Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Šlo by odhadnout specifický impuls hypotetického solárně-termálního motoru ?
01.2.2012 - 00:53 - 
Alchymista:

Opravdu by stačilo cca 4 mikrometry (hliník) tloušťka? Kuchyňská hliníková fólie má 18 mikrometrů a to jsem si myslel, že to je slabé.

Jak jsou na tom tyhle plachty s odolností proti slunečnímu větru? Hustota částic je sice nízká, ale čas je proti nám.
 
01.2.2012 - 10:29 - 
quote:
...bežne dostupné duralové šípy majú 25-35 gramov na meter, karbonové i pod 15 gramov na meter.


Hlinikova folie by se dala pouzit, otazkou je odvod elektrickeho naboje. Horsi je to s profily. Titan/hlinik/dural/horcik a slitiny jako sial nebo lithium-horcik/lithium-hlinik je mozne pouzit (zajimalo by mne, zda je mozna elektrochemicka koroze ve vakuu, ale s radove silnejsim elektrickym polem - generovano slunickem, nikoliv chemickymi reakcemi).
Polymerove trubky budou mit problem s degradaci UV zarenim a solarnim vetrem. I mylarova folie ma omezeni (a to je relativne stala). Kevlar neni mozne pouzit bez krytu .... atd. Navic, tepelne meze u vetsiny kovu jsou postaveny vyse nez u polymeru. Karbon (ve forme upraveneho uhliku, uhlikovych sloucenin uhlik nebo i hardcore konstrukce z nanotrubek) neni poradne odzkousena, to by mohl byt dobry experiment.
Mimochodem, narazil nekdo na nejake materialove inzenyrstvi na orbite? Probihaji nejake pokusy nebo testy materialu, dlouhodobeho vlivu vystaveni solarni radiaci, teplotnim sokum a vakuu? Spojovani materialu a vlivy ruzneho chemickeho slozeni, osetreni ploch? Nebo tyto pokusy prakticky "skoncili" nekdy koncem 70/zacatkem 80 let?
 
01.2.2012 - 11:47 - 
cernakus - pišem hliníkovaná ako pohliníkovaná - teda plast a na ňom povlak hliníku alebo sendvič plast-hliník (prípadne plast+zlato...). Samotná hliníková fólia skôr nie - tá plachta sa musí dať poskladať do malého objemu a znovu rozložiť (aspoň jeden krát) - hoci po rozložení vo vesmíre by sa mohol plast aj "odpariť" a zostať len samotná kovová folia. Kritické z hľadiska pevnosti je podľa mňa práve to rozkladanie fólie vo vesmíre.

Jan Dusatko - prinajmenšom činania s tým budú experimentovať ešte pár rokov, kým sa to nenaučia. Pri čínskom výstupe do vesmíru tiež preniesli do lode z povrchu nejaké vzorky mazadiel a ďalších materiálov.
Ale mám dojem že experimenty tohto druhu prebiehajú stále aj na ISS a manipulácia so vzorkami je pomerne bežnou súčasťou EVA. Skôr mi to pripadá, že je to tak rutinná záležitosť, že sa to v reportoch obvykle už ani neuvádza.

Elektrochemická korozia určite možná je, ale bude prebiehať inak ako na Zemi - chýba voda ako hlavné polárne rozpúšťadlo a aj tlak je extrémne nízky. IMHO na povrchu objektu sa to bude skôr podobať nejakým procesom v koronovom výboji alebo v studenej plazme. Na druhej strane významné zmeny môžu prebiehať priamo v materiále - medzikryštalická korozia, zmeny kryštalickej štruktury, difuzne procesy, rast mikrotrhlín a medzikryštalických trhlín... a čojaviem čo ešte...
Ďalšia vec je, že ISS je síce vo vesmíre, a teda teoreticky vo veľmi solídnom vákuu, ale rôzne úniky plynov a kvapalín, i činnosť rôznych raketových motorov vytvárajú okolo stanice akúsi nestabilnú plynovú obálku, s nie práve obvyklým zložením a vlastnosťami. Z dlhodobého hľadiska to tiež môže mať nepredvídateľný či ťažko predvídateľný vplyv na degradáciu materiálov.
[Upraveno 01.2.2012 Alchymista]
 
