Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  5    6    7    8    9    10    11  >>
Téma: Komerčný let na Mesiac / Mars
12.7.2011 - 03:01 - 
Zaujal me docela zajimavej clanek na Oslu ohledne 3D Slunecni tiskarny na pousti.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5761



To video je hodne zajimave.
Mozna by se to dalo na Mesici vyuzivat.
Dobry je, ze svit je tam silnejsi, protoze tam neni atmosfera.
Predpokladam, ze zakladny kvuli minimeteoritum budou muset byt v podzemi a nejlepsi reseni je bok prolakliny/krateru/propadla jeskyne a v tomto boku vydolovane chodby nebo vyuziti prirodni jeskyne.
Na povrchu by timto zpusobem byli predpopraveny vyztuzovaci pricky a "bedneni" ci vyplneni prostoru mezi prickama.
Normalne by se to vyplnilo betonem, ale na Mesici neni voda, tak vytavene bloky nebo vytavene rovne ploche desky by mohli byt dobrym materialem pro vnitrni cast podzemnich prostor v casti u sten.


Co se tyce tech fresnelek, tak pred 5 lety jsem s necim podobnym taky experimentoval, ale bylo to pro me ditko jmenem FSO pojitko Elspeedy.
Presto v ohnisku bylo s 20cm fresnelkou cca 560st a ohen v ohnisti to zapalovalo pekne.

http://www.ok1mjo.com/all/wifi/fresnel_20cm.jpg
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/fresnelka_90cm.jpg






[Upraveno 12.7.2011 -=RYS=-]
 
12.7.2011 - 15:58 - 
quote:
O Lunarnim vytahu jsme se tu uz bavili.
Jde to i s dnesnima technologiema.

V podstate by slo o 5 lan, stredove hlavni a 4 do boku (poly, vychod/zapad viditelne casti Mesice). Tak trochu by to pripominalo pyramidu s tim, ze bocni lana by nebyli ve spici, ale asi v 3/4 vysky. Pomoci nich by se smerovalo hlavni lano dle gravitace, aby se nestocilo.
Delka hlavniho lana by byla cca 110000km, pricemz nulovej bod je 65560km nad stredem Mesice.
Stavajici lano M5 by uneslo asi 2t. Neni to moc, ale pro zacatek by to mohlo stacit.

FH by dokazal vynest k Mesici kazde lano zvlast v celku.

Takze ano, uz TED to dokazeme.


Ano, Lunární výtah tu už sice byl, ale nevím zda někdo zkoušel počítat jak velké by bylo vlastně to napětí v laně generované protizávažím potřebné pro udržení celého lana i s nákladem a také pro stabilitu celého systému.

Ať počítám jak počítám, tak pokud by byla délka hlavního lana byla z Měsíčního povrchu 110000km přes L1 směrem k Zemi, protizávaží na konci lana by generovalo napětí cca 0.03% své váhy (g=0.003ms-2). Pro představu až nějakých 3000tun závaží by generovalo cca 1 tunu tahu k zemi na konci lana, jinak se nám pod vahou lana a nákladu zřítí k Měsíci.

Pro výtah na GEO se např. uvažuje protizávaží ve výšce 48000km. To by generovalo tah 1.5% své váhy. Pokud zde zavěsíme 3000tun, generujeme 46tun tahu a s tím se teoreticky dá něco dělat. Dvojnásobné lano nám potřebnou váhu závaží při stejném napětí sníží na cca třetinu.

Pokud by jsme ale chtěli těch 1.5% vygenerovat protizávažím na Měsíčním výtahu, dostaneme se s délkou lana až na 331000km. Ale to už jsme 45000km nad povrchem Země. Tj. pokud by jsme zde zavěsili stejné závaží 3000tun, dostaneme přibližně stejný tah 46tun.

