Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  37    38    39    40    41    42    43  >>
Téma: Falcon Heavy
14.2.2018 - 16:52 - 
ohladom zapalovania motorov, urcite su schopne zapalenia v 0g, kedze je to rovnaky system ako na druhom stupni.

Ci je tam nejaky maly impulz na stecenie paliva, to neviem (na zaberoch nic take nevidno), ale viem ze na tento problem existuje finta. Nasavacie zariadenie v nadrzi je mozne tvarovat tak, ze vdaka povrchovemu napatiu kvapalin a kapilarnym javom vzdy zostane "v trubici" nejake palivo zachytene. A toto palivo na rozbeh motora postacuje.
 
14.2.2018 - 17:09 - 
Priamo "ullage" motor tam byť nemusí. Sú tam totiž motory orientačného systému, ktorý otáča stupeň do správnej polohy pre zapálenie motorov pri brzdiacom manévri - a ich výkon bude viac než dostatočný aj na strasenie paliva na dno nádrží.

Navyše - problém mal byť so zapalovacím palivom TEA-TEB a táto palivová zmes bude vzhľadom k svojim nepekným manipulačným vlastnostiam uložená v rakete rovnakým spôsobom, ako palivá na báze hydrazínov pre manévrovací a orientačný systém.
 
14.2.2018 - 18:16 - 
V palivu problém nebyl už jenom proto, že se prostřední motor zapálil ...

raketa hydrazinové motory nemá, orientační systém je na stlačený dusík, nádrže na zapalovací hmoty jsou schované v bázi rakety hned vedle motorů
 
14.2.2018 - 18:49 - 
Když padá první stupeň, tak je bržděný odporem vzduchu. Nejde o inerciální vztažnou soustavu a proto palivo není v 0G. Gravitace funguje a motory mohou nasávat palivo ze dna nádrží ... ;-)

Malinko jiná je situlace u prvního zážehu po odpojení prvního stupně FH ("retrozážeh"), který probíhá ve velmi řídké amosféře. Zde si nejsem jistý, jestli je odpor vzduchu dostatečný a jestli nejsou použity "ullage" motory (jako např.u Saturnu a Aresu. Tedy malé motory pro "seklepání paliva") ;-)

Obecně u prvního stupně turbočerpadel nastávají problémy s kavitací. A proto asi by měly motory startovat s nižším průtokem paliva (a tedy výkonem).


add. 1 - mno neřekl bych že to platí po celou dobu průletu a brzdění není 0G,nemáš tedy pravdu ( co setrvačnost té tekuté hmoty )
add. 2 - asi
add. 3 - co se tedy děje s palivem,ještě před smíšením ?
Pokud zvážím že toho paliva bylo hodně moc a že využití "triků" prostě to nedalo, škoda že není snímek z toho nárazu na hladinu, zde by šlo odhadnout zda li a kolik tam bylo paliva :-(. nemáte někdo fotku ?

mno jiná otázka, s kolika tunami paliva může přistát ? jde přistát ?
Robo
 
14.2.2018 - 18:53 - 
quote:
V palivu problém nebyl už jenom proto, že se prostřední motor zapálil ...

raketa hydrazinové motory nemá, orientační systém je na stlačený dusík, nádrže na zapalovací hmoty jsou schované v bázi rakety hned vedle motorů


add1 - zná někdo jak je rozvedeno palivo ? zda má centrální distribuci paliva a nebo samostatné "palivové vedení s čerpadly" ?
tzn. ano proto se zapálil jen jeden motor.

Otázka: když se motor restartuje/startuje je to vidět na videu ? to že palivo jede nebo nejede nebo není ? ... ví to řídící středisko ?
Protože info že to nešlo nahodit je asi stejně detailní jako že první stupeň nechtěl přistát :-)
Robo
 
14.2.2018 - 19:11 - 
informácia bola detailná v tom zmysle, že došli zapalovacie látky TEA-TEB. Myslím že toto je jednoznačný údaj a o nedostatku samotného paliva nemá zmysel diskutovať.