04.2.2012 - 10:24 - 
quote:
To máš zrkadlo s rozmermi zhruba 32x32 metrov alebo priemerom cca 36 metrov, sústreďujúce energiu cca 1,3MW - ja myslím, že do 200kg by sa vojsť dalo.
Záleží samozrejme na tom, akú presnosť plochy požaduješ... Na zobrazovacie účely to rozhodne nestačíť nebude. Pre energetické aj ano... Pre radiotechnické - na to je tu odborník RYS.


Pro energetické účely podle mě přesnost stačí nejmenší. Víceméně se odvíjí od velikosti, kterou bude mít expanzní komora trysky. Což např. pro 1.3MW příkon nedokážu odhadnout - ale není to nic extra výkon - lze to srovnat námatkou s tepelným příkonem obyčejné parní lokomotivy (tepelný příkon parního stroje musel být až 5x větší, než mechanický výkon).

S mikrovlnými parabolami mám určitou zkušenost i já. V zásadě platí, že nepřesnosti by měly být výrazně menší, než vlnová délka, kterou se snažími koncentrovat: důvod je pro to velmi jednoduchý - čím kratší vlnová délka, tím menší rozměry bude mít primární zářič. Ty obrovské radioteleskopy co komunikují i se sondami v hlubokém kosmu budou mít na přesnost podle mě nároky docela velé.. i když otázka je, zda nepoužívají nějaké sekundární reflektory, nevím. Podle mě ale pro solárně-termální energetické účely postačí prostě taková přesnost, aby se většina odražených paprsků trefila do ohřívaného předmětu - což je fakt snadné, proti využití v komunikací. Příliš velká přesnost by dokonce mohla protavit do cílového objektu díru :-) takže mírný rozpty je možná i žádoucí.

Jak říkám - solární termální pohon není nic nového, ale nikde jsem předtím nečetl o nápadu se startem z povrchu komety v perihéliu, na které by se předtím "vytěžila" reakční hmota (ve formě ledu). Takže bych na to měl rád nějaký "creative commons copyright", na tenhle nápad - něco jako A.C.Clarke na geostacionární družice :-)
 
05.2.2012 - 18:37 - 
Dekuji vsem za nazory. Potreboval jsem si potvrdit alespon hruby odhad, jaka celkova odrazna plocha se da nacpat do meziplanetarni sondy o max hmotnosti cca 3 tuny.

Ja se konkretne zabyvam moznostmi vyuziti zrcadel pro upravy drah kratkoperiodickych komet(tech nejmensich,s jadry o prumeru do cca 1km)

Max.hmotnost sondy je zde inspirovana startovni hmotnosti Rosetty.
Zivotnost systemu by mela byt radove alespon 15-20 let- degradujici ucinky prostredi uz tu nekdo nakousl.. Nicmene drahy vytipovanych komet se ke Slunci obecne nedostanou blize nez 1,5 AU.
Pro vypocty vyuzitelneho vykonu zrcadel v ruznych mistech drahy komety uvazuji tri zrcadla,kazde o nominal.plose 1000 m2,obihajici kolem jadra komety a soustredujici energii do urcenych bodu na povrchu jadra. - kazde s vlastnim nezavislym pohonem a taky trochou toho paliva.. Na kazde zrcadlo pocitam 200kg na holou konstrukci+ 200kg na ridici system a palivo.Tedy celkem 3krat 400kg.Plus jeden nezavisly ridici a komunikacni modul (100-200 kg).To je celkem necela 1,5 tuny uzitecneho nakladu.
Zbylou 1,5 tuny pocitam na dopravu cele ´zasilky´ ke komete.
Je takova uvaha podle vas realna?
Pokud by tu byl nekdo,kdo se timto take treba zabyva, ozvete se prosim,at neobjevuji objevene :-)
Nebo jestli uz je na toto tema nekde diskuse?
 
