Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Ideológia vesmírneho expanzionizmu
07.3.2011 - 12:12 - 
základnou myšlienkou "vesmírneho expanzionizmu"
podľa mňa, je jednoducho to že sa niekde necítite spokojný, alebo sa dokonca cítite byť silne obmedzovaný (nezáleží na príčinách)
preto si "zbalíte kufre" a odsťahujete sa inam.. emigrujete..
http://cs.wikipedia.org/wiki/Emigrace
nesnažíte sa robiť "politiku" a presviedčať ľudí že majú niečo robiť inak.. miesto toho "hlasujete nohami"..

a myslím že táto podoba "politického aktivizmu", sa mnohým bude silne nepáčiť
 
07.3.2011 - 13:49 - 
quote:
Environmentalisti jsou dnes zhusta zastánci biolihu, slunečníků, větrníků a zastavení jakéhokoli rozšiřování silniční sítě(i když to znamená víc zplodin). Taky jsou to odpůrci jaderné energie. Pro logicky uvažující lidi tedy představují zlo.


Enviromentalismus spadá na západě do 70. let 20. století a u nás do 80. let 20. století - kdy se u nás vyráběla elektřina z hnědého uhlí v neodsířených elektrárnách, a na horách masivně usychaly smrkové lesy kvůli kyselému dešti, apod. Nešlo např. vyrůstat v téhle době, nezažít, že tam, kde ve vašich 6ti letech ještě rostl hustý les, pak najednou ve vašich 12ti letech zůstaly plošně jen mrtvé stromy - a nemít tím ovlivněné názory na celý život. Dtto rok 1986 a Černobyl v přímém přenosu: mě bylo 13 let, a víceméně to můj klukovský technologický optimismus dost schladilo. Že si člověk od té doby rozšířil obzory a dozvěděl se další detaily - to ovlivní možná racionální posuzování argumentů, ale neovlivní to celkový pocit.

Na jaderné energii není samo o sobě nic "logického" - je to jen technologie a je logické jí v některých případech použít a v jiných ne. Mě přijde poměrně logické ji použít jako zdroj elektřiny pro mezihvězdné lety, nebo pokud chceš vytápět a osvětlovat třeba milionové město za polárním kruhem: otázka je, jestli by měla být logickým a preferovaným zdrojem energie za všech okolností - ale jestli je správné, aby se lidstvo stalo nevratně závislým na každé nové technologii, kterou objeví.

Mě osobně na jaderné technologii vadí hlavně to, že ať si vymyslíš sebevětší psí kusy ("jednorázové jaderné reaktory" stěhované jako kompaktní celek do jednotlivých vesnic) - tak vždy narazíš na nějaký level práce s tou technologií, který musí být přísně centrálně regulovaný - a na tomto levelu se bude hlídat riziko proliferace jaderných zbraní. Já mám rád volnou soutěž, decentralizaci, jsem radikální liberál - víceméně se mi nechce nést jakýkoliv podíl na odpovědnosti, kterou využití jaderné energie na Zemi představuje - a chtít se zbavit přehnané odpovědnosti je podle mě naprosto logické. Naproti tomu - jaderná energie v kosmu je jiná kapitola: dá se předpokládat, že tam žádné kauzální následky pro další generace žijící na Zemi nevzniknou (s vyjímkou možné havárie při startu).

Jenže paradoxně: byl to právě kosmický výzkum, který odklonil myšlení veřejnosti od nekritického jaderného třeštění 40. let a robustního jaderného optimismu 50. let právě k obnovitelným zdrojům energie! v 60. letech se přišlo na to, že (překvapivě) kosmické lodi budou muset být daleko menší, než třeba ponorky - a že jaderná technologie není vůbec škálovatelná do malé pixly, ve které by spolu v objemu několika desítek metrů krychlových koexistoval člověk a reaktor: faktem je, že zrovna Rusové získali hodně bolestivých zkušeností s tím, jak to může dopadnout, když nacpou reaktor do malé pixly dohromady s nekvalifikovanou obsluhou (teď myslím jejich jaderné ponorky ! ).

Že enviromentalismus poněkud upadl od dob svého víceméně všeobecného akceptování kýmkoliv, kdo na Západě nebyl zrovna vykoksovaný spekulant z Wall Street a na Východě zase nějaký stranický kádr kádr naložený trvale v lihu - to je jiná věc. Ale zneužití nějakých myšlenkových směrů je staré jak lidstvo samo - křesťané dodnes tvrdí, že s upalováním čarodějnic vlastně neměli nic společného, a že to původně byla docela dobrá myšlenka, apod. V politice je odjakživa zneužíváno cokoliv - náboženství, nacionalismus, sociální solidarita - kvůli většině z těhle věcí se vedly krvavé války. Jestli enviromentalismus zatím byl jen sem tam trochu zneužit k tunelování nějakých dotací a zatím se kvůli němu nevedla světová válka - tak už jen tímhle má bod proti téměř jakékoliv jiné dosavadní politické ideologii posledních staletí...

