Za povšimnutie stojí aj projekčná obrazovka na pozadí - ak ste to videli v akcii, je to celkom zaujímavé, pretože zobrazenie je prepojené s telemetriou a zobrazuje napríklad aktuálnu činnosť korekčných motorov a "presnú" vzájomnú polohu lodí.
[Upraveno 02.11.2011 Alchymista]
citace:Jinak otázka jak dlouho bude S8 zakotvena u T1 ...
Teď zůstanou obě tělesa spojena 12 dní.
14.11. proběhne odpojení SZ-8, odlet 140 m daleko a opětovné připojení, tentokrát (na rozdíl od dnešního úspěšného pokusu ve stínu Země) to bude nad osvětlenou stranou.
Následovat budou další dva dny spoječného letu a 16.11. finální odpojení, odlet do vzdálenosti 5 km a deorbit SZ-8.
Priblíženie na 140 metrov prebehlo nad Afrikou, priblíženie na 30 metrov nad Pakistanom a záverečné metre nad územím Číny.
Dôvodov pre takýto postup bolo zrejme viac, napríklad pokrytie trasy pozemnými sledovacími stanicami, ale aj propagandistický efekt v neposlednom rade.
citace:Celkom ma prekvapilo, že sa posledných niekoľko metrov približovali veľmi rýchlo. ...
Závěrečná rychlost přibližování byla 0,2 m/s. Jinak spoecifikace podmínek pro připojení byla maximální povolená odchylka souososti +/-18 cm, odchylka v natočení vodicích lichoběžníkových listů (rotace) +/- 4 stupně.
citace:Stykovací mechanismus na SZ-8 a TG-1 se jeví velmi velmi podobný ruskému APAS-89/95
Velmi přesně také odpovídá mezinárodnímu standardu, na kterém se dohodli účastníci spolupáce na ISS (NASA, ESA, FKA, CSA a JAXA) a který byl kodifikován technickou normou ze dne 2010-09-21, novelizovanou po připomínkách 2011-04-27. Jednalo se o tom už dlouho před tím, takže Číňani se mohli tomu přizpůsobit.
Dokonce odpovídá i počet zámků pro pevné spojení (12 párů). Jediné, co nemám potvrzené, je shoda nebo neshoda průměru stykovací příruby, ale vypadá to přinejmenším hodně podobně. V normě je vnější průměr příruby 1255 mm, vnitřní světlost průlezu (po sklopení vodicích listů) 800 mm.
citace:Stykovací mechanismus na SZ-8 a TG-1 se jeví velmi velmi podobný ruskému APAS-89/95
Velmi přesně také odpovídá mezinárodnímu standardu, na kterém se dohodli účastníci spolupáce na ISS (NASA, ESA, FKA, CSA a JAXA) a který byl kodifikován technickou normou ze dne 2010-09-21, novelizovanou po připomínkách 2011-04-27. Jednalo se o tom už dlouho před tím, takže Číňani se mohli tomu přizpůsobit.
Dokonce odpovídá i počet zámků pro pevné spojení (12 párů). Jediné, co nemám potvrzené, je shoda nebo neshoda průměru stykovací příruby, ale vypadá to přinejmenším hodně podobně. V normě je vnější průměr příruby 1255 mm, vnitřní světlost průlezu (po sklopení vodicích listů) 800 mm.
takze teoreticky je mozne pripojit cinske lode na iss?
Na ISS jsou uplně jiné stykovací uzly, jeden je typ Space Shutle, který sice vypada podobně ale má jiné parametry a vychází častečne z starších programu NASA a poté tu máme opravdu masivní "panceřové" poklopy (uzly) na ruské straně. I když nějaký nový unifikovaný připojný docking modul by se dal relativně rychle a levně vyrobit.
citace:Na ISS jsou uplně jiné stykovací uzly, jeden je typ Space Shutle, který sice vypada podobně ale má jiné parametry a vychází častečne z starších programu NASA a poté tu máme opravdu masivní "panceřové" poklopy (uzly) na ruské straně. I když nějaký nový unifikovaný připojný docking modul by se dal relativně rychle a levně vyrobit.
citace:Stykovací mechanismus na SZ-8 a TG-1 se jeví velmi velmi pVelmi přesně také odpovídá mezinárodnímu standardu, na kterém se dohodli účastníci spolupáce na ISS (NASA, ESA, FKA, CSA a JAXA) ...