Z toho tedy plyne že Měsíční výtah má k potencionální realitě až příliš daleko. S nárustem délky lana se nám zde totiž příliš nezvyšuje jeho tah a stabilita, tak jako v případě Země a potřebovali by jsme buď extrémní protizávaží, nebo extrémní délku lana. [Upraveno 14.7.2011 raul]
 
13.7.2011 - 18:42 - 
Máš to overené?
Totiž - ak by to bola pravda, tak je to bezmála definitívny hrob celého nápadu s Mesačným výťahom.

Predpokladám, že si to spočítal sám - dokázal by si spočítať aj možnosť realizácie nápadu z predošlej strany diskusie - SubGEO stanica a voľne spustené lano?
 
22.7.2011 - 22:09 - 
quote:
O Lunarnim vytahu jsme se tu uz bavili.
Jde to i s dnesnima technologiema.

http://web.archive.org/web/20080612045745/http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=041129#1131

http://web.archive.org/web/20061012145744/http://www.m5fiber.com/magellan/m5_fiber.htm

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=713&pid=68778#pid68778

V podstate by slo o 5 lan, stredove hlavni a 4 do boku (poly, vychod/zapad viditelne casti Mesice). Tak trochu by to pripominalo pyramidu s tim, ze bocni lana by nebyli ve spici, ale asi v 3/4 vysky. Pomoci nich by se smerovalo hlavni lano dle gravitace, aby se nestocilo.
Delka hlavniho lana by byla cca 110000km, pricemz nulovej bod je 65560km nad stredem Mesice.
Stavajici lano M5 by uneslo asi 2t. Neni to moc, ale pro zacatek by to mohlo stacit.

FH by dokazal vynest k Mesici kazde lano zvlast v celku.

Takze ano, uz TED to dokazeme.



Pokud vam nepujdou prispevky, tak dejte web archiv:
http://www.archive.org/web/web.php
A pak si dejte vyhledat posledni zaznam ohledne:
http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=041129#1131 a
http://www.m5fiber.com/magellan/m5_fiber.htm.

[Upraveno 10.7.2011 -=RYS=-]


Jeste bych doplnil nejake odkazy do toho archive.org:
http://www.universetoday.com/am/publish/lunar_space_elevator.html



http://www.star-tech-inc.com/id116.html





http://www.universetoday.com/wp-content/uploads/2004-1118elevator-full.jpg

http://web.archive.org/web/20061111100710/http://www.universetoday.com/am/publish/lunar_space_elevator.html


[Upraveno 22.7.2011 -=RYS=-]
 
25.7.2011 - 23:32 - 
síce po ohlásení že falcon heavy bude mať nosnosť až 50 ton je to takmer zbytočné
ten dopravný systém, čo sme tu preberali na úplnom začiatku diskusie
spojenie urýchľovacieho stupňa (blok d, centaur) a nákladu na LEO
ak by už vznikol, malo by zmysel využívať ho pre dopravu nákladov, robotických sond, napríklad k marsu a jupiteru?

[Upraveno 25.7.2011 alamo]
 
26.7.2011 - 01:24 - 
quote:
síce po ohlásení že falcon heavy bude mať nosnosť až 50 ton je to takmer zbytočné
ten dopravný systém, čo sme tu preberali na úplnom začiatku diskusie
spojenie urýchľovacieho stupňa (blok d, centaur) a nákladu na LEO
ak by už vznikol, malo by zmysel využívať ho pre dopravu nákladov, robotických sond, napríklad k marsu a jupiteru?

[Upraveno 25.7.2011 alamo]


Spis si myslim, ze vzhledem k nosnosti by to nemela byt jedna sonda, ale soustava mensich sond k danemu telesu.
Nad poslednim stupnem by bylo preletove teleso treba k Jupiteru a az by zaparkovalo na vyssi obezne draze Jupitera, tak by toto teleso zacalo vypoustet ruzne sondy a pristavaci landery a taky balonovou sondu do atmosfery Jupitera ... vse pro dlouhodobou cinnost (letove sondy na iontovej pohon na orbity mnoha mesicu [ano, vcetne brzdiciho motoru], povrchove rovery ala MRO na RTG).
Pricemz by se po odeslani posledni sondy toto preletove teleso rozdelilo na par casti a kazda cast (s iontovym motorem) by slouzila jako telko retlanslacni druzice z mnoha sond/landeru/balonu v teto Jovianske soustave. Jako nonstop retlanslacni druzice by fungovali dlouho, treba i pro pristi...mozna uz pilotovanou vypravu na Calisto, kde se zalozi zakladna (kvuli nejmensimu zareni z Jupiteru).

