Předpokládám, že pan Pinkas měl výrazem "tomuto projektu" na mysli Sänger (a ne Skylon). Takže nikoliv jednostupňový SSTO, ale "jen" dvojstupňový TSTO (Two Stages To Orbit).
Osobně se mi koncepce typu "Sänger" líbí taky, protože pokud budou oba stupně mnohonásobně použitelné, tak by to mohlo ekonomicky vycházet podobně (jako SSTO typu "Skylon") a navíc se domnívám, že první stupeň (typu "Sänger") by se snad mohl uplatnit i komerčně pro nadzvukovou dopravu osob na velké vzdálenosti (mezi kontinenty). To je podle mne dobré propojení letecké dopravy a dopravy do kosmu.
S tim Skylonem tez pocitaji s dvema verzema.
Jedna pro leteckou dopravu LAPCAT, coz je neco jako druha pokrocilejsi verze Concorde. http://www.reactionengines.co.uk/lapcat.html
300 pasazeru, rychlost Mach5 ve vysce 28-32km.
Z Prahy do Sydney za 3h, vhodne pro stredni a dlouhe trasy.
Delka letounu 139m, sirka 41m.
Melo by se vyuzit zkusenosti z Concorde.
U Skylona1 se pocita az s 46 lidma na palube a u Skylona2 115 lidi.
Takze bude zalezet na mnozstvi vyrobenejch Skylonu a na aktualnim mnozstvi provozovanych Skylonu.
Kdyz to vezmem z letectvi, ono B737 je cca 1100 ve vzduchu v prumeru.
Martin OK1ZOO by mohl dat presnejsi info o prumernem poctu letadel v provozu ci ve vzduchu http://www.kmitocty.cz/.
Skylon je dobrý projekt, jenomže málo projektů za posledních 50 let splnilo to, co na začátku sliboval, a žádný z těch opravdu pokrokových. Problém u SSTO je v tom, že každé kilo, o které vám kdekoliv naroste váha, vám sníží o ty samé kg nosnost. Na začátku vydáte malé peníze na základní vývoj, ale ten ukáže jen možnosti - to je těch prvních 200 mega (liber?). Pak musíte vrazit miliardy do postavení reálného motoru a testování reálné konstrukce pláště, nádrží, podvozku, systémů - při velkém riziku, že zjistíte nárůst váhy (jako u A380, B787, F-35 a hlavně A400M). U DSTO se to dá vyřešit nárůstem váhy 1. stupně, to se slaběji projeví na celkové nosnosti systému, u SSTO tohle řešení nejde. Na tohle se strašně špatně budou hledat peníze - chtělo by to zainteresovat BAe a Rolls-Royce.
05.9.2011 - 10:01 - Jan Baštecký
Myslím že koncept SSTO je překonaný historický anachronismus z dob kdy jsme neuměli první stupeň vybavit plně automatickým řízením pro samostatné přistání.
Počáteční fáze letu (atmosféra, odpor vzduchu, možnost použít kyslík z okolního prostředí, možnost použít křídla) se velmi liší od další fáze letu. Proto si myslím, že je výhodnější dvojstupňový systém (s každým stupněm optimalizovaným pro příslušnou část letu).
Mimochodem kolikastupňový je raketoplán? Myslím, že můžeme americký raketoplán považovat za 1,5 stupňový stroj s oddělitelným orbiterem. A zkušenosti z provozu ukazují na náročnost provozu takového systému. Výjovové náklady v řádu desítek miliard USD a vysoké pevné finanční náklady a lze rozpustit pouze velmi vysokým počtem startů. Obávám se, že zde není dostatečná poptávka a navíc že projekt Skylon není dostatečně finančně zajištěn.
Tedy: Osobně v současnou realizovatelnost (a ekonomickou efektivnost) čistého konceptu SSTO nevěřím. Ale bylo by to hezké ...
nevraviac o rozmeroch takeho SSTO systemu. Skylon ma nosnost okolo 10t a je to pekne "hoviadko", ako by vyzeral nosic pre 30-50t (skutocne masova doprava)? Pri sucasnych palivach je TSTO zrejme skutocne vyhodnejsi, za predpokladu ze sa zminimalizuju naklady na medziletovu udrzbu a poskladanie stupnov.
Az sa podari masovo vyrabat ten kovovy vodik, to bude ina muzika
citace:Myslím že koncept SSTO je překonaný historický anachronismus z dob kdy jsme neuměli první stupeň vybavit plně automatickým řízením pro samostatné přistání.
