|
Tak ono u té délky noci jde taky o kolísání teploty: během krátké noci na Ceresu (zejména třeba na rovníku) nestačí teplota klesnout určitě tolik, jako během 14d nů dlouhé noci na našem Měsíci.
Ale je to složité: někde jsem četl -40, ale průměrná teplota Ceresu je prý spíš něco jako -100 ... a to je už hodně málo, teda. Tak snad leda přímo na rovníku, že by bylo tepleji.
Každopádně komentáře se shodují, že Ceres je jedno z mála těles ve sluneční soustavě, kde by současně mohlo být dost teplo, dost málo radiace a dost vody (či dalších zmrzlých plynů), aby tam byla možná lidská kolonizace (dejme tomu aspoň částečně smysluplněji, než třeba v Antarktidě, kde je potřeba půl roku existovat úplně potmě). Jestli Ceres v tomhle ohledu vyhraje nad Marsem, je otázka - ale zase, když už nějaký kus kosmu kolonizujeme, nechtěli bychom tam třeba stavět další kosmické lodi, které budeme moci s minimálním dalším vynaložením energie vyslat téměř kamkoliv... a hlavně tankovat do nich levně palivo? |
|
Ceres je potenciální zdroj vody (dostupnější než z měsíců Jupiteru), možná tam jsou i jiné zajímavé věci, jako třeba silíčci...ale bydlet tam trvale?  |
| 09.2.2015 - 07:11 - David | |
|
citace:
Tak ono u té délky noci jde taky o kolísání teploty: během krátké noci na Ceresu (zejména třeba na rovníku) nestačí teplota klesnout určitě tolik, jako během 14d nů dlouhé noci na našem Měsíci.
Ale je to složité: někde jsem četl -40, ale průměrná teplota Ceresu je prý spíš něco jako -100 ... a to je už hodně málo, teda. Tak snad leda přímo na rovníku, že by bylo tepleji.
Každopádně komentáře se shodují, že Ceres je jedno z mála těles ve sluneční soustavě, kde by současně mohlo být dost teplo, dost málo radiace a dost vody (či dalších zmrzlých plynů), aby tam byla možná lidská kolonizace (dejme tomu aspoň částečně smysluplněji, než třeba v Antarktidě, kde je potřeba půl roku existovat úplně potmě). Jestli Ceres v tomhle ohledu vyhraje nad Marsem, je otázka - ale zase, když už nějaký kus kosmu kolonizujeme, nechtěli bychom tam třeba stavět další kosmické lodi, které budeme moci s minimálním dalším vynaložením energie vyslat téměř kamkoliv... a hlavně tankovat do nich levně palivo?
Antarktida je oproti maličkému tělesu bez atmosféry daleko za Marsem se špinavou vodou tvrdou jako kámen, i v polární noci hotový ráj. |
|
citace:
Antarktida je oproti maličkému tělesu bez atmosféry daleko za Marsem se špinavou vodou tvrdou jako kámen, i v polární noci hotový ráj.
Skutečně? Dobře, máme tu kyslík. Ale neobejdeme se (za polární noci) bez importu energií. Na Ceresu solární energii využít jde - sice je třeba ji asi 9x koncentrovat aby se dostala na úroveň Země, je to dobrý start. A kyslík si už z vody jde vyrobit elektrolýzou.
Samozřejmě, srovnání s Antarktidou je vždy ošemetné.... ale ze srovnání s Marsem Ceres nikdy nevyzníval bez šance. A právě za cca Měsíc se dozvíme, jak to teda je: jak moc je voda "špinavá" (a čím), kolik jí je,apod. |
|
Já chci pryč z tohohle ošklivého diskuzního vlákna, zpátky na Ceres.