Ve skutečnosti lidi snažící se zamaskovat tunelování veřejných rozpočtů ekologickou rétorikou spadají do úplně jiné kategorie, než "věřící" enviromentalisté - a ti se prostě budou muset naučit být přiměřeně paranoidní vůči zneuživání svých myšlenek: můžeš diskutovat o užitečnosti nebo neužitečnosti ekomostu před dálnice - ovšem třeba vyfakturovaný, ale nikdy nepostavený ekomost prostě spadá obecně do kategorie "podvod": naše společnost je obecně asi z jedné čtvrtiny postavená na úplatcích a podvodech, a ennviromentalismus je prostě jen jedním z mnoha "náboženství", kterými můžeš zdůvodnit tunelování veřejných prostředků: není ani lepší ani horší - předražené lyžařské mistrovství je stejné svinstvo, jako podvody zdůvodněné ekologickou argumentací - a létat do kosmu desetkrát dráž, než je nezbytně nutné, je mimochodem projevem naprosto stejné logiky: ve společnosti vznikají parazitní struktury odjakživa, různým způsobem spolu soutěží - a mě do jisté míry přijdou tak trochu "prašť jako uhoď".

Zneužití dotací je smutné - ale na druhou stranu - která technologie nevznikla původně díky masivním státním nebo vojenským dotacím ? Námatkou železnice v Rakousku Uhersku - nebo jaderné elektrárny téměř všude po světě...

Občas mě přijde, že někteří lidi víceméně řeči o tom, jak nám "jaderná energie otevře cestu ke hvězdám" využívají jen jako záminku pro propagaci jaderné energie - aniž by o skutečných zádrhelech a limitech kosmonautiky skutečně přemýšleli.

Příkladem může být solárně termální vs. nukleárně termální reaktivní pohon: oba můžou míst podobný specifický impuls, oba můžou mít teoreticky podobný tah. Oba typy pohonu se pohybují na hranici teplotních možností pevných látek jako takových (tzn. bude nutná nějaká uhlíková nebo jaké expanzí komora a tryska), oba koncepty budou nejspíše závislé na aktivním chlazení motoru reakční hmotou (kapalný vodík, apod.) a v případě výpadku tohoto chlazení při "zapnutém" zdroji tepla hrozí destrukce motoru.

Nejde ani jednoznačně říct, zda je složitější a dražší do kosmu vypustit obří parabolické zrcadlo, nebo jaderný reaktor: zatím jsme nezkoušeli ani jedno - resp. s minireaktory experimentovali Rusové na vojenských radarových družicích, a výsledky byly podivné: jeden reaktor po zániku družice zamořil menší území v Kanadě, ostatní snad čekají na vysokých oběžných drahách, až je příští generace uklidí. Obří zrcadlo může být složené z několika segmentů a udržovat si tvar aktivně: ve skutečnosti, 1MW tepelné energie v kosmu získáme ze zrcadla odhadem 30x30 metrů, což mi nepřijde třeba ve srovnání s rozměry ISS nijak dramatické.

Stejně tak u elektrického pohonu není jasné, jestli je snažší v kosmu rozvinout obří solární panely a nebo tam postavit velkou nukleární elektrárnu: problémy s disipací odpadního tepla ve vakuu nejsou až tak triviální - a zatímco solární panely mohou být řešené tak, aby výpadek jednoho segmentu nepřerušil dodávky energie, tak chci vidět, jak někdo navrhne "robustní" radiátorový systém, u kterého např. v případě proražení jedné trubky radiátoru bude možné jeden segment vyřadit, a pokračovat v letu se "sníženým výkonem reaktoru": a to nemluvím o případném výpadku reaktoru jako takového: je to velký centralizovaný prvek, obsahující evidentně velké množství mechanických součástí, neopravitelných či nenahraditelných v kosmu: je přitom jasné, že spolehlivosti u kosmických letů nejlépe dosahují redundantní systémy (viz Haybusa).

Budu teda rozhodně i do budoucna dost zuřivě argumentovat proti každému, kdo bude kamuflovat přímočaré pro-jaderné pí-ár (potenciálně v téhle zemi vždycky sponzorované ČEZem, kterému tahle země de-facto patří - viz prokázaný vliv na dosavadní vlády, apod.) za zájem o kosmonautiku: kosmonautika je ve své většině jaderně-neutrální obor, podle mě - jsou tam argumenty pro a argumenty proti, nedá se jednoznačně říct třeba "cokoliv bude fungovat líp, když k tomu prsknete navíc RTG generátor". [Upraveno 07.3.2011 xChaos]
 
07.3.2011 - 13:50 - 
quote:
základnou myšlienkou "vesmírneho expanzionizmu"
podľa mňa, je jednoducho to že sa niekde necítite spokojný, alebo sa dokonca cítite byť silne obmedzovaný (nezáleží na príčinách)
preto si "zbalíte kufre" a odsťahujete sa inam.. emigrujete..
http://cs.wikipedia.org/wiki/Emigrace


Naprostý souhlas !

Vtipné je jen to, že někteří z nás chtějí emigrovat, protože se bojí, že na Zemi dojde k přelidnění a zničení a zamoření přírody (vč. jaderného zamoření) a vydrancování zdrojů, že základní lidské svobody budou okleštěny ve jménu různých náboženských čí politických fundamentalismů, apod.

