Vo videu je projekt misie detailne ilustrovaný prostredníctvom animácií, vizualizácií údajov, spustených záberov a snímok zo samotnej kozmickej lode. Každá fáza misie je znázornená od štartu cez návrat vzorky a poskytuje hĺbkový pohľad na jeho cestu k Bennu a späť.
Zatím se předání hlavy do kontejneru = překládání ,připravuje - tak je to přeci jasně i v tom článku. Materiáll se uvolňuje z hlavy. Ale to je přeci už stará zpráva.
kacenko, helium 3+ je nejlepší materiál pro fúzi v energetice, potažmo pro fúzní raketový pohon. Nevznikají jako produkty neutrony jako u slučování Deuteria, ale p+.
Vědci to vědí a předpokládám, že ty to víš také. Jsou potřeba nejmenší energie pro fúzi, co se fúze.
Jsou ještě další fúzní reakce. Musíme pomalu.
He3+ je obsaženo ve slunečním větru, na Měsíci, na plynných obrech.
Na Zemi ze zemního plynu američané vydestilují 5 kg He3 ročně, pro energetiku USA je potřeba odhadem 15-20 tun,
Pro lety fúzním pohonem je to málo, ale netuším kolik kg. např. pro let z GEO Země na GEO Marsu pro planetolet váhy cvičně 1000 tun?
Dokázala by jsi to spočítat? S výtěžností 50 procent?
Fúzi neumíme vytěžit na 100 procent. To bychom byli gerojové...
Možná se mýlím a budeme používat jiné suroviny pro fúzi.
Bor atd...
Rád si to nechám vysvětlit. Děkuji za odpovědi.
[upraveno 26.10.2020 11:59]
Podle nedávné zprávy NASA (ze 7.7.2022) se analýzou snímků z odběru vzorků asteroidu Bennu sondou OSIRIS-REx (provedeném 20.10.2020) ukázalo, že Bennu má mnohem "měkčí" povrch, než se očekávalo. Je to vlastně něco jako letící hromada kamení, štěrku a prachu, vázaná dohromady jen mikrogravitací a statickou elektřinou. Při odběru vzorků se sonda dotkla asteroidu rychlostí menší než 10 cm/s a pak do odběrové hlavice foukla trochu plynného dusíku. Výsledkem byl ale kráter o průměru kolem 8 metrů a hloubce přes 60 cm. Uvolnilo se cca 12 m3 materiálu (6 tun prachu a kamení). Povrch se chová spíš jako kapalina, než pevná hmota. To je velké překvapení a potvrzuje to, že asteroidy musíme dále zkoumat, abychom lépe pochopili jejich strukturu a chování. OSIRIS-REx teď veze odebrané vzorky z Bennu (cca 250 gramů) a má je dopravit na Zemi na podzim 2023.
citace 9.7.2022 - 18:50 - Aleš Holub:Podle nedávné zprávy NASA se analýzou snímků z odběru vzorků asteroidu Bennu sondou OSIRIS-REx (provedeném 20.10.2020) ukázalo, že Bennu má mnohem "měkčí" povrch, než se očekávalo. Je to vlastně něco jako letící hromada kamení, štěrku a prachu, vázaná dohromady jen mikrogravitací a statickou elektřinou. Při odběru vzorků se sonda dotkla asteroidu rychlostí menší než 10 cm/s a pak do odběrové hlavice foukla trochu plynného dusíku. Výsledkem byl ale kráter o průměru kolem 8 metrů a hloubce přes 60 cm. Uvolnilo se cca 12 m3 materiálu (6 tun prachu a kamení). Povrch se chová spíš jako kapalina, než pevná hmota.
To je velice zajímavé. Vysvětlovalo by to dobře i ten tvar planetky. Ale stejně by mě zajímalo, odkud se tam ty kameny vzaly. Ty musely vzniknout na nějakém větším tělese, ne?