Čo nie je jasné, je dôvod nedostatku TEA-TEB. SpaceX už realizovala mnoho pristátí na plošine, aj s finálnym zážehom 1-3-1 motory, takže je zvláštne že by nevedela koľko TEA-TEB bude potrebovať.

Teraz ma napadá - bol už niekedy letený profil skrátený boostback burn - entry burn - landing burn 1-3-1?
Doterajšie GEO misie boostback burn nerobili, pokiaľ viem.
 
14.2.2018 - 19:39 - 
quote:
Z toho čo vieme o parametroch FH vo verzií ktorá letela, vedel by niekto spočítať aký ťažký stroj by vedela dopraviť k Europe? A tiež akú hmotnosť by mal po modernizácii a zostavení z blokov 5
Nevím, jaký je rozdíl mezi jednotlivými verzemi boosterů Falconu 9 a Heavy. Vzal jsem za základ parametry, které byly použity v simulaci na flightclub.io tak, jak to dnes na fóru popsal lamid. Z toho mi vyšlo, že takový Falcon Heavy (se záchranou všech tří boosterů) by teoreticky měl dokázat dostat na rozumnou dráhu k Jupiteru (C3 = 28, dv z LEO 4450 m/s) náklad cca 3 tuny (u Jupiteru pak ale musí sonda zpomalit nejméně o 1000 m/s aby se tam zachytila na výstředné oběžné dráze [další množství paliva by samozřejmě bylo třeba na přiblížení k měsíci Europa, a k případnému přistání na Europě]). Faktem ale je, že se stejnými parametry by měl být tento Falcon Heavy schopen dostat na dráhu k Marsu (C3 = 13, dv z LEO 3800 m/s) náklad přes 4,5 tuny. Je tedy otázka, jaké měl skutečně FH parametry, když 6.2.2018 na tuto dráhu dokázal dostat jen náklad lehčí než 2 tuny.

Ohledně otázky s jakým zbývajícím množstvím paliva může přistát booster F9/FH mohu jen odhadnout, že obvykle zřejmě přistává s méně než 5 tunami paliva v nádrži. Dokázal by to asi i s 10 tunami paliva a při přistání na 3 motory by toho paliva mohlo teoreticky zbývat ještě mnohem více (což by ale bylo zbytečné plýtvání).

Ohledně zapalování motorů je možné, že opravdu ještě nikdy dříve neprobíhalo přistání na 3 zážehy se 3 motory (boční boostery měly závěrečný "landing burn" jen na jeden motor).

P.S.: Startování motorů obvykle bývá vidět na videu a dobře je tam i vidět přechod na brzdění třemi motory. Vždy se nejprve zapaluje jen prostřední motor a teprve po několika sekundách se spouští i boční motory (při "boostbacku" a "entry" zážehu).

P.S.2: Jednorázový Falcon Heavy by měl dokázat dostat na přeletovou dráhu směrem k Jupiteru určitě přes 10 tun (možná až 12 tun).

P.S.3: U Falconu Heavy s ASDS záchranou jen bočních boosterů mi vychází ztráta nosnosti minimálně 20% (na cca 50 tun na LEO, přes 18 tun na GTO, přes 10 tun k Marsu a cca 8 tun k Jupiteru). A to nechávám v bočních boosterech při oddělování na přistání jen po 40 tunách paliva, což by znamenalo hodně "žhavý" průlet atmosférou a prudké přistání (v simulaci na flightclub.io bylo při nedávném letu FH ponecháno při oddělování v bočních boosterech přes 75 tun paliva a v centrálním boosteru až cca 80 tun paliva).
 
14.2.2018 - 19:43 - 
"škoda že není snímek z toho nárazu na hladinu, zde by šlo odhadnout zda li a kolik tam bylo paliva"

...můžete mi prosím prozradit, jak z nárazu boosteru na hladinu kvalifikovaně odhadnete množství zbývajícího paliva či okysličovadla?
 