 
26.7.2011 - 09:24 - 
vratme sa ku komercnemu mesiacu. Sice som to nepocital, ale mozno by sa dal pouzit nasl. scenar:
prvy start FH - vynesie "pristavaci modul" pozostavajuci z objemnych nadrzi s hydrazinom, a motorovych deflektorov. Zrejme by vazil menej nez 50t, takze v druhom stupni ostane nejake palivo.
druhy start FH - Dragon s integrovanym LAS, ktore v tomto pripade bude sluzit ako pristavaci motor na mesiaci. Dragon vazi okolo 10t, takze v druhom stupni ostane tiez relativne dost paliva. Dragon sa pripoji k pristavaciemu modulu a napoji sa na jeho nadrze. Motorove deflektory budu umiestnene tak, aby presmerovali vytokove plyny z motorov Dragonu kolmo dolu, a eliminovali tak straty sposobene vektorom tahu.
Vznikne teda zostava Dragon+blok nadrzi+2 horne stupne z nosnych rakiet. Jeden stupen posluzi na TLI a po vyhoreti sa odhodi. Druhy stupen posluzi na LOI a po vyhoreti sa tiez odhodi. Dragon pristane a odstartuje z mesiaca za pomoci paliva z bloku nadrzi. Po vycerpani tento blok odhodi a z mesacnej obeznej drahy sa uz odpichne za pomoci vlastneho interneho paliva.
Cela misia sa teda urobi za pomoci potencialne aspon ciastocne znovupouzitelneho FH, znovupouzitelneho dragonu a "hlupeho" bloku nadrzi.
 
26.7.2011 - 21:57 - 
quote:
scenar: prvy start FH - vynesie "pristavaci modul" pozostavajuci z objemnych nadrzi s hydrazinom, a motorovych deflektorov. Zrejme by vazil menej nez 50t, takze v druhom stupni ostane nejake palivo.
druhy start FH - Dragon s integrovanym LAS, ktore v tomto pripade bude sluzit ako pristavaci motor na mesiaci... Dragon pristane a odstartuje z mesiaca za pomoci paliva z bloku nadrzi. Po vycerpani tento blok odhodi a z mesacnej obeznej drahy sa uz odpichne za pomoci


kde chceš stavať tú základňu na mesiaci?
kde je to správne miesto?

aký má tá architektúra, rozvojoví potenciál, ako ju možno použiť napríklad pri lete na mars?
ako pomôže získať poznatky pre dlhodobý pobyt človeka v kozme?
 
27.7.2011 - 10:41 - 
quote:
quote:
scenar: prvy start FH - vynesie "pristavaci modul" pozostavajuci z objemnych nadrzi s hydrazinom, a motorovych deflektorov. Zrejme by vazil menej nez 50t, takze v druhom stupni ostane nejake palivo.
druhy start FH - Dragon s integrovanym LAS, ktore v tomto pripade bude sluzit ako pristavaci motor na mesiaci... Dragon pristane a odstartuje z mesiaca za pomoci paliva z bloku nadrzi. Po vycerpani tento blok odhodi a z mesacnej obeznej drahy sa uz odpichne za pomoci


kde chceš stavať tú základňu na mesiaci?
kde je to správne miesto?

aký má tá architektúra, rozvojoví potenciál, ako ju možno použiť napríklad pri lete na mars?
ako pomôže získať poznatky pre dlhodobý pobyt človeka v kozme?


