|
nejak tá moja otázka, kedy má letieť najbližší sojuz vezúci američanov na ISS, zapadla
existuje nejaká stránka kde je ďalší poradovník letov nejak rozplánovaný?
koľko že to za jednu letenku? (do najbližšej "valorizácie")
50 miliónov?
hm 50 krát 7 (sedačiek v raketopláne) = 350 miliónov dolárov
za jeden štart raketoplánu to bolo (bez vývojových nákladov 450 miliónov
teda to mi ako moc veľmi veľká úspora, vzhľadom na celkové náklady nasa a veľkosť rozpočtu americkej vlády, + kvantitatívne uvoľňovanie (aby sa akože rozprúdila ekonomika), - zlikvidované pracovné miesta ukončením raketoplánu, - platby do cudziny..
fakt mi to nepríde že by "outsorcingom" dačo reálne ušetrili.. |
|
citace:
koľko že to za jednu letenku? (do najbližšej "valorizácie")
50 miliónov?
Pokud si dobře pamatuju, tak pan Vítek při svém nedávném vystoupení v pořadu Milénium hovořil o částce 62,25 milionů/sedadlo. |
|
citace:
... existuje nejaká stránka kde je ďalší poradovník letov nejak rozplánovaný ...
Existuje, napríklad na Portáli Kozmonautika na Wikipédii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_pos%C3%A1dky_Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_vesm%C3%ADrn%C3%A9_stanice - treba sa tam trocha pohrabať, sú tam základné posádky ISS do Exp. 38 v 11/2013 |
|
"62,25 milionů/sedadlo"
vau..
takže oprava "kupeckých počtov"
62.25 * 7 = 435.75 doláčov na sojuzy ku 450 za štart raketoplánu
to je "úspora" je 14 a štvrť milióna dolárov 
teda..
ehm.. koľko stojí taká efemérna vec ako prestíž?
zlikvidované pracovné miesta radšej nerátajme.. ani tie ďalšie na ne naviazané.. ani tri desaťročia skúseností.. ani "blbú náladu".. ani...
|
|
citace:
to je "úspora" je 14 a štvrť milióna dolárov
Jenže podle mého názoru nebyla hlavním důvodem ukončení letů raketoplánů jejich relativně vysoká cena, ale jejich principiální nebezpečnost (příznačné je, že konec raketoplánů byl ohlášen po katastrofě Columbie). Dříve nebo později by havaroval další raketoplán a zabil by několik dalších lidí. Proto se pro nejbližší dobu všichni snaží nejen o snížení ceny, ale hlavně o principiální zvyšení bezpečnosti pro posádku. I proto json návrhy většinou "kapsle" a LAS. I když se "něco podělá", tak posádka má šanci to přežít (na rozdíl od raketopánu). Tuhle "principiální relativní bezpečnost" má i Sojuz. Tak si myslím, že to je hlavní důvod, proč šli Američani z raketoplánu do Sojuzů (dočasně). |
|
na bezpečnosť som zabudol, pri tom sa všetky námietky končia
..........................
isté je len jedno, už zanedlho sa prestane riešiť, jalová otázka, kto môže za ukončenie prevádzky raketoplánu?
http://nasawatch.com/archives/2011/07/being-clear-as.html
Being Clear As To Who Actually Cancelled The Shuttle
a začne sa riešiť otázka
kto môže za pretrvávanie "súčastného stavu"?
ten bude trvať tak asi päť rokov |
|
citace:
... oprava "kupeckých počtov"
62.25 * 7 = 435.75 doláčov na sojuzy ku 450 za štart raketoplánu
to je "úspora" je 14 a štvrť milióna dolárov ...
