Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: SpaceX Red Dragon
01.8.2011 - 09:10 - 
NASA Ames a SpaceX pracují na konceptu mise Red Dragon - bezpilotní vědecký lander Marsu na základě lodi Dragon, nosič Falcon Heavy.
Uvažované vědecké vybavení by obsahovalo mj. vrtačku pro odběr vzorků z hloubky 1 m.
Uvažovaná místa přistání by byla podobná jako u Phoenixe, nebo Vikingu 2.
Start by připadal do úvahy v roce 2018.

http://www.space.com/12489-nasa-mars-life-private-spaceship-red-dragon.html

 
01.8.2011 - 09:40 - 
...za cenu 400 mil., naklad zlozeny na Marse by pritom bol rekordny (udajne). Ach jaj, Elon, kde si bol doteraz? 
01.8.2011 - 10:06 - 
quote:
...za cenu 400 mil., naklad zlozeny na Marse by pritom bol rekordny (udajne). Ach jaj, Elon, kde si bol doteraz?

Myslim, ze Boeing a LM tvoje nadsenie nezdielaju...
 
01.8.2011 - 10:06 - 
Asi vsetci poznate:
Mlady lekar bezi za svojim otcom a chvali sa:
" Otec, ja som toho pacienta, co si liecil dvadsat rokov, vyliecil za 5 dni!!"
...

Musk je rovnako blby podnikatel ako ten mlady doktor.
Tam kde B + LM stacilo za 400mil. ppt, tam musi Musk realne doletiet...

Nuz, ked sa chce niekto zivit poctivou pracou, tak mu treba.
[Editoval 01.8.2011 martinjediny]
 
01.8.2011 - 10:38 - 
je to pekne, len trochu krotte optimizmus, pls...

- je to koncept, ktory nasa studovala uz pred spacex, ako som niekde cital
- znovu - je to len koncept
- FH este stale neexistuje

samozrejme, snad sa nejaka expedicia niekam podari... uvidime

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
02.8.2011 - 00:36 - 
http://www.foxnews.com/scitech/2011/08/01/spacex-founder-on-how-to-get-to-mars/
According to a story at Space.com, NASA has been tentatively discussing work with the company and its Dragon capsule on an exploratory mission to Mars, a so-called "Red Dragon" mission.

In that mission, NASA's science hardware would fly to the Red Planet aboard SpaceX's Dragon capsule.
 
02.8.2011 - 00:55 - 
SpaceX Dragon As Mars Science Lander? - Slashdot
http://science.slashdot.org/story/11/07/15/1439236/SpaceX-Dragon-As-Mars-Science-Lander
 
02.8.2011 - 09:02 - 
na druhu stranu, bol by to dalsi genialny strategicky krok - SpaceX si overi pouzitelnost Dragonu na Marse, ak by islo o seriu misii, tak ziska aj nejaky track record, a NASA to zaplati. NASA naopak ziska rutinny pristup na Mars za "akciovu" cenu, a martanske experimenty by chystala podobne ako experimenty na ISS - len sa prislusny experiment zasunie do prislusneho "regalu" a hotovo

Len som si neni celkom isty, ci moze Dragon len tak pristavat na marse. Predsalen, brzdenie o martansku atmosferu je nieco uplne ine nez brzdenie o pozemsku atmosferu. Pouziju padaky a v zavere motory?
 
02.8.2011 - 10:23 - 
Kdyz by mel Dragon sirsi dvere, tak by mohla vyjet "kolejnice-jerab" a vytahnout na povrch 2 rovery.
Jeden jako mobilni vrtaci stanice (neco jako roparska tezebni stanice na mori, jen by to melo kolecka) a druhy spolupracujici (oba rovery by mohli mit robonauta...vse slozene, po vylozeni se to rozlozi) rover by mohl z "vytezeneho slaneho ledu" tuto vodu prefiltrovat a vyrobit pro "ukazku" jak pitnou vodu, tak kyslik+vodik jako palivo.
Teoreticky by modifikovanej RedDragon mohl byt na LH+LOX a timhle presentacnim zpusobem by se mohl dostat (i se vzorkama povrchu diky vyjizdecimu jerabu z bocniho pruvlaku) zpet na Zem.

Je to jen teorie, ale mozna teorie.

