|
doporučujem si najskôr prečítať
http://referaty-seminarky.sk/forum/nevyhnutnost-kolonizacie-vesmiru/
aj keď názov je "Nevyhnutnosť kolonizácie vesmíru!"
vyvinie sa text celkom zaujímavo 
"Za pár desiatok rokov takzvaného vedecko technického pokroku zničilo toto pozemské ľudstvo až neuveriteľným spôsobom celú svoju rodnú planétu. Stali sme sa škodcami a ničiteľmi!"
"Škodlivý ľudský druh, ktorý po celý čas iba škodil a to sebe i všetkým okolo seba si postupne začína uvedomovať, že smeruje k zničeniu života na svojej planéte. Škodlivý ľudský druh sa dostáva do úzkych a preto, keď už vidí, že zničil vlastnú planétu, chcel by expandovať do vesmíru."
"Choromyseľné ľudstvo nevylieči svoju chorobu jej expanziou do vesmíru! Sú to nereálne ilúzie! Je to márne upriamovanie sa a spoliehanie sa na cestu, ktorá nikam nevedie!"
celkom pekné "šplechy" nemyslíte?
otázka je "čo s tým?"
pretože takýto pohľad na celú vec momentálne v spoločnosti pretrváva a rastie
chcelo by to pre vesmírnu kolonizáciu vybudovať nejaké "ideologické" zdôvodnenie, o ktoré by si taký ako autor hore uvádzaného "šplechu", (člen tzv. Slovenského občianskeho združenia pre posilňovanie mravov a ľudskosti ) doslova nabúral "xicht", vyškľabený od samotného odporu nad "ľudstvom" (keď je taký zhnusený, bohvie čo každý deň ráno, vidí v zrkadle? )
......................................
hneď mi napadá :bod 1:
"slnko zhasne".. ale najskôr sa o pár miliárd rokov zmení na červeného obra, a matičku Zem aj s celou biosférou, usmaží na škvarok
človek tak nie je ničiteľ ale záchranca, iba on ako jediný inteligentný tvor na tejto planéte, používajúci a rozvíjajúci technológie, ktoré najrôznejší "krasoduchovia" bojujúci za "ľudskosť a mravnosť" považujú za odporné, práve prostredníctvom týchto "odporností", môže zachrániť s genofondu biosféry čo najviac, pred nevyhnutným zánikom.. |
|
Dobrý den, tyto myšlenky o konci světa kvůli lidskému hříchu se objevují po celou historii lidstva. Jsou to typičtí plašičí typu green a globální oteplování, konec mayského světa 2012, příchod Ježíše a antikrista okolo roku 1000 ale i Sodoma Gomora před naším letopočtem.
Podle mne se tím zabývají lidé, kteří jsou krajně nespokojení se svým vlasním životem, nedokáží se svému okolí přizpůsobit a tak vymýšlejí blbiny.
Ano, nedokážeme se ubránit činnosti Slunce, planetkám, sopečné činnosti. Pokud nespustíme jaderný konflikt, tak člověk má na planetu zemi pouze místní lokální vliv. |
|
| K té expanzi do vesmíru, člověk nebude schopen ještě dlouho žít na jiné planetě než je Země. Jsme velmi zranitelní, to ale neznamená, že se průzkum Vesmíru zastaví... |
|
co takto expanzia za ucelom ochrany zeme? zem je jedina zelena planeta sirokodaleko. Ludia uz teraz ziju v uzavretych plechovkach a zivia sa umelo dopestovanou stravou. Zavisia od tazby surovin, ktore sa vacsinou nachadzaju aj na inych telesach slnecnej sustavy. Takze - presun civilizacie a jej priemyslu "von" by tejto planete znacne ulavil.
Ideologia "cloveka ako choroby" je na hlavu postavena. Co autori vlastne pozaduju? Mame sa vratit na stromy alebo jazdit na konoch (co na to ochrancovia prav zvierat?) Mame spachat hromadnu samovrazdu hladom, aby sme nechali priestor lesnemu porastu? Co vlastne chcu? A preco siria taketo blbiny internetom, vyplodom diabolskeho technologickeho pokroku? |
|
citace:
... Pokud nespustíme jaderný konflikt, tak člověk má na planetu zemi pouze místní lokální vliv.
Myslíte? Možná by jste si měl přečíst něco o ekologii, nemyslím to nyní zprofanované slovo, ale o vztahu živočichů a rostlin. Nebo třeba, to si eskymáci těžké kovy na Arktidu dovezli PPLkou?  ____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz |
|
Kolego, těžké kovy jsou přirozenou součástí Země, ty tady nepřinesl člověk. Přečtěte, kolik uranu je obsaženo v zemské kůře.
Z neznalého se může studiem stát znalý studiem- studujte. |
|
Myslím ty průmyslové. Nebo on koloběh vody, potravní řetězce, vzdušné masy atd. se odehrávají jen lokálně?  ____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz |
|
Sopečná trhlina Lakakigar roku 1783 vypustila tolik jedovatých zplodin, že to způsobilo obrovskou katastrofu- http://cs.wikipedia.org/wiki/Laki
škoda, že lidi rádi zapomínají na velká neštěstí... |
|
yamato "co takto expanzia za ucelom ochrany zeme?"
to by sa dalo rozviesť..
