|
ervé:
Moc toho o Apollech nevím, ale jak se dalo do tohodle:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Command_Module_diagram.jpg
nacpat 5 lidí?
Vždy jsem žil v představě, že návratová část je pro 3 osoby a basta (ostatně nikdy neletěly více než 3 osoby).
Jinak není žádný div, že americké návrhy kosmických lodí víceméně kopírují styl Apolla, stejně jako drtivá většina Ruských styl Sojuzu. Prostě z tradicionalistických důvodů a také proto, že to jsou známé vody.
Mimochodem, Sojuz byl spolu s Progressem k nezaplacení v době Saljutů, kdy Saljut měl jen 90 m3 prostoru a rozšíření o 10-20%, navíc za tlakovými přepážkami nebylo k zahození. Samozřejmě od roku 1989 už stanice byly tak obrovské, že Sojuz neměl čím přispět. V té době také mělo dojít k náhradě kosmické lodi za kosmický taxík. Proč k tomu ve finále nedošlo snad není třeba připomínat. |
| 17.8.2011 - 12:15 - Pavel Toufar | |
|
pro cernakus:
Apollo v úpravě záchranné lodi pro Skylab a 5 míst pro posádku máte v nejsnadněji dostupných pramenech např. zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Skylab_rescue_cm.jpg
:-) zdraví pt
|
| 17.8.2011 - 12:19 - Pavel Toufar | |
|
dodatek: A celý popis záměru např. zde opět na nejsnadněji dostupném odkazu:
http://en.wikipedia.org/wiki/Skylab_Rescue |
|
Ono abych doplnil.
Japonske a Cinske reseni lepsiho Sojuzu neni k zahozeni.
Cinane klasicky Sojuz upravili tak, ze OB je dlouhy valec narozdil od temer kulatejch Ruskejch Sojuzu. A Japonci navrhuji svou koncepci lode-"Sojuzu", kde kabina je pred OB a na orbite se otoci k vetsimu a pruchodovemu OB (v podstate port je na zadku pristrojove sekce).
Tim by slo postupne pristavovat, ze by z tehle "zvlastnich" OB slo stavet za sebou nekolik dilu a postavit stanici, ktera by teoreticky mohla rotovat (OB posazene za sebou do kruhu po 25 stupnich ohybu....pristavni port by nebyl v ose, ale o 25st do boku) a vytvaret si tim umelou gravitaci. Pilotni modul by pak pristal po reentry.
Dokonce jsem videl dost odvaznej navrh Rusu, ze by pristrojova sekce byla za kabinou, ale kabina by se neprevracela. Mela by odklopny tepelny stit, alespon z casti v oblasti poklopu do pristrojove sekce.
Zkratka ve "dně" pilotni sekce by byl poklop do OB, zadni cast poklopu by byla soucasti tepelneho stitu.
Preci jenom je jednodussi a bezpecnejsi odstrelit jen kabinu via SAS behem startu/letu nez odstrelit kabinu+OB a pak ve vzduchu jeste odstrelit i OB....hodne narocny, presto to Rusove zvladli.
Otazka tedy je, jestli je jednodussi otacet na LEO kabinu nebo vytvorit v tepelnem "zrcadlu" kabiny otvor s poklopem do OB, pricemz cast tepelneho stitu ve vnejsi casti poklopu be by byla vetsi nez poklop sam a tak pri zavirani by se vlastne cast tepelneho stitu na vnejsi casti poklopu preklopila pres hlavni tepelny stit kabiny a po dotahnuti poklopu by poklopovej přelehlej stit temer tesnil s hlavnim zrcadlovym stitem.
[Upraveno 17.8.2011 -=RYS=-] |
|
citace:
Dokonce jsem videl dost odvaznej navrh Rusu, ze by pristrojova sekce byla za kabinou, ale kabina by se neprevracela. Mela by odklopny tepelny stit, alespon z casti v oblasti poklopu do pristrojove sekce.
Zkratka ve "dně" pilotni sekce by byl poklop do OB, zadni cast poklopu by byla soucasti tepelneho stitu.