Predpokladam, ze RedDragon by zustal na povrchu. A ze bude slouzit jako dlouhodoba stacionarni stanice. Z meho pohledu by mohli timhle vyzkouset BTSku pro komunikaci s povrchovym roverem co by jezdil nedaleko. Na vrsky Dragonu by mohl byt vytahovaci 3m stozar a na nem vsesmerova antena pro spojeni s roverem bud na dohled nebo pomoci KV experimentu odrazem od ionosfery Marsu i za horizontem. Ale je jasne, ze by ten rover mel i UHF spojeni s orbitalni retlanslackou.

Kdyz nad tim tak premyslim, tak do kabiny Dragonu by se toho veslo docela dost jak rozmerove, tak vahove.
Mimo jednoho - dvou roveru (muze byt i jeden vetsi, co bude mit vse pro "dolovani" a zpracovani v sobe) se tam vejde i stacionarni povrchova stanice na "lyzinach" co by ten rover odtahl trochu dal.
Stanice by mohla mit RTG+FV+AKU a skladaci 100cm parabolu na E/H rotatoru pro trvale spojeni se Zemi. Takze by stanice byla kabelem propojena s RedDragonem (napajeni Dragonu + data do BTSky na vrsku Dragonu).

 
02.8.2011 - 11:27 - 
bud sa tam da zeriav, alebo vysuvacia rampa. Kedze RedDragon by nemusel byt pretlakovany, asi nebude problem zvacsit dvierka kabiny tak, aby cez ne bezproblemov rovery presli.

Prerobit samotny Dragon na hydrolox mi pride dost extrem, navyse na rozmerne vodikove nadrze tam nie je miesto. Ale vo vnutri Dragona by mohla byt mininavratova dvojstupnova raketa na vodik. Startovala by cez horny otvor (poklop), a Dragon by tak posluzil ako startovacia rampa
 
02.8.2011 - 11:46 - 
Lox/LH2 motory se na dlouhodobé mise moc nehodí. Vodík má moc malé atomy.

FH pro průzkum Marsu mnoho neudělá. Aktuální ceny nosičů (byť jsou drahé) jsou v porovnání s nákladem na takto dlouhodobé mise jen zlomkem ceny. Například MSL vyjde zhruba na 2,3 miliardy USD, raketa Atlas 541 něco pod 200 mil. USD, tedy necelých 10%. Takže to, že bude mít NASA levnější dopravu k Marsu neznamená, že znásobí počet misí k němu.
 
02.8.2011 - 12:08 - 
no v tom je prave ten vtip-SpaceX ponuka tuto misiu za cca.400mil. vratane nosica (pokial viem). Tym sa cela rovnica meni.

Ono tie astronomicke naklady NASA na martanske misie zahrnaju naklady na vyvoj a testovanie pristavacej aparatury. Naklady na samotny rover tvoria len cast, a z toho naklady na vedecke experimenty su opat len cast.
Ak by bol Dragon skutocne schopny pristat na marse, NASA sa moze oprostit od vsetkych ostatnych nakladov a hradit len tie vedecke experimenty. Tie sa mozu napakovat do dragonu ako naklad. Staci vymysliet vhodny mechanizmus, ako ich potom vypakovat von Ak by NASA chcela rovery, opat moze pouzit trebars osvedcene MERy ako urcitu standardnu platformu, a len ich ovesat pristrojmi podla potreby.
Podla mojho nazoru verejno-sukromne partnerstvo skutocne ponuka moznosti ako vyrazne usetrit. Ovsem to vsetko za predpokladu, ze RedDragon je technicky realizovatelny v rezii SpaceX
 
02.8.2011 - 12:35 - 
U konceptu Red Dragon jsou minimálně ještě dva ne zrovna bezvýznamné otazníky:

1) jak celou loď před letem sterilizovat? Všechny martovské povrchové sondy jsou stavěny pod přísnými pravidly pro biologickou kontaminaci - nechceme na Mars zavléct pozemské bakterie, když máme studovat dávnou/současnou obyvatelnost planety.

2) pokud by Red Dragon sloužil jako přistávací platforma pro statickou sadu přístrojů, tj. bez roveru, do jaké míry by spaliny přistávacích motorů ovlivnili kontaminaci místa přistání/průzkumu?
 