No zas ono by tých 7 amerických súdruhov nesedelo v ISS súčasne, navyše raketoplán môže byť na orbite max. 30 dní, tak si to trocha poopravme - na ISS by doviezol 5 kozmonautov, 5 by zviezol dole, o 3-6 mesiacov by vyviezol opäť 5 hore a 5 dole, zvyšní dvaja sú piloti, tí na ISS neostávajú. To máme každý let 5 osôb za 450 mega, čo je už 90 mega na použiteľné sedadlo. Pritom furt nemáme záchrannú loď, takže Sojuz by tam musel byť tak či tak. Inflácia by rástla aj keby lietal raketoplán, takže cena by rástla aj u neho. Tých 62,25 mega za Sojuz bolo až som dobre počul myslené na rok 2015 s ohľadom na infláciu, ktorú do zmluvy zakalkulovali. Štartovacia cena bola o dosť nižšia, pretože sa počítalo tuším s 8,5% infláciou ročne. Nakoniec, Milénium, kde toto odznelo sa dá pozrieť v archíve. [Upraveno 22.7.2011 fritz.lochmann] |
|
toto ma pobavilo 
http://spaceflightgap.com/
THE
SPACEFLIGHT
GAP
A Shameful Situation
"hodiny hanbi" odrátavajúce čas, počas ktorého američania platia rusom za dopravu do vesmíru
s tejto situácie obviňujú politické vedenie
a žiadajú verejnú podporu pre SLS a orion.. |
|
Fritz Lochmann "No zas ono by tých 7 amerických súdruhov nesedelo v ISS súčasne"
zabudol som pri "kupeckých počtoch" na "maličkosť"
schopnosť vyniesť zo siedmimi sedačkami 20 ton nákladu
tak dajme tomu, že by "ušetrili" miesto 14 a štvrť milióna,
hmm.. "až" 50 mega
to je 2.5 milióna za tonu.. 2500 dolárov za kilo
proton podľa údajov z roku 2000 4302 dolárov za kilo
http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_heavy_lift_launch_systems
hm.. a čo schopnosť niesť náklad "dolu"? to je nič?
asi by som sa mal na túto "duchársku" aritmetiku vykašľať..
Aleš Holub "Jenže podle mého názoru nebyla hlavním důvodem ukončení letů raketoplánů jejich relativně vysoká cena, ale jejich principiální nebezpečnost "
hmm. skutočne to bolo s nebezpečnosťou raketoplánu, až také principiálne a neriešiteľné?
tak napríklad najjednoduchšia vec, jeden s raketoplánov prestavať na bezposádkový automat, a ďalšie dva upraviť
napríklad znížiť počet "kresiel" na 4, a posadiť ich v prestavanej kabíne na dve spriahnuté vystreľovacie sedačky
alebo zrušiť "kokpit" a vyvinúť vystreľovaciu kapsľu, čo by sa vkladala do nákladového priestoru, v tom prípade by počet sedačiek mohol narásť aj na viac ako sedem
viem že existoval projekt katapultoania celého "kokpitu"
čo sa ale dá najviac ľutovať tak strata možnosti prevádzkovať spolu s raketoplánom alebo samostatne, "shutlle C" jednorazovo použiteľný variant
podľa mňa je odstavenie raketoplánu čistá strata, tak isto ako likvidácia saturnov
[Upraveno 24.7.2011 alamo] |
|
alamo: citace:
... podľa mňa je odstavenie raketoplánu čistá strata, tak isto ako likvidácia saturnov ...
Možno, ale my to tu tak či tak nedoriešime a naše debaty sú ako hlas psa, ktorý do neba nedoletí  Môžeme len špekulovať a špekulovať, poprípade snívať. |
|
alamo, sú tu dva celkom vážne problémy
- raketoplány boli dolietané "dobovo" - proste: to sú zhruba tridsať rokov staré stroje, síce starostlivo udržiavané a kontrolované, ale proste staré, ich drak a materiál, z ktorého sú postavené, má tri desaťročia. Vie čert, čo sa za tie roky presne stalo so štruktúrou materiálu, aké zmeny v nej prebehli a ako je to na tom s mechanickými vlastnosťami.
- pôvodný výrobca - Rockwell - už neexistuje, takže je problém s certifikátmi (povieš - je to len papier - ale je to veľmi dôležitý papier, prinajmenšom pre poisťovne, letecké úrady a ďalších byrokratov, ale aj pre technikov), a možno i s výrobnou dokumentáciou (prípad Saturn je známy, ukážkový - a odstrašujúci)
Od toho sa odvíja séria problémov s prestavbami. V prvom rade, kto prestavbu povolí a kto si ju zoberie na triko.
Riešením by mohla byť novostavba, lenže na tú treba peniaze - a dokumentáciu. Navyše, podľa tvojho návrhu je to značná úprava pôvodného projektu, takže k nej treba i nemálo vývojovej práce a testov. Vznikla by vlastne nová verzia, a to znamená nové povolovacie konanie. IMHO, skôr by bolo možné postaviť nový Buran, ako nový STS. Rusi prosto skladujú "bumažky" oveľa dôslednejšie. Nie celkom od veci by bol aj "kríženec" - Buran mal celkom dosť vychytávok, ktoré na STS buď celkom chýbali, alebo neboli celkom dotiahnuté - napríklad vystrelovacie sedačky, prúdové motory alebo aj tepelnú ochranu.