Asi jsem se nevyjádřil dost jasně. Nejedná se o kodifikaci toho, co je teď na ISS, ale pro vývoj budoucích kosmických objektů a to pro spojování objektů o hmotnostech do 25 tun mezi sebou, nebo takto hmotných objektů se stanicemi o neomezené hmotnosti. Samozřejmě to vychází ze zkušeností se systémem APAS, používaným pro připojování raketoplánu k ISS, ale není to stoprocentně identické. Jedná se zejména o to, aby byla dotažena do konce ta pradávná idea, na jejím základě se realizoval i spolený let Apollo-Sojuz (EPAS/ASTP) v roce 1975, tedy možnost záchrany posádky pilotované kosmické lodi v nouzi. Samozřejmé také je, že se na tom v této době podílely ty organizace, které v současnosti využívají ISS. Čína samozřejmě stojí mimo, Indové do pilotované kosmonautiky přes silácké řeči mají ještě hodně daleko, Írán - s ním se nikdo ze "západu" nebaví atd, atd.
http://spaceflightnow.com/china/shenzhou8/111102dockingsystem/ The Shenzhou docking collar is similar to the Russian-designed APAS system, which was used in the joint U.S.-Soviet Apollo-Soyuz Test Project, the assembly of the Russian space station Mir and by space shuttles visiting the International Space Station.
The androgynous docking system is designed so either spacecraft can be active or passive.
China says the docking system would permit Shenzhou capsules to attach to the ISS if the country was ever invited to join the multinational research laboratory.
Můj komentář: popravdě, intenzivní ekonomická spolupráce s Čínou evidentně nepředstavuje dostatečnou páku na to, aby Čína dodržovala individuální i sociální lidská práva v alespoň minimálně "západním" pojetí - důvodem je spíše to, že jde spíše o jednostrannou závislost na Číně (samozřejmě: export ze země, kde neexistují např. žádná zejména v Evropě, ale do značné míry i v USA samozřejmá sociální práva pracujících, bude vždy levnější, než domácí produkce - to abych nezmiňoval pořád jen médii daleko častěji napadanou absenci práva na soukromí a práva na svobodu projevu). Ale právě podmínění spolupráce na prestižních kosmických projektech nějakým posunem v oblasti lidských práv (který by současně snížil komparativní výhody Číny v oblasti globální ekonomiky) by mohlo být zajímavé.
Hmm nevím co nám dává právo diktovat Číně co je správné a co ne (lidská práva, Tibet, atd. když máme na vlastním dvorku neuklizeno).. Neměli bychom to nechat na nich a jejich civilizační vývojoji, Čina je jedna z nejstarších civilizací a kultur na světě a vždy kráčela svojí specifickou cestou, takže tam si poradí sami i bez našich rad.
Co se týče dovozu levných výrobku z činy a do Evropy (USA, atd.) a tím rujnování evropské ekonomiky a zaměstnanosti, tak to je pouze náš problém a né problém Číny, ta jen té mezery využívá, kdyby Evropa zavedla vyšší dovozní cla na mimoevropské spotřební výrobky/textil, tak aby byly domáci fabriky opět konkurenceschopné, což by vedlo k vyšším mzdám a k růstu služeb - což by vedlo k snižení nezaměstnanosti.
Je to pouze náš problém a problém nasí vlády a ekonomiky, nikoli problém Číny.
Zo strany koho by to malo byť na Číne vynucované? A ako?
Čína sa do nejakej medzinárodnej kozmonautickej spolupráce pustí len v prípade, že z toho bude mať niečo konkrétne - "spoluprácu pre spoluprácu" prakticky nerobí a ani ju robiť nepotrebuje/nechce.
Všimni si, že väčšina spolupráce prebieha formou vypustenia cudzej družice čínskou raketou či umiestnenia cudzieho zariadenia na čínskej družici, a len veľmi zriedkavo naopak. Vo väčšine prípadov je to teda Čína, kto určuje pravidlá a pokúšať sa vnútiť jej politické podmienky pri vedecko-technickej spolupráci zrejme vyvolá u číňanov úsmev.