14.2.2018 - 19:54 - 
quote:


Ohledně zapalování motorů je možné, že opravdu ještě nikdy dříve neprobíhalo přistání na 3 zážehy se 3 motory (boční boostery měly závěrečný "landing burn" jen na jeden motor).




musim Vas opravit, landing burn na bocnych boostroch bol tiez 1-3-1. Vidno to na zabere z tracking kamery a taktiez zo zaberov na oba boostre je zrejme velmi prudke brzdenie.

Z nejakeho dovodu to na bocnych boostroch vyslo, ale na centralnom nie.
 
14.2.2018 - 20:13 - 
Máš pravdu, spletl jsem se. Boční boostery opravdu dělaly tři zážehy tří motorů. Takže taky nechápu, proč to centrální booster nedokázal. 
14.2.2018 - 22:09 - 
Ďakujem za reakciu pane Holub.
PS s 10 tonami k Európe si viem predstaviť parádnu misiu
 
14.2.2018 - 23:40 - 
quote:
Máš pravdu, spletl jsem se. Boční boostery opravdu dělaly tři zážehy tří motorů. Takže taky nechápu, proč to centrální booster nedokázal.


Ja jsem to nikde nevidel, ale nevstupoval centralni stupen do atmosfery ponekud rychleji nez obvykle. Tedy nestalo se to ze odpor atmosfery "sfoukaval" plamen a tim se aktivovalo zapaleni motoru na zacatku sestupu vicekrat a pak to nestacilo u zeme.
 
15.2.2018 - 02:34 - 
quote:
raketa hydrazinové motory nemá, orientační systém je na stlačený dusík, nádrže na zapalovací hmoty jsou schované v bázi rakety hned vedle motorů
Takže už viem... ď
ale na princípe to mení len málo

Martin Jahoda - to by musel rýchlostný nápor vzduchu nejak preniknúť tryskou a kritickým prierezom trysky až do spalovacej komory... Samotné odfúknutie plameňa na tryske je nepodstatné - to, čo je mimo trysky, už vlastne svoju prácu vykonalo...
Ale uvažuješ zrejme podobným smerom ako ja: Motor beží v režime malého výkonu, to znamená, že v spalovacej komore je tlak menší ako štandardný prevádzkový tlak.
A teraz: rýchlostný nápor vzduchu aerodynamicky upchá trysku, v spalovacej komore vzrastie tlak, pretože spaliny nemôžu normálne na tryske expandovať - systém regulácie motora na to reaguje tak, že uberie dodávku paliva - v medznom prípade natoľko, že motor zhasne. Klesne teplota v spalovacej komore - systém registruje pokles teploty a reaguje vstreknutím "zapalovacieho paliva", aby udržal motor v chode...
Stačia možno päť-šesť takýchto cyklov a motor je bez "zapalovacieho paliva", pretože urobil vlastne dvojnásobný počet štartov ako sa plánovalo.

 
15.2.2018 - 10:52 - 
Do simulácie na Flight club Falcon Heavy Demo Mission z 6.2.2018 (po orbitu vo výške 180 x 248 km) som v predchádzajúcom príspevku dal zážih a výsledná rýchlosť bola nižšia ako úniková.

Tak som si spočítal, akú rýchlosť potrebujem na dosiahnutie uvádzanej orbity na JPL Horizons:



a pre e=0,2557908, a= 1,325036 mi vyšlo 11,436 km pre výšku 316 km.

A tu sú grafy: 

Rýchlosť po 3 zážihu: 
 

Rýchlosť v celom rozsahu: 

Nárast rýchlosti po 8k sec (v 40 000 km výške) je spôsobené čím? 
Prechod z geocentrickej do heliocentrickej sústavy?  Alebo chyba simulácie/programu?



Nespotreboval som všetko palivo, zostalo 0,973 tony. 
 

Výška po 3.zážihu 
 

Výška v celom rozsahu v čase 
 

Výška po 3.zážihu na vzdialenosti od štartu 
 

Výška po 3.zážihu na vzdialenosti v celom rozsahu 

 trochu prekvapujúci priebeh... 

snáď vysvetlí pohlaď v 3d 
 





Zem sa otáča pod raketou a tak skresľuje hyperbolu únikovej rýchlosti Tesly do takejto krivky. 


