pax.html
3)
Ceres by byla perfektni telco zakladna + lodenice. V pripade telco by 4-6 70m parabol umoznilo zpracovavat radiosignaly ze sond z oblasti az "Xeny". Misto by bylo vyborne pro radioteleskopy a dalekohledy uz jen z toho duvodu jako ochrana a DETEKCE priletajicich balvanu do vnitrnich casti soustavy.
4)
Prekvapilo me, ze sonda DAWN ma 2x 100W TWT PA radiove zesilovace, jednu pro HGA a druhou pro LGA. Jestli jsem pochopil anglinu spravne, tak mimo bezna data vysila na vsech nizkoziskovych antenach jeste majak v S pasmu s info "NDP tonama" (http://eis.jpl.nasa.gov/nstar/NDP_sounds_index) dle standartu NASA http://202.118.250.135/nasa/STAR/star0026.pdf
co se pouzilo uz i pri pristavacim modulu Huygens ...pouzdro tony vysilalo a byly slyset jeste dlouho potom, co Cassiny preletela Titan (http://descanso.jpl.nasa.gov/DPSummary/Descanso3--Cassini2.pdf)
5-10bps. Bylo to pouzito i pri Phoenixu. Je to dobry i pri radioamatery co maji EME system i pro 13cm pasmo. Jde o to, ze se 100W do 1.6m paraboly je mozno dobre komunikovat i s 35m parabolama (nezatezuji se 70m paraboly DSN site) ci dokonce s 15m a 20m parabolama DSN site. Radioamateri co maji uz 2m parabolu pro 13cm pasmo by na uzkopasmovych filtrech HAM stanic mohli ty tony slyset (sirka bezneho SSB kanalu je 300-2400Hz, tonovej sondovej system je na 300-600Hz, takze je to i uchem slyset a na SpectrumLab ( http://www.qsl.net/dl4yhf/spectra1.html) jeste lepe).
Bejt zdravej, tak uz bych tu starou parabolu 310cm pro DVB-S v C pasmu namiril na oblohu s ozarovacem pro 13cm + predzesilovac. V SpectrumLabu bych videl Spawn, Cassiny atd.. Taky bych otestoval specificke EME...90cm Tyhan parabolu s magnetronem z rozebrane mikrovlnky a "pipal" bych na Mesic.
5)
Kdyz uz jsme u Cassiny, tak toto je docela zajimava stranka.
http://www.ciclops.org/index.php?js=1. Pricemz si muzete vyzkouset jak pusobi gravitace na Saturnove mesici pri "golfu"...coz by melo byt stejne jako na povrchu Ceresu.
http://www.ciclops.org/view_media.php?path=games/golf_sector6/golf_sector6.swf&width=1000&height=800&title=GOLF
[Upraveno 26.1.2011 -=RYS=-] |
|
1. Tuna zlata by stála cca 45M$, takže nic moc. Palladium by ale už bylo zajímavé...
2. Stále je to víceméně projekt na papíře. Po dvaceti letech jsem skeptik... |
| 26.1.2011 - 14:22 - Jan Baštecký | |
|
citace:
1. Tuna zlata by stála cca 45M$, takže nic moc. Palladium by ale už bylo zajímavé...
2. Stále je to víceméně projekt na papíře. Po dvaceti letech jsem skeptik...
add 1) tuna zlata za 45MUSD se prodává v Praze vedle Obecního domu. Z tunu zlata se dneska tak akorát svezete Sojuzem na LEO ...
add 2) možná ani na papíře ... |
|
"add 1) tuna zlata za 45MUSD se prodává v Praze vedle Obecního domu. Z tunu zlata se dneska tak akorát svezete Sojuzem na LEO"
zlato
tak dajme tomu zlato
keď ho na zem dopravíme v podobe zlatej "tehly", bude jeho "pridaná hodnota" zanedbateľná
ale inde sme sa zhodli na tom, že ľudia čo by odišli "existovať" inam, by si získali pozornosť v médiách, osadníci by mohli predávať svoje "súkromie" v nejakej reality šou, lenže to sa mi nezdá veľmi lákavé
nemusí to byť iba "súkromie"
dajme tomu že by bol členom výpravy nejaký umelec, ktorý by s toho "zlata", alebo trebárs s toho čo by tam mal po ruke, vyrábal drobné umelecké predmety, čo kus to originál..