Conquistador - treba zobrať do úvahy fakt, že to boli práve veľký europsky a americký výrobcovia, kto v záujme väčšieho zisku presunul svoju produkčnú základňu do Číny, Indie alebo Pakistanu a sídla firiem do "daňových rajov". Pritom práve "daňové raje" spôsobujú na ekonomike štátov výrazne väčšie škody ako Čína so svojou produkciou lacného tovaru.
Pánové xChaos a Conquistador, v politických a jiných OT úvahách prosím pokračujte v Souvislostech kosmonautiky, nebo na jiném fóru.
Sem to nepatří. Díky za pochopení.
citace:Pánové xChaos a Conquistador, v politických a jiných OT úvahách prosím pokračujte v Souvislostech kosmonautiky, nebo na jiném fóru.
Sem to nepatří. Díky za pochopení.
Já jsem jen přidal komentář k technickému odkazu, který jinak byl maximálně ontopic a navazoval na včerejší dohady, a vyplývá z něj docela jiný závěr, než tady zazněl včera.
V žádné debatě tady pokračovat nehodlám, ale současně se domnívám, že mám právo přidat subjektivní komentář k technickému odkazu, který (pokud jsem něco nepřehlédl) přináší docela zásadně nový pohled na věc.
Ještě k tomu článku na Spaceflightnow: The spacecraft will also share electricity and other resources.
Toto mě taky zaujalo - znamená to, že Tiangong (ačkoliv jde o protyp budoucí nákladní lodě) možná startoval úmyslně s ne zcela naplněnými nádržemi (a to více měl na palubě jiných zásob) - a teď do něj z bezpilotní Shenzou 8 přečerpají palivo, kyslík a vodu. Díky tomu možná pro svůj první dlouhodobý pilotovaný let budou mít ještě více zásob, než by se dalo očekávat - a navíc tím rovnou otestují to přečerpávání i pro svojí "velkou" stanici (která bude moc drahá na to, aby ní něco takového testovali poprvé).
Jako musím říct, že na mě vcelku dělají dojem tím, jak postupně testují více systémů najednou při relativně nízkém množství startů - po poměrně nudné fázi rutinních bezpilotních testů teď už nějaký čas při každém dalším letu mají nějaké "poprvé", které je vždy znovu dostane do večerních zpráv. Je to takový asijský ekonomický přístup: "jak vyrobit maximum pí-ár při co nejnižších nákladech".
Vůbec bych se nedivil, kdyby jen mírně modifikovaný Tiangong byl současně i prototypem urychlovacího stupně pro oblet Měsíce (např. by startoval s větší rezervou a paliva a menším množstvím zásob pro dlouhodobý pobyt a zanedbatelná v tomto možná není ani možnost přečerpávání paliva z rezerv Shenzou). Popravdě nedivil bych se, kdyby Čína tento oblet zvládla předtím, než to na Západě (po téměř 50ti-leté přestávce) předvede Elon Musk (ten se k tomu evidentně chystá v roce 2013 bezpilotně a o pár let později nejspíš i s posádkou na palubě).
Prostě nemůžu si pomoct, ale ten potenciál k nějakým "novým kosmickým závodům" tam prostě vidím. S tím související prestiž je zřejmě na domácí půdě pro Čínu politicky důležitější, než si my na Západě připouštíme: myslím, že v nějaký moment budou chtít předvést, že jsou v něčem na světě nejlepší. [Upraveno 03.11.2011 xChaos]
citace:Prostě nemůžu si pomoct, ale ten potenciál k nějakým "novým kosmickým závodům" tam prostě vidím.
kto sa s nimi bude pretekat? rusi urcite nie, esa tiez nie... sukromnici maju ine ciele, ako sa nahanat s cinou... a nasa nepotrebuje predbiehat cinanov pri oblete mesiaca...
cinania sa urcite budu chciet predviest, ale prv asi urobia tu stanicu, ked uz zacali...
edit:
myslite, ze elon pojde v roku 2013/2014 pri testovacom starte FH na oblet mesiaca? navyse z polarnej orbity? alebo to niekde oznamil, ze sa na to chysta? [Edited on 03.11.2011 Agamemnon]
citace:myslite, ze elon pojde v roku 2013/2014 pri testovacom starte FH na oblet mesiaca? navyse z polarnej orbity?