Trúfam si konštatovať, že takýto štart bude mať výslednú orbitu 0,98 x 1,66 AU, ale nie správne natočenie elipsy. Na to by bolo treba skúsiť zadať odlet po 6 hodinách na obežnej dráhe. 

 
15.2.2018 - 12:30 - 
čo sa týka tej minutej zápalnej zmesi pre centrálny stupeň,,, myslím, že rozsiahla debata je tak trochu zbytočná, keďže si myslím, že pri testovacom lete FH šlo okrem obrovského píár hlavne o zber dát a spacex podľa mňa veľmi dobre vie, prečo sa zápalná zmes minula skôr a tiež si myslím, že informácia skôr či neskôr niekde presiakne a dakto sa prekecne.
Viac ma preto zaujíma, ako môže FH a jej parametre posunúť povedzme planetárny výskum vďaka svojej nosnosti, potenciálnej rýchlosti sond vynášaných za pomoci FH a hlavne vďaka cene. Myslím, že pri vynášaní planetárnych sond a landerov môžeme pokojne uvažovať o letoch bez záchrany stupňov, lebo tam pôjde o každý kilogram, ktorý bude mať cenu zlata.
 
15.2.2018 - 13:18 - 
quote:

Viac ma preto zaujíma, ako môže FH a jej parametre posunúť povedzme planetárny výskum vďaka svojej nosnosti, potenciálnej rýchlosti sond vynášaných za pomoci FH a hlavne vďaka cene.


to je jednoduche - velmi vyrazne
Mne osobne sa velmi paci myslienka, ze z Titanu by mohol byt novy Mars, co sa tyka poctu landerov. Technicky vzate pristat na Titane je jednoduche, v porovnani s Marsom. Staci tepelny stit, padak a cakat kym zapipa cidlo kontaktu s povrchom.
Doteraz nas brzdila enormna vzdialenost Saturnu a nutnost gravitacneho urychlovania, ale to je teraz minulost.

quote:

Myslím, že pri vynášaní planetárnych sond a landerov môžeme pokojne uvažovať o letoch bez záchrany stupňov, lebo tam pôjde o každý kilogram, ktorý bude mať cenu zlata.


mozeme, ale mne sa najviac paci kombinacia zachrany bocnych boostrov a zahodenie stredneho. Strata nosnosti 10% (mozno o nieco viac), cena startu pod 100mega, usetrenych 50mega moze ist na lepsie vedecke vybavenie sondy
 
15.2.2018 - 13:50 - 
quote:

mozeme, ale mne sa najviac paci kombinacia zachrany bocnych boostrov a zahodenie stredneho. Strata nosnosti 10% (mozno o nieco viac), cena startu pod 100mega, usetrenych 50mega moze ist na lepsie vedecke vybavenie sondy

pravda,,, okrem toho ak by naozaj prišlo k predĺženiu centrálneho stupňa ako povedal EM na twitery ten rozdiel by mohol byť oproti teraz letenej verzií ešte menší.
 
15.2.2018 - 15:13 - 
A za jak dlouho tohle přichází v úvahu? Zatím se ještě o žádné takové sondě neuvažuje. Než proběhnou vůbec ideové návrhy a vyhodnocení, vypracování a schválení projektu a přidělení peněz a než se vyvine a připraví ke startu , uplyne minimálně 12 roků - a to v lepším případě. Bude v té době ještě FH ? 
15.2.2018 - 15:13 - 
quote:
Lusyen Z toho čo vieme o parametroch FH vo verzií ktorá letela, vedel by niekto spočítať aký ťažký stroj by vedela dopraviť k Europe?
...
PS s 10 tonami k Európe si viem predstaviť parádnu misiu



Nie je nad to, vedieť si to spočítať sám.
Vďaka výpočtom (a hlavne autorovi) na tejto stránke je to hračka:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zaklady/vypocty.htm

z nižšie uvedeného obrázku si nasčítaš cestu (3210+3360(červená elipsa)) pre prelet z nízkej obežnej dráhy Zeme (LEO) k záchytnej dráhe Jupitera.