Pokud vím tak toto řešení rusové již úspěšně použili u lodi TKS, takže tato koncepce je již odzkoušená.... Takže pokud se zachovala dokumentace tak by jí stačilo oprášit, a nová koncepce je na světě... Samosebou by se to dost předělalo a zmodernizovalo a z obrovského modulu za zadkem by byl modul jednodušší menší orbitální úsek, nikoli celá laboratoř jak v případe TKS... |
|
Pavel Troufar:
Děkuji. Vidím, že tato záchranná varianta rozhodně nebyla pro klaustrofobiky, zejména ne pro ty ubožáky za trojicí v křeslech :-)
Ještě k diskuzi Sojuz vs. Apollo, Saturn IB měl start dražší cca 6 krát než nosná raketa Sojuz. I to zásadně znevýhodňuje Apollo v tomto dětinském "souboji". |
|
citace:
Ono abych doplnil.
... Dokonce jsem videl dost odvaznej navrh Rusu, ze by pristrojova sekce byla za kabinou, ale kabina by se neprevracela. Mela by odklopny tepelny stit, alespon z casti v oblasti poklopu do pristrojove sekce.
Zkratka ve "dně" pilotni sekce by byl poklop do OB, zadni cast poklopu by byla soucasti tepelneho stitu. ...
Takto boli koncipované aj lode TKS, ktoré pomerne úspešne lietali, i keď len v nepilotovanej verzii a dnes v tom "pokračuje" projekt Excalibur-Almaz. |
|
citace:
citace:
Ono abych doplnil.
... Dokonce jsem videl dost odvaznej navrh Rusu, ze by pristrojova sekce byla za kabinou, ale kabina by se neprevracela. Mela by odklopny tepelny stit, alespon z casti v oblasti poklopu do pristrojove sekce.
Zkratka ve "dně" pilotni sekce by byl poklop do OB, zadni cast poklopu by byla soucasti tepelneho stitu. ...
Takto boli koncipované aj lode TKS, ktoré pomerne úspešne lietali, i keď len v nepilotovanej verzii a dnes v tom "pokračuje" projekt Excalibur-Almaz.
Ze by Rusove byli fakt dal nez Amici, to by se nekterym ze ctenaru nelibilo.
Rusove jsou hold koumaci a nedivil bych se, kdyz by Japoncum pomohli ke stavbe vlastni pilotovane lodi na bazi nikoliv pretocneho modulu, ale ala TKS.
Stejne je to "frajerina" mit delenej tepelnej stit.
|
|
"Stejne je to "frajerina" mit delenej tepelnej stit."
a čo šachty na podvozok v raketopláne?
to bol vlastne tiež delený "tepelný štít" (viac sa na to hodí výraz "brzdové obloženie") |
|
citace:
"Stejne je to "frajerina" mit delenej tepelnej stit."
a čo šachty na podvozok v raketopláne?
to bol vlastne tiež delený "tepelný štít" (viac sa na to hodí výraz "brzdové obloženie")
Mas recht, je to to same a vlastne jeste horsi. Protoze kruh ci oval v podobe poklopu je bezpecnejsi tvar nez "hrana" poklopu podvozku a zaklopek pro ET napojeni potrubi a "trojnozek".
[Upraveno 17.8.2011 -=RYS=-] |
|
citace:
... Ze by Rusove byli fakt dal nez Amici, to by se nekterym ze ctenaru nelibilo.
Rusove jsou hold koumaci a nedivil bych se, kdyz by Japoncum pomohli ke stavbe vlastni pilotovane lodi na bazi nikoliv pretocneho modulu, ale ala TKS. ...