"škody spôsobené činnosťou ľudstva"
áno dochádza k nim.. ale našťastie človek je tvor učenlivý, preto aj škody spôsobené "technickou civilizáciou", sú omnoho menšie ako škody spôsobené Rosseauským "prírodným človekom"
najočividnejším príkladom je austrália, pred príchodom aborigénov to bol zelený kontinet, na púšť ktorou je, ho nepremenili moderný kolonizátori, ale práve aborigéni
iným príkladom je vyhubenie megafauny, aj keď prispenie človeka v prípade vyhynutia mamutov je pochybné, jasnejším prípadom je megafauna na novom zélande - Moa, aj iné tamojšie druhy
skutočne.. škody spôsobené civilizáciou, sú už len "škriabance" s porovnaním so "sloňou stopou" zanechanou "prírodnými ľuďmi"
navyše tieto škody istý čas klesali, kým sa k verejnému vplyvu nedopracovali "zelený", a napríklad cez klčovanie pralesa na plantáže "biopalív", ničia čo môžu, ekonomikou počnúc - prírodou končiac |
| 02.3.2011 - 15:47 - somora | |
|
| spoločnosť má tri stavy . expanzia, stagnácia , úpadok. Stagnácia a úpadok sú synonymom neuspechu a budúceho zániku na úkor niekoho agilnejšieho. Na Zemi už nemožno moc expandovať. Trúfam si povedať že ďalšia expanzia na matičke Zemi bude práve na úkor ekologie a"mravnosti"nech už tým myslíme čokolvek.Práve expanzia do vesmíru je výzva a nový dôvod byť vzdelaný, vyvýjať technologie,naučiť sa efektívne využívať zdroje. Expanzia do kozmu zvyšuje pridanú hodnotu ludstva, zvačšuje pravdepodobnosť jeho prežitia z dlhodobej perspektivy.A nakoniec, peniaze ktoré sa neinvestujú do vesmírnej expanzie, nijako nezlepšia život na Zemi Možno nasýtia pár hladných ale problém chudoby neodstránia. A "mravom" by to tiež skôr ublížilo. |
|
citace:
...Ideologia "cloveka ako choroby" je na hlavu postavena. Co autori vlastne pozaduju? ...
Narychlo som si ich preklikol.
Najprv som mal pocit, ze ide o sektu, ale neskor sa odvolavali na Husa a Kollara, len som nemal cas ist do podrobnosti.
Podstatou ich clanku je, ze nie je podstatne kde clovek je, ci na Zemi, alebo v kozme. ak sa navie spravat na Zemi, tak to nebude vediet ani v kozme.
- Nesuhlasim, lebo do kozmu ide vyber a chyba znamena smrt.
- Dobro a zlo ma v kozme inu tvar a ine podmienky.
[Editoval 02.3.2011 martinjediny] |
|
citace:
citace:
...Ideologia "cloveka ako choroby" je na hlavu postavena. Co autori vlastne pozaduju? ...
Narychlo som si ich preklikol.
Najprv som mal pocit, ze ide o sektu, ale neskor sa odvolavali na Husa a Kollara, len som nemal cas ist do podrobnosti.
Podstatou ich clanku je, ze nie je podstatne kde clovek je, ci na Zemi, alebo v kozme. ak sa navie spravat na Zemi, tak to nebude vediet ani v kozme.
- Nesuhlasim, lebo do kozmu ide vyber a chyba znamena smrt.
- Dobro a zlo ma v kozme inu tvar a ine podmienky.
[Editoval 02.3.2011 martinjediny]
a komu v tom kozme budeme ublizovat? kamenom na mesiaci? alebo plynu na saturne? |
| 02.3.2011 - 19:28 - Adolf | |
|
[quotea komu v tom kozme budeme ublizovat? kamenom na mesiaci? alebo plynu na saturne?
Myslím, že Luddisté už ukázali, že ano. Vzpomeňme na protesti proti imperialistickému bombardování Měsíce během experimentu s impaktorem, který nám odhalil tu lunární vodu. Daleko horší bude, že vesmír zničíme životem, neboť na ty šutry jistě naprskáme pozemské bacily, a ty se tam začnou množit. A úplně nejhorší zločin proti vesmíru, kvůli kterému budou křičet: "Zachraňte vesmír!" bude, až si tam začneme něco pěstovat. Zanedlouho zjistí, že je třeba vesmír před člověkem zachránit, aby ho nezaplevelil životem - chorobou vesmíru.
Co se týče mě, já jsem přesvědčen, že účelem a povinností lidstva je zaprasit vesmír!  ____________________
Áda |
|
citace:
Myslím ty průmyslové. Nebo on koloběh vody, potravní řetězce, vzdušné masy atd. se odehrávají jen lokálně?
To je prave ten problem. Neexistuji prumyslove tezke kovy, to je jenom "obchodni nalepka" pro lepsi prodej strachu. Ten se prodava dobre. Existuji tezke kovy jako takove. Ty jsou standardne metabolizovany nekterymi houbami a rostlinami v ramci cele ekosfery. Problemem prumyslove cinnosti je pouze zatezovani ekosystemu urcitym vzorcem chovani. Ale protoze je to ekosystem, neznicime ho. Proste se tem zmenenym podminkam zatim dokaze prizpusobit ... obcas k nasi skode.
To co mi občas vadí jsou nálepky zelených a superzelených. Zde si dovolím citovat autora SCI-FI (právě vědecká fantastika často řeší filozofické otázky a futurologii) Roberta Ansona Heinleina:
V myslích lidí, kteří “milují Přírodu”, jsou skryté rozpory, když litují “umělotin”, se kterými “Člověk zničil přírodu”. Jasný rozpor leží v jejich výběru slov, která znamenají, že Člověk a jeho umělotiny nejsou součástí “Přírody” - ale bobři a jejich hráze jsou. Ale rozpory jdou hloub než k této primární absurditě. Ve vyhlašování své lásky k bobřím přehradám (vystavěné bobry pro bobří účely) a své nenávisti k přehradám postaveným lidmi (pro lidské účely), “Přírodáři”přiznávají svou nenávist ke své vlastní rase - to jest nenávist k sobě samému.
V případě “Přírodářů” je taková sebenenávist pochopitelná, mají takový politováníhodný osud. Ale nenávist je příliš silná emoce na to, abych ji cítil k nim. Spíš by se hodil soucit a lítost.
Já sám, ať chci nebo ne, jsem člověk a ne bobr a homo sapiens je jediná rasa, kterou mám a můžu mít. Naštěstí pro mě se mi líbí být součástí rasy zbudované z mužů a žen - to razím jako dobré uspořádání a perfektně “přírodní”.