02.8.2011 - 12:41 - 
Někteří uživatelé tohoto fóra si dlouhodobý průzkum mimo planetu Zemi představují jak Sověti v 60tých a 70tých letech. Udělám to laciné, ale masivní a ono to nějak vydrží. Jenže ono to nevydrželo. K Venuši ještě jo, ale 2 roky v kosmu už byly pro tento přístup většinou hranice.

Samozřejmě na celé MSL je i přistávací systém zlomková část ceny (jedná se o stále stejný princip, který jim už několikrát vyšel). To nejdražší je opravdu Curiosity. Původně to mělo stát 700 mil. USD. Cena přistání roveru na Marsu se moc nezměnila, ovšem aparatury, pohon, zdroj energie, samotný rover vystřelily cenu na více jak trojnásobek. například jen testy roveru v tomto roce stály přes 80 mil. USD.

Musk jen navrhuje, že za aktuální cenu vzletu, letu a přistání dopraví na Mars zhruba 2x tolik hmotnosti (ovšem pokud by Red Dragon byla jen předělaný Dragon, bylo by to výrazně méně - mnoho zbytečností navíc). Ovšem nikdo NASA nenabídne rover za polovinu ceny.

Mohlo by to mít dopad na zlevnění vývoje v tom, že nebude třeba ty roboty vybavovat tzv. cutting-edge technologiemi, protože by aktuální Rover mohl být robustnější a tedy např. s větším zdrojem energie (byl velký problém vejít se do výkonu 100We). Ovšem stále bude platit, že Marsovský průzkumník velikosti Curiosity stojí prostě v miliardách USD a to je pro NASA už hodně.
 
02.8.2011 - 12:51 - 
ale nic predsa nebrani NASA poslat nieco jednoduchsie a vyuzit pristavaciu platformu, ktora je lacno k dispozicii. Nemusite hned vytahovat Curiosity na dokaz toho, ze to aj tak bude drahe. Nie kazda martanska sonda musi byt najkomplexnejsi rover v historii pohanany nuklearnym zdrojom.

To je ako keby ste pripevnili na ISS nejaky revolucny experiment napakovany exotickymi technologiami, a potom argumentovali ze ISS ako univerzalna platforma je vlastne nanic, pretoze ten experiment stal tolko ako ta stanica...
 
02.8.2011 - 13:13 - 
quote:
ale nic predsa nebrani NASA poslat nieco jednoduchsie a vyuzit pristavaciu platformu, ktora je lacno k dispozicii. Nemusite hned vytahovat Curiosity na dokaz toho, ze to aj tak bude drahe. Nie kazda martanska sonda musi byt najkomplexnejsi rover v historii pohanany nuklearnym zdrojom.

To je ako keby ste pripevnili na ISS nejaky revolucny experiment napakovany exotickymi technologiami, a potom argumentovali ze ISS ako univerzalna platforma je vlastne nanic, pretoze ten experiment stal tolko ako ta stanica...


Dálkový výzkum Marsu by měl mít smysl. Nemá cenu posílat na Mars horší nebo stejnou laboratoř, než jsme tam už měli, jen proto že to je levné. Nové poznatky totiž nepřinese. I Rusové, kteří se na pole astronomie a meziplanetární kosmonautiky vrátili, nekopírují americké mise jen aby mohli říci, dokážeme to taky. Každá taková mise by měla mít unikátní zadání a nebo podstatně rozšířit zadání mise minulé (MER a MSL).

RD+FH by měl podle mne smysl např. jako zásobovací loď nebo pro ověření části lidské mise. Tedy co udělá se vzletovou částí například půlroční pobyt na povrchu Marsu. Nebo lze uvažovat i živé organizmy na palubě (ve sterilizační komoře, v případě ohrožení Marsu kontaminací by byl obsah sterilizován).
 
02.8.2011 - 13:26 - 
Ak sa pouzije Dragon vo viacmenej standardnej konfigurácii, tak to samo osebe poskytne vela poznatkov o posobeni martanskeho prostredia na kabinu.
Samozrejme ze nema zmysel opakovat stare experimenty, ale - ma zmysel posielat tie iste experimenty na rozne miesta na planete. Iba tak ziskate urcity sirsi pohlad. A na to je idealny standardizovany lander.
Okrem toho to ma zmysel ekonomicky. V ramci verejno-sukromneho partnerstva moze SpaceX otestovat, ako si ich hracka poradi s marsom, a NASA ziska moznost poslat aparaturu na mars "za babku" (urcite by sa uz naslo nieco, co by tam radi poslali). Je to vyhodne pre oboch.
 