Popravdě - někam první Falcon Heavy bude muset poslat tak jako tak. A významnou komerční zakázku pro první, riskantní start nejspíš nezíská: užitečné zatížení ve směru jak na LEO tak i GTO je prostě velké, aby ho dokázal rozprodat hned při riskantním prvním startu.
Předvedení letu kompletu FH+Dragon a současně i návratu Dragonu 2. kosmickou rychlostí bude klíčové pro získání financování NASA pro Red Dragon: minimálně tím předvede jak urychlení Dragonu na 2. kosmickou rychlost, tak i paralelu k aerobrakingu po příletu k Marsu.
Ve skutečnosti bych se nedivil, kdyby se (bez posádky na palubě) pokusil spíš předvést rekordní vzdálenost od Země - a tím i výdrž automatických palubních systémů Dragonu v hlubokém kosmu, mimo ochranu radiační pásů, která je k dispozici na LEO a se spožděním v rádiové komunikaci, apod. než nějaký spektakulární Verneovský oblet (ten si možná bude šetřit až pro platící turisty, a navíc je náročný na přesnost korekcí dráhy letu, zatímco let "do nikam" ne)
Ano, je to tu dost offtopic: ale sázím se, že první start FH+Dragon bude mířit nespecificky "do hlubokého kosmu", mimo LEO - místo demonstrace maximální nosnosti rakety na LEO (která je opět při prvním startu riskantní - protože větší náklad více zatíží konstrukci rakety, při prvním letu by mohl chtít vyzkoušet, že to vůbec vydrží jakž-takž pohromadě v kuse...). Vypadá to odvážně - ale ve skutečnosti je to sázka na jistotu a na minimalizaci rizik při prvním letu.
Ok, tak to jsme fakt předvedli mocný offtopic, tak tu debatu kdyžtak překopíruju tam kam patří :-) a tady končím.
03.11.2011 - 16:40 - dusan
citace:
kto sa s nimi bude pretekat? rusi urcite nie, esa tiez nie... sukromnici maju ine ciele, ako sa nahanat s cinou... a nasa nepotrebuje predbiehat cinanov pri oblete mesiaca...
cinania sa urcite budu chciet predviest, ale prv asi urobia tu stanicu, ked uz zacali...
Ono asi bude stačit, když budou chtít Číňani ukázat, ža na to mají. Nemusí až tak nutně s někým závodit. Stačí, že budou demonstrovat, že teď jsou toho schopni (jen) oni...
Pokud se podíváte na způsob, jakým prezentují svůj současný let, tak mi to připadá hodně sebevědomé - přímý přenos, kamery vpředu, kamery vzadu, animace, komentáře...
citace: Myslím, že číňani se chtějí předvádět před sebou a před sousedy v Asii.
To je presné - predvádzajú svoje schopnosti a možnosti predovšetkým pred svojimi blízkmi i vzdialenejšími susedmi od Koreje po Indonéziu od Japonska po Barmu. A zároveň ukazujú svaly smerom k Indii, Vietnamu a Tchajwanu.
Na urovni sebaprezentácie a PR smerom do vnútra i smerom k cudzine majú svoj kozmický program zvládnutý veľmi dobre, a predovšetkým Rusi (FKA), ale i ESA a NASA sa môžu od nich dosť priučiť.
Mimochodom - 1. novembera 1969 sa uskutočnil prvý (neúspešný) čínsky pokus o kozmický štart.
citace:Ještě k tomu článku na Spaceflightnow:
The spacecraft will also share electricity and other resources.
Toto mě taky zaujalo - znamená to, že Tiangong (ačkoliv jde o protyp budoucí nákladní lodě) možná startoval úmyslně s ne zcela naplněnými nádržemi (a to více měl na palubě jiných zásob) - a teď do něj z bezpilotní Shenzou 8 přečerpají palivo, kyslík a vodu. Díky tomu možná pro svůj první dlouhodobý pilotovaný let budou mít ještě více zásob, než by se dalo očekávat - a navíc tím rovnou otestují to přečerpávání i pro svojí "velkou" stanici (která bude moc drahá na to, aby ní něco takového testovali poprvé).