Věřte tomu nebo ne, byli “Přírodáři”, kteří odporovali prvnímu letu na starý pozemský Měsíc, protože je “nepřirozený” a “zneužitím Přírody”. |
|
citace:
Co se týče mě, já jsem přesvědčen, že účelem a povinností lidstva je zaprasit vesmír!
Ádo, zcela s tebou souhlasím. Parafrázoval bych jedno heslo: Zaprasitelé vesmíru spojte se. A aby to Luddistům a jim podobným nebylo líto ....milujte se a množte se.
Doporučuji podívat se na hesla:
Extropianism
Transhumanism
LIFE^2 |
|
ako by reagovali "ludisti" na pojem "transhumanizmus", je filozofická otázka sama o sebe..
ludismus (už ani neviem kde napísať "s" a kde "z") http://novamedia.xf.cz/neo_ludism.html |
| 03.3.2011 - 00:17 - Adolf | |
|
citace:
ako by reagovali "ludisti" na pojem "transhumanizmus", je filozofická otázka sama o sebe..
Myslím, že od takovéto reakce máme docela příkladný vzorek - Star Trek. Nejdříve transhumanismus zkusili znechutit jeho parodií přes Borgy. Pak ale zjistili, že divákům se přes všechno rádoby-odpuzující aranžmá líbí ze všeho nejvíce právě Borgové. Dokonce více než Clingoni – parodie skutečného lidství. Nejdříve tedy zkusili dojemný příběh Sedmé z Devíti, s níž se ti hnusní extropističtí, technokraté tíhnoucí transhumanismus měli ztotožnit a nechat se (re?)asimilovat k Mirkovi Dušínovi a jeho politicky korektní bandě z Enterprise. Když ani to nezabíralo, tak po definitivním převzetí moci Zelenými Luddisty v médiích a Hollywoodu Star Trek zrušili. ____________________
Áda |
|
citace:
...a komu v tom kozme budeme ublizovat? kamenom na mesiaci? alebo plynu na saturne?
Ta prvotna myslienka alamovho clanku hovori o tom, ze pred ludmi sa nezachranime utekom ludi do kozmu.
Lenze autor nepochopil, ze socialna struktura ludi v kozme teraz, i v buducnosti je uplne inej podstaty ako nasa sucasna pozemska. A teda ze jeho "moralny apel" technicky kriva. |
|
cela podstata zelenej filozofie spociva v jednom velkom omyle, a sice ze je clovek, a potom priroda. Lenze clovek je sucastou prirody. Co takeho clovek robi, co ine druhy nerobia? Stado krav snad nevyuziva prirodne zdroje? Alebo svorka vlkov - nenici populaciu bylinozravcov v lese? Jediny rozdiel je v tom, ze clovek je vo vyuzivani zdrojov daleko efektivnejsi, nasledkom toho sa jeho pocty exponencialne zvysuju, co zase sposobuje narast narokov na zdroje. Cize zeleni vlastne tvrdia, ze clovek je zly, pretoze je uspesny. Co mi nieco pripomina...
Ale spat k teme. Jedinym skutocne univerzalnym znakom zivota je expanzia. Odkedy je zivot na tejto planete, expanduje vsade, kde je to len trochu mozne. Clovek ako integralna sucast pozemskeho zivota je prvy druh, schopny expandovat seba aj dalsi zivot do nepozemskych priestorov. Takato expanzia je v tomto ohlade absolutne prirodzena a "prirodna", naopak umele zadrziavanie expanzie na zaklade akychsi filozofii a iracionalnych obav moze mat dalekosiahle a netusene nasledky. Prave neexpandovanie do vesmiru je proti prirode a zivotu ako takemu moze velmi uskodit. |
| 03.3.2011 - 11:04 - Vítězslav Novák | |
|
Jak bojovat? Vzděláním! Pochopitelně přírodovědným a technickým.
Podobné šplechty vypouštějí obvykle lidé, kteří sami sebe označují za "humanitně vzdělané". Má zkušenost je, že běžný technokrat je humanitně vzdělanější než naprostá většina těch "humanitních". Aspoň v našich končinách je totiž "humanitní vzdělání" nejméně v 90% případů synonymem pro "polovzdělání". Bohužel - i humanitní vzdělání je potřebné.
BW - už nabubřelý a sebestředný název oné společnosti ji v očích normálních lidí odhaluje. Nebral bych si to tak. |
|
citace:
Podobné šplechty vypouštějí obvykle lidé, kteří sami sebe označují za "humanitně vzdělané".
Myslím, že na humanitní vzdělání nadávají jenom naprostí idioti... a navíc - spousta lidí, kteří se pokládají za technicky vzdělané, mají ve skutečnosti jen našprtaný jeden úzce specializovaný obor, a v ostatních oborech přírodních věd můžou být ještě více mimo, než skutečně poctivě humanitně vzdělaní jedinci (samozřejmě - i tam asi bude existovat hodně pseudo- pseudp- ...)
Možná existují skutečné humanitní pseudoobory... to nepopírám, právnická fakultu v Plzni není zrovna to, za co bych kopal... ale v podstatě existuje více druhů jakéhosi "metavzdělání", které člověku zapojenému do funkční společnosti otevírá dveře celkem k čemukoliv (toto je důležitý detail - při jakékoliv expanzi do kosmu bude největší problém, protože my prostě netušíme, jaký nejmenší fragment naší hi-tech civilizace bude životaschopný bez propojení s celkem - a je to i jedním z nejzajímavějších témat "humanitně zaměřených" žánrů sci-fi)
Já jsem původní specializací programátor - a popravdě, už hodně svých kolegů z oboru (a z IT obecně) jsem naštval tím, že jsem jim tvrdil, že programování a informatiky je v podstatě do jisty míry humanitní obor (protože počítače jsou produkty lidské civilizace, a programy píší i používají lidé, apod.). Jsem v tomhle ohledu "nepřítel lidu" v řadě diskuzních fór, a klidně budu i tady.