Je to tak, prvni FH k Mesici by mel nest soustavu univerzalnich telco-pozicne-vedeckych druzic pro 100% pokryti povrchu z hlediska S-UMTS+"GPS" a vedecka plosina tehle telco druzic (12-14) o velikosti pulky lednice by mela mit vedecke pristroje + kamerovej HiRISE system (pro sledovani povrchu+blizkoZemnich objektu+astro cinnost) + lasersystem pro snimani a detekci prvku na povrchu a tim celkove vyhledani nejvhodnejsiho mista pristani pruzkumne upravne rover-robotickej (robonauti) pruzkum/priprava prostoru pro zakladnu/demo zkouska extrakce vody. Coz by znamenalo prvni rok intenzivni pruzkum povrchu/podpovrchu/led v polarnich kraterech. Nasledovala by povrchova roverova sonda s ISRU demo tezebni technologii pro pruzkum ledu-vody v polarnich kraterech a tim potvrzeni a priprava (rover sonda by mohla mit i radlici pro upravu a pripravu terenu) na nasledujici expedici s cilem trvale zakladny v polarnim ledovem krateru.
Po rover-robot pruzkumu pristati (FH) nafukovaci podpovrchove zakladny. Onen rover skreje predni radlici regolit tak, aby vytvoril "krater" do ktereho se usadi nafukovaci zakladna a nasledne to onen rover zase zakreje nahrnutim regolitu na nafukovacku, ktera by mela na boku prechodovou komoru a dalsi potrebne technologie.
Vsechny dily by byli dobre slozene, aby to robonauti z roveru mohli vylozit a seskladat v predpripravenem "krateru", ktery nasledne zasypou rover-buldozerem.
Tim by byla zakladna pripravena pro prvni trvale lidi.
Na povrchu by se nechala nouzova unikova raketa pro 2 lidi.
Pri priletu prvnich lidi 3-4 by dva zustali na zakladne a zacal by se tocit rocni turnus uz od zacatku.
Kosmonauti by nasledne zvetsilil a zkvalitnili zakladnu, natahli zdrojove-datovej kabel z ledoveho krateru ven, kde je svetlo ze Slunce a tam by se rozlozilo fotovoltaicke pole pro prumyslovej zdroj elektriny (pro zpracovani rudy/tezba/rafinace vody).
Vedle FV elektrarny by mohla byt postavena kosmonauty automatizovana astro observator...8m segmentovej opto dalekohled pro opticka a infra pasma a dale skladaci "destnik" ... 30m radioteleskop i pro milimetrova a submilimetrova pasma 30-400GHz.

Takhle bych to videl ja.


[Upraveno 27.7.2011 -=RYS=-]
 
27.7.2011 - 11:03 - 
quote:
quote:
scenar: prvy start FH - vynesie "pristavaci modul" pozostavajuci z objemnych nadrzi s hydrazinom, a motorovych deflektorov. Zrejme by vazil menej nez 50t, takze v druhom stupni ostane nejake palivo.
druhy start FH - Dragon s integrovanym LAS, ktore v tomto pripade bude sluzit ako pristavaci motor na mesiaci... Dragon pristane a odstartuje z mesiaca za pomoci paliva z bloku nadrzi. Po vycerpani tento blok odhodi a z mesacnej obeznej drahy sa uz odpichne za pomoci


kde chceš stavať tú základňu na mesiaci?
kde je to správne miesto?

aký má tá architektúra, rozvojoví potenciál, ako ju možno použiť napríklad pri lete na mars?
ako pomôže získať poznatky pre dlhodobý pobyt človeka v kozme?


zaoberal som sa iba problemom dopravy ludskej posadky na mesiac a spat za co najnizsiu cenu, s pouzitim technologii ktore mame alebo coskoro budeme mat.
Architektura na nejaky dlhodobejsi pobyt (zakladne, vedecke zariadenia, komunikacne zariadenia) by sa evidentne musela dopravovat zvlast. Osobne by som preferoval moduly zavesene pod pristavacim blokom podobnym skycrane, ktore by k mesiacu leteli za pomoci ionovych motorov. Stacil by jeden start FH. Na bezne zasobovanie by sa pouzil bud podobny jednorazovy transporter, alebo nakladna verzia dragonu v zostave ktoru som popisal, podla toho co by bolo lacnejsie na jedno kilo.