02.8.2011 - 13:47 - 
quote:
Cernakus:
Dálkový výzkum Marsu by měl mít smysl. Nemá cenu posílat na Mars horší nebo stejnou laboratoř, než jsme tam už měli, jen proto že to je levné. Nové poznatky totiž nepřinese.
To nemáte pravdu.
V úvodním příspěvku tohoto vlákna je informace o uvažované vrtací soupravě do 1 m hloubky a místě přistání v polárních oblastech, jako Phoenix.
A to je jen jeden z možných jednoduchých nástrojů/přístrojů, kterými může být Red Dragon vybaven.
I levná a relativně jednoduchá sonda může stále přinést nové a třeba i převratné informace, které zatím nemáme. Například potvrzení podpovrchové tekuté vody v malé hloubce a/nebo jednoduché formy živých organismů tamtéž. Na to nepotřebujete komplexní rover za miliardy, stačí lander za 400 mil USD.
 
02.8.2011 - 13:53 - 
podotykam, ze napr. prve naznaky vody na mesacnych poloch priniesla jednoducha sonda americkej armady, ktora bola skor technologicky experiment a jej naklady boli relativne smiesne.

Vyssie naklady neznamenaju vyssi uzitok, cesty vedy su nevyspytatelne
 
02.8.2011 - 15:36 - 
quote:
no v tom je prave ten vtip-SpaceX ponuka tuto misiu za cca.400mil. vratane nosica (pokial viem). Tym sa cela rovnica meni.

Ono tie astronomicke naklady NASA na martanske misie zahrnaju naklady na vyvoj a testovanie pristavacej aparatury. Naklady na samotny rover tvoria len cast, a z toho naklady na vedecke experimenty su opat len cast.
Ak by bol Dragon skutocne schopny pristat na marse, NASA sa moze oprostit od vsetkych ostatnych nakladov a hradit len tie vedecke experimenty. Tie sa mozu napakovat do dragonu ako naklad. Staci vymysliet vhodny mechanizmus, ako ich potom vypakovat von Ak by NASA chcela rovery, opat moze pouzit trebars osvedcene MERy ako urcitu standardnu platformu, a len ich ovesat pristrojmi podla potreby.
Podla mojho nazoru verejno-sukromne partnerstvo skutocne ponuka moznosti ako vyrazne usetrit. Ovsem to vsetko za predpokladu, ze RedDragon je technicky realizovatelny v rezii SpaceX


Tim myslite jako to, ze by se neco jako MER/MSL vyrabel na "bezicim pase" a pomoci RedDragonFH by se nekolik roveru dostalo na planety/mesice/asteroidy najednou?
Ze by se optimalni navrh vedeckeho roveru vyrabel ne pro kazdou misi zvlast, ale kazdej "temer" stejnej a "hromadne".
Ci ze by se treba mechanicko-pojezdova cast vyrabela hromadne a vedeckej naklad-pristroje by se vyrobili vzdy pro konkretni misi ci ze by se vyrabeli sady vedeckych pristroju seriove a ze by se na zada kazdeho roveru namontovali unifikovane krabice s vedeckejma pristrojema?
 
02.8.2011 - 15:37 - 
quote:
Lox/LH2 motory se na dlouhodobé mise moc nehodí. Vodík má moc malé atomy.

FH pro průzkum Marsu mnoho neudělá. Aktuální ceny nosičů (byť jsou drahé) jsou v porovnání s nákladem na takto dlouhodobé mise jen zlomkem ceny. Například MSL vyjde zhruba na 2,3 miliardy USD, raketa Atlas 541 něco pod 200 mil. USD, tedy necelých 10%. Takže to, že bude mít NASA levnější dopravu k Marsu neznamená, že znásobí počet misí k němu.


Tak jinak, da se z Marsovskeho regolitu vydolovat metan?
 
02.8.2011 - 15:45 - 
quote:

Tak jinak, da se z Marsovskeho regolitu vydolovat metan?