Jiní chtějí emigrovat, protože se bojí, že jim "zelené náboženství" na Zemi zreguluje (či zdaní) jejich oblíbené technologie. Ale dospívají ke stejným závěrům: chtějí před tím utéct :-)

Ve výsledku ale všichni chceme zdrhnout před těmi ostatními, a tak tedy jednotícím prvkem je "emigrace do kosmu před udáním důvodu". Ale zase mnohost (a tedy soutěžení) různých ideologií, ve jménu kterých by lidé zdrhali do kosmu, by podle mě vůbec nebyla na závadu: evoluce teprve s odstupem času se ukáže, kdo měl pravdu, a kdo ne... [Upraveno 07.3.2011 xChaos]
 
07.3.2011 - 14:08 - 
Já samozřejmě nekomentoval "logičnost jaderné energie", ale logické využití zdrojů. Za současné situace prostě není logické využívat současným způsobem větrníky, slunečníky a biolíh, když tu máme vhodnou a řádově levnější alternativu.

IMHO je lidstvo a priori závislé na každé technologii, kterou vymyslí. Jinak by to nebylo lidstvo.

Ad tunelování - že to dělají i ve jménu jiných náboženství, jak jsi trefně napsal , nic nemění na faktu, že to je zlo a nelze to tím omlouvat.

Obávám se, že nemůžu s Tebou souhlasit co se týče příkladu se železnicemi. Tehdy prakticky neexistovala alternativa, jak vozit náklad a lidi ve velkém. Koňská spřežení drkotající po cestách to nebyla. Naopak slunečníky nám krom razantně zvýšené ceny nepřinesou vůbec nic a jsou zcela zbytečné. Máme jiné zdroje.

Zbytek jde nějak mimo mě. Nechápu s kým polemizuješ...
 
07.3.2011 - 14:10 - 
Souhlasím s "hlasováním nohami". Aktuálně bych rád utekl před zcela nesmyslným a zbytečným "sčítáním", které sčítáním vůbec není.

Třeba na Mars.
 
07.3.2011 - 15:32 - 
pani, zabudate na univerzalny motivacny cinitel - prachy Emigracia za vidinou lepsieho zivota vo vseobecnosti znamena bud to, ze ma niekto sekiruje tam kde som, alebo ze vidim moznost zbohatnut tam, kam sa chcem presunut (alebo oboje). Takze staci objavit vo vesmire nieco, co sa da velice dobre spenazit, a kolonialisti budu stat v zastupoch na listky, tak ako kedysi chudobni robotnici v anglickych pristavoch cakali na "svoj" parnik do noveho sveta. 
07.3.2011 - 20:01 - 
quote:
Souhlasím s "hlasováním nohami". Aktuálně bych rád utekl před zcela nesmyslným a zbytečným "sčítáním", které sčítáním vůbec není.

Třeba na Mars.


Mám kamaráda bývalého vysokého činitele Staťáku, který navrhl pro současné sčítání před lety, kdy tam ještě byl, několik zlepšováků, které v současném censu zabudovány jsou. Chechtá se, že ten balík prachů, který si Staťák naplánoval, že na tomhle hrábne, ale nedostali. Tento člověk však považuje za svou povinnost občana trvajícího na svém občanství a vyhýbajícího se poddanství před tímto sčítáním utéct a s celou rodinou kvůli tomu zmizne k příbuzným své manželky na Slovensko.

 

____________________
Áda
 
07.3.2011 - 21:02 - 
Ado:
Poddanstvi vs Obcanstvi - z meho, mozna naivniho pohledu ITaka je scitani obyvatel pouze dukazem, jak spatne funguji urady. Veskere uvadene udaje jiz urady maji. Pokud by se scitani nedelalo kazde volebni obdobi, ale slouzilo by pro kontrolu jednou za generaci, tak ho beru.

Yamato:
Nekolikrat tu jiz byla otevrena diskuse k tematum - co hledat na Mesici, Marsu .... dopln si co chces. V tuto chvili neni co. Mozna v budoucnosti nektere prvky/izotopy na Mesici. V daleke budoucnosti mozna vodu na Ceresu, tezba surovin na asteroidech. Ale bohuzel, soucasne moznosti jsou temer limitne se blizici nule. Pokud by se dala najit nejaka bonanza, stale bude doprava tak draha, ze by to musely byt specialni trhy nebo suroviny drazsi nez zlato. A i tak zustava problem, jak je dostat ke spotrebitelum, sedicim na dne gravitacni studny. Proste je to nesmysl ... pokud to neni nezbytne, suroviny musi zustat a byt pouzity ve vesmiru. Nevyplati se na Mesici montovat a dovazet na Zem mikrovlnky. A tahle moznost tu kdysi s koloniemi byla (zlato, stribro, diamanty, drevo ve forme lodi, uhli, kozesiny, solene potraviny, obili, vyrobky z oceli ..). Pokud nenajdete co dovazet a jak, je myslenka kolonii nemozna. Maximalne trestanecke kolonie (v tu chvili bych se rad stal trestancem).

Martine:
Hlasovani nohami ma smysl, pokud ho dela vetsina populace, nebo pokud se populace chova jako nomadi (tedy alespon produkujici cast populace). Konzumni zpusob zivota ovsem diktuje odlisnou strategii. Je to horsi uz kvuli zvlastni kombinaci socialistickeho kapitalismu (coze je tou trnitou cestou odkud kam?). Pokud vetsina populace bere a chce brat, bez pokusu alespon neco vratit, politici jsou voleni na kratke obdobi a delaji pochopitelne populisticka rozhodnuti, tedy zapomen na Mars. Maximalne, kdyz si ho zainvestujes sam. Nevim jak ty, ale ja na to zatim nemam.
Jaderne elektrarny maji budoucnost at se to komu libi ci nelibi. V tuto chvili se jedna o jediny zivotaschopny zpusob, jak zajistit dostatecne mnozstvi energie bez zbytecneho zvysovani cen nebo dani. (nemluvim o mnozivych, tlakovodnich a dalsich reaktorech na bazi uranu/plutonia). Termonuklearni energie je hezka, ale cim vyssi energie, tim vetsi problemy. Projevuje se to na existujicich prototypech a bude se to projevovat i v praxi (pokud bude).