Verím, že o nejaký čas sa raketoplány opäť vrátia, v zdokonalenej podobe, tak ako sa teraz vracajú už raz zavrhnuté kapsule.
[Upraveno 25.7.2011 Alchymista] |
|
je dosť ironické, že tento článok vyšiel práve dnes
http://www.nasaspaceflight.com/2011/08/reversing-nonsensical-retirement-shuttle-requires-miracle-decastro/
Reversing the nonsensical retirement of Shuttle requires a miracle – DeCastro
ukončenie letov raketoplánu sa tam označuje za vyložene nezmyselné
a jeho zvrátenie by si žiadalo zázrak
"zázrak".. na sibíri to spravilo fakt hlasné BUM!
ktovie koľko ľudí sa teraz drží za hlavu? |
| 24.8.2011 - 19:24 - Jan Baštecký | |
|
citace:
citace:
to je "úspora" je 14 a štvrť milióna dolárov
Jenže podle mého názoru nebyla hlavním důvodem ukončení letů raketoplánů jejich relativně vysoká cena, ale jejich principiální nebezpečnost (příznačné je, že konec raketoplánů byl ohlášen po katastrofě Columbie). Dříve nebo později by havaroval další raketoplán a zabil by několik dalších lidí. Proto se pro nejbližší dobu všichni snaží nejen o snížení ceny, ale hlavně o principiální zvyšení bezpečnosti pro posádku. I proto json návrhy většinou "kapsle" a LAS. I když se "něco podělá", tak posádka má šanci to přežít (na rozdíl od raketopánu). Tuhle "principiální relativní bezpečnost" má i Sojuz. Tak si myslím, že to je hlavní důvod, proč šli Američani z raketoplánu do Sojuzů (dočasně).
Myslím, že pro ukončení raketoplánů jsou dvě výmluvy (bezpečnost a vysoké náklady) plynoucí z naznalosti všech detailů věci.
Ta nebezpečnost raketoplánů nebyla tak horká. Raketoplán měl méně vážných selhání významných systémů, než třeba Sojuz. Bohužel, když selhal, tak to byl vždy velký průšvih.
Nic ale nebránilo, tuto bezpečnost významně vylepšit. Například v důsledku plánovaných modernizací (významně seškrtaných z finančních důvodů) se předpokládalo snížení rizika selhání zhruba na polovinu. Existovalo jistě i mnoho dalších cest (například kabina posádky měla samostatnou a hermetizovanou konstrukci, takže bylo teoreticky možné ji vybavit nějakými abort motory a padáky (například výbuch Chalengeru přežila kabina i s posádkou a smrtící byl až náraz na mořskou hladinu). Mimochodem u výškových nadzvukových špionážních letadel se v nouzi vystřelovují piloti i s kabinou.
Podle mne je příznačný harmonogram zastavení letů raketoplánů.
- Pokud by byly primární lety do vesmíru, tak nejprve vyvinu nástupce a po jeho zaběhnutí odstavím raketoplány. Bohuže po přechodové období jsou náklady vyšší.
- Evidentně zde byly jiné priority (náklady, zaměstnanost, atd.). Proto základním atributem je limitování průběžných nákladů a z toho plynoucí proluka v dostupnosti LEO. Nicméně vlivem časových a inflačních trendů ceny stejně významně porostou (i v důsledku toho, že MPCV bude zase "jedinná originální loď NASA").
Nedělal bych si iluze, že Musk bude nějak výrazně lacinější. On bude prodávat za nejvyšší možnou cenu (jednak je podnikatel a jinak ho budou akcionáři žalovat, že špatně spravuje a zhodnocuje svěřený majetek).
Určitě bude dražší než Sojuz (je přece americký, větší, lepší a taky už do něj bylo investováno). Pravděpodobně o trochu podleze cenou cenu NASAckeho MPCV, ale výsledné náklady budou stejné, ne-li vyšší (protože bude používat za pár šupů spoustu služeb vybudovaných pro NASA (přenosy a retranslace dat, kosmodrom, vyrobu kapalného kyslíku, služby kosmodromu, ...)).
... no tak jsem si posteskl. Stejně si to za tou louží udělají podle sebe a svých politiků. ;-)
|
|
"Stejně si to za tou louží udělají podle sebe a svých politiků. ;-) "
he.. už je to tu
http://www.spacepolitics.com/2011/08/24/rohrabacher-calls-for-emergency-funding-for-ccdev-in-light-of-progress-failure/
kongresman Dana Rohrabacher vyzval Boldena, aby v tejto situácii radikálne prehodnotil priority nasa, a sústredil sa na čo najrýchlejšie získanie vlastných dopravných prostriedkov do vesmíru, najlepšie podporou súkromného sektora, napríklad presmerovaním prostriedkov z SLS |
|
Myslel sem, že Dana je ženské jméno, a on je to chlap.