 
27.7.2011 - 12:11 - 
quote:
quote:
quote:
scenar: prvy start FH - vynesie "pristavaci modul" pozostavajuci z objemnych nadrzi s hydrazinom, a motorovych deflektorov. Zrejme by vazil menej nez 50t, takze v druhom stupni ostane nejake palivo.
druhy start FH - Dragon s integrovanym LAS, ktore v tomto pripade bude sluzit ako pristavaci motor na mesiaci... Dragon pristane a odstartuje z mesiaca za pomoci paliva z bloku nadrzi. Po vycerpani tento blok odhodi a z mesacnej obeznej drahy sa uz odpichne za pomoci


kde chceš stavať tú základňu na mesiaci?
kde je to správne miesto?

aký má tá architektúra, rozvojoví potenciál, ako ju možno použiť napríklad pri lete na mars?
ako pomôže získať poznatky pre dlhodobý pobyt človeka v kozme?


zaoberal som sa iba problemom dopravy ludskej posadky na mesiac a spat za co najnizsiu cenu, s pouzitim technologii ktore mame alebo coskoro budeme mat.
Architektura na nejaky dlhodobejsi pobyt (zakladne, vedecke zariadenia, komunikacne zariadenia) by sa evidentne musela dopravovat zvlast. Osobne by som preferoval moduly zavesene pod pristavacim blokom podobnym skycrane, ktore by k mesiacu leteli za pomoci ionovych motorov. Stacil by jeden start FH. Na bezne zasobovanie by sa pouzil bud podobny jednorazovy transporter, alebo nakladna verzia dragonu v zostave ktoru som popisal, podla toho co by bolo lacnejsie na jedno kilo.





Takze opet jednorazova expedice ala Apollo?

Skoda nevyzit urciteho potencialu.
 
27.7.2011 - 12:16 - 
zakladna architektura ako stanica, rovery a pod. sa dopravi zvlast, jednorazovym landerom.

bezna prevdazka a striedanie posadok sa realizuje znovupouzitelnymi dragonmi, vybavenymi doplnkovymi, lacnymi, jednorazovymi nadrzami.

Co je na tom jednorazove?
 
27.7.2011 - 12:20 - 
quote:
zakladna architektura ako stanica, rovery a pod. sa dopravi zvlast, jednorazovym landerom.

bezna prevdazka a striedanie posadok sa realizuje znovupouzitelnymi dragonmi, vybavenymi doplnkovymi, lacnymi, jednorazovymi nadrzami.

Co je na tom jednorazove?


V nevytvoreni podpovrchove zakladny pro stalou posadku jako na ISS.
To znamena, temer nemoznost vytvorit neco jako trvale zkusebni tezebne-rafinerske stredisko na povrchu + astro laborator (optodalekohled+radioteleskop/detekce rentgenoveho/gama zareni ci neutrinove detektory). Ta astro dalkova laborator s lidskym servisem by sla postavit leda s lidma+kooperace s robonauty, ale ne zcela automaticky.

Ano, slo by to udelat pomoci treba mesicni jednoucelove mise, ale danovy poplatnici budou chtit trvale lidi na Mesici.

 
27.7.2011 - 12:51 - 
podpovrchova zakladna = architektura dopravena zvlast jednorazovym landerom (landermi)

skutocne nechapem v com je problem. Lacna doprava posadok nam predsa nebrani stavat architekturu, ide o dve odlisne technicke ulohy.
 
27.7.2011 - 18:30 - 
quote:
podpovrchova zakladna = architektura dopravena zvlast jednorazovym landerom (landermi)

skutocne nechapem v com je problem. Lacna doprava posadok nam predsa nebrani stavat architekturu, ide o dve odlisne technicke ulohy.


ehm.. základná otázka
musí byť "mesačná základňa" na povrchu mesiaca?
 