Prvý návratový modul TKS letel ( a pristál ) ako Kosmos 881 v roku 1976, celá loď TKS v kompletnom zložení ako Kosmos 929 v roku 1977. Návratový modul VA pristál 17.8.1977, zbytok TKS, nákladový modul FGB zanikol riadeným zostupom 3.2.1978. TKS mal iba tú smolu, že sa jednalo o súčasť zrušeného vojenského programu Almaz, jednoducho ďalšiemu rozvoju nepriali okolnosti a k určitej rehabilitácii došlo až v spojení s OS Saľut 7 a MIR. Ale myslím, že práve koncept TKS kitájci kopírovať nebudú, to je už trocha vyšší level. [Upraveno 17.8.2011 fritz.lochmann] |
|
Nezapomeňte, že jde jen o mírně upravené Apollo - pokud by se zmodernizovalo přístrojové, navigační a komunikační vybavení, byl by vnitřní prostor větší. Navíc by se téměř jistě létalo s upraveným DM. Nějak sem si nevšiml, že by v Sojuzu měla posádka prostorné křesla. Cena Saturnu 1B byla vysoká hlavně proto, že to byl mezityp, Saturn 1 byl stavěn vlastně jen pro vyvinutí stupně S-IVB, vyzkoušení Apolla a postupů pro stavbu a provoz velké rakety. Na orbitu startovalo jen 6 Saturnů 1 a 7 Saturnů 1B (10+9 i se suborbitálními testy 1.stupňů). 1. stupeň dali dohromady, jak se dalo a na nějaké cenové odladění se kašlalo.
citace:
Pavel Troufar:
Děkuji. Vidím, že tato záchranná varianta rozhodně nebyla pro klaustrofobiky, zejména ne pro ty ubožáky za trojicí v křeslech :-)
Ještě k diskuzi Sojuz vs. Apollo, Saturn IB měl start dražší cca 6 krát než nosná raketa Sojuz. I to zásadně znevýhodňuje Apollo v tomto dětinském "souboji".
|
|
Jen je skoda, ze Saturna proste zahodili.
Kdyz by ho systemem postupne modernizace uchovali a pouzivali, tak by dnes nebylo treba Arese/Falcon.
Takhle alespon logicky pracujou vsichni ostatni Rusove, Japonci i Cinani.
Pravda ... s ESA Ariane to tak primo nebylo. Sice se postupovalo postupne, ale jen systemama Diamant > A1-A4 > A5.
Ale porad lepsi, nez zahodit Ariane 4 a zacit treba s Europou2.
|
| 17.8.2011 - 16:20 - David | |
|
| Americká armáda předpokládala též úpravu lodi Gemini tak, že v tepelném štítu byl průlez do orbitální vojenské stanice vynesenésoučasně ´Titanem .Stanice měla sloužýitm ke zpravodajským účelům, ale nakonec od toho upustili, když se zjistilo, že jejich technologie umožňuje stavět vysoce výkonné a levné zpravodajské družice bez posádky.Jednu kabinu s upraveným štítem dokonce vypustili. |
| 19.8.2011 - 18:53 - Jan Baštecký | |
|
citace:
"Stejne je to "frajerina" mit delenej tepelnej stit."
a čo šachty na podvozok v raketopláne?
to bol vlastne tiež delený "tepelný štít" (viac sa na to hodí výraz "brzdové obloženie")
Podvozek není takový problém. Spáry dvířek šachty na podvozek můžete mít "něčím zapatlané", protože to vyklopíte jen jednou a to na konci letu.
Mnohem náročnější jsou kryty připojení ET a kryty propojení potrubí paliva. Při startu to vibruje, je to podchlazené a pak se to musí nějak samo zaklopit a zajistit. Vše bez možnosti přímé kontroly.
Ale STS to uměl ... |
|
http://spaceflightnow.com/news/n1108/19tiangong/
Some sources indicate Tiangong 1's launch could occur in the next few weeks.
The Tiangong 1 module could be a prototype for subsequent space station modules or a robotic cargo freighter to resupply future Chinese orbital outposts. |
|
Start Tiangong 1 se posune o několik týdnů - patrně ze září na říjen. Hlavním důvodem bude nutnost vyhodnocení havárie CZ-2C z 18. srpna, práce na přípravě ale nebyly zastaveny.
http://sinodefence.wordpress.com/2011/09/01/tiangong-1-space-lab-launch-delayed/
|
|
Oficiální zpráva ze čtvrtka na Xinhua o odkladu TG-1 a důvodu pro odložení (nosič CZ-2F pro TG patří do stejné rodiny nosičů jako CZ-2C, který havaroval s družicí SJ-11-04):
http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-09/01/c_131092286.htm (anglicky)
Nové datum startu nebylo zatím stanoveno, závisí to na postupu vyšetřování závady, která způsobila havárii, a testech, které stále probíhají.