(Mod.[AH]: OK, přání jsem Ti splnil.) |
|
| děkuju :-) |
|
Zaujalo v komentářích k tomuto:
https://science.slashdot.org/story/16/09/19/1444228/elon-musk-scales-up-his-ambitions-considering-going-well-beyond-mars
http://arstechnica.com/science/2016/09/spacexs-interplanetary-transport-system-will-go-well-beyond-mars/
Ceres is large enough to have marginal gravity, but more importantly, it's a giant ball of ice. Since it only has marginal gravity, less than that of the Moon even, makes it very easy to get on and off of it with hardly any fuel. In fact, even though it's past the orbit of Mars, the fuel budget to do a manned trip (and safe return) is only 20% more than that of a moon mission. Mainly due to the tiny tiny gravity well. |
|
| stalo by za uvahu, ci pred marsom nejst namiesto phobosa na ceres... |
| 12.4.2017 - 12:21 - dodge | |
|
Vědci možná vyřešili záhadu atmosféry planetky Ceres
http://aviationweek.com/space/scientists-may-have-solved-mystery-ceres-atmosphere?NL=AW-05&Issue=AW-05_20170413_AW-05_635&sfvc4enews=42&cl=article_3&utm_rid=CPEN1000000980369&utm_campaign=9534&utm_medium=email&elq2=8bb7d4692a1846be9c79f27c0db11edc |
|
je to jasne, Ceres je palivova cerpacka 
https://kosmonautix.cz/2020/08/je-to-jiste-bile-skvrny-na-ceres-zpusobila-voda/ [upraveno 13.8.2020 06:33] |
|
citace:
je to jasne, Ceres je palivova cerpacka
https://kosmonautix.cz/2020/08/je-to-jiste-bile-skvrny-na-ceres-zpusobila-voda/ [upraveno 13.8.2020 06:33]
To asi ne, brzdit kvůli doplnění paliva a pak zase zrychlovat k cíli se nikomu chtít nebude. Za Marsem stejně asi není nic, kam by reálně letěl člověk. Leda až roboponorka na Europě objeví život, ale to je hodně vzdálená budocnost. |
|
citace:
citace:
je to jasne, Ceres je palivova cerpacka
https://kosmonautix.cz/2020/08/je-to-jiste-bile-skvrny-na-ceres-zpusobila-voda/ [upraveno 13.8.2020 06:33]
To asi ne, brzdit kvůli doplnění paliva a pak zase zrychlovat k cíli se nikomu chtít nebude. Za Marsem stejně asi není nic, kam by reálně letěl člověk. Leda až roboponorka na Europě objeví život, ale to je hodně vzdálená budocnost.
mal som na mysli skor palivove tankery, ktore by palivo vyrobene na Cerese nabrali a odviezli tam kam treba. Kludne aj k Zemi. Pripadne to ani nemusi byt palivo, staci voda.
Kombinacia velkeho mnozstva vody a relativne malej gravitacnej studne je velmi lakava. Samozrejme pri urcitych vzdialenostiach sa to prestane vyplacat, ale aj tak je to zaujimava predstava. Mat po slnecnej sustave "strategicky" rozmiestnene cerpacie stanice so stalou dodavkou paliva, to by bolo ine lietanie |
|
citace:
citace:
citace:
je to jasne, Ceres je palivova cerpacka
https://kosmonautix.cz/2020/08/je-to-jiste-bile-skvrny-na-ceres-zpusobila-voda/ [upraveno 13.8.2020 06:33]
To asi ne, brzdit kvůli doplnění paliva a pak zase zrychlovat k cíli se nikomu chtít nebude. Za Marsem stejně asi není nic, kam by reálně letěl člověk. Leda až roboponorka na Europě objeví život, ale to je hodně vzdálená budocnost.
mal som na mysli skor palivove tankery, ktore by palivo vyrobene na Cerese nabrali a odviezli tam kam treba. Kludne aj k Zemi. Pripadne to ani nemusi byt palivo, staci voda.
Kombinacia velkeho mnozstva vody a relativne malej gravitacnej studne je velmi lakava. Samozrejme pri urcitych vzdialenostiach sa to prestane vyplacat, ale aj tak je to zaujimava predstava. Mat po slnecnej sustave "strategicky" rozmiestnene cerpacie stanice so stalou dodavkou paliva, to by bolo ine lietanie
este rozvediem svoju predstavu "tankera" (nemusi tu spamovat iba alamo)
tradicne si predstavujeme nieco obrovskeho, s nadrzami na desiatky tisic litrov kvapaliny. Mozno to ale nie je najlepsi pristup (a urcite nie najlahsi).
Aj s ohladom na to, ako SpX uspesne rozbehla "vyrobnu linku" na starlinky, stoji za to zvazovat pri velkych projektoch ich rozlozenie na tisicky malych kuskov, kedze zjavne dokazeme produkovat aj vesmirne technologie hromadnym sposobom.