...
Tedy: Osobně v současnou realizovatelnost (a ekonomickou efektivnost) čistého konceptu SSTO nevěřím. Ale bylo by to hezké ...
Těžko může být anachronismem něco, co ještě nikdy nebylo vyrobeno a použito.
Vidím to obráceně - SSTO je konečný cíl. Všechny vícestupňové koncepce jsou přechodné fáze.
Každý stupeň je de fakto další stroj, další motory, další avionika, další nádrže, další potřeba kontroly a oprav, hangárování, další operátor kontroly provozu ... atd atd.
Představte si třeba stupňovou koncepci v letectví, nebo automobilizmu - jak by to "fungovalo". Abych dojel z Prahy do Berlína, potřeboval bych 2 stupňové auto se dvěma strap-on motorickýma sidekárama, který bych odhazoval za Drážďanama a ty by se automaticky vracely do garáže ..
Podle mě je k opravdu jednoduchému SSTO potřeba jeden zásadní objev.
Lehké, za běžných teplot stabilní, netoxické palivo s objemovou energetickou hustotou minimálně 100MJ/l a objemovou hmotností srovnatelnou s RP1.
lietadla a auta mozu byt jednostupnove, pretoze energeticka hustota uhlovodikovych paliv bohate postacuje na vykony, ktore sa od nich vyzaduju. Na vesmirny let ale nestaci, a nestaci ani vodik. Takze SSTO ano, ale nie pri sucasnych palivach.
V diskusii o Falcon9/Dragon som zavesil link na clanok od nejakeho americkeho institutu, ktory v ramci testov vlastnosti tekuteho vodiku v sokovych podmienkach zrejme vyrobil kovovy vodik Pri urcitej urovni sokoveho impulzu (naraz projektilu z plynoveho kanona) dochadzalo k prudkemu znizeniu elektrickeho odporu vodiku. Bohuzial vzhladom na to, ze vyroba kovoveho vodiku nebola predmetom tohto experimentu a vlastne islo o neocakavany vysledok, nepodarilo sa zistit dalsie vlastnosti, napr. ci ostava stabilny pri vyssich teplotach (predpokladam ze pri kazdom pokuse doslo k destrukcii meracieho terca vratane jeho obsahu).
Kazdopadne sa zda, ze sokove stlacanie tekuteho vodiku je sposob, ako mozeme vyrobit kovovy vodik. Doterajsie pokusy s tuhym amorfnym vodikom zrejme zlyhavali prave z tohto dovodu. A kovovy vodik je zrejme tiez tekuty, podobne ako napr. ortut.
citace:lietadla a auta mozu byt jednostupnove, pretoze energeticka hustota uhlovodikovych paliv bohate postacuje na vykony, ktore sa od nich vyzaduju. Na vesmirny let ale nestaci, a nestaci ani vodik. Takze SSTO ano, ale nie pri sucasnych palivach.
V diskusii o Falcon9/Dragon som zavesil link na clanok od nejakeho americkeho institutu, ktory v ramci testov vlastnosti tekuteho vodiku v sokovych podmienkach zrejme vyrobil kovovy vodik Pri urcitej urovni sokoveho impulzu (naraz projektilu z plynoveho kanona) dochadzalo k prudkemu znizeniu elektrickeho odporu vodiku. Bohuzial vzhladom na to, ze vyroba kovoveho vodiku nebola predmetom tohto experimentu a vlastne islo o neocakavany vysledok, nepodarilo sa zistit dalsie vlastnosti, napr. ci ostava stabilny pri vyssich teplotach (predpokladam ze pri kazdom pokuse doslo k destrukcii meracieho terca vratane jeho obsahu).
Kazdopadne sa zda, ze sokove stlacanie tekuteho vodiku je sposob, ako mozeme vyrobit kovovy vodik. Doterajsie pokusy s tuhym amorfnym vodikom zrejme zlyhavali prave z tohto dovodu. A kovovy vodik je zrejme tiez tekuty, podobne ako napr. ortut.
Zmínka o autech a letadlech byl pokus o "vtip"
Tady je prezentace pokusu s vodíkem pod extrémními tlaky.
Pokud je už pokus v běhu, mohli by mít velmi zajímavá data:
Autoři dost optimisticky předpokládají, že kovový vodík by byl stabilní cca do 720°c při 40 barech ...
05.9.2011 - 11:36 - Jan Bastecky
citace: ...