____________________
Antonín Vítek |
|
Fotoreportáž z přípravy startu čínské družicové laboratoře TG-1
http://news.xinhuanet.com/photo/2011-09/20/c_122062938.htm (text čínsky)
Start je stanoven na období od 2011-09-27 do 2011-09-30.
Anglická verze článku (delší, ale bez obrázků) je na
http://news.xinhuanet.com/english2010/sci/2011-09/20/c_131149149.htm ____________________
Antonín Vítek |
|
Pár dalších obrázků z rolloutu.
Jistá dávka impozantnosti kosmodromu s "čínským VABem" a horami v pozadí se snímkům nedá upřít.
  
  
linky na větší snímky zde: http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=14392.300 |
| 21.9.2011 - 02:27 - Pavel Toufar | |
|
video reportáž:
http://v.ifeng.com/news/tech/201109/819a01f1-ca87-499f-a3ce-d7e993f686cb.shtml
|
|
citace:
video reportáž:
http://v.ifeng.com/news/tech/201109/819a01f1-ca87-499f-a3ce-d7e993f686cb.shtml
Reporáž zaujímavá, efektná, ale z tej reči som mal dojem, že každé druhé slovo je "ťin" "ťan" alebo "ťen"
Výskytom mi to trocha primopmínalo naše "vole" alebo "kua" 
OT: Náš doktor na manévroch z toho "vole" zblbol natoľko, že tak tituloval aj svoju manželku |
|
| Podle http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-09/26/c_131160227.htm byl termín startu, kvůli nevyhovujícímu počasí, posunut na 29. až 30.9. |
|
V neděli 2011-09-25 proběhlo na rampě kosmodromu Ťiou-čchüan (Jiuquan) zkušební odpočítávání TG-1/CZ-2F ke startu.
V pondělí odpoledne (pekingského času) zahájili technici na rampě přípravy k plnění nádrží nosné rakety pohonnými látkami.
Potvrzenoo odložení startu na 2011-09-29 13:16 UTC z důvodu přechodu studené fronty s bouřkami přes kosmodrom ve dnech 2011-09-27 a -28.
Některé parametry TG-1:
délka 10,4 metru, max. průměr trupu 3,35 metru, hmotnost přibližně 8500 kg, životnost 2 roky. Obytný objem v hermetizované části pro kosmonauty 15 m3, dvě spací kóje, cvičební nástroje pro udržení fyzické kondice, běžné komunikační zařízení, úprava barvy vnitřních prostor k lepší orientaci ce je podlaha a co je strop, o případných experimentech se nehovoří (již dříve však psali na Xinhua, že hodně experimentů bude až na TG-2, u něhož se start očekáván v roce 2016).
____________________
Antonín Vítek |
|
Budou muset zvysit nosnost nosice.
Idealni je alespon 24 tun.
Vesel se do toho Mir/Saljut/casti ISS a to vse na Protonu ... 25t/LEO.
ESA ma svuj Ariane5, ktery umi podobne tezkej naklad 19t/LEO.
NASA ma Atlas5 s 20t/LEO a Delta4 s 21t/LEO.
To jsou nejsilnejsi nosice.
Faktem je, ze u Ariane5 by se dalo zaexperimentovat s pridanim dalsich 2 TPH boosteru. Odhaduji, ze by se nosnost zvedla na 25-30t, to by mohlo byt hodne zajimave.
Ale bohuzel, Cinani porad nemaj poradnej nosic pro 18-24t/LEO.
Pokud by ho meli, tak by se jim to stavelo na LEO.
Mozna by dokazali vytvorit kombinovanou stanici, pro experimenty, palivovou stanici, minilodenici a prestupni stanici pro Mesic/Mars/NEO.