Cize vyuzival by sa pomerne obycajny satelit, s nadrzou na povedzme 100kg vody, a s elektrickym pohonom vyuzivajucim vodu alebo vodik. Prakticky by tak disponoval neobmedzenou zasobou dV, kedze palivo by si cerpal z "nakladu".
No, a majme takychto satelitov desiatky tisic, tak ako by mali byt desiatky tisic starlinkov. Neustale kmitajuce z ceresu k cerpackam a naspat. Za mna osobne je to pomerne predstavitelne. |
|
Pravdu povediac.
Mňa Ceres osobne zaujíma práve preto lebo veľké firmy ktoré podľa mňa nevyhnutne časom vzniknú, mu nebudú venovať pozornosť. Nízke marže.
Preto je to podľa mňa, taká príležitosť.
Neviem v ako vzdialenej budúcnosti.
Vypáliť kaprom aspoň trochu rybník.
Podľa mňa sa tam nasáčkujú všemožný "piráti".
|
|
citace:
Pravdu povediac.
Mňa Ceres osobne zaujíma práve preto lebo veľké firmy ktoré podľa mňa nevyhnutne časom vzniknú, mu nebudú venovať pozornosť. Nízke marže.
Preto je to podľa mňa, taká príležitosť.
Neviem v ako vzdialenej budúcnosti.
Vypáliť kaprom aspoň trochu rybník.
Podľa mňa sa tam nasáčkujú všemožný "piráti".
Hm, a co třeba namísto Cerery Vesta? Povrchová gravitace skoro stejně bídná, takže na dlouhodobý pobyt (na rozdíl od Marsu s 0,38g) to nejspíš nikdy nebude ani na jednom z obou těles, ale je to o dost blíž je Slunci (větší sluneční konstanta). Jak je na tom Vesta s vodou, to nemám tušení, ale když se nachází i na Měsíci, tak bude jistě i něco na Vestě. Navíc je zajímavá i mineralogicky jako zdroj těžitelných surovin, což pro Ceres až tak moc neplatí. |
|
@Nový Jiřík
Niekto musí ísť na Ceres a iný na Vestu.
Následne tam kde sa dvaja spolu dohodnú na niečom rozumnom, tam ten tretí kto rozumné dohody nevie vymýšľať nevyhnutne pohorí. Nezáleží na veľkosti.
|
|
https://danielmarin.naukas.com/2020/08/13/ceres-el-mundo-oceano-que-no-deberia-existir/
Ceres, oceánsky svet, ktorý by nemal existovať
Oceán slaného bahna..
|
|
citace:
Jak je na tom Vesta s vodou, to nemám tušení, ale když se nachází i na Měsíci, tak bude jistě i něco na Vestě.
rozdiel je v tom, ze na Cerese je zrejme pod povrchom ta voda tekuta, Vesta vzhladom k jej velkosti zrejme ziadny 'ocean' mat nebude.
Z hladiska tazby je velky rozdiel navrtat tekuty ocean, vs. zoskrabavat to z povrchu (hlavne pri takmer nulovej gravitacii) |
|
No tak já bych se vrátil na začátek tohohle vlákna a znovu zmínil opravdu celkem směšnou únikovou rychlost, ve srovnání třeba nejen s Marsem, ale i s Měsícem.
Několikaletá doba letu samozřejmě představuje nepříjemnost, ale jinak čistě co se týče možnosti přistát a znovy odletět s celou kosmickou lodí a ne jenom s nějakým výsadkovým modulem (což celou architekturu mise komplikuje) je Ceres celkem jasný favorit: pokud do celkového delta-V mise zahrneme nejen průlet, ale i přistání a start, tak prostě poměr zajímavost/dostupnost je u Ceru/Cerery/whatever prostě přímo skvělý.
Mars vyžaduje hodne specializovanou architekturu, zahrnující aerodynamické brždění a výrobu paliva pro odlet, apod. - naproti tomu let na Ceres by byl jen a pouze o zvládnutí dlouhodobých letů do hlubokého kosmu (3 roky minimum). Jsou tam samozřejmě výzvy spojené se stíněním radiace a tak - 3 roky nikdo nevydržel ani na LEO, natož v hlubokém kosmu - takže oproti 200 dnům přeletu na Mars by se řešily legrace jako habitat s umělou gravitací a ekosystémem, apod. Ale samotná technická složitost mise by nemusela být extra závratná... tedy co se týče pohonu a zásob paliva, apod. |
|
citace:
... je Ceres celkem jasný favorit: pokud do celkového delta-V mise zahrneme nejen průlet, ale i přistání a start, tak prostě poměr zajímavost/dostupnost je u Cerery prostě přímo skvělý.
započítal si aj navedenie na (kruhovú) obežnú dráhu (LO)?