To co jsem chtel rict - jsem skeptik ohledne praxe, ale snilek ohledne budoucnosti. Expansionismus je potreba, ale neni politicka vule ho protlacit. Vetsinu lidi, nekolikrat jsem to tu jiz psal, zajima spise konzumace dnes nez preziti zitra. A tudiz, vox populi, vox dei ... ci spise, po nas potopa.
Chapu obavy nekterych skeptiku, ale nesouhlasim s nimi. Co mne ovsem uz z principu stve, clovek se snazil prezit a rozsirit. Dostal se na mista, kde nemohl prezit, vzal si s sebou cast prirody ktera se prizpusobila. To znamena, snazi se rozsirovat svoji niku. Pokud by se vyslysely hlasy lidi, kteri volaji zpatky na stromy, prijde neco jineho, mozna se to do vesmiru dostane take, mozna ne. Mozna nas sezerou ledni medvedi, veverky nebo zvahlav. Ale pokud se na ty stromy zahnat nechame, zaslouzime si to.
 
07.3.2011 - 21:22 - 
Panove, byt zdravej, tak "emigruji" (i jednosmerne) na Mesic nebo Mars ci Ceres okamzite.
Problem je, ze stale neni hromadny dopravni prostredek na LEO prestupni stanici.
Slo by to tak, ze by lidi na LEO/z LEO cestovali hromadne.
Bohuzel v soucasnosti zatim takovy hromadny dopravni prostredek podobny Boeingu 730 neni.
A se znalostma ktere mame jsme schopni vetsi a zvlastni Concord/Tu144 vyrabet pouze s pomoci opakovanych pridavnych raket jako to co bylo v navrhu u Angary (po spaleni a odpojeni se o 90st otocilo stredove kridlo a pomocny motor pristal na letisti jako letadlo v automatickem rezimu) nebo Skylon1.
Ovsem znamenalo by to, aby tyto dopravni letadla byla vyrabena hromadne a masivne byla vyuzivana.
 
07.3.2011 - 22:30 - 
Jan Dusatko "Nekolikrat tu jiz byla otevrena diskuse k tematum - co hledat na Mesici, Marsu .... dopln si co chces. V tuto chvili neni co."

ekonomika vesmírnych kolonistov nemusí byť nutne založená na ťažbe "čohosi", keď už v dnešnej pozemskej ekonomike hrá čoraz väčšiu úlohu, "produkcia" a distribúcia vedomostí ako takých
http://en.wikipedia.org/wiki/Knowledge_economy
knowledge economy - znalostná ekonomika
jediné čo pre takú "produkciu" potrebné, je dátová linka

"Hlasovani nohami ma smysl, pokud ho dela vetsina populace, nebo pokud se populace chova jako nomadi (tedy alespon produkujici cast populace)."

"hlasovanie nohami" sa nikdy nezúčastnila, väčšinová časť populácie
príkladom sú židia utekajúci pred španielskou inkvizíciou, hugenoti utekajúci pred rekatolizáciou vo francúzsku
v čechách pobielohorská emigrácia, alebo "socialistické" emigračné vlny
podľa mňa najzaujímavejším príkladom je odchod puritánov s anglicka
odchádzali s krajiny, ktorá mala na svoju dobu relatívne vysokú vymožiteľnosť práva, v porovnaní s ostatnou európou na tom bola ekonomicky slušne, odchádzali do totálnej divočiny, jediné čo ich hnalo preč boli ich "ideály", ktoré nedokázali nanútiť väčšine
exodus puritánov s anglicka by sa dal prirovnať k neexistujúcemu momentu, keď by sa komunisti v roku 1948 nerozhodli robiť "výtazný február" ale odťahovať sa niekde inde (bohužiaľ takú možnosť nemali), a nechať "kapitalistických zatratencov" ich osobnému zatrateniu (páni.. československo by dnes bolo svetová veľmoc číslo jedna, a o tom ako by vypadala eu by sme asi rozhodovali my.. to by bola sci fi.. nie je to skvelý námet?, okrem toho tam kde by sa komunisti odsťahovali by asi fakt fungoval, jediný prosperujúci komunistický štát na svete..)

"Expansionismus je potreba, ale neni politicka vule ho protlacit."