a pri každom "okne" by nimi naložil modul, a poslal ho na zem, kde by sa tieto predávali v aukcii
ženy chcú šaty s "paríža", číňania túžia po meďáku vyrobenom v nemecku
móda, štýl obliekania, umelecký dizajn, dokonca literárne diela odoslané "rádiom", to všetko získa "pridanú hodnotu" |
|
oprava.. dopustil som sa chyby v preklade z wikipédie
http://en.wikipedia.org/wiki/Ceres_(dwarf_planet)
keď som preložil že ceres obsahuje viac vody ako oceány na zemi
správny preklad je "väčšie množstvo, než je sladkej vody na zemi"
200 miliónov kubických kilometrov..
na tejto stránke je trochu čudná tabuľka delta v, počíta s nízkou obežnou dráhou vo výške 100 km pre všetko (aj pre zem.. udáva sa na 7,847)
http://www.projectrho.com/rocket/appmissiontable.php
delta v pre let z LEO na obežnú dráhu ceresu je podľa nej 9,477
pre mars 5,748
keď sa započíta aj pristátie na povrchu, ceres 320, dostaneme 9,797
mars 3,502 je výsledok 9,35
pre pomalú dopravu nákladu po Hohmanovi takmer zhoda..
|
|
pokiaľ ide o ťažbu ľadu na "Ceres" (je to totižto -ona-, bohyňa dobrej úrody, len tak mimochodom lepšie meno do začiatku, ako po bohu vojny) čo ste rozoberali v úplne inej téme, a adminom to bolo voľné..
čo sa ťažby ľadu na Ceres týka, očakávam že bude vypadať úplne inak, než si predstavujem..
predovšetkým to záleží na úrovni "singularity"
to najjednoduchšie.. čo si dokážem predstaviť že by podobu "singularity" dokázalo zmeniť, je sprevádzkovanie viacnásobne použiteľnej dopravy Zem LEO, potom by doprava maeriálu (na palivo) z Ceres stratila ekonomický zmysel, minimálne do tak EML1.. v EML 2 by to bola predpokladám "parita"..
pri ešte vyššej úrovni "singularity", napríklad stavbe hm.. "siete planetárnych počítačov" (predstavte si "PC" o rozmeroch 1km kubický, asi tak 1 000 000 000 jednotiek) ktoré by potrebovali poriadne hrubú protiradiačnú ochrannú vrstvu "vhodného" materiálu, by to bolo zase iné..
doprava materiálu pravdepodobne v žiadnom prípade nebude fungovať, na báze "ťahačov" ako si ich predstavujeme dnes, nebudú "pendlovať", prázdne tam, a plné nazad..
asi to bude inak.. "celé ich postavia "tam", budú na jedno použitie, a v mieste určenia, ich celé "skonzumujú".. a nebude sa to dať pokladať za "recykláciu" [Upraveno 25.2.2011 alamo] |
|
"anglosasi" sa začali baviť o ceres
sú trochu pozadu
"Seriously Ceres"
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=25463.0
hneď v zakladajúcom príspevku témy, sa objavuje tvrdenie že ceres, ako "svet omnoho bohatší na zdroje", má omnoho väčší význam ako mars |
|
| Na netu se dají najít velmi rozdílné hodnoty pro potřebné dv - pro odlet k Marsu pokud vím stačí 3,6 km/s a pro navedení na jeho nízkou orbitu 1,5 km/s, dohromady tedy 5,1 km/s. Běžně nacházím údaje od 5,6 do 12 km/s. |
|
| to záleží od konkrétneho "okna", pri každom sú tie hodnoty mierne iné |
|
| To není úplně pravda, hodnoty se liší o pár desítek m/s, pokud souhlasíte s delší dobou letu. Ale stovky až tisíce m/s? |
|