05.2.2012 - 22:20 - 
Co se tyce zrcadla, tak je fakt, ze uz se vyrobila experimentalni zrcadla z "pozlaceneho staniolu". Na uhliko-kompozitove konstrukci se ten "staniol" vypnul (natahl).

Co se tyce hladkeho zrcadla, tak se to povedlo tak, ze na konstrukci typu "buben" se dal tento povlak (pozlaceny staniol) a hermeticky se to utesnilo. Pak zacali vysavat vzduch a tak vznikla pozlacena parabola se spravnym ohniskem.

Cili to jsou dve konstrukce.
Prvni se da udelat dost velka, ale nebude mit ostre ohnisko.
Druha konstrukce potrebuje podtlakovy system.
Predpokladam, ze by se mohlo pouzit vicero "bubnu" paralelne a ohnisko vsech "bubnu" spojit jako jedine.

Co se tyce pohonu, tak asi kombinace hydrazinu+iontovejch motoru. K tomu RTG jako spolehlivej zdroj.

Radiovej system nepotrebuje prenaset kvanta vedeckych dat. V podstate jde o povelovej telemetrickej system.
Jelikoz jsme hodne omezeny velikosti a spotrebou elektriky, tak pujde o dvoupasmovej system.
Nouzovej vsesmerovej v S pasmu a hlavni ridici/povelovej/prenos fotek jadra atd.. v Ka pasmu malou pevnou parabolou o prumeru 1m s vykonem 10W PA.

Co vsak asi bude soucasti systemu je neco jako robonaut nebo KINO (StarGateUniverze ci ten posledni experiment na palube ISS s trema studentskyma koulema ala KINO...kamery/radiokomunikace/reaktivni system kazde z 3 kouli). Protoze je treba kontrolovat rozlozeni paraboly, opticky prozkoumat jadro komety a pro pripad nouze, aby system mel "ruce s prsty" ktere by vytahli zaseknute casti.
Takze spise neco jako robonaut s vlastnim reaktivnim pohonem ve vnejsim doku sondy do ktere by vzdy zaparkoval pro dobiti.

Celkove se da predpokladat, ze v konstrukci se kvuli vaze da pouzit neco jako uhlikovej kompozit misto hlinikovejch slitin.


 
14.6.2012 - 20:46 - 
a ako by na tom boli "stacionárnejšie" aplikácie tohto princípu?
pôvodné návrhy predchádzajúce ISS počítali s použitím solárno termálnych jednotiek miesto článkov..

http://www.astronautix.com/craft/pown1984.htm

ku "klasickým" polovodičovým panelom sa vlastne pristúpilo prečo?
nemôže to mať súvis, práve s pomalým rozbiehaním stirlingovho motora, čo by v kombinácii s neustálim schovávaním sa stanice v zemskom tieni, asi pôsobilo problémy?

ale čo tak "niekde vyššie"? kde tento problém odpadá..
 
14.6.2012 - 20:58 - 
quote:

ku "klasickým" polovodičovým panelom sa vlastne pristúpilo prečo?



velmi pravdepodobne preto, ze na solarnom paneli sa nic netoci ani nekmita. Tociace a kmitajuce diely su zdrojom opotrebenia a poruch.
 
14.6.2012 - 21:25 - 
quote:
quote:

ku "klasickým" polovodičovým panelom sa vlastne pristúpilo prečo?



velmi pravdepodobne preto, ze na solarnom paneli sa nic netoci ani nekmita. Tociace a kmitajuce diely su zdrojom opotrebenia a poruch.


A taky možná dnes již větším výkonem na plochu - 15% prostě nedosahuje mechanickými zařízeními kde je to dáno hlavně 2 termodinamickou větou - a dle všeho s kratší životností než 20 let u solárních panelů - kde je možnost poruchy minimální.