"politická vule".. podľa mňa chýba "osobná vôľa", a viera v to že je to možné

-=RYS=- "Problem je, ze stale neni hromadny dopravni prostredek na LEO prestupni stanici."

ja v cene dopravy, na LEO, problém nevidím
podľa mňa začať si lámať hlavu nad možnosťami vesmírnej kolonizácie, bol už pred 10 rokmi, keď si kúpil letenku prví komerčný cestovateľ Dennis Tito
problém je s cenou dopravy "materiálu"
cenu za letenku, zaplatí vesmírny kolonista iba raz
ale ak bude pri svojej ďalšej existencii, premrštene závislí na doprave čohokoľvek zo zeme, a stále za to bude platiť, na svoju existenciu si nezarobí aj keby osobne znášal "zlaté vajcia"
 
12.4.2011 - 11:19 - 
http://www.space.com/11361-space-mars-exploration-human-spaceflight-50-years.html
Proč jsme ještě nekolonizovali Mars?
Charles Q. Choi, SPACE.com Contributor
Date: 11 April 2011 Time: 05:45 PM ET


Západ slunce za dvěma členy simulované marsí mise pro jednu z expedicí Mars Society's Mars Desert Research Station.
CREDIT: The Mars Society.
Velký obrázek: http://i.space.com/images/i/2902/original/071018-marssociety-02.jpg

Lidstvo do kosmu teď létá už 50 let, ale jsme pořád připoutání k jediné planetě – Zemi.

Když to trvalo jen osm let od stavu s žádným člověkem ve vesmíru do prvního člověka na měsíci, proč ještě lidé nekolonizovali Mars a další světy? Nebo alespoň měsíc?

„Plánem NASA z roku 1969 bylo mít lidskou misi k Marsu do roku 1981, trvalou měsíční základnu v 80. letech a trvalou na Marsu v roce 1988,“ řekl Robert Zubrin president a zakladatel Mars Society.




12. dubna 1961 se ruský kosmonaut Jurij Gagarin stal prvním člověkem cestujícím do kosmu, když byl vystřelen na orbitu na kosmické lodi Vostok 3KA-3 (Vostok 1).
CREDIT: ESA
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9106/original/4-spaceman.jpg

Lidské meziplanetární cesty určitě představují vědecké a technologické výzvy. Bylo by třeba poradit si s těžkostmi cest – jako jsou problémy s potravou, vodou a kyslíkem, zničujícími účinky mikrogravitace, potenciálními riziky jako je požár a radiace i s faktem, že všichni takoví astronauti by byli miliony mil od jakékoliv pomoci a odsouzeni být roky jen spolu. Přistání, práce, život a návrat z jiné planety by nabízeli také spoustu výzev.

Kosmický výzkum versus politika



Zde je kapsule Vostok 3KA-3 po návratu (známá též jako Vostok 1), kosmickou loď (Vostok 1) vidíte, jak je po přistání jihozápadně od Engels v Saratovské oblasti jižního Ruska opálená a i s jejím padákem.
CREDIT: ESA
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9115/original/13-reentry-capsule.jpg

No, hlavní důvod, proč lidé ještě necestovali za orbitu měsíce, je převážně politický.

Éra lidských kosmických letů začala 12. dubna 1961, kdy Sovětský svaz svět šokoval vystřelením kosmonauta Jurije Gagarina, prvního člověka ve vesmíru, na orbitu. V té době probíhaly tzv. Kosmické závody, kdy jak Spojené státy tak Sovětský svaz tvrdě pracovaly, aby první přistály s člověkem na Měsíci. Ten závod skončil historickým startem měsíčního Apollo 11 NASA, které 20. července 1969 sneslo astronauty Neila Armstronga a Buzze Aldrina na lunární povrch.

„Studená válka byla za námi,“ řekl Bill Nye, výkonný ředitel Planetary Society.

Na počátku prvních dnů pilotovaných kosmických letů byly Spojené státy a Sovětský svaz zaklesnuti ve Studené válce, boj na život a na smrt, který tyto kosmické závody o nejzazší štaci podnítil.

„Ovšem od té doby, jsme se, co se týče pilotovaných letů, setkali s hrubým selháním politického vedení této země,“ řekl Zubrin. „Bylo to, jako by se Kolumbus vrátil z Ameriky, a Ferdinand s Isabelou by mu řekli: ‚No a co?‘“


Pohled na exteriér izolačního areálu ruského Institutu biomedicínských problémů v Rusku v Moskvě. V tomto areálu sídlí studie Mars500, která pomůže porozumět psychologickým a medicínským aspektům dlouhých kosmických letů. Od března do července 2009 tu probíhala 105 denní simulace Marsu a delší 520-denní začala v roce 2010.
CREDIT: ESA
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/8015/original/mars500-mars-simulator-2.jpg

Otázka vůle

„I když můžete navěky povídat o technických problémech, jsou to jen problémy zástupné,“ řekl Zubrin. „Můžete povídat o riziku roky trvajícího vystavení kosmické radiaci, ale kosmonauti už dostali větší dávky kosmických paprsků i v Mezinárodní kosmické stanici a na Miru. To není otázka technických těžkostí – je to otázka vůle.“

„Můžete říci, že je to riskantní, ale představte si všechna ta rizika, kterým lidé od počátku kosmických letů čelili,“ řekl Zubrin. „Když Kennedy v květnu 1961 pronesl svou řeč o tom, jak dostaneme člověka na měsíc, měli jsme 15 minut zkušenosti s kosmickým letem člověka, a i tak jsme se tam dostali.“

„Můj strýc přistál na pláži v Normandii,“ řekl Zubrin. „Nezdržovali přistání v Normandii, dokud nebudou vědět, že je to bezpečné. Když budete s cestou na Mars čekat, až to bude bezpečné, tak na Mars nikdy nepoletíte.“

„Nyní je naším cílem lidi přivést k uvědomění si hodnoty kosmických letů s lidmi,“ řekl Nye. „Zkoumáme-li pomocí robotů, činíme objevy, ale ani zdaleka tak rychle, jako by to šlo pomocí lidí a ne s takovým nasazením.“