Těžko může být anachronismem něco, co ještě nikdy nebylo vyrobeno a použito.
... a víru v Ježíška jste překonal, nebo je to Váš konečný cíl? ;-)
citace: ...
Představte si třeba stupňovou koncepci v letectví, nebo automobilizmu - jak by to "fungovalo". Abych dojel z Prahy do Berlína, potřeboval bych 2 stupňové auto se dvěma strap-on motorickýma sidekárama, který bych odhazoval za Drážďanama a ty by se automaticky vracely do garáže ..
... ale vždyť to tak v podstatě děláte! Jedete po vybudovaných a udržovaných cestách. U Děčína tankujete Natural, který tam přivezla cisterna z Kralup (=Váš první stupeň), kterou ovšem dál netáhnete. Navíc v Drážďanech využijete místní infrastrukturu (nemusí se to jmenovat ISS ;-)) - minimálně jdete na kafe, které tam bylo dopraveno z Brazílie jinou cestou. ;-)
Celý rozdíl je právě ve Vaší závislosti na existující infrastruktuře. Ta ovšem při cestě na LEO neexistuje ...
Jinak souhlasím, že klíčovým prvkem pro efektivní SSTO je dostatečně kompaktní a výkonný zdroj energie. Jen se obávám, že jej zatím nemáme (a kromě jaderného reaktoru a antihmoty) ani o žádném nevíme.
citace:
Jinak souhlasím, že klíčovým prvkem pro efektivní SSTO je dostatečně kompaktní a výkonný zdroj energie. Jen se obávám, že jej zatím nemáme (a kromě jaderného reaktoru a antihmoty) ani o žádném nevíme.
Jaderný reaktor natož antihmota .. to je zbytečný overkill.
Pro cestu na oběžnou dráhu stačí relativně malé vylepšení energetické hustoty paliva..
2-3x zlepšit vydatnost RP1 by asi stačilo.. z takového paliva by nakonec profitovala nejen kosmonautika, takže by nemuselo být moc drahé i při relativně náročné výrobě.
citace:
Pro cestu na oběžnou dráhu stačí relativně malé vylepšení energetické hustoty paliva..
a to chcete urobit ako? poznate nejaky realny sposob, ako vylepsit energeticku hustotu RP1? Preco to este nikto neurobil?
Špatně jsem se vyjádřil. RP1 samo o sobě asi už nijak vylepšit nepůjde, ale vyrobit nějaký umělý uhlovodíkový komplex s požadovanými vlastnostmi by možná šlo.
Molekulární nanoinženýrství je stále v plenkách ... http://en.wikipedia.org/wiki/Molecular_engineering
a načo chceš vymýšľať novú uhľovodíkovú molekulu?
keď tá s najnižším obsahom uhlíka, a najvyšším obsahom vodíka
je už dávno známa, a vzniká v prírode sama od seba
CH4 - jeden atóm uhlíka, na štyri atómy vodíka
05.9.2011 - 12:22 - qwertz
citace: ... Pro cestu na oběžnou dráhu stačí relativně malé vylepšení energetické hustoty paliva..
2-3x zlepšit vydatnost RP1 by asi stačilo..
??? třínásobné zvýšení učinnosti 80% dává 240% účinnost!!!
citace:a načo chceš vymýšľať novú uhľovodíkovú molekulu?
keď tá s najnižším obsahom uhlíka, a najvyšším obsahom vodíka
je už dávno známa, a vzniká v prírode sama od seba
CH4 - jeden atóm uhlíka, na štyri atómy vodíka
Buckyballs můžete třeba nacpat vodíkem bez ohledu na čtyřvaznost uhlíku.
A tyhle nanokontejnery obohacený vodíkem smíchat s nějakým běžným palivem ...
05.9.2011 - 12:37 - Jan Bastecky
citace:a načo chceš vymýšľať novú uhľovodíkovú molekulu?
keď tá s najnižším obsahom uhlíka, a najvyšším obsahom vodíka
je už dávno známa, a vzniká v prírode sama od seba
CH4 - jeden atóm uhlíka, na štyri atómy vodíka
Plynný metan má cca o 20procent vyšší hmotnostní energetickou hustotu než RP1, ale má cca 100x nižší objemovou energetickou hustotu.
Tedy metan musíte udržovat zkapalněný, takže výsledná efektivita vyjde hůř než u RP1. (Vyjímkou jsou původní úvahy o palivu pro Orion, kde se počítalo s těžbou a dotankováním v cíli cesty).