Pokiaľ sa pozriem na tento obrázok http://imageshack.us/photo/my-images/12/20111102182906.jpg
tak nejaký prepojovací systém by mohli byť dva objekty "pod" stykovým adaptérom. Objekt v strede by mohol slúžiť na prečerpávanie pracovných médií, objekt vľavo na prepojenie elektrických a datových rozvodov. Márne ale hľadám nejaký čelný záber na spojovací adaptér a jeho okolie u Tiangong-1 aj Shenzhou-8
citace:Zbycho 31.10.2011 - 09:16 napísal
Mne spíš zaujal záchranný systém - malý poměr velikosti pro TPH, tvary trysek a pod tím vším pokračující dlouhá "roura". Vám to nepřijde zvláštní? Je to klasicky uspořádaný záchranný systém?
Ako už bolo napísané - je to pomerne normálne. Je tak usporiadaná väčšina modernejších záchranné systémov, počínajúc Sojuzmi.
Treba si uvedomiť, že motory záchranného systému sú usporiadané ako "ťažné" - trysky sú v prednej časti motoru a "rúra" nesúca veniec trysiek je spaľovacia komora s náplňou TPH. Lode Apollo a Mercury mali ešte motory záchranného systému v "tlačnom" usporiadaní - preto je konštrukcia nesúca motor na TPH priehradová.
"Ťažný" raketový motor na TPH je konštrukčne a technologicky náročnejší, ale ušetrí nejakú hmotnosť a umožňuje skrátiť stavebnú dĺžku viacstupňového záchranného systému. Má tiež o čosi lepšie vlastnosti pri činnosti (je napríklad autostabilný).
citace:Zbycho 31.10.2011 - 09:16 napísal
Mne spíš zaujal záchranný systém - malý poměr velikosti pro TPH, tvary trysek a pod tím vším pokračující dlouhá "roura". Vám to nepřijde zvláštní? Je to klasicky uspořádaný záchranný systém?
Ako už bolo napísané - je to pomerne normálne. Je tak usporiadaná väčšina modernejších záchranné systémov, počínajúc Sojuzmi.
Treba si uvedomiť, že motory záchranného systému sú usporiadané ako "ťažné" - trysky sú v prednej časti motoru a "rúra" nesúca veniec trysiek je spaľovacia komora s náplňou TPH. Lode Apollo a Mercury mali ešte motory záchranného systému v "tlačnom" usporiadaní - preto je konštrukcia nesúca motor na TPH priehradová.
"Ťažný" raketový motor na TPH je konštrukčne a technologicky náročnejší, ale ušetrí nejakú hmotnosť a umožňuje skrátiť stavebnú dĺžku viacstupňového záchranného systému. Má tiež o čosi lepšie vlastnosti pri činnosti (je napríklad autostabilný).
výminkou by mal byť dragon od spacex, ktorý by mal mať tlačný LAS a ešte ku tomu na kvapalné palivo (videl som dohady o NOFBX)... spacex ho plánuje využiť aj na pristávanie...
citace: kto sa s nimi bude pretekat? rusi urcite nie, esa tiez nie... sukromnici maju ine ciele, ako sa nahanat s cinou... a nasa nepotrebuje predbiehat cinanov pri oblete mesiaca...
cinania sa urcite budu chciet predviest, ale prv asi urobia tu stanicu, ked uz zacali...
Myslím, že číňani se chtějí předvádět před sebou a před sousedy v asii. Představte si Čínu jako kontinent.
Vždyť jich je čtyřikrát víc, než v celé slavné evropě, co se ani nezmohla na vlastní pilotovanou loď ...
pani, myslim ze nemozete vnimat cinske vesmirne ambicie v optike zapadu. NASA prenika do vesmiru viacmenej chaoticky, podla 4 rocnej politickej vole aktualneho prezidenta a ochoty kongresu. A ten ma uplne ine priority nez systematicky vedecky vyskum, za to sa predsa hlasy moc kupit nedaju...