„Ve skutečnosti je to otázkou toho, kdo jsme, jaký typ lidí jsme,“ řekl Zubrin. „Jsme ochotni přijímat výzvy a vrhat se do rizika? Nebo jsme už úplně rezignovali na svou roli národa pionýrů?“ [Upraveno 12.4.2011 Adolf]

 

____________________
Áda
 
12.4.2011 - 11:49 - 
Myslím, že proč jsme neletěli ještě na Mars je otázka nejen vůle, politické odvahy a vize, ale především peněz. Jaksi v celém světě ubývá peněz na všechno, co nepřináší okamžitý nebo alespoň dohledný zisk. Obory, kde tomu tak je se rozvíjejí neobyčejně rychle – viz mobily, počítače, telekomunikace apod. Snad jedině kosmická turistika a soukromé iniciativy v kosmu by mohly přinést nějaké rychlejší peníze, ale je to omezeno pro příliš úzkou skupinu lidí i firem, nemá to šanci jako kdysi letectví.  
12.4.2011 - 12:34 - 
quote:
Myslím, že proč jsme neletěli ještě na Mars je otázka nejen vůle, politické odvahy a vize, ale především peněz. Jaksi v celém světě ubývá peněz na všechno, co nepřináší okamžitý nebo alespoň dohledný zisk. Obory, kde tomu tak je se rozvíjejí neobyčejně rychle – viz mobily, počítače, telekomunikace apod. Snad jedině kosmická turistika a soukromé iniciativy v kosmu by mohly přinést nějaké rychlejší peníze, ale je to omezeno pro příliš úzkou skupinu lidí i firem, nemá to šanci jako kdysi letectví.


A preco nie? Letectvo bolo tiez kedysi vyhradene pre "hornych 10" a let lietadlom bol povazovany za cosi ako spolocensku udalost (nastupovalo sa v kravatach, podavalo sa sampanske...). Dnes lieta skoro kazdy.
Dajme tomu sancu a uvidime co bude. Podla mojho nazoru to dospeje k nejakej verzii raketoplanu-autobusu startujuceho na komplet znovupouzitelnom nosici k orbitalnemu komplexu, kde budu zit turisti, vedci aj bezny personal... Preco nie? Cena paliva raketoveho nosica je 0.3% z ceny startu. Predstavte si ze ten nosic by sa nemusel vyhadzovat, a motory by potrebovali generalku raz za rok (Merlin od toho nema daleko...)
 
12.4.2011 - 12:43 - 
povedzme si na rovinu - tie ospevovane kolumbovske vypravy boli tiez pohanane "rychlymi prachmi", konkretne zlatom, ktoreho malo byt v amerike strasne vela (podla vtedajsich predstav europanov je v amerike zo zlata kazdy suter). Nemam nic proti rychlym prachom, ak umoznia zrealizovat nieco, co ma trvalu hodnotu.
Takze treba tie rychle prachy najst aj v kozme. Netvarme sa tak svatuskarsky a zacnime predavat mesacne kamene (alebo vodu), reklamne fotky za vsetky prachy (lunarny lander s logom FedEx..) a vobec cokolvek co sa da spenazit. Ak sa da zbohatnut na Farmville, preco by sa nedalo na poslednej hranici?
 
12.4.2011 - 12:55 - 
To je ono! Rozhlasme ze jsou na Marsu diamanty o velikosti pesti, vznikle kdysi pri padu obriho meteoritu na opacne strane nez je Olympus mons a to by bylo aby se tam neletelo! 
12.4.2011 - 12:57 - 
bolo by dost zabavne, keby tam fakt boli  
12.4.2011 - 13:02 - 
a la Farmvill - co takto minirovery s prenosom na web, vysadene na mesiaci? Za maly poplatok mozete jeden den riadit (samozrejme cez web z pohodlia vasej obyvacky) Normalny prenos v zakladnej verzii, 3D obraz za priplatok! 
15.4.2011 - 11:39 - 
quote:
To je ono! Rozhlasme ze jsou na Marsu diamanty o velikosti pesti, vznikle kdysi pri padu obriho meteoritu na opacne strane nez je Olympus mons a to by bylo aby se tam neletelo!


Kde ze jsou ty diamanty?
Muzes dat souradnice?

(Jen aby tahle informace nebyla dnes vecer na NOVE a zitra na CNN. No lidi se nechavaji nachytat na daleko mene.)


Co se tyce toho webu a rizeni vozitka pres web, tak ac na invalidnim duchodu (almuzna), tak by nejake ty koruny dal dohromady na 15 minut jizdy.
 
15.4.2011 - 14:18 - 
Čo blbnete? Aké súradnice? Vám už z toho čakania hrabe?
Teraz, keď sa po desaťročiach čakania konečne rysuje reálna šanca dostať sa k nim bez štátnej kontroly?
 
15.4.2011 - 14:24 - 
quote:
Čo blbnete? Aké súradnice? Vám už z toho čakania hrabe?
Teraz, keď sa po desaťročiach čakania konečne rysuje reálna šanca dostať sa k nim bez štátnej kontroly?


je to asi 20 minut roverom juzne od Carodejovych jaskyn, na upati krateru styroch prstenov. V Elonovom kanone sa da prenajat spolahlivy rover aj so skafandrom od miestnych, ale vacsinou chcu proviziu z toho co vykopete. Skafander je erarny, tak si zoberte stuple do nosa...
 