A pokud by se jim podarilo roztocit pripojenej kruhovej modul pro vytvoreni umele tize, tak by ...ciste teoreticky... mohli poskytovat komercni "levne" sluzby jako je orbitalni hotel.
Cinani nejsou zadni blbci, kdyz "citej" penize, tak jdou po tom.
Kdo vi, mozna za 5-7 let budou cinani vozit turisty misto u Muska.
A pokud se jim to vyplati, tak zacnou tezit vzacne nerosty na Mesici.
Uvidime, nechme se prekvapit.
Ja osobne bych se tesil na svarovani ruznych kovu ve volnem kosmu (to je jedina budoucnost vyroby stanice/planetoletu na orbitach mesicu/planet). Mozna to budou mit v programu.
|
| 27.9.2011 - 12:53 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Ale bohuzel, Cinani porad nemaj poradnej nosic pro 18-24t/LEO.
http://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_5 |
|
citace:
citace:
Ale bohuzel, Cinani porad nemaj poradnej nosic pro 18-24t/LEO.
http://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_5
Aha, tak se omlouvam, pracoval jsem pouze s tim co je zde napsano:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/nosice/ostatni/cz/index.htm
Kazdopadne ma otazka zni, uz tenhle typ nosice vyzkouseli?
A pouzivaj ho jeste...pripadne jak casto?
A jak je spolehlivej?
|
|
citace:
citace:
Ale bohuzel, Cinani porad nemaj poradnej nosic pro 18-24t/LEO.
http://en.wikipedia.org/wiki/Long_March_5
"...currently under development..."
alebo co som z diskusie prehliadol a o aky casovy horizont sa jedna? [Edited on 27.9.2011 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Raketa CZ-5 má být modulární (jako Angara). Výroba bloků pro ověřovací lety má začít nabíhat koncem roku 2012, kdy má být dokončená výstavba nové továrny na nosiče CZ-5 a CZ-6 v městě Tchien-ťin (Tianjin, to je hned vedle Pekingu na jihovýchod velkoměsto s velkým námořním přístavem). První start nejjednoduššího modelu CZ-5 se očekává v roce 2014. Při tom to hodně závisí na tom, zda v té době bude dokončena i infrastruktura na novém kosmodromu Wen-čchang (Wenchang) na ostrově Chainan (Hainan), dole na jihu Číny.
____________________
Antonín Vítek |
|
Tisková konference ke startu TG-1
http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-09/28/c_131165575.htm
Start plánován na 2011-09-29 mezi 21:16 a 21:31 pekingského času (= 13:16 - 13:31 UTC = 15:16 - 15:31 SELČ) na kruhovou dráhu ve výši 350 km.
Start SZ-8 přibližně měsíc po vypuštění TG-1, jehož dráha se mezitím sníží na 343 km. Setkání dva dny po startu SZ-8, spolený let celkem 12 dní. Během této doby se má uskutečnit jedno odpojení a znovupřipojení SZ-8. Poté má SZ-8 přistát a TG-1 svým pohonným systémem zváší dráhu opět na původní hodnotu, kde vyčka na další SZ-9.
Vylepšená nosná raketa pro TG-1 ná označená CZ-2FT1.
Hovoří se o tom, že pilotovaná mise k TG-1 bude až SZ-10; posádka již byla jmenována (ale nezveřejněna, pozn. AV) a nacvičuje.
Další článek:
http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-09/28/c_131165280.htm
Nosná raketa CZ-2FT1 má oproti základní verzi CZ-2F celkem 170 vylepšení a liší se zejména objemnějším aerodynamickýcm krytem (protože průměr TG-1 je větší, než lodí SZ). Zvětšen rozměr urychlovacích vuzletových motoru, což vedlo ke zvětšení jajich tahu. Nosnost na LEO je 8,6 tuny.
Plnění nádrží nosiče pohonnými látkami proběhlo ve čtvrtek večer (???), ale protože to mluvčí řekla ve středu, tak si asi překladatel spletl Tuseday a Thursday. Zkusím najít originál v čínštině.
____________________
Antonín Vítek |