Když nic jiného, tak jsem obecně od dětství fanoušek sci-fi, a samozřejmě přemýšlím o možnostech vývoje lidstva jako celku: samozřejmě v nějaké symbióze s technologií - technologií je už zapálení ohně, a člověk z téhle cesty asi nemůže ustoupit. Jenže otázka, zda technologie ovládá člověka, nebo naopak člověk (nebo aspoň společnost - když ne člověk jako jedinec) technologii, je velice zajímavá: např. když řídím auto, bylo by velice naivní se domnívat, že jsem to já jako jedinec, který má situaci pod kontrolo: ve skutečnosti, musím se podřídit technickým možnostem auta a "naučit se" jak se s ním zachází, musím se také podřídit společnosti (nejde o dopravní předpisy - ale společnost minimálně postavila nějaké silnice) - a celkově jde o hezký případ "iluze svobody" u činnosti, která je prakticky úplně podřízena nějaké technologické a společenské optimalizaci: jako řidič jsem téměř úplně otrokem a téměř vůbec nejsem svobodný. A takhle to je s většinou dalších střetů technologie s civilizací a kulturou - ve skutečnosti, po počátečním období prvotního okouzlení, kdy si kutilové s nějakou technologií hrají jen tak, okamžitě začnou vznikat mechanismy společenské kontroly na tou technologií - a právě tady je problém s lidmi z přírodovědných a technických oborů je ten problém, že si ani občas neuvědomí, že buď to co dělají bude mít dopad na společnost - a nebo rovnou že to dělají ve prospěch nějakého partikulárního zájmu.
Já bych ohledně "vesmírného expanzionismu" rozhodně doporučil dva autory, kteří se oba zabývají osaháváním hranic mezi kulturou a technologií:
Charles Stross představuje hodně velký postcyberpunkový úlet - a je to asi jediná postcyberpunková space opera vůbec. Má min. dva oddělené scénáře pro budoucnost lidstva - z nichž ten, který odstartoval v románu Accelerando je fakt už totální úlet a schíza a vymyká se všem běžným kategoriím myšlení: jde o nanotechnologie zcela vymknuté zpod kontroly ve světě bez nějakého zásadnějšího přehodnocení dnešních fyzikálních zákonů. Naproti tomu bdoucnost nastíněna v cyklu odstartovaném Singularity Sky je zábavnější: nanotechnologie tam jakž-takž slouží člověku, i když občas je to kuriozní - ale jsou tam nastíněné některé hodně exotické fyzikální koncpce (rozhodně červí díry skrze čas a prostor, a boje o kontrolu nad "kauzalitou", kterou je tímto možné porušit - nakonec jde ale přeci jen o zábavnou literaturu, takže především jde o boj autora o udržení kauzality samotného vyprávění v takto šíleném vesmíru :-)
Vernor Vinge napsal sva stěžejní romány v 90. letech, je možné ho označit za jakousi "cyberpunkovou space operu" - a já ho četl až po Strossových úletech, což je trochu škoda, protože mi došlo, že Vinge byl průkopník - zatímco Stross se na něj pak spíš jen částečně odkazoval a "postmoderně" ho parodoval. Vinge lze označit za "hardcore sci-fi" - ale přitom ani on není tak nepřátelský ke skutečným humanitním vědám: kolonizace vesmíru a vznik kyberprostoru představují pro humanitní vědy obrovské výzvy, a inteligentní scifisti si to uvědomovali už od 60.let 20. století (Brian Aldiss, Stanislaw Lem, který se kvůli tomu dokonce z pole hardcore space opery nakonec úplně stáhl, nebo Philip K. Dick, kterého se už dnes bojím číst, jak moc je to paranoidní
(a ve skutečnosti: to, že o humanitních vědách víte hovno, se paradoxně nemusí vylučovat s technologickou ignorancí - hezkou ukázkou můžou být - zejména - starší epizody z cyklu Star Trek, ale v podstatě vzhledem k dodržení pravidel žánru v podstatě i jakýkoliv Star Trek... )
Každopádně: existuje více než jeden model expanze lidstva do kosmu, existuje více kulturních modelů, které s tím lze spojit. Už v 60. letech bylo tohle jasné v momentě, kdy spolu soutěžil reálně-socialistický byrokratický model s individualisticky-tržním přístupem: ve skutečnosti, byrokratický model může mít na počátku úspěch se zaměřením masivních investic do něčeho, co je mimo dosah individuální spekulace - ale posléze se v rámci takového modelu dostaví stagnace, protože je jasné, že pouze nepatrný zlomek zúčastněných dosáhne těmito aktivitami nějakého prospěchu, uznání či dlouhodobého individuálního uspokojení. Víceméně co udělali v USA, že NASA stvořili jako jakýsi "bezpečný klon socialistického byrokratického organizačního modelu", jaký tehdy pozorovali ve východním bloku - s tím, že si hlídali, aby jim NASA neovlivnila jejich reálnou ekonomiku a zaměřila se čistě na expanzi do kosmu. Kuriózní je, že byrokratický přístup NASA pochopitelně přežil pád východního bloku - protože "hostitelský organismus", v jehož rámci NASA žije, je sám o sobě životaschopnější, než byl východní blok.
Myslím, že význam humanitních věd se ukáže už třeba jen při cestě na Mars: technici a přírodovědci nebudou schopní dlouhodobě řešit dost zásadní netechnické problémy spojené s touto expanzí. Ve skutečnosti: ani dnes nejsme tolik brždění tím, že by neexistovalo obecně známé know-how - ale spíš tím, že neexistuje politická vůle !
Ano - individuální všestranně zaměření a nestandardně motivovaní jedinci budou zřejmě podnikat dobrodružné, riskantní expedice, buď jednomístné, nebo pod pevným vedením respektovaného dobrodruha, který bude současně "majitelem" celé potřebné infrastruktury: toto je speciální případ, který je vhodný zejména pokud soutěžíte a chcete "dokázat, že to je v lidských silách". Toto je speciální režim fungování lidí, který je super, a který podporuju. Ale tým, který bude mít za úkol plnit jasná zadání Země (vědecká, ekonomická, apod.) - a tato zadání budou nějak propojená se systémem odklonění podstatné části pozemských ekonomických zdrojů směrem k expanzi - tak toto se opravdu neobejde bez (skutečně schopných - ne mediálně vděčných) kvantitativních ekonomů a sociologů, psychologů, politologů - a v neposlední řadě, bez obratných podnikatelů a politiků.