16.4.2011 - 02:20 - 
dobrí článok..
http://neviditelnypes.lidovky.cz/gagarin-prvni-pop-ikona-moskvy-dz9-/p_veda.asp?c=A110412_204006_p_veda_wag
GAGARIN: První pop-ikona Moskvy
záver článku je "smutný"
"Jenže raketoplány letos končí a z lidí, kteří kdy přistáli na Měsíci, je nejmladšímu už 75 let (Charles Duke). Blíží se doba, kdy se "muži z Měsíce", či vůbec neanonymní hrdinové raných kosmických letů ocitnou v roli našich bývalých pilotů RAF a my se budeme ptát: Kdo z nich ještě žije? Bude to trochu jako s velkými zeměpisnými objevy. Poslední z nich, Havaj, přinesl v roce 1778 slavný James Cook. Ale víte, kdo generaci po něm jako první spatřil Antarktidu? Zřejmě nějaký anonymní tuleňář či velrybář, člověk toho typu, jací dnes působí na Mezinárodní kosmické stanici. Tohle už není nic pro hrdiny a pop-ikony, jakou byl Gagarin."

autor s nostalgiou spomína na vek hrdinov a objaviteľov
teraz nastáva doba "veľrybárov", ľudí ako Elon Musk
vážne, keby ste sa náhodou na ulici spýtali, desiatich ľudí
"viete kto je to Elon Musk?" koľký by vám vedeli odpovedať?

ale aj doba "veľrybárov", dokáže stvoriť svojich "hrdinov", a svoju "epiku"
viete kto to "bol", kapitán Achab?
 
16.4.2011 - 02:43 - 
"vo bolo tiez kedysi vyhradene pre "hornych 10" a let lietadlom bol povazovany za cosi ako spolocensku udalost (nastupovalo sa v kravatach, podavalo sa sampanske...). "

Protoze vlak byl v dobe prvnich letadel nejen spolehlivejsi, ale obcas i rychlejsi - ale hlavne mnohem komfortnejsi !!! - prave vse kvuli problemum s pocasim.
A cestovat vlakem 1 tridou se povazovalo za spolecenskou udalost.

A lide lakaji na Zemi vzdy pomerne rozdilne prostredi v jinych krajinach ve vesmiru je vzdy temer to same.

A rozhodne za socialismu do roku 1989 zde cestovani letadlem nebylo vubec bezne spise to bylo neco podobne tem 20 letum - jen rychlejsi a pohdolnejsi nez autobus na dlouhe vzdalenosti - lety i do Socialistickych zemi - hlavne Cerne more SSSR ci Bulharsko - takze ne omezeni cestovani jako takove !!!
 
16.4.2011 - 02:46 - 
"Podla mojho nazoru to dospeje k nejakej verzii raketoplanu-autobusu startujuceho na komplet znovupouzitelnom nosici k orbitalnemu komplexu, kde budu zit turisti, vedci aj bezny personal... Preco nie? Cena paliva raketoveho nosica je 0.3% z ceny startu. Predstavte si ze ten nosic by sa nemusel vyhadzovat, a motory by potrebovali generalku raz za rok (Merlin od toho nema daleko...)"

SCI-FI jen a pouze - o raketoplanu az na tu 1 razovou externi nadrz se pred jeho zkonstruhovanim dalo vpodstate rict totez !!
A jaka je pravda vsichni vime - proste nejsme v techice jeste tak daleko !!!
 
16.4.2011 - 03:07 - 
quote:
SCI-FI jen a pouze - o raketoplanu az na tu 1 razovou externi nadrz se pred jeho zkonstruhovanim dalo vpodstate rict totez !!
A jaka je pravda vsichni vime - proste nejsme v techice jeste tak daleko !!!

ale áno SME
len musí byť dopravný prostriedok navrhnutý tak, aby nepadol do "pasce prevádzkových nákladov"
musí byť "šitý na mieru trhu"
možno už v dobe priekopníkov železníc, bolo možné postaviť lokomotívu, ktorá by jazdila po koľajniciach s rozchodom 3000 mm
a dokázal by odviezť omnoho viac nákladu aj cestujúcich
ale na čo by to bolo dobré? taká železnica by skončila presne ako raketoplán
prvá medzimestská Stephensonova trať mala "iba" 1422mm, a rozchod blízky tomuto, sa používa dodnes
raketoplán je neekonomický, lebo je príšerne predimenzovaný
[Upraveno 16.4.2011 alamo]

spomenul som si ešte na jednu fiktívnu postavu, dalo by sa povedať vrchol "veľrybárskej epiky", Wolfa Larsena "morského vlka"
ale myslím si že by sa v nej našli aj skutočné osoby, ale s tými to zas tak tragicky nedopadlo [Upraveno 16.4.2011 alamo]
 
16.4.2011 - 14:57 - 
"len musí byť dopravný prostriedok navrhnutý tak, aby nepadol do "pasce prevádzkových nákladov"
musí byť "šitý na mieru trhu"

Prave ze to nejde pri zachovani bezpecnosti.
O tom se bude neustale jen snit.
Leda velice levna raketa a k tomu bezna kapsle s prijatelnou udrzbou.
Ale do kapsle z duvodu mozneho balistickeho letu proste lidi jen s urcitym vycvikem.