A navíc řídící elektonika prostě jen panel odpojí od systému - na což stačí obyčejná dioda v nejednoduším případě - proud od zdroje do zkratovaného panelu prostě nepropustí a přerušený - tedy bez výroby ničemu nevadí - nijak to kromě nedodávaní výkonu panelu zbytek nijak neovlivňuje.
A ostaní panely dál pokračují ve výrobě - což u mechankcého nezálohovaného zařízení znamená okamžité přerušení do dodávky a nebo pokud je složenou ze 2 odělených zařízení - tak ihned pád na 505 výkonu.
Už se to řešilo zde v souvisloti s jadernými zdroji.
 
14.6.2012 - 21:37 - 
Oprava:
2 druhá termodynamická věta - bez hrubek


http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%BD_termodynamick%C3%BD_z%C3%A1kon

Jinak samozřejmě 50% - holt česká klávesnice a na ní nejsem moc zvyklej
 
14.6.2012 - 22:48 - 
to je zaujímavé.. každý pokročilejší návrh ľahkého jadrového reaktora, alebo rádioizotopového zdroja, pre vesmírne aplikácie, počíta práve s využitím stirlingovho motora..
napríklad na sonde RHESSI pracoval ehm.. pracuje stirling 10 rokov, v opačnom garde ako chladiace zariadenie (namiesto zásobníka skvapalneného plynu)
http://sprg.ssl.berkeley.edu/~tohban/wiki/index.php/Cryocooler
http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuven_Ramaty_High_Energy_Solar_Spectroscopic_Imager
senzory musia byť vychladené na -196°C (hm.. kto mi to tu kde tvrdil, že dosiahnutie takýchto teplôt môže byť problém? )
žiadne sťažnosti.. ani na pokles výkonu, ani na vibrácie a pod.
 
15.6.2012 - 21:39 - 
quote:
to je zaujímavé.. každý pokročilejší návrh ľahkého jadrového reaktora, alebo rádioizotopového zdroja, pre vesmírne aplikácie, počíta práve s využitím stirlingovho motora..
napríklad na sonde RHESSI pracoval ehm.. pracuje stirling 10 rokov, v opačnom garde ako chladiace zariadenie (namiesto zásobníka skvapalneného plynu)
http://sprg.ssl.berkeley.edu/~tohban/wiki/index.php/Cryocooler
http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuven_Ramaty_High_Energy_Solar_Spectroscopic_Imager
senzory musia byť vychladené na -196°C (hm.. kto mi to tu kde tvrdil, že dosiahnutie takýchto teplôt môže byť problém? )
žiadne sťažnosti.. ani na pokles výkonu, ani na vibrácie a pod.


Je nejspíš u jaderného zdroje - jako bodového zdroje zřejmě lehčí od určitého výkonu - používáná články jako u MSL musí být též ochlazovány - tedy od určitého výkonu to může být kg lehčí na 1000 watů výkonu. A ty články jsou zde též teplené zdroje a tak mají účinnost rovnatelnou.

U tepelného systému - kde musí být chladící radiátor dost velkej - je to ve vakuu což je perfektní izolant - takže se vám prostě jednoduše přehřeje - pokud nemá odpovídající plochu - pouze vyzařováním tepla se zde chladí.

Prostě dle mne - i když odborník nejsem podotýkám - by to bylo na jednotku výkonu tedy na 1000 W mnohem hmotnější než již dnešní solární panely - a to i díky nižší učinností mechnického systému (ani následný elektrický generátor nemá třeba účinnost 100% - konstrukcí je velmi podobný běžnému elektromotoru) - o tom jsem plně přesvědčen.
 
16.6.2012 - 00:30 - 
ani ja nie som odborník..
ale čosi mi na tom furt nesedí..
inde ste pán x (neviem ktorí z nich) namietal nízkou životnosťou, solárnych panelov, tak som skúsil nájsť niečo čo by odolávalo podmienkam vo vesmíre lepšie, aj za cenu vyššej hmotnosti..
 