Už jenom dva základní přístupy k výzkumu kosmu člověkem můžou být "Zemi zachovat jako přírodní rezervaci" vs. "Zemi vydrancovat ve jménu expanze do kosmického prostoru". Tyto přístupy vedou ke zcela odlišnému přístupu - ostatně, první lidé vydávající se na mezihvězdnou výpravu se na Zemi s obrovsky významnou pravděpodobností nikdy nevrátí, takže nebudou mít individuální zájem na jejím udržení.
Společenský model drancování (ozbrojené nájezdy, mafiánské vybírání výpalného, politika spálené země, apod.) je odlišný od společenských modelů liberálních (oboustranně výhodná směna) nebo socialistických (definice jednoznačného společného zájmu).
K expanzi do kosmu může vést jak útěk z prostředí s vydrancovanými zdroji (což je v podstatě "konzervativní" pud sebezáchovy), tak třeba i "socialistické" nalajnování "společného zájmu lidstva" - ale jako nejzajímavější se mi jeví "liberální" motivace k expanzi: a tím je motivace v podstatě obchodní - buď chci cestovat do kosmu, abych z něj domů přivezl něco, co můžu doma výhodně směnit (třeba jen "první fotky z Měsíce", "první vzorky z Měsíce" - to vše má v podstatě směnnou hodnotu) - a nebo můžu do kosmu chtít cestovat, abych tam nabídl jiným civilizacím (pokud je najdu) ke směně něco
všimněme si, že "socialistické" sci-fi často cestovaly ke hvězdám svrhávat mimozemské kapitalisty a nastolovat galaktický mír :-), tak "západní" scifi poměrně operovaly s koncepcí směny. "Směnu" od "drancování" odlišuje ovšem právě kulturní kompatibilita - a právě s tou si technici a přírodovědci nebudou vědět moc rady (protože často nerozumí ani své vlastní civilizaci...)
případně, může zde být hodně avantgardní motivace informačně-internetová - v podstatě uznávám postmateriální informační směnu , a tudíž předpodkládám, že expanze lokální infosféry do okolního prostoru bude v podstatě přínosem: prvním krokem byly telekomunikační družice, ale princip lze zobecnit velice zajímavými způsoby, které vyplývají z různých rolí různých účastníků komunikace (no přečtěte si toho Vingeho... ) |
|
ještě bych vás nasměroval na konzervativnějšího, ale taktéž v podstatě postcyberpunkového myslitele Neala Stephsona, který vysvětluje, proč se kosmická technologie (kdysi synonym hi-tech) na dlouhá desetiletí zasekla ve fázi využívání téměř stále stejných raket:
http://www.slate.com/id/2283469/pagenum/all/#p2
What the strange persistence of rockets can teach us about innovation.
vychází z toho, že první generace raket byla financována z vojenských zdrojů, jako nosiče jaderných, ale zejména vodíkových bomb: pouze díky tomu, že soupeřící bloky se nacházely na odvrácených stranách zeměkoule, došlo k zafinancování tak silných balistických raket, že byly už víceméně samy o sobě schopné dosáhnout oběžné dráhy.
Já dodávám, že to urychlilo vývoj kosmických letů - ale zpomalilo vývoj kybernetiky. Představme si, že by 2. světová válka skončila remízou (či porážkou Stalinova SSSR) - a Británie a Německo by se zasekly ve vztahu "zmražené jaderné války" - jakési příměří se zatnutými zuby po jedné či dvou Hirošimách na obou stranách. Bomby by doručovaly rakety krátkého či středního doletu - a technologie by se pak bývala zuřivě zaměřila ne na rakety mezikontinentální, ale spíš na rychlé zdokonalení počítačů a jejich propojení s radary, aby bylo možné blížící se rakety sestřelovat antiraketami.
Současná fáze expanze do kosmu není propojená s vojenským soutěžením - a proto postupujeme spíše podobně pomalu, jako kdysi při průzkumu Arktidy či Antarktidy: tyto oblasti byly jakožto neproduktivní také pokládány v podstatě za vojensky bezvýznamné, státem financované polo-vojensky organizované expedice jsou bohužel trochu předobrazem toho, jak by mohla dopadnout předčasná top-down byrokraticky organizovaná mise na Mars (viz fiktivní převyprávní jedne z nejtragičtějších polárních výprav od ne-zcela-hardcore scifisty Dana Simmonse - pro mě až nečitelně popisný a depresivní Terror)
Jedno je jisté: každá cesta jednoho nebo skupinku lidí do neznáma bude především cestou do hlubin individuální i kolektivního nevědomí lidstva: jistě, jsou tu moderní mediální a komunikační technologie - ale cesty lidí budou něčím úplně jiným, než první informace z automatických sond.
Tvrdím, že lepším psychologickým experimentem, než zavřít lidi na 500 dnů do plechovky, ze které mají kdykoliv možnost utéct zpět do civilizace (což prostě v tom kosmu nepůjde !) - by nám o cestě na Mars řeknou expedice na základnách v Antarktidě či v Arktidě. A to ještě daleko spíše takové, které u sebe ani vůbec žádnou vysílačku mít nebudou - pokud bych se vydal bez satelitního telefonu (nebo jiného komunikačního spojení), jen s GPSkou, na lyžích k Severnímu pólu, tak to má myslím nejblíže k případnému individuálnímu letu do hlubokého kosmu.