27.7.2011 - 18:37 - 
quote:
quote:
podpovrchova zakladna = architektura dopravena zvlast jednorazovym landerom (landermi)

skutocne nechapem v com je problem. Lacna doprava posadok nam predsa nebrani stavat architekturu, ide o dve odlisne technicke ulohy.


ehm.. základná otázka
musí byť "mesačná základňa" na povrchu mesiaca?


nemusi, kludne sa zahrabte pod zem. Pod "architekturou dopravenou zvlast" si predstavte cokolvek co potrebujete a co sa neda dopravit dragonom
 
27.7.2011 - 18:57 - 
pod zem..
a iná možnosť nie je?
čo tak pár sto kilometrov nad povrchom?
...........................................
ako to povedať?
ja som tu toho o lodi L, palivovej stanici, viacnásobne použiteľnom LM
a o tom prečo to má byť výhodné napísal dosť
stále dokolečka to všetko opakovať..

takže prosím nech mi niekto vysvetlí, prečo treba stavať stanicu na povrchu mesiaca alebo pod ním
nejaké zdôvodnenie.. [Upraveno 27.7.2011 alamo]
 
27.7.2011 - 19:36 - 
quote:
takže prosím nech mi niekto vysvetlí, prečo treba stavať stanicu na povrchu mesiaca alebo pod ním ... nejaké zdôvodnenie.
No přece proto, že jedině na povrchu Měsíce, případně pod jeho povrchem, jsou všechny měsíční přírodní zdroje, které se chystáme využít. "Měsíční stanice" by měla být v bezprostřední blízkosti těchto zdrojů a ne "někde opodál".

Klasická stanice v bodě L je stanicí "U" Měsíce, ne "NA" Měsíci.
 
27.7.2011 - 19:45 - 
najprv treba nájsť spôsob ako tieto zdroje efektívne ťažiť
a musí byť aj odôvodnenie prečo ich využívať, a to ešte pred tým ako sa začne "rekognoskácia terénu"

prečo je na to povrchová stanica lepšia ako "pri mesiaci"?
 
27.7.2011 - 19:58 - 
quote:
najprv treba nájsť spôsob ako tieto zdroje efektívne ťažiť
a musí byť aj odôvodnenie prečo ich využívať, a to ešte pred tým ako sa začne "rekognoskácia terénu"

prečo je na to povrchová stanica lepšia ako "pri mesiaci"?


no minimalne preto, ze z povrchovej stanice sa k tym zdrojom dostanete roverom, pripadne pesi, zatialco z bodu L potrebujete motoricky zostupit na mesiac a potom zase motoricky vystartovat spat
 
27.7.2011 - 22:30 - 
ale načo tie "zdroje" vôbec potrebuješ?
a aké suroviny a kde na povrchu mesiaca?
a komu to čo tam vyťažíš chceš predať?

je to to isté ako "supernosič"
povrchovú základňu na mesiaci je analógiou k požiadavke mať supernosič
v oboch prípadoch je požadované niečo čo momentálne nedokážeš využiť
takže ak cestou k vytvoreniu trhu pre supernosič, je prevádzkovať nejaký "polosupernosič" - "iba" 50 ton
tak pri lunárnej základni je to "polozákladňa"
pretože momentálne je potrebná akurát taká "polozákladňa"

pri hľadaní "zdrojov" treba preskúmať tisíce miest, nie len jedno na ktorom bude základňa
ako chceš s tej jednej základne na povrchu, trebárs na "severnom póle" dosiahnuť "južný"?
potrebuješ základňu s ktorej budú dostupné všetky miesta
kde ju chceš postaviť?
 
27.7.2011 - 23:17 - 
Jak už jsem dříve napsal, tak v tuto chvíli preferuju "robotický" průzkum (např. Měsíce) před "pilotovaným" průzkumem. Nikde jsem nepsal, že doporučuju co nejdřív postavit základnu na Měsíci. Nikoliv. Samozřejmě předpokládám, že většinu "průzkumu" na Měsíci udělají "roboti", kteří budou "virtuálně teleprezenčně" ovládání přímo ze Země. Zatím tedy nechci a nepotřebuju ani základnu na Měsíci, ani "loď L".