Rado sa na to zabúda...
Inak súhlas - Ceres, ale vlastne ktorýkoľvek z veľkých asteroidov/ malých trpasličích planét je zaujímavý cieľ...
BTW tie únikové rýchlosti sú také, že kozmonouti by boli pomali schopní svoju raketu na nové miesto aj doslova prehodiť (ručne)
Z hľadiska "zdravotného" je výprava celý čas v bezváhovom stave/mikrogravitácii.
Radiácia - za pokus/úvahu by stálo vybudovanie nehlbokej šachty, do ktorej sa raketa spustí či zasunie. IMO vyhlbenie šachty by bolo asi rýchlejšie a efektívnejšie ako stavba valu.
Hlavné zdravotné riziko výpravy? Ponorková choroba.
[upraveno 19.8.2020 22:44] |
|
citace:
citace:
... je Ceres celkem jasný favorit: pokud do celkového delta-V mise zahrneme nejen průlet, ale i přistání a start, tak prostě poměr zajímavost/dostupnost je u Cerery prostě přímo skvělý.
započítal si aj navedenie na (kruhovú) obežnú dráhu (LO)?
Rado sa na to zabúda...
Inak súhlas - Ceres, ale vlastne ktorýkoľvek z veľkých asteroidov/ malých trpasličích planét je zaujímavý cieľ...
BTW tie únikové rýchlosti sú také, že kozmonouti by boli pomali schopní svoju raketu na nové miesto aj doslova prehodiť (ručne)
Z hľadiska "zdravotného" je výprava celý čas v bezváhovom stave/mikrogravitácii.
Radiácia - za pokus/úvahu by stálo vybudovanie nehlbokej šachty, do ktorej sa raketa spustí či zasunie. IMO vyhlbenie šachty by bolo asi rýchlejšie a efektívnejšie ako stavba valu.
Hlavné zdravotné riziko výpravy? Ponorková choroba.
[upraveno 19.8.2020 22:44]
V tom vidím velký problém, u Marsu můžete let posádky k cíli zrychlit - pošlete rychle jen menší kabinu+hab+zásoby a zbytek už tam bude čekat (přiletěl dříve, pomalu = efektivně). Kabina pak zpomalí aerodynamicky a motorem se jen navede na přistání nebo k orbitální stanici. U Cerery a spol. musíte motoricky dost zbrzdit, a brzdíte tím víc, čím kratší dobu letu. Pro určitou dobu letu už bude dv stejné pro Mars i pro Cereru. Za mně osobně je Cerera cíl pro roboty, ne pro člověka. |
|
@Ervé
Ja som "roboš", asi preto mám sklony vymýšľať ľuďom robotu .
Vzhľadom k tomu že nové úžasné pohony sú dosť vzdialené vízie.
Umelá anestézia. Bude sa spať na smeny v protiradiačnom module.
Smena ktorá nebude počítať ovečky, bude ošetrovať väčšinu posádky v umelom spánku. Srarať sa o "sklenník", udržiavať loď v poriadku a cvičiť.
Potom zobudí ďalšiu smenu, pomôže im to rozchodiť.
"Budíček. Vstávať a cvičiť!"
A výmena.
Roboty ako na kostole. Na nudu a ponorkovú chorobu čas nezostane. Dril že by to ani kapitán William Bligh nevymyslel.
Asi mám o kozmonautike dosť neromantické predstavy.
[upraveno 20.8.2020 07:40] |
|
anestezia, hybernácia,....
Aký najdlhší čas je zatiaľ overený na zdravých ľudských jedincoch?
-------------------------------------------------------------------
Na ponorkovú chorobu nebude čas?
Akože to dopadol ten nedávny "izolačný experiment" na Hawai?
|
|
https://www.nasa.gov/content/torpor-inducing-transfer-habitat-for-human-stasis-to-mars
Zatiaľ je to iba koncept.
Skutočný výskum, bude robiť až niekto kto to uzná za potrebné a využiteľné.
|