Jako dobrovolníci pro cesty na Mars se hlásí spousty lidí - ale pokud by opravdu chtěli vědět, zda jsou na to připraveni, tak jim fakt doporučuji ten rok dva naprosté izolace v Arktidě či Antarktidě - živit se jen konzervovanými zásobami, nekomunikovat s nikým (nebo jen v rámci skupinky) - a nezbláznit se z toho. V něčem je to extrémnější, v něčem méně extrémní. Každopádně v dnešní době takové věci už téměř nikdo nedělá - většina lidí "mimo civilizaci" má lepší šanci přivolat si pomoc, než hladovějící davy v Africe. |
|
citace:
Možná by jste si měl přečíst něco o ekologii, nemyslím to nyní zprofanované slovo, ale o vztahu živočichů a rostlin.
Ekologie je samozřejmě normální věda. Správné označení pro politickou ideologii je "enviromentalismus". Ne každý ekolog je politicky aktivní (či motivovaný), a ne každý enviromentalista (politik či aktivista) skutečně do hloubky chápe ekologii.
Ekologie je zajímavá tím, že nevychází z té části matematiky, ze které vyšlo osvícenství (tzn. diferenciální počet, Isaac Newton, Bůh jako prvotní hybatel a hodináč, apod.) - ale lze jí popsat spíše algoritmicky nebo prostě prostředky nelineárn matematiky. A osvícenství je už hodně dávná éra - pak následovalo 19. století a vědecký pozitivismus a pak už úplný zmatek. Nicméně - špičkový vědec éry osvícenství by nejspíš poznal kosmickou raketu, kdyby jí viděl - a dokázal by si aspoň _představit_ matematické zákonitosti jejího letu (asi jako si tyto zákonitosti dovedu představit já). (Zatímco počítač by pro něj nutně byl čirá magie a halucinace - nedokázal by v tom vůbec vyspělou technologii ani rozpoznat - natož aby chápal ze kterého principu vyšla - byl by to pro něj prostě Star Trek)
Programátoři mají BTW často daleko blíže k chápání ekologie, než ta část přírodovědců, která se klaní pouze matematice. Informatika a ekologie jsou navzájem propojené obory - viz ostatně třeba genetická informace, která představuje v podstatě software a data potřebná k replikaci organismu, apod.
Zajímalo by mě, kdo z těch, kdo se tak ohání přírodními vědami, skutečně rozumí kvantové mechanice - já třeba ne - ale alespoň jsem se některé používané matematické nástroje snažil pochopit - a podezřele mi připomínají některé přístupy k objektovému či funkcionálnímu programování (na které taky nejsem expert - ale jde zhruba o to, že většina fyziků tak nějak vynechá jiné, než základní procedurální programování - a většina programátorů si nikdy nepřečte o kvantové fyzice nic, co by bylo víc než jen populárně vědecké... takže vůbec jenom si všimnout nějaké podobnosti může být složité...)
Velká část dnešních vědců (naštěstí ne všichni) jsou prostě pořád jen šamani, chřestící exotickými kůstkami, mušlemi a lesklými barevnými kamínky kolem ohně, a provádějící své rituály v tabuizovaných prostorech, nepřístupných veřejnosti. Antropologovi je to jasné na první pohled.
Ale napadlo vás, že i antropolog se může trochu naučit programovat ? Kdo myslíte, že v pravěku vynalezl oheň, luk a šíp, síť na ryby, chytání zvířat do pastí, apod. - šamani, striktně trvající na předávání tradice, a nebo "nepřizpůsobiví" rebelové, kteří tak trochu "antropologicky" zanalyzovali, že náčelník svojí moc při organizaci lovu tak trochu zneužívá - a že zvíře by mělo jít ulovit i v míň lidech/v jednom, apod. ? [Upraveno 04.3.2011 xChaos] |
|
citace:
citace:
Možná by jste si měl přečíst něco o ekologii, nemyslím to nyní zprofanované slovo, ale o vztahu živočichů a rostlin.
Ekologie je samozřejmě normální věda. Správné označení pro politickou ideologii je "enviromentalismus". Ne každý ekolog je politicky aktivní (či motivovaný), a ne každý enviromentalista (politik či aktivista) skutečně do hloubky chápe ekologii.
Muj osobni nazor (tedy nepodlozene fakty). Ekologie jak se "popularne" predvadi formou strasaku "globalniho oteplovani" a dalsich aktivit je dost daleko realne ekologii. Puvodni forma, zabyvajici se popisem a vztahy je vedou (hleda a popisuje teorie, nevhodne zatracuje a s temi ktere prosly sitem - maji urcitou miru zivotaschopnosti - pracuje dale). Ve valne vetsine se ale lide (alespon ja) setkavaji s formou, symbolizujici odpor k lidstvu, marketing strachu a lobbing, ktere s uvedenou vedou nemaji nic spolecneho. Do ekologie ma smysl smery, jako napriklad teorie trvale udrzitelneho rozvoje. Bohuzel, zdrava mira skepse je na miste i zde (bionafta a dalsi alternativni zdroje mohou za jinych pravidel fungovat). S ekologii uzce souvisi i ekonomika. Svym zpusobem je to ekologie penez. Oba systemy se snazi optimalizovat fitness fuknci, ekonomika meri fitnes efektivitou ziskovosti (mnozstvi ziskanych penez za cas), u ekologie prezitim.
Lidska spolecnost se snazi vcelku efektivne prezit v ramci danych podminek. Jedna se tu hlavne o intenzivni vyuziti dostupnych zdroju na ukor ostatnich druhu v ramci ekologicke niky. Druhy, ktere se neprizpusobi zmene zahynou, jine druhy si dokazi najit misto v ramci ekosystemu vytvorenem clovekem.
Jako kazdy druh, clovek se snazi prezit a sirit. Dle meho nazoru se drive nebo pozdeji rozsiri i do vesmiru (radeji bych drive nez pozdeji), ale diky nizke efektivite preziti (vysoke naklady a riziko) to zpocatku bude znacne omezene. Z hlediska preziti druhu je to ale jedina rozumna cesta. Zivot se musi sirit a expandovat, druh ktery stagnuje je brzy prevalcovan jinymi. Tedy, jinymi slovy ... zaprasit vesmir je nase jedina sance.