údaj vložíš sem (červený krúžok) po voľbe Falcon Heavy(žltý zvýrazňovač):


výsledok v kg je v modrom krúžku.




Môžeš si spočítať aj celu cestu napr od Zeme k nizkej obežnej dráhe Europy (9400+3210+3360+8890+580)vložiť to do riadku vchar, stlpec celkom:

Výsledok Ťa nepoteší. 0 kg k Low orbit Europy.

Použiť sa dajú aj iné "mapy"
https://i.imgur.com/SqdzxzF.png

Dá sa s tým pohrať.
 
15.2.2018 - 15:15 - 
a teraz si predstavme, že komerčne dostupný Falcon Heavy sa skombinuje s komerčne využívanými solárne-elektrickými pohonmi z GEO družíc. FH navedie sondu na rýchlu preletovú dráhu, na ktorej bude ďalej akcelerovať vlastným SEP pohonom
Vonkajšia slnečná sústava nebola nikdy bližšie
 
15.2.2018 - 15:22 - 
quote:
A za jak dlouho tohle přichází v úvahu? Zatím se ještě o žádné takové sondě neuvažuje. Než proběhnou vůbec ideové návrhy a vyhodnocení, vypracování a schválení projektu a přidělení peněz a než se vyvine a připraví ke startu , uplyne minimálně 12 roků - a to v lepším případě. Bude v té době ještě FH ?


nízka cena FH si práve koleduje o jednoduchšie sondy. Typický príklad - program Mars Scout a sonda MAVEN. Schválená 2008, vypustená 2013.
 
15.2.2018 - 16:08 - 
Každopádne úspora času (let z bodu A do bodu B) a hlavne úspora stoviek miliónov za štart môže znateľne skrátiť prípravu misie a tiež zháňanie finančných prostriedkov, sponzorov a podobne. Čo pri misiách pripravovaných často od prvého nápadu po uskutočnenie rádovo v dekádach je prínosom. Tiež sa môže stať, že inštitúcia prípadne spoločnosť,ktorá bola doteraz v rámci svojich možností tesne pod hranicou realizovateľnosti podobnej misie (povedzme kvôli financiam) môže vďaka jestvovaniu FH prevážiť misky váh smerom k realizácii [Upraveno 15.2.2018 Lusyen] 
15.2.2018 - 21:55 - 
Z dát od JPL Horizons vytvorený graf rýchlosti odletu FH 2. stupeň s Teslou na palube:

čas od 7.2.2018 03:00 do 15.2.2018 00:00


a v heliocentrických súradniciach:
[Editoval 15.2.2018 lamid]
 
16.2.2018 - 13:34 - 
quote:
čo sa týka tej minutej zápalnej zmesi pre centrálny stupeň,,, myslím, že rozsiahla debata je tak trochu zbytočná, keďže si myslím, že pri testovacom lete FH šlo okrem obrovského píár hlavne o zber dát a spacex podľa mňa veľmi dobre vie, prečo sa zápalná zmes minula skôr a tiež si myslím, že informácia skôr či neskôr niekde presiakne a dakto sa prekecne.
Viac ma preto zaujíma, ako môže FH a jej parametre posunúť povedzme planetárny výskum vďaka svojej nosnosti, potenciálnej rýchlosti sond vynášaných za pomoci FH a hlavne vďaka cene. Myslím, že pri vynášaní planetárnych sond a landerov môžeme pokojne uvažovať o letoch bez záchrany stupňov, lebo tam pôjde o každý kilogram, ktorý bude mať cenu zlata.


FH má hodně dobře našlápnuto. Nicméně bych počkal s převratnými úvahami ...