Cinske politbyro si starosti s popularitou robit nemusi. Ich vesmirny program moze byt dlhodoby, systematicky a v ramci tejto dlhodobosti aj velmi ambiciozny. Cina sa nikdy netajila ze chce ist na mesiac, ani tym ze tam chce tazit. Na rozdiel od zapadu, ktory uvazuje max. 10 rokov dopredu, cina planuje na dekady, mozno na storocia. cielavedome pritiahli na svoje uzemie prakticky cely svetovy priemysel, za peniaze americkych spotrebitelov vytiahli z chudoby 500 milionov ludi (tu masu si v europe ani nevieme predstavit), a zrejme dobre vedia co planuju dalej. Takisto vedia ze takato masa ludi bude potrebovat zdroje, suroviny, energiu... Cina je stale v podstate chudobna krajina, ale jej spotreba uz dnes tlaci ceny komodit do neba. A to este ani nezacali. Politbyro dobre vie, ze bez extraterestrialnych zdrojov sa v horizonte dalsich dekad nezaobide, a na zaklade toho v horizonte dalsich dekad aj planuju. Nejake vytahovanie pred niekym im je asi ukradnute, dnes ich cely svet prosika o pomoc, nepotrebuju nikomu nic dokazovat.
Jinak celkem souhlas s Yamato. Zatímco při vesmírné soutěži mezi SSSR a USA před 50 lety se soutěžilo : kdo dříve družici, kdo dřív kosmonauta, kdo dřív družici k Měsíci, kdo dřív vyleze k kabiny,..atd,atd,...tak dnes se Čína nemusí nějakým soutěžním s nepřítelem znepokojovat. Jedou si svým tempem, je to pomalé, ale jisté.
Ve druhém mém odkazu se můžeme dočíst v odstavci :"Věda a výzkum", že celkové výdaje na vědu a výzkum stouply v Číně loni o ukrutných 20,3 % na 698 mld.CNY. Jak by si vědci v jiných zemích libovali, kdyby jim vláda každý rok přidávala pětinu !! peněz navíc ! Čína si to může dovolit, když jí ročně stoupá HDP o 10 %.
citace:
Ve druhém mém odkazu se můžeme dočíst v odstavci :"Věda a výzkum", že celkové výdaje na vědu a výzkum stouply v Číně loni o ukrutných 20,3 % na 698 mld.CNY. Jak by si vědci v jiných zemích libovali, kdyby jim vláda každý rok přidávala pětinu !! peněz navíc ! Čína si to může dovolit, když jí ročně stoupá HDP o 10 %.
skor by som povedal ze Cina si nemoze dovolit to neurobit. Ich rast bol doteraz zalozeny na lacnej pracovnej sile a podhodnotenej mene. To je taktika, ktora funguje v krajine tretieho sveta vdacnej za kazde pracovne miesto. Ale to uz Cina nie je, naroky jej obyvatelstva stupaju, mzdy jednoducho musia rast, a mena raz tiez musi posilnit, aby domaca spotreba mohla nahradit tu upadajucu zahranicnu. Akonahle zahranicny kapital odtiahne do lacnejsich lovist, Cina sa bude musiet transformovat na inovativnu ekonomiku, inak riskuje kolaps. Tak ako skolabovali USA, ktore sa snazili nahradit inovacie spotrebou. Za poslednu skutocnu inovaciu povazujem IT technologie, a to uz je nejaka ta dekada dozadu...
No a budoucí inovace průmyslu muže být rozvinutý kosmický průmysl, ale to si vyžaduje efektivní nosiče, které budou viceučelové, levné cenou vyneseneho materiálu na orbitu a hlavně znovupoužitelné...
Každopádně kdyby měl někdo nějaké informace k tomu přečerpávání zásoba a paliva, tak dejte vědět.
Já tipuju, že ty zprávy o tom, jak "závisí na úspěchu mise Shenzou 8, jestli se uskuteční jedna nebo dvě pilotované mise" se týkají právě experimentu s přečerpáním zásob kyslíku, vzduchu a/nebo paliva, které pak vystačí pro více než jeden "turnus". (A baví mě to, jak si to z těch náznaků lze domyslet... stejně jako to, že jde o prototyp "čínského ATV/HTV/Cygnusu" - ostatně, komerční zásobování kosmických stanic bude lukrativní trh, na který Čína určitě bude chtít vstoupit s konkurenční cenovou nabídkou, jako na všechny trhy :-)