Zabranou rozsireni cloveka muze byt ekonomika. Ta se snazi minimalizovat naklady, protoze tu zatim neni zadny trvaly a udrzitelny zdroj zisku, uz z principu se musi postavit proti expanzi. Investice soukromych osob jsou bud nadsenci a filantropy, ale stale investice dela defactou pouze statni sektor ... s pochopitelnou efektivitou.
Dalsi moznou prekazkou jsou prave jiz zminovani luddiste, prirodni lide atd. Jejich nazor je jednoduchy. Technologie je spatna, lide zili lepe pokud byli v jeskynich a lovili zvirata. Vetsina techto myslenek je dana romantismem, zklamanim ze sveta ve kterem ziji. Bohuzel, vetsina techto " prirodnich lidi" ma problem i porazit a vyvrhnout zvire (mam par veselych prihod "z nataceni" v souvislosti s zastanci navratu k prirode, ty pochopi jen clovek z vesnice). Tito lide v ramci svych bohulibych aktivit ke zlepseni zivota konaji dobro a sve myslenky radi siri. Myslim, ze vetsina luddistu bude mit stejne nazory.
Osobne se radeji klonim k druhe strane, kterou zastavaji technokrate, transhumaniste, extropiani ... Ti jsou ochotni investovat do sireni zivota na vsechny strany. |
|
Popravdě si nemyslím, že by se i názory enviromentalistů (tedy politické a aktivistické názory, ne názory vědců - ekologů, které snad nikomu nemůžou vadit, protože úkolem vědy je prostě pozorování a vysvětlování reality světa kolem nás) jsou motivované trochu něčím jiným, než "odporem k lidstvu". Pokud mám odpor, co já vím: k 8mi-proudému dálničnímu průtahu svým městem, tak to prostě může být čistě praktický postoj ke kvalitě svého každodenního života - je přemrštěné to hned označovat za "odpor k lidstvu" a "lobbying".
Ad ekologie - věda: nikdo jiný z vědců by asi neměl takový zájem o pozorování života na jiné planetě, než právě ekologové: ano, individuální mimozemské organismy by jistě bylo zajímavé pozorovat, objevovat, klasifikovat, kategorizovat, apod. - ale co teprve celý mimozemský ekosystém ! byl by kopií toho našeho, nebo by fungoval úplně jinak ? Samozřejmě se dá čekat, že objev jakéhokoliv mimozemského života v jakémkoliv rozsahu by rozhodně rozdělil lidstvo na příznivce "drancování" a na ty, co by ho chtěli zachovat jako svého druhu "rezervaci": dost výstižně to popsal megafilm Avatar - jehož dost chladné přijetí v ČR ostatně dokazuje, že jsme tady většinou dost burani a vidláci... enviromentální citlivost není např. v západní Evropě nic, co bylo "nařízeného shora", tak jako u nás kdysi bolševická agitace: je to určitý individuální hodnotový systém s min. 30ti letou tradicí - a je ironií osudu, že byl inspirován původně třeba i prvními snímky planety Země z kosmu, a že mezi původní myšlenky patřilo investování do nasazení "kosmických technologií" i přímo na Zemi - místo investic do zbrojení, apod.
Ve skutečnosti bych se vůbec nedivil, kdyby mezi prvními kosmickými kolonisty byla spousta lidí znechucených konzumním životním stylem, lidmi co dojíždí do nesmyslné práce pomocí MHD, apod. - stěží si lze předpokládat, že se na Mars odstěhuje někdo jen proto, že nebude schopen splácet hypotéku v Jesenici nebo Horoměřicích, že jo
Extropie je s enviromentalismem (nejen s ekologií - pochopení ekologie jako vědy je podle mě i tak trochu předpokladem extropického a transhumáního myšlení...) podle mě docela dobře slučitelná.
Jakákoliv kolonizace kosmu se neobejde bez studování uzavřených ekosystémů: zatím to moc neumíme, a do výzkumu v tomhle ohledu se neinvestuje zas až tak moc - a většinou to stejně skončí tak, že v takovém uzavřeném ekosystému všechno shnije a začne smrdět. Míře svého propojení s biosférou zatím rozumíme jenom částečně - a možná biosféru stihneme vážně poškodit dřív, než jí dokážeme použitelným způsobem "naklonovat".
Současná lidská civilizace zaměřuje skutečně jen naprosto zanedbatelné procento své průmyslové produkce na průzkum (natož pak osídlení) vesmíru - a střety s ekologickými aktivisty jsou zcela minimální (víceméně se týkají max. tak plutoniových termoelektrických generátorů, které se používají stejně jen když je to nezbytně nutné, protože ono toho Pu238 zase není ve skladech tolik, že by se nevědělo, kam s ním). Nedůvěra veřejnosti k případnému financování jaderného kosmického pohonu je jiná věc - asi by se tam nějaká našla, veřejnost bude ke startům raket vynášejícím velké množství štěpného materiálu nejspíš skeptická - nevím jestli jen ta enviromentalisticky naladěná - budou tam určitá reálná bezpečnostní rizika. Mě osobně "dovoz energie" do kosmického prostoru přijde jako "vožení dříví do lesa" - solární energie je až po dráhu Marsu dostatek, a neřeší se přitom "noc" ani "zima" - rozvedu v samostatném diskuzním vlákně o hypotetickém solárně - termálním motoru).
Obhajobu ekologie - zejména, ale nejen jako vědy - bych zakončil fakt tím, že jestli někdy dostanu šanci mluvit do přípravy stálé základny na Měsíci nebo na Marsu, tak bych rozhodně věnoval pozornost vhodnému výběru organismů, které vést s sebou - bakterií, řas, rostlin, možná i živočichů. Víceméně možná časem narazíme na něco, co bude nutné dopravit někam po sluneční soustavě v řádu týdnů a ne let - a pak s tím můžou pomoct inženýři a fyzici - ale do návrhu fungování uzavřeného soběstačného ekosystému a na něm parazitující lidské kolonie kdekoliv v kosmu budou nejvíc mluvit překvapivě - biologové, ekologové, psychologové a sociologové :-) |
|
citace:
Popravdě si nemyslím, že by se i názory enviromentalistů (tedy politické a aktivistické názory, ne názory vědců - ekologů, které snad nikomu nemůžou vadit, protože úkolem vědy je prostě pozorování a vysvětlování reality světa kolem nás) jsou motivované trochu něčím jiným, než "odporem k lidstvu". Pokud mám odpor, co já vím: k 8mi-proudému dálničnímu průtahu svým městem, tak to prostě může být čistě praktický postoj ke kvalitě svého každodenního života - je přemrštěné to hned označovat za "odpor k lidstvu" a "lobbying".