SpaceX vždy uváděl úžasná čísla a skutečnost byla o dost slabší. FH zatím předvedl pouze dopravu 1300kg na TMI (dle wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Heavy-lift_launch_vehicle )

Pro odlety do vzdálenějších destinací je stále ještě výkonnější AtlasV541 (poslal na TMI sondu MSL o více než dvojnásobné hmotnosti TeslaRoadsteru), nebo ještě výkonnější je DeltaIVHeavy. Díky vyššímu ISP motorů a i přes zhruba poloviční startovací hmotnost ... ;-)

Velké meziplanetární sondy jsou velmi náročné a tedy i drahé a dlouhodobé projekty. Tady je úspora ceny za start sice vítaná, ale není klíčová - mnohem důležitější je prokázaná spolehlivost ...
 
16.2.2018 - 14:26 - 
quote:

Pro odlety do vzdálenějších destinací je stále ještě výkonnější AtlasV541 (poslal na TMI sondu MSL o více než dvojnásobné hmotnosti TeslaRoadsteru), nebo ještě výkonnější je DeltaIVHeavy. Díky vyššímu ISP motorů a i přes zhruba poloviční startovací hmotnost ... ;-)



mozete mi prosim ukazat fotku prvych stupnov Atlasu alebo Delty po pristati? Ono je to totiz dost podstatne pre porovnanie, ktore uvadzate.

quote:

Velké meziplanetární sondy jsou velmi náročné a tedy i drahé a dlouhodobé projekty. Tady je úspora ceny za start sice vítaná, ale není klíčová - mnohem důležitější je prokázaná spolehlivost ...



pokial vam cesta k cielu trva 10 rokov, tak logicky sonda bude velka a projekt dlhodoby, pretoze musi nazbierat maximum dat. Z dovodu ze po ukonceni misie sa k tej planete tak skoro nedostanete.

pokial by ovsem cesta trvala povedzme 2 roky, celu rovnicu to posuva niekam inam. Mozete postavit relativne jednoduchu sondu so zivotnostou par rokov, pretoze viete ze o par rokov poleti dalsia sonda.

Okrem uspory §§ to ma este jeden aspekt - cely vyskum naberie trochu ine obratky. Dnes to prebieha tak, ze flagship misia sa najprv 10 rokov planuje, potom 10 rokov leti k cielu, tam 5-10 rokov zbiera kvantum dat. Ak ste vedec zapojeny do projektu, trva 30 rokov (!!!) kym zrealizujete svoj vyskum. To je mozno lakave pre starych vysluzilych vedcov, ktori chcu mat zaisteny grant do odchodu do dochodku, ale pre mladych ambicioznych ludi to moc lakave nie je.
Ak by sa dostali k udajom o desatrocia rychlejsie, a na ich zaklade stihli este naplanovat dalsie misie, cely vyskum by nabral vysoke obratky. A za nizsiu cenu.

Ono je to podobne ako zivotny cyklus rakiet - dlho platilo ze cena je druhorada, hlavna je spolahlivost. Rakety lietali cele desatrocia bez jedinej zmeny, a tak vyzerala aj cela kozmonautika.
SpaceX zmenilo paradigmu s pristupom, ze raketa ktora mala premieru minuly rok je uz zastarala. Cudujsa svete, neprinieslo to zasadne znizenie spolahlivosti, ako vsetci tvrdili, ale tempo vyvoja sa posunulo niekam na uroven zavodov o mesiac.
Niekedy treba stare poucky skratka zahodit za hlavu.
 
16.2.2018 - 15:33 - 
quote:
... mozete mi prosim ukazat fotku prvych stupnov Atlasu alebo Delty po pristati? Ono je to totiz dost podstatne pre porovnanie, ktore uvadzate.

Nemohu.
Ale vůbec to nevadí. Takové meziplanetární sondě Cassini je jedno, co dělali nosné rakety po svém odpojení.
Některé shořeli v atmosféře, někdy byly zachráněné boostery prvního stupně (FH) a poměrně v dost případech byly znovupoužité boostery prvního stupně i celý druhý stupeň (starty pomocí IUS z raketoplánu, např. sonda Galileo k Jupiteru).
viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Inertial_Upper_Stage

quote:
... pokial vam cesta k cielu trva 10 rokov, tak logicky sonda bude velka a projekt dlhodoby, pretoze musi nazbierat maximum dat. Z dovodu ze po ukonceni misie sa k tej planete tak skoro nedostanete.

pokial by ovsem cesta trvala povedzme 2 roky, celu rovnicu to posuva niekam inam. Mozete postavit relativne jednoduchu sondu so zivotnostou par rokov, pretoze viete ze o par rokov poleti dalsia sonda.