Podpora CCDev je dobrý plán, na druhou stranu nemůžou najednou poslat hromadu peněz navíc - jen by se neefektivně utratily, lepší nápad je v následujících měsících rozpočet zvyšovat a efektivně zapojovat pracovníky a techniku NASA. |
| 25.8.2011 - 10:29 - Luděk | |
|
citace:
Myslel sem, že Dana je ženské jméno, a on je to chlap.
Podpora CCDev je dobrý plán, na druhou stranu nemůžou najednou poslat hromadu peněz navíc - jen by se neefektivně utratily, lepší nápad je v následujících měsících rozpočet zvyšovat a efektivně zapojovat pracovníky a techniku NASA.
Omlouvám se za OT, ale v minulosti si zase někteří mysleli, že Alice Cooper je zpěvačka. |
|
http://www.kosmonaut.cz/
"Na blogu 25. ledna 2011 jsem informoval o tom, že osmnáctý oddíl amerických astronautů z roku 2000 nese neoficiální označení Bugz."
"hrdobci"
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrdobec
Kroupův kolega Hora: „Hrdobec? Hrdobec to je takovej brouk. To je takovej chrobák, kterej si před sebou válí tu… kuličku… z toho… z trusu.“
Kroupa: „Jo, ty myslíš hovnivála?“
Kroupův kolega Hora: „No, hovnivála, jenomže v přírodopise se nazývá hrdobec.“
keď sa "písně kozmické" trochu domotajú, tak je možné všetko |
|
berou to vesele ..... co taky jiného jim zbývá....?
.....neříkáme hrdobec, ale hrdobce"
Jak zaznělo ve filmu Marečku podejte mi pero.
Neznamená to ovšem označení pro hovnivála, jak Kroupa ve filmu poznamenal, ale značí hrdého člověka. Hrdopýška.
|
|
Na wikině to píší taky: výběr 2000 jsou Bugs/Bugz - brouci,
výběr 2004 Pávi (Peacocks), 1998 Tučňáci (Penguins), poslední výběr 2009 měli původně být Chimps - šimpanzi, ale změnili to na Chumps - něco jako pitomci nebo trdla - protože nemají, čím letět? |
|
citace:
Na wikině to píší taky: výběr 2000 jsou Bugs/Bugz - brouci,
výběr 2004 Pávi (Peacocks), 1998 Tučňáci (Penguins), poslední výběr 2009 měli původně být Chimps - šimpanzi, ale změnili to na Chumps - něco jako pitomci nebo trdla - protože nemají, čím letět?
U amerických oddílů je tradice (nevím, kdy a jak přesně vznikla - ale rozhodně není od počátku), že ono "neformální" jméno vybírá pro nováčky vždy předchozí oddíl. Jméno je přitom minimálně dvojsmyslné - na první pohled slušné, na druhý ironické.
Nováčci se samozřejmě všemožným lobbováním snaží, aby jméno bylo co nejmilosrdnější - výběr 2009 chtěl mít jméno Chimps (mj. proto, že o rok dříve běžel v kinech animovaný film Space Chimps, u nás prezentovaný jako Vesmírní opičáci).
Předchozí výběr tento lobbystický pokus záměrně zkomolil na Chumps (zní podobně jako Chimps, ale význam má o chlup jiný). |
|
citace:
... Předchozí výběr tento lobbystický pokus záměrně zkomolil na Chumps (zní podobně jako Chimps, ale význam má o chlup jiný).
Voľný preklad: Hlupáci, trkvasi, polená vyberte si z toho, čo sa najviac hodí |
| 26.8.2011 - 12:24 - Pavel Toufar | |
|
.....neříkáme hrdobec, ale hrdobce"
a k tomu ještě odkaz:
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=hrdobce
|
|
tak keď už na tom toľko záleží..
množné číslo je správne "hrdobci" alebo "hrdobcové" (alebo inak)?  |
|
| Je to sice OT, ale když už se tady ta debata rozjela - jelikož se slovo hrdobce skloňuje podle vzoru soudce, pak je správný tvar "hrdobci", což se vyskytuje i v Nerudově básni "jen trochu blíže, hrdobci," (jako soudci) ;-) [Upraveno 26.8.2011 Dugi] |
|
síce už úplne OT, ale nedá mi..
bol aj Sizyfos "hrdobec"?