Uznávám ale, že jsou věci, které pomocí robotů nelze provést. Jednou z takových "věcí" je jednoznačně "kolonizace", které se z principu musí účastnit lidé. V prvním přiblížení tedy ty dříve zmiňované "měsíční zdroje" potřebuju až později, především na "kolonizaci" Měsíce (lze je ale využít i pro zkvalitnění průzkumu, ke stavbě bezobslužných vědeckých zařízení, nebo i k "robotické" těžbě něčeho užitečného na Měsíci [i když zatím na Měsíci nevidím nic dostatečně "užitečného", tedy spolehlivě dlouhodobě "ziskového"]).

"Kolonizaci" Měsíce prostě nelze provést "v bodě L" (lze se tam usadit, ale není to "kolonizace Měsíce"). Samozřejmě ale souhlasím s tím, že "kolonizaci Měsíce" je možné efektivně uskutečnit "přes body L". To už je ale o něčem jiném. Nechci jen zaměňovat "základnu u Měsíce" za "základnu na Měsíci". To je vše. Omlouvám se za svůj trochu "futuristický" příspěvek, který se netýká bezprostřední potřeby nebo současných plánů na lunární mise.

Na závěr ještě připomínám, že osobně nechci "kolonizovat Měsíc" (nepovažuju to za nutné), ale nebudu bránit jiným, kterým "se tam chce".
 
27.7.2011 - 23:25 - 
"Zatím tedy nechci a nepotřebuju ani základnu na Měsíci, ani "loď L". "

a čo by teda mali ľudia vo vesmíre, vôbec v najbližšom období robiť?
 
27.7.2011 - 23:47 - 
quote:
"Zatím tedy nechci a nepotřebuju ani základnu na Měsíci, ani "loď L". "

a čo by teda mali ľudia vo vesmíre, vôbec v najbližšom období robiť?

Dovolenkovat, tvorit.

Edit: v blizkom case ocakavam zmenu osadky ISS na 4 astronauti + 6 robonautov [Editoval 27.7.2011 martinjediny]
 
28.7.2011 - 00:07 - 
quote:
a čo by teda mali ľudia vo vesmíre, vôbec v najbližšom období robiť?
Za "veřejné peníze" by lidé asi měli létat na ISS (kdž už tam nahoře je) a pokusit se z té stanice vyždímat maximum (maximalizovat "návratnost investic"). Nic dalšího nepovažuju za "nutné". Samozřejmě, že pokud se např. Američani rozhodnou za své "veřejné peníze" letět na Mars, do "bodů L", nebo třeba na Měsíc, tak se na to rád podívám.

Za "soukromé peníze" ať si každý v kosmu dělá co chce, to je jeho věc (jen nesmí ohrožovat jiné lidi). Jak už jsem psal jinde, tak za "soukromé peníze" rád uvidím v kosmu "turisty", "obchodníky", "průmyslníky", "kolonisty" nebo třeba i "sportovce". Věřím, že taková doba dříve či později přijde (snad "dříve").
 
28.7.2011 - 00:24 - 
"Za "veřejné peníze" by lidé asi měli létat na ISS (kdž už tam nahoře je) a pokusit se z té stanice vyždímat maximum.."

kým budú granty, niekto nejaký "užitočný" experiment na ISS vymyslí vždy
ale vetšina vecí z grantov je užitočná asi ako "biozložka v palive"
no áno.. to je "program" tak na desať rokov
potom ISS skončí
a ak by sa nejaká náhrada miesto nej pripravovala, muselo by sa začať už dnes
momentálne nám reálne hrozí, že potom čo sa ISS deorbituje, nebude kam lietať
čo potom?
 