IMHO ne. Ale lze ho vyrobit: http://ares.jsc.nasa.gov/HumanExplore/Exploration/EXLibrary/docs/BeyondLEO/leo394/misr.htm
Jen se nebude dovážet vodík, ale vyrobí se z tamější vody.
 
02.8.2011 - 15:55 - 
Metan se na Marsu vyrobit dá.

Základem je ovšem radioizotopový zdroj energie, bo vlastní výroba je energeticky náročná.

Druhou podmínkou je dostatečná koncetrace vody v regolitu. Pokud tato podmínka není splněna, je nutné dopravit čistý vodík.

Pokud jsou podmínky splněny, katalytickou redukcí CO2 za přítomnosti vodíku vzniká metan a voda. V případě "těžby vody" z regolitu je primární elektrolýzou vody odpadem kyslík, což jak je zřejmé, není až tak špatný odpad....
 
02.8.2011 - 16:11 - 
quote:


Ono tie astronomicke naklady NASA na martanske misie zahrnaju naklady na vyvoj a testovanie pristavacej aparatury. Naklady na samotny rover
Tim myslite jako to, ze by se neco jako MER/MSL vyrabel na "bezicim pase" a pomoci RedDragonFH by se nekolik roveru dostalo na planety/mesice/asteroidy najednou?
Ze by se optimalni navrh vedeckeho roveru vyrabel ne pro kazdou misi zvlast, ale kazdej "temer" stejnej a "hromadne".
Ci ze by se treba mechanicko-pojezdova cast vyrabela hromadne a vedeckej naklad-pristroje by se vyrobili vzdy pro konkretni misi ci ze by se vyrabeli sady vedeckych pristroju seriove a ze by se na zada kazdeho roveru namontovali unifikovane krabice s vedeckejma pristrojema?



mal som na mysli unifikovane sasi, na ktore by sa potom navesali vedecke pristroje podla potreby. A cele sa to dopravi unifikovanym dragonom na miesto urcenia
Mozno este zdroj energie by mohol byt variabilny, podla toho kam sa leti.
 
02.8.2011 - 20:23 - 
quote:
To nemáte pravdu.
V úvodním příspěvku tohoto vlákna je informace o uvažované vrtací soupravě do 1 m hloubky a místě přistání v polárních oblastech, jako Phoenix.
A to je jen jeden z možných jednoduchých nástrojů/přístrojů, kterými může být Red Dragon vybaven.
I levná a relativně jednoduchá sonda může stále přinést nové a třeba i převratné informace, které zatím nemáme. Například potvrzení podpovrchové tekuté vody v malé hloubce a/nebo jednoduché formy živých organismů tamtéž. Na to nepotřebujete komplexní rover za miliardy, stačí lander za 400 mil USD.


Na statické vrty do hloubky pár metrů jsou nejvhodnější penetrátory o malé hmotnosti s jednoduchými detektory potřebných látek (mnohem větší rozptyl). Tak velký lander dává smysl jen s velkou a pohyblivou zátěží (moc toho v dosahu ramene nenahrabe).

I když se v nízké gravitaci Marsu může i samotný lander pohybovat. Stačí když bude mít dostatečnou rezervu paliva a může dělat i kilometrové "skoky".

osobně vidím RD spíše jako takový propagační návrh, bez reálného užitku (Musk by rád, kdyby tam byla jeho loď jako první a je mu srdečně jedno, jestli NASA vymyslí, jak to využít, či ne, hlavně když to zaplatí).
 
02.8.2011 - 20:34 - 
quote:


mal som na mysli unifikovane sasi, na ktore by sa potom navesali vedecke pristroje podla potreby. A cele sa to dopravi unifikovanym dragonom na miesto urcenia
Mozno este zdroj energie by mohol byt variabilny, podla toho kam sa leti.


To právě u hraniční (cutting-edge) technologie dost dobře nejde a zejména ne levně. Mnohem více by např. Musk v tomto dlouhodobém průzkumu pomohl, kdyby se mu podařilo vyrobit malý univerzální jaderný reaktor s účinností alespoň 20% a měrným výkonem v řádu stovek We/kg. Pak by se opravdu mohly dělat unifikovaná šasi robustnějšího typu. Ale pokud 900 kg Curiosity má zdroj o hmotnosti několika desítek kg a výkonu cca 125 We, pak je jasné, že nejen jednotlivé "laboratoře", ale i celá šasi musí být maximálně přizpůsobena zadání (a to včetně landeru, tedy Red Dragonu).