16.6.2012 - 01:29 - 
quote:
ani ja nie som odborník..
ale čosi mi na tom furt nesedí..
inde ste pán x (neviem ktorí z nich) namietal nízkou životnosťou, solárnych panelov, tak som skúsil nájsť niečo čo by odolávalo podmienkam vo vesmíre lepšie, aj za cenu vyššej hmotnosti..



Ono je otázka jak toto odolávat bude - 20 let života toho motoru je v pozemských podmnínkách srovnatelné s doubou života solárních panelů - tam nevím, ale delší nepředpokládám - mechanické opotřebení.

Životnost radiátoru si v kosmu odhadnout netroufnu - spousta různých vlivů - v pozemských by zřejmě těch 20 let přesáhli - vycházím z informací o podobných zářízení na zemi - čerpají vodu v ze studní v Africe - stavěli se takto ještě v dobách, kdy solární panely používala jen kosmonautika a údajně těžaři pro napájení ruzných indikačních (měřících) zařízení na odlehlých místech - přenos údajů pak rádiem.
 
16.6.2012 - 22:12 - 
koukám vlákno, které jsem spáchal, stále žije :-)

popravdě jsem o tom přemýšlel tak nějak "na pozadí" poslední rok (mám i projekty které jsou přeci jen o několik řádů realizovatelnější ještě během mého života :-) ... ale odlet do mezihvězdného prostoru rychlostí, která by předhonila Voyager 1 je pro mě velká teoretická výzva (New Horizons ho nikdy nedohoní, BTW).

o využití hmoty komety jako reakční hmoty pro raketový motor (jakéhokoliv typu, ale ten solárně termální se nabízí sám od sebe) jsem ještě nikde nečetl, ale přitom je to zcela zjevná myšlenka, viz
http://en.wikipedia.org/wiki/Sungrazing_comet

oproti hmotě jakéhokoliv jinémho tělesa ve sluneční soustavě se hmota komet nachází na zdaleka nejenergečtější dráze vzhledem ke slunci. i několik málo tun reakční hmoty s takto vysokou počáteční rychlostí je z hlediska výsledné rychlosti ekvivalentem exponenciálně většího množství reakční hmoty při odletu od Země...

otázka je, jestli by šlo z jádra komety vytěžit dostatek použitelné pracovní látky (např. vody) - podle všeho povrch komet připomíná spíš asfalt...
 
16.6.2012 - 22:21 - 
Tohle je asi moc blízko ke Slunci na to, aby to bylo prakticky použitelné - tam by se asi roztekla nebo i odpařila jakákoliv člověkem vytvořená konstrukce:
http://www.ast.cam.ac.uk/~jds/kreutz.htm
These comets have perihelion distance, q <0.02 AU,

Mám na mysli spíš něco takovéhohle:
http://en.wikipedia.org/wiki/Comet_Hyakutake
Its distance from the Sun at perihelion was 0.23 AU, well inside the orbit of Mercury.

.. je už vyzkoušené, že ve vzdálenosti od Slunce cca jako oběžná dráha Merkura lidská technologie fungovat může. Samozřejmě by bylo i tak strašně těžké vybrat předem tu správnou kometu, "dohnat jí", přistát na ní, a vytěžit z dostatečný objem reakční látky. Ale aspoň je to "hardcore sci-fi" odopovídající současné úrovni technologií, realizovatelná v horizontu našich životů - nespoléhá se na nějaké budoucí fúzní motory, apod.
 
17.6.2012 - 18:21 - 
Michale a ted si predstav nabitou sondu pristrojema (min Cassini), ale s 6-ti nejvykonejsima iontovejma motorama (vhodne nainstalovanyma pro souhrny vykon) a nekolik nadrzi Xenonu o celkove kapacita jako valcovita nadrz o prumeru 3m a delce 15m (plnej vnitrni obsah nejvetsiho air krytu nosice), aby to dokazalo mit zapnute motory az za drahu Neptuna.
Pochopitelne, ze by tezka sonda mela svuj pomocny urychlovaci x-hydrazinovej motor pro odpoutani od LEO, treba za pomoci Falcon Heavy.