28.7.2011 - 11:09 - 
quote:
pod zem..
a iná možnosť nie je?
čo tak pár sto kilometrov nad povrchom?
...........................................
ako to povedať?
ja som tu toho o lodi L, palivovej stanici, viacnásobne použiteľnom LM
a o tom prečo to má byť výhodné napísal dosť
stále dokolečka to všetko opakovať..

takže prosím nech mi niekto vysvetlí, prečo treba stavať stanicu na povrchu mesiaca alebo pod ním
nejaké zdôvodnenie.. [Upraveno 27.7.2011 alamo]


Napriklad je tam gravitace, sice slabsi nez na Zemi, ale staci na to, aby zena pocala a odrodila zdrave dite.
Nebo treba proto, protoze jen i v teto gravitaci rostou rostliny spravne a tim spolehliveji vyrabeji vzduchu z CO2.

Tesnej podpovrch cca 2m pod povrchem je dostatecna ochrana proti zareni ze Slunce behem Slunecni boure.

Zkratka se "nafoukne" zakladna a nasledne zahrabe do predem ulozene diry.
Pozdeji muzou okolo najit vhodnou jeskyni, nebo uz od zacatku se najde misto kde je bocni jeskyne ve vnitrnim boku krateru, pak by se nekonalo zahrabani, ale "zasunuti" nafukovacich bloku do jeskyne s predeslym vyztuzeni sten.

Take se vyzkousi kolektorovej rozvod Slunecniho svetla tak, jak jsem jiz v nejakem foru popsal, hlavne pro skleniky, jelikoz rostlinam vyhovuje predevsim prirodni svetlo.

Navic tento podpovrchovej komplexni habitat je testem stejneho habitatu na Mars. Na Mesici se technologie odladi a zrejme se z Mesice bude i startovat na Mars...kvuli gravitacni studni.

Docela budu oslavovat prvni vytavenej Mesicni ingot, ktery se zasle do Mesicni ocelarny, kde se vyrobi steny planetoletu.

 
28.7.2011 - 11:12 - 
quote:
momentálne nám reálne hrozí, že potom čo sa ISS deorbituje, nebude kam lietať
čo potom?
Opravdu nevím. Snad už se v té době rozjede pořádná "pilotovaná komerce" a pak už tato otázka ztratí smysl (cíle pobytu lidí v kosmu si určí sami "zákazníci" a "investoři" podle situace a stavu svých "soukromých financí").

Jinak relativně asi nejlepší, co mne napadá za "veřejné peníze", je vyhlášení průzkumných pilotovaných letů na Mars a v rámci příprav na tyto lety absolvovat pilotované lety do "bodů L", k asteroidu, na povrch Měsíce, na Fobos nebo Deimos a nakonec na Mars (např. ve stylu "Mars Direct" [tedy řadu "základen" ve vzájemné dojezdové vzdálenosti]). V podstatě je to tedy dnešní "klasická" představa dalšího vývoje státní pilotované kosmonautiky. Moc velký smysl mi to ale nedává a budu dost překvapen, pokud k tomu opravdu dojde. "Robotický" a "virtuálně teleprezenční" průzkum a využití Sluneční soustavy mi v tuto chvíli připadá o dost vhodnější a výhodnější (z dostupných financí tak můžeme získat maximum přínosů a poznatků o Sluneční soustavě a ostatním kosmu).
 
28.7.2011 - 11:18 - 
"Tesnej podpovrch cca 2m pod povrchem je dostatecna ochrana proti zareni ze Slunce behem Slunecni boure. "

a kde získaš poznatky pre dlhodobé lety?
to čo si napísal je recept ako to obísť podliezť preliezť


je ten plán realizovateľný zo súkromných zdrojov?
nie.. potreboval by si aby sa na tom zúčastnili štátne agentúry
a proti tomu bude tvrdá opozícia

kto chce návrat na mesiac musí dokázať že to cestu na mars urýchli, a ni že ho zdrží a bude jej brániť v ceste
kto chce letieť na mars, ten musí rozmíšľať ako do toho zakomponovať návrat na mesiac
kým sa "námesačníci" a "marťania" nedohodnú, nepoletí sa nikam
 
29.7.2011 - 20:15 - 
skutocne paradoxna situacia - NASA sa dotahuje na sukromnikov

http://www.space.com/12470-robotic-lander-prototype-free-flight.html
 
<<  5    6    7    8    9    10    11  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.305570 vteřiny.