Opet proste - jiste si to jiz par firem spocitalo a neuspeny zaver jen nezverejnilo - to je bezne - nase firma (tedy byvala - jiz tam nepracuji) nezverejnuje take to co se ji nepodarilo vyvinout za prijatelne naklady a rak je to vsude na svete.
 
16.4.2011 - 16:34 - 
quote:
Prave ze to nejde pri zachovani bezpecnosti.
To je práve problém - "Bezpečnosť" ...
Úmyselne to píšem do úvodzoviek, pretože so skutočnou bezpečnosťou to má pramálo spoločné.

Jeden z prvých ako tak komerčne úspešných leteckých dopravných prostriedkov boli vzducholode. Väz (a to prakticky definitívne) im zlomila jediná katastrofa. A to hlavne preto, že pri nej zomreli "významné osobnosti". Lietadlá vtedy ešte neboli oveľa bezpečnejšie, ale cestovali nimi obvykle "menej významné osobnosti", pretože neposkytovali "dostatočný luxus".

Zlom prišiel až s druhou svetovou vojnou - lietadlá sa začali stavať v tisícových sériách a letecky sa prepravovali doslova masy "bezvýznamných" vojakov a nákladu a to často v extrémnych podmienkach.
Podstatné je, že konštruktéri i výrobcovia sa rýchlo učili, ako lietadlá stavať tak, aby boli "dostatočne bezpečné".

To bol prvý krok, druhý prišiel v povojnovom období - technický pokrok poslal obrovské množstvo vojenských lietadiel (a pilotov) do výslužby. Boli však v celkom dobrom technickom stave a dali sa získať často doslova za cenu šrotu. To umožnilo prvý povojnový boom leteckej dopravy a tá sa tak stala neoddeliteľnou súčasťou ekonomiky.
Zaujímavé je, že katastrofy a havárie boli pritom stále pomerne časté, ale nie tak časté ako v predvojnovom období a riziko havárie postupne klesalo a rýchlo kleslo pod riziko havárie v cestnej doprave.

Kozmonautika nepotrebuje "vyššiu bezpečnosť", ale väčší objem prepravovaných cestujúcich a zníženie nákladov. Zvýšenie bezpečnosti potom príde postupne samo od seba ako súčasť ďalšieho znižovania prevádzkových nákladov.


V dnešnom pohľade boli aj zámorské cesty plachetníc nezmyselne riskantné a mali byť preto zakázané.
Túto cestu už vyskúšala kedysi dávno cisárska Čína - a následkami onoho veľmi hlúpeho rozhodnutia trpí prakticky dodnes.


[Upraveno 16.4.2011 Alchymista]
 
16.4.2011 - 17:17 - 
Je velmi snadna odpoved na toto.
Pokud bude bezpecnost prilis mala necham si jako rozumny turista zajit chut.

Letadla proste me nekam umozni dopavit - kam treba z duvodu obchodni cesty nutne potrebuji a pokud to potrebuji rychle a bezpecnost je srovnatelna je to akceptovatelne.
A to je ten velky rozdil - letadlo muze byt proste nutnost a casto zivotni - let do vesmiru jen zabava.

A navic musim pocitat ze pokud ten let havaruje a ja zemeru - spousta lidi se bude radovat - to ti patri - uz jsi nevedel kam s penezi a dopisi kde se z me smrti raduji budou anonymne chodit i mym pozustalym - kde se rovnez budou radovat nad jejich zalem.
Necht je to jako varovani ostatnim budou rikat - doufam ze se ostatni jiz dostatecne poucili !!!
 
16.4.2011 - 17:46 - 
Čiastočne súhlasím - a preto tiež vesmírnej turistike príliš nefandím. 
16.4.2011 - 18:37 - 
quote:
Je velmi snadna odpoved na toto.
Pokud bude bezpecnost prilis mala necham si jako rozumny turista zajit chut.

quote:
Čiastočne súhlasím - a preto tiež vesmírnej turistike príliš nefandím.


"bezpečnosť" je predovšetkým osobný pocit, rozhodne nie "fyzikálna veličina"
mne osobne pripadá, "klasická" kapsľa, vybavená LAS "hyperbezpečná", možno aj bezpečnejšia, ako normálne dopravné lietadlo
a hlavné riziká dnes už nie sú spojené s "prvotným pohybom", dostať sa z povrchu Zeme na LEO, ale s ďalším pobytom vo vesmíre a cestovaním "ďalej"
a aj pritom je bezpečnosť o osobnom pocite, a schopnosti prijať "mieru rizika"
takže záleží viac na "ideológii", ako na "bezpečnostných predpisoch"
 
16.4.2011 - 18:53 - 
"Ideológia" prezentovaná masovými médiami ide presne opačným smerom.
Všimni si napríklad, že na Challenger (STS-51) si spomenie skoro každý, na Columbiu (STS-107) už podstatne menej ľudí.
Dôvod?
Z katastrofy Chalengeru existuje množstvo filmových záberov a fotografií, katastrofa Columbie bola podstatne menej "fotogenická", proste sa neodohrala pred spravodajskými kamerami.
Takže väčšina laikov považuje štart za podstatne "riskantnejší" ako samotný let, či návrat. A preto sa taká pozornosť venuje bezpečnosti pri štarte...

Ale ľudia od letectva poznajú jednu múdrosť, ktorá platí i o kozmonautike: "Hore môžeš, dolu musíš."
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.283891 vteřiny.