Rekl bych, ze takova sonda by mela u Neptuna mnohem vyssi rychlost nez NH nebo Voyager. Bylo by to nejrychlejsi lidske kosmicke teleso, ktere by mohlo dosahnout obezne drahy Neptuna do 7 let.

Pomoci by mohl i TPH urychlovaci motor se smerovyma tryskama s hydrazinem.
 
18.6.2012 - 10:36 - 
Přemýšlel jsem o tom. RTG generátory mají několik prvních let přebytek výkonu a je problémem naopak jejich chlazení - tedy tohle období přebytku výkonu se docela slušně překrývá s tím, že na palubě bude ještě zásoba výkonu pro iontový motor.

jenže ty potřebuješ spíše udělat prudký manévr s využitím gravitace některé z planet: krátký manévr silného solárně-termálního motoru poblíž Venuše může být stejně efektivní, jako několik let provozu iontového motoru "uprostřed ničeho"

Isp solárně-termálního motoru s čpavkem jako pracovním médiem je údajně až něco okolo 10000 - to 2.5x více než u kyslíkovodíkového motoru, který ale nemá skladovatelné palivo, a víc jak 3x více než u motorů, které se používají dnes.

Insolace poblíž dráhy Merkura (0.2AU) je logicky 25x větší, než insolace u dráhy Země (kde je mimo atmosféru o dost větší, než 1 kW/m2).

Solárně termální motor s 1m2 zrcadlem by měl k dispozici poblíž dráhy Merkura příkon určitě přes 30 kW. Parabolické zrcadlo solárně-termálního motoru by přitom mohlo mít dvojí funkci a po odletu ze sluneční soustavy současně fungovat jako parabolická anténa pro dálkovou komunikaci.

Solárně-termální motor bude účinnější (bude mít větší impuls), než konvenční poslední stupeň nosné rakety už při odletu z nízké oběžné dráhy Země - pokud by ale současně navedl sondu např. na průlet kolem Venuše, kde bude jeho výkon daleko vyšší (myšleno: při stejné ploše zrcadle lze očekávat daleko větší tah) a sonda bude mít současně "třetí stupeň" (iontový, poháněný RTG generátorem) a "druhý stupeň" (konvenční hydrazinový, aktivovaný při průletu kolem Jupitera. Vypotřebované (solárně termální a hydrazinové) stupně se navíc budou postupně odhazovat a sluneční soustavu samozřejmě už opustí jenom samotná sonda (s vyčerpaným iontovým motorem)

Problém ale je, že aby sonda dosáhla životnosti stovek let, tak na palubě musí být něco lepšího, než RTG generátor (nejspíš asi velmi malý jaderný reaktor). V podstatě by bohatě stačilo, kdyby sonda zapínala svojí elektroniku jen třeba 1x do roka - jindy by byl reaktor deaktivovaný, aby šetřil palivo.
 
18.6.2012 - 10:53 - 
quote:
krátký manévr silného solárně-termálního motoru poblíž Venuše může být stejně efektivní, jako několik let provozu iontového motoru "uprostřed ničeho"


aj viac, nie? oberthov efektu

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
18.6.2012 - 11:03 - 
Hodně projektů na "superrychlé" sondy počítaly s letem k Jupiteru, který ovlivní dráhu tak, že sonda může prolétnout blízko Slunce. Po průletu se u Slunce rozvine sluneční plachetnice. Jaká je rychlost z hlavy nevím, ale mám ty koncepty někde vypsané i s rychlostma, takže se na tom můžu podívat.

Jinak energie se dá získávat z RTG dlouho pokud se nepoužije plutonium, ale americium (má ~5× delší poločas rozpadu). Ale tohle jsme tu už řešili v tématu tomu věnovanému.
 