Tedy molekula CH4 není naše hledaná molekula. Navíc víme, že všechny další uhlovodíky mají horší poměr vodíku a uhlíku, tedy nižší hmotnostní energetickou účinnost.
Touto úvahou jsme demonstrovali, že pro uvažovaný pohon nelze použít uhlovodíkové palivo.
nelze pouzit ani vodik, ako uz vieme (velke a tazke nadrze)
takze mne to vychadza na metastabilne paliva, cim sa vraciame ku kovovemu vodiku
dalsia, menej atraktivna moznost, je pouzit kvapalny vodik, a dodatocnu cast energie uskladnit nechemicky. Napr. vyuzit kryogennu teplotu vnutorneho plasta nadrze a urobit z neho akusi velku CMES baterku. Ta by potom ciastocne pohanala napr. cerpadlo, takze z vodiku sa vyuzije viac energie na samotny reaktivny pohon.
citace:nelze pouzit ani vodik, ako uz vieme (velke a tazke nadrze)
takze mne to vychadza na metastabilne paliva, cim sa vraciame ku kovovemu vodiku
dalsia, menej atraktivna moznost, je pouzit kvapalny vodik, a dodatocnu cast energie uskladnit nechemicky. Napr. vyuzit kryogennu teplotu vnutorneho plasta nadrze a urobit z neho akusi velku CMES baterku. Ta by potom ciastocne pohanala napr. cerpadlo, takze z vodiku sa vyuzije viac energie na samotny reaktivny pohon.
Jak jsem psal výše, teoreticky můžete využít fullereny nebo podobné molekulární struktury jako velmi pevné nanokontejnery, do kterých napěchujete víc vodíku než by odpovídalo CH4. Výhodou by bylo,že tyto obaly by byly zároveň palivem.
Tohle aditivum by mohlo být namícháno třeba s RP1 dle požadovaných vlastností.
Co se týče kovového vodíku, napadlo mě,že by ho šlo získat snáze kompresí deuteria. Pokud by skutečně byl dostatečně stabilní, větší množství by se ho dalo vyprodukovat napařováním zahřátého disociovaného vodíku na krystalizační jádra vyrobená "šokovou" metodou z deuteria.. pak už by se produkce dala zvětšovat exponenciálně - více jader, větší účinnost atd
jeden sukromny tim z ameriky navrhuje termojadrovy reaktor, ktory by do horucej plazmy vysielal sokove vlny, vytvarane pomocou sady piestov. Ohladom fuzie som skepticky, ale mozno by tento pristup fungoval pri kovovom vodiku. Nechame cez komoru pretekat kvapalny vodik pod vysokym tlakom, a v komore vytvorime koncentricku sokovu vlnu pomocou piestov. V centre tejto vlny by mohli vzniknut podmienky na krystalizaciu vodiku. Pripadne sa tomu trosku pomoze tymi krystalizacnymi jadrami
Po preteceni komorou pojde tekuty vodik do zbernej nadoby, kde sa nechaju vzniknute ciastocky kovoveho vodika usadit na dne.
Kedze nie som chemik, nevylucujem ze som prave napisal uplnu hovadinu)
05.9.2011 - 14:10 - Jan Bastecky
citace: ...
Jak jsem psal výše, teoreticky můžete využít fullereny nebo podobné molekulární struktury jako velmi pevné nanokontejnery, do kterých napěchujete víc vodíku než by odpovídalo CH4. ...
Obvykle se "vyrábí" (do průmyslové výroby mají tyto laboratorní pokusy daleko) fulleren C60, do kterého lze umístit jeden atom jiného prvku. Takže dostanete C60H1, což je výrazně horší poměr vodík/uhlík než u CH4.
Podobně "kovový vodík" je velmi nákladná a energeticky náročná laboratorní exhibice plynoucí z našich teoretických úvah a výpočtů. Zatím nebylo připraveno dostatečné množství pro reálné změření vlastností, o nějaké průmyslové výrobě ani nemluvím ...
... Vím, že jsem tady za skeptika, ale současné technologické možnosti nám dovolují hodně věcí. Proč místo snění o nějakých hyper-super-materiálech raději nepracovat s dostupnými prostředky? Podle mého názoru je TSTO realizovatelné. Takže ho realizujme ...