síce ho bohovia odsúdili na to, aby tlačil naveky "kuličku" do kopca
ale v tej gréckej báji, nie je ani zmienka o tom, že by ho niekto poháňal, strážil, alebo potrestal, keby Sizyfos s tou nezmyselnou robotou tresol
ipso facto.. Sizyfos to musel robiť z vlastnej vôle..
ale zaujímalo by ma, či pri každom novom pokuse dával "kuličke" nové meno?
napríklad ako "ares V"a pri ďalšom "SLS"? |
|
eeeek.. (zvuk číreho zdesenia..)
http://www.kosmonaut.cz/
Exastronaut a první člověk na Měsíci Neil Armstrong (Gemini-8/1966, Apollo-11/1969) se chystá vystoupit v Kongresu USA s výzvou k urychlenému návratu lidí na Měsíc, který by se měl stát "odrazovým můstkem" (ve smyslu získání zkušeností) před cestou na Mars. Armstrong již dříve kritizoval prezidenta Baraka Obamu za jeho chaotická a bezkoncepční rozhodnutí, která se týkají budoucnosti americké kosmonautiky.
jediný spôsob, ako skĺbiť mesiac a mars dohromady, je diaľkoví prieskum spojený s občasným výpadom
ak nenavrhne toto, tak navrhne ďalší mäsomlynček na peniaze
...
a v prvej fáze "prieskum mesiaca" tam nesmie byť použitý supernosič.. [Upraveno 26.8.2011 alamo] |
|
http://www.kosmonaut.cz/ Pátek 16. září 2011
"NASA má dnes nedostatek astronautů - alespoň to konstatuje zpráva, která byla zvřejněna minulý týden a kterou připravila americká Národní výzkumná rada (National Research Council). Podle zprávy je současná velikost oddílu (zpráva pracuje s počtem 61 osob plus devět kandidátů ve výcviku) nedostatečná. Čistě teoreticky to k pokrytí letů na ISS (aktuálně jen čtyři místa ročně) stačí, fakticky jde ale o nedostatečný počet. Je tu několik limitujících faktorů: např. optimální doba mezi dlouhodobými lety je kvůli radiaci nejméně pět roků), ne všichni aktivní astronauti "pasují" do lodí Sojuz (které mají zcela jiné předpisy pro velikost postavy, než dolétavší raketoplány), mnoho astronautů je z různých důvodů vyřazeno z přípravy po nominaci do posádek dlouhodobých expedic (zpráva uvádí, že dosud se tak stalo třinácti americkým astronautům), je zapotřebí počítat s tím, že na jedno místo musí být více kandidátů (přitom se nedá počítat s tím, že se může měnit "kus za kus", neb každá mise vyžaduje určité znalosti a zkušenosti) apod. Zpráva vysloveně uvádí případ Michaela Hopkinse, který byl zařazený do stálé posádky na ISS ještě v době svého základního výcviku (viz blog 4. února 2011). Nikdo jiný splňující podmínky na tuto pozici prostě v danou chvíli nebyl volný... "
ďalšia "drobnosť" s ktorou nikto nepočítal |
| 17.9.2011 - 11:32 - Radek Valkovič | |
|
| Podle wikiny jsou všichni velitelé a piloti raketoplánů přijímáni podle stejných výšek a váh, jako posádky Sojuzů TMA, jenom letoví specialisté mají volnější limit. Tím pádem polovina oddílu by měla být Sojuzu-schopná. Když vezmu 5 osob nahoře, 5 v záloze a 5 v přípravě, dává to 15 osob na rok - takže 60 opravdu nestačí na 5 let, ale na 4. Možná už by to chtělo nový modul - ložnici na ISS s opravdu tlustými stěnami, aby nebylo nutné čekat 5 let mezi starty. |
|
| Je tam chybka - díky tomu, že reálně letí jen 5 lidí ročně, zálohy se přesouvají do aktivních posádek na další rok - stačí tým 30 lidí - takže astronautů mají dost - jenom musí nahradit letové specialisty Sojuzu-nevhodné novými Sojuzu-vhodnými. |
|
Tak už i v Rusku pochybují o oficiálních jakože závěrech se zásahem smetím.
https://kosmonautix.cz/2023/03/dalsi-sojuz-v-ohrozeni/
Za takovýchto podmínek bych být NASA přerušil vypuštění američanů Sojuzy (a Rusů Dragony), protože ztráta i té minimální důvěry. Do předložení důkladné analýzy s příčinami a nápravnými opatřeními a s dozorem kontrolorem NASA - což nejspíš v současném Rusku neprojde. |
|