Neviděl bych tam tak jednoduché přímě úměry ...

Nicméně: Raketa musí sondě dodat nějakou energii. Zjednodušeně řečeno, pokud by měla sonda letět 2 roky místo 10, pak musí mít 5x vyšší rychlost a tedy potřebuje 25x (toto je hrubý odhad, nedělal jsem výpočet podle Ciokovského rovnice) silnější raketu. Tak daleko ještě zdaleka nejsme ...

quote:
Niekedy treba stare poucky zkratka zahodit za hlavu.

... myslíte fyziku?
[Upraveno 16.2.2018 HonzaB]
 
16.2.2018 - 15:47 - 
quote:

Nemohu.
Ale vůbec to nevadí. Takové meziplanetární sondě Cassini je jedno, co dělali nosné rakety po svém odpojení.



nie je jej to jedno, kedze cinnost nosnych rakiet po odpojeni ma priamy dopad na rychlost, v ktorej sa odpojili.
Skratka - nemiesajte hrusky s jablkami. Neporovnavajte reusable FH pri skusobnom starte s expendable Deltou pri operacnej misii. Hadam nam nechcete tvrdit ze ak by ten isty FH letel v expendable verzii, vytlacil by za Mars "iba" 1,3t?

quote:

Nicméně: Raketa musí sondě dodat nějakou energii. Zjednodušeně řečeno, pokud by měla sonda letět 2 roky místo 10, pak musí mít 5x vyšší rychlost a tedy potřebuje 25x (toto je hrubý odhad, nedělal jsem výpočet podle Ciokovského rovnice) silnější raketu. Tak daleko ještě zdaleka nejsme ...



nicméně: pokial sonda leti 10 rokov nie preto, ze by letela pomaly, ale preto, ze nosna raketa ju k cielu vobec nedokaze dostat, a preto musi najprv zamierit opacnym smerom, urobit 2 az 3 gravitacne manevre vo vnutornej slnecnej sustave, nez sa vobec vyda k cielu, tak urobi velky rozdiel aj o malo silnejsia raketa.

quote:

... myslíte fyziku?



fyzika je oblubena vyhovorka ludi, ktori za 4 dekady neposunuli veci nikam. Dnes uz mozeme s istotou povedat, ze fyzika nebola ten pravy dovod.
 
16.2.2018 - 16:16 - 
Budu se těšit, až FH něco rychlého a těžkého pošle k planetám. Do té doby ale je zbytečné číst tyhle nekritické úvahy.Zatím nic takového, jako let k planetám pomocí FH není v žádném dlouhodobém výhledu. A to je v současné době jediný fakt, který lze o tom napsat.  
16.2.2018 - 16:20 - 
quote:
Budu se těšit, až FH něco rychlého a těžkého pošle k planetám. Do té doby ale je zbytečné číst tyhle nekritické úvahy.Zatím nic takového, jako let k planetám pomocí FH není v žádném dlouhodobém výhledu. A to je v současné době jediný fakt, který lze o tom napsat.


Takze spochybnujete, ze expendable FH vynesie za mars viac ako 1,3t?

Kde ostala ta spominana fyzika?
 
16.2.2018 - 16:31 - 
Nemyslel jsem ani svatý obrázek ani sochu E.M, ale skutečnou výzkumnou sondu. Jestli o nějaké víte, tak sem s ní, jinak to jsou jen kecy. A vraťte se na tuto stránku po 5 letech, jestli už budete mít něco konkrétního k nějaké sondě. Pak má smysl se bavit o přínosu FH k průzkumu planet.
To nesouvisí ani s 1,3t ani s fyzikou.
 
<<  37    38    39    40    41    42    43  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.265479 vteřiny.