Nosiče na LEO jsou věc financí a existence poptávky po službách (což jsou v důsledku zase finance). V současnosti jsou ceny tak vysoké, že není poptávka po časté dopravě na LEO. A protože není poptávka, tak není důvod investovat velké sumy do nějakého vývoje a zlevňování cen. Tenhle začarovaný kruh je třeba rozseknout, nebo nechat vyhnít díky inflaci...
Tedy možná správný nosič na LEO se jmenuje IF (inflační spirála) ...
citace:
Kedze nie som chemik, nevylucujem ze som prave napisal uplnu hovadinu)
Nápodobně. Pro mě je to zajímavá hra s nápadama, který jsou třeba špatně, ale je to přinejmenším dobrá zábava
Další možností jsou sloučeniny umožňující udržet po dlouhou dobu excitované elektrony v el. obalu.
El. obal větších atomů je slušná výzva. Tam se dá našlapat spousta energie, jenom ji tam udržet a včas vypustit
citace: ...
Jak jsem psal výše, teoreticky můžete využít fullereny nebo podobné molekulární struktury jako velmi pevné nanokontejnery, do kterých napěchujete víc vodíku než by odpovídalo CH4. ...
Obvykle se "vyrábí" (do průmyslové výroby mají tyto laboratorní pokusy daleko) fulleren C60, do kterého lze umístit jeden atom jiného prvku. Takže dostanete C60H1, což je výrazně horší poměr vodík/uhlík než u CH4.
Podobně "kovový vodík" je velmi nákladná a energeticky náročná laboratorní exhibice plynoucí z našich teoretických úvah a výpočtů. Zatím nebylo připraveno dostatečné množství pro reálné změření vlastností, o nějaké průmyslové výrobě ani nemluvím ...
... Vím, že jsem tady za skeptika, ale současné technologické možnosti nám dovolují hodně věcí. Proč místo snění o nějakých hyper-super-materiálech raději nepracovat s dostupnými prostředky? Podle mého názoru je TSTO realizovatelné. Takže ho realizujme ...
Nosiče na LEO jsou věc financí a existence poptávky po službách (což jsou v důsledku zase finance). V současnosti jsou ceny tak vysoké, že není poptávka po časté dopravě na LEO. A protože není poptávka, tak není důvod investovat velké sumy do nějakého vývoje a zlevňování cen. Tenhle začarovaný kruh je třeba rozseknout, nebo nechat vyhnít díky inflaci...
Tedy možná správný nosič na LEO se jmenuje IF (inflační spirála) ...
Ale jo, máte v mnohém pravdu. O tom žádná
Osobně mi "vadí" značná rozměrová předimenzovanost té současné kosmické techniky. Abyste dostal na LEO cca 10t musíte vyrobit monstrum, které natankované váží řádově 300t a je vysoké jako Petřínská rozhledna. To monstrum vynáší především sebe - respektive palivo které je pohání.
Problém není v technologiích, motorech, stínění,atd.
Problém je dobré palivo.
citace:
Další možností jsou sloučeniny umožňující udržet po dlouhou dobu excitované elektrony v el. obalu.
El. obal větších atomů je slušná výzva. Tam se dá našlapat spousta energie, jenom ji tam udržet a včas vypustit
a to nie su metapaliva? zase som nieco zle pochopil?
citace:
... Vím, že jsem tady za skeptika, ale současné technologické možnosti nám dovolují hodně věcí. Proč místo snění o nějakých hyper-super-materiálech raději nepracovat s dostupnými prostředky? Podle mého názoru je TSTO realizovatelné. Takže ho realizujme ...
kludne budte skeptik, niekto musi stat nohami na zemi suhlasim ze sucasne technologie umoznuju vela. Podla mna ten prelom neprinesie nejake zazracne metapalivo (aj ked by bolo cool), ale "fordeffect" - najvacsi prelom v automobilizme nepriniesol vynalez automobilu, ale jeho lacna vyroba. A to sa da aj s TSTO, ale iba pri znovupouzitelnosti. No a tu pozorujeme uporne snahy americkych sukromnikov, ktori sa odvazne pustaju do toho, do coho sa samotnej NASA dlhe desatrocia moc nechcelo (status quo je vzdy pohodlnejsi).