18.6.2012 - 12:05 - 
quote:
Hodně projektů na "superrychlé" sondy počítaly s letem k Jupiteru, který ovlivní dráhu tak, že sonda může prolétnout blízko Slunce. Po průletu se u Slunce rozvine sluneční plachetnice. Jaká je rychlost z hlavy nevím, ale mám ty koncepty někde vypsané i s rychlostma, takže se na tom můžu podívat.


pocitali to aj na nsf a dostavali tam nejake zlomky c (0.2c, 0.3c, alebo take nieco... tiez nepamatam presne)

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
19.6.2012 - 21:42 - 
quote:
quote:
Hodně projektů na "superrychlé" sondy počítaly s letem k Jupiteru, který ovlivní dráhu tak, že sonda může prolétnout blízko Slunce. Po průletu se u Slunce rozvine sluneční plachetnice. Jaká je rychlost z hlavy nevím, ale mám ty koncepty někde vypsané i s rychlostma, takže se na tom můžu podívat.


pocitali to aj na nsf a dostavali tam nejake zlomky c (0.2c, 0.3c, alebo take nieco... tiez nepamatam presne)



tohle vypadá naprosto super. ale jakkoliv slunečním plachetnicím fandím, tak mě přišlo, že pokud chceme fakt co největší rychlost, tak by to chtělo provést manéver v perihéliu takové dráhy.

ale začít tou otočkou u Jupitera... proč ne...
 
19.6.2012 - 22:00 - 
Když už jsme se tedy vzdálili od solárně-termálního tématu mírně ontopic opět ke klasickým slunečním plachetnicím... přeci jen, tohle téma žije, a dokud někdo nezaloží samostatné téma "reálný-mezihvězdný-let-ještě-než-zestárnem-do-důchodu", tak to postnu sem:

PROJECT ICARUS: SOLAR SAIL TECHNOLOGY FOR THE ICARUS
INTERSTELLAR MISSION
https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:pdw0HE8WkKwJ:www.icarusinterstellar.org/papers/SolarSail_Galea.pdf+&hl=en&pid=bl&srcid=ADGEESgqGPoVEW3PFu0qBJXsv2eL8An-AcLBYFVpfmDzpeGR_t-7xyt_B-rXbzP90erto1CKMlZzz8_Qu-GQX9CrujqBvgwwKLam8BnFf65O4c_4ROJs1K0F6PP0J6SUUoo5rV-r7fb_&sig=AHIEtbRUUePtloiXlgrrs7upRALbG5SdTA&pli=1

Je to vedlejší výzkumná větev projektu Daedalos/Ikarus (který primárně počítá s dnes ještě neexistujícím fúzním pohonem a celkově je nereálně megalomanský):

Project Icarus is a comprehensive study of an interstellar mission to launch an unmanned probe to a star, with arrival
no later than 100 years after launch.


S plachtou počítají primárně pro brždění při příletu k cílové hvězdě - ale popravdě, pokud je s nějakým pohonem možné zabrzdit, mělo by s ním být možné i zrychlovat...

Zajímavý je plán umístit přijímač pro komunikaci se sondou do vzdálenosti 550 AU - ve směru opačném ke směru letu (!) - a použít Slunce jako gravitační čočku ohýbající rádiové vlny.

Nakonec provedli tenhle výpočet:

To provide even a tenth of the speed (i.e. 0.01c), an ideal sail
would need to be 1.1 × 1013 m2 in area, or a circle of diameter 3742 km.


Je ale pravda, že jsou megalomani a ta mezihvězdná sonda v jejich pojetí je monstrum.... ale když to vidím, tak bych nevzdával ani ten termální pohon.
 
19.6.2012 - 22:18 - 
okej, tak len 0.001c

tu je pôvodný thread:
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=22582.0
a potom ešte druhý thread - reálnejší asi...
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27369.0

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.273251 vteřiny.