Me nevadi jak ekologie a environmenalismus. To co mi vadi je presvedcovani a natlak napriklad v oblasti globalniho oteplovani a laicke presvedcovani bez znalosti faktu. Prave odpor k ekologii jak mi byla predkladana mne donutil trochu zjistovat fakta, vetsina radobyekologu se o to ani nesnazi. Na druhou stranu, pokud se nekomu nelibi dalnice zkrze jeho mesto, tak to chapu. To je realny postoj. Otazkou uz jenom je, zda je lepsi silnice druhe tridy ci dalnice a jak daleko si to od sveho domu preji. |
|
ale vždyť masové laické přesvědčování na netu odstartovala právě americká konzervativní lobby "popíračů" ... ono by to bylo jasnější, ale lidi u nás tolik nevnímají, že lobby popíračů je v USA tak nějak těsně vedle lobby proti jakékoliv regulaci střelných zbraní nebo lobby proti výuce evolucionismu na školách: víceméně, jde občas o lidi, kteří opouštějí tyto částečně ztracené pozice a stahují se k "tématům pro 21.století". já sám nevím, proč bych kvůli tomu, že nerad platím daně, měl přijímat i spoustu dalšího myšlenkového balastu.
jako jo, vzešlo z toho i pár dobrých věcí, protože se trochu vyjasnilo co je skutečně zjevné a které odhady jsonaopak přemrštěné, lidi si začali celkově doplňovat a ověřovat informace, laici i vědci...
v současné době se z toho stalo tak citlivé téma, že málokterý politik si troufne se v médiích příliš otevřeně a jednoznačně přiklonit jedním nebo druhým směrem. |
|
xChaos "Když nic jiného, tak jsem obecně od dětství fanoušek sci-fi, a samozřejmě přemýšlím o možnostech vývoje lidstva jako celku"
a čo John C. Wright a jeho triológia zlatý vek ľudstva?
http://neviditelnypes.lidovky.cz/recenze-john-c-wright-zlaty-vek-d3f-/p_scifi.asp?c=A071028_103154_p_scifi_hpe
hlavného hrdinu presadzujúceho kolonizáciu (podotýkam že ju chcel financovať on sám, a žiadne zdroje od spoločenstva na to nežiadal), tam blahobytná spoločnosť, pošle do "exilu", svojou snahou totiž narúšal stabilitu spoločnosti
"vychází z toho, že první generace raket byla financována z vojenských zdrojů, jako nosiče jaderných, ale zejména vodíkových bomb: pouze díky tomu, že soupeřící bloky se nacházely na odvrácených stranách zeměkoule, došlo k zafinancování tak silných balistických raket, že byly už víceméně samy o sobě schopné dosáhnout oběžné dráhy. "
a súčastne sa prejavil efekt "medzného výnosu"..
čo to je?
tento článok aj keď je "o inom" (a myslím že aj šplecht, miešajúci "hrušky s jablkami" a následne odvozujúci scestný záver)
http://www.finmag.cz/cs/finmag/kaleidoskop/ceka-nas-kolaps-evropske-unie-ctete-taintera/
aspoň pojem "medzný výnos" vysvetľuje dokonale
"Podobné to bylo se spalovacími motory – princip motoru dnešního Aston Martina (moje oblíbená značka) je úplně stejný jako u tříkolky, se kterou se Bertha Benz v srpnu 1888 vydala z Pforzheimu do Mannheimu a překonáním 106 kilometrů mezi těmito místy dokázala, že automobily lze dojet i dlouhé vzdálenosti. Další vylepšení motorů byla samozřejmě skvělá, leč nebyla zásadní.
Tak to totiž chodí, na začátku stačí na vstupu přidávat docela málo, aby se dosáhlo velkého přírůstku výnosu. Pak se vyčerpají ty nejlevnější, nejjednodušší a nejvíc na ráně jsoucí objevy, vynálezy, zlepšováky a udělátka – a začnou se vylepšovat drobnosti a zároveň s tím čím dál víc vzrůstá komplikovanost lokomotiv či automobilů."
...............................................
bolo by možné.. a na niečo dobré, snažiť sa "zosmoliť" čosi ako
"Manifest vesmírneho expanzionizmu" ? [Upraveno 07.3.2011 alamo] |
|
xChaos: Měl bych jen pár připomínek.
Asi se shodneme, že ekologie jako taková není problém. Je to věda.
Environmentalisti jsou dnes zhusta zastánci biolihu, slunečníků, větrníků a zastavení jakéhokoli rozšiřování silniční sítě(i když to znamená víc zplodin). Taky jsou to odpůrci jaderné energie. Pro logicky uvažující lidi tedy představují zlo.
To, že lze s nimi občas i souhlasit, neznamená nic. V jednotlivých bodech(dálnice) lze souhlasit i s Hitlerem.
Masové laické přesvědčování zahájil IPCC, nikoli skeptici. Máš to pomotané.
Že nějaký americký klimaskeptik je zároveň příznivec kreacionismu, neznamená, že nemá v případě klimatu pravdu. Za tohle by sis měl dát facku. |
|
k ekológii, enviromentalizmu a "ekologizmu" dodám len toľko
kto sa dozvie že v "bohniciach" majú chlapíka, čo o sebe tvrdí že je "zelený horník", a pôjde tam aby ho osobne presviedčal že nie je, riskuje že si v "bohniciach" nechajú aj jeho..
nebolo by prínosnejšie venovať sa niečomu inému? |
|