Prednedavnom ma napadla zaujimava vec. Najvacsi problem TSTO je navrat druheho stupna. Kazde kilo tepelnej ochrany sa odrata od uzitocneho zatazenia, takze dost blby trejd. Co takto nechavat pouzite druhe stupne na orbite, a vzdy po case vyslat raketoplan (cosi na sposob znovupouzitelnej Energije), ktory by tieto stupne na orbite pozbieral, uskladnil vo svojich prazdnych nadrziach a priniesol dolu? Samozrejme vzdy by sa "pozbierala" urcita inklinacia (mozu existovat urcite zakladne inklinacie, kde ostane druhy stupen, a samotna druzica sa z tejto inklinacie dostane na vyslednu drahu vlastnym motorom). Dostavil by sa urcity efekt masovej vyroby, kedze nemusime riesit navrat kazdeho jedneho pouziteho stupna, vzdy ide dolu niekolko kusov naraz.
Energija v znovupouzitelnej verzii mala mat keramicku TPS a kridla. Kedze nas "zberny kontajner" by neniesol ziadny naklad, na orbit sa bez problemov dostane.
Prve stupne by sa vracali pomocou motorickeho zbrzdenia, co je najcastejsie zvazovany scenar.
05.9.2011 - 15:03 - Jan Bastecky
citace: ...
Osobně mi "vadí" značná rozměrová předimenzovanost té současné kosmické techniky. Abyste dostal na LEO cca 10t musíte vyrobit monstrum, které natankované váží řádově 300t a je vysoké jako Petřínská rozhledna. To monstrum vynáší především sebe - respektive palivo které je pohání.
Problém není v technologiích, motorech, stínění,atd.
Problém je dobré palivo.
Fajn, tomuto postoji rozumím a částečně jej sdílím ...
Je tu ovšem i možnost "inženýrského" řešení s použitím současných existujících materiálů, paliv a technologií. Zatím nemáme fungující alternativu. A tedy pro dnešní den bych u něj zůstal - cíl (dostat se na LEO) bude splněn a tyto věci nám stále ještě nechávají obrovský prostor pro vývoj a zlepšování.
Mimochodem, podobný případ jsou tepelné elektrárny polykající neskutečné vlaky uhlí (proti tomu je 300t raketa zanedbatelná záležitost). Přitom zde existuje alternativa (jaderná energetika), která je fungující a odzkoušená a přitom ji z různých (převážně iracionálních důvodů) nevyužíváme. Divné ...
05.9.2011 - 15:10 - Jan Bastecky
citace: ...
Prednedavnom ma napadla zaujimava vec. Najvacsi problem TSTO je navrat druheho stupna. Kazde kilo tepelnej ochrany sa odrata od uzitocneho zatazenia, takze dost blby trejd. Co takto nechavat pouzite druhe stupne na orbite, a vzdy po case vyslat raketoplan (cosi na sposob znovupouzitelnej Energije), ktory by tieto stupne na orbite pozbieral, uskladnil vo svojich prazdnych nadrziach a priniesol dolu?
...
S nádržemi je problém - jsou velké, plné různých výztuh a neskladné.
Nicméně právě jste popsal americký raketoplán, kde je druhý stupeň rozdělený na orbiter a velmi jednoduchou a lacinou nádrž. Nádrž se nechá shořet a zbytek druhého stupně se vrací ...
a to nie su metapaliva? zase som nieco zle pochopil?
Ale jistě jistě, já se vůbec nepřu, já si tady jen tak metauvažuju
citace:
Podla mna ten prelom neprinesie nejake zazracne metapalivo (aj ked by bolo cool), ale "fordeffect" - najvacsi prelom v automobilizme nepriniesol vynalez automobilu, ale jeho lacna vyroba.
"Fordeffect" je cestou k zlevnění... to zcela jistě, ale současná paliva nás nutěj stavět a dimenzovat obří stroje, které vyžadují odpovídající infrastrukturu, náročné technologie a možství kvalitního, špičkově zpracovaného materiálu. Takže to zlevnění bude sice v porovnání se současným excesivním stavem znatelné, ale k "demokratizaci" a otevření kosmu to nepovede.
Falcon 9 (Skylon) je obří nádrž na palivo, která musí vydržet statické a dynamické namáhání odpovídající především hmotnosti paliva. Musí se použí lepší a dražší konstrukční mateiály, náročnější technologie atd ..
Hmotnost paliva determinuje nutný tah a tedy i počet motorů.
Launch pad (ranvej) musí být dimenzován na zatížení v řádu stovek tun.
atd ...
Lepší palivo je prostě nutnost
05.9.2011 - 15:21 - Jan Bastecky
citace: ...
Lepší palivo je prostě nutnost
Souhlas. Jenže ho nemáme a přesto chceme a můžeme létat!!!