Ovšem takové technologie už jsou vyhrazeny jen pro obří výzkumné ústavy (univerzity, vědecké korporace). Zde nemá malý soukromník praktickou šanci.
 
02.8.2011 - 21:15 - 
quote:
quote:


mal som na mysli unifikovane sasi, na ktore by sa potom navesali vedecke pristroje podla potreby. A cele sa to dopravi unifikovanym dragonom na miesto urcenia
Mozno este zdroj energie by mohol byt variabilny, podla toho kam sa leti.


To právě u hraniční (cutting-edge) technologie dost dobře nejde a zejména ne levně. Mnohem více by např. Musk v tomto dlouhodobém průzkumu pomohl, kdyby se mu podařilo vyrobit malý univerzální jaderný reaktor s účinností alespoň 20% a měrným výkonem v řádu stovek We/kg. Pak by se opravdu mohly dělat unifikovaná šasi robustnějšího typu. Ale pokud 900 kg Curiosity má zdroj o hmotnosti několika desítek kg a výkonu cca 125 We, pak je jasné, že nejen jednotlivé "laboratoře", ale i celá šasi musí být maximálně přizpůsobena zadání (a to včetně landeru, tedy Red Dragonu).

Ovšem takové technologie už jsou vyhrazeny jen pro obří výzkumné ústavy (univerzity, vědecké korporace). Zde nemá malý soukromník praktickou šanci.


no u druzic to evidentne ide, pretoze komercne druzice sa uz dlhu dobu stavaju na zaklade urcitych univerzalnych sasi. Konieckoncov napr. venus expres je postaveny na zaklade mars expresu. Alebo phoenix na zaklade mars polar landeru. Takze, cudujsa svete, aj v kozmonautike sa da rozmyslat racionalne a nevymyslat zakazdym odznova koleso.

quote:

osobně vidím RD spíše jako takový propagační návrh, bez reálného užitku (Musk by rád, kdyby tam byla jeho loď jako první a je mu srdečně jedno, jestli NASA vymyslí, jak to využít, či ne, hlavně když to zaplatí).



osobne to moze byt Muskovi uplne jedno. Ma zarobene, namiesto 12 hodinovych pracovnych dni by mohol vylyhovat na hawaji, popijat mojito a projektovat lepsie ukulele. Namiesto toho investuje svoje vlastne peniaze do neisteho podniku (uz to samo osebe je v kozmonautike revolucia), pracuje na plne obratky a ponuka NASA moznosti, o ktorych pred par rokmi ani nesnivala (napr. tazky martansky lander za akciove ceny). NASA je evidentne rada, ze ho ma (neviem ci ste postrehol, ale v NASA sa s komercnikmi celkom vazne pocita. SLS je skor taka politicka hra cakajuca na zrusenie.)
 
02.8.2011 - 21:31 - 
quote:
Metan se na Marsu vyrobit dá.

Základem je ovšem radioizotopový zdroj energie, bo vlastní výroba je energeticky náročná.




Jen doplním, že ta energetická náročnost spočívá v přípravě potřebného vodíku z vody. Samotná reakce oxidu uhličitého s vodíkem je naopak silně exotermická, takže lze částečně vylepšit energetickou bilanci rekuperací odpadního tepla z metanizéru. (Recyklace vodíku z odpadní vody je samozřejmě také jen provozní, ve finále je všechen vodík sloučen na metan.)

Mimochodem ona výroba metanu z dovezeného vodíku, nemá racionální jádro. ( http://ares.jsc.nasa.gov/HumanExplore/Exploration/EXLibrary/docs/BeyondLEO/leo394/misr.htm ) Pokud by totiž někdo disponoval technikou, která by mu umožňovala dopravit čistý vodík ze Země, až na Mars, potom by pro něj jeho použití na výrobu metanu, bylo po všech stránkách čistou ztrátou. Z kilogramu vodíku vyrobíte jen čtyři kila metanu plus kyslík.
 
02.8.2011 - 21:50 - 
yamato:

Jediné co jsem postřehl je, že NASA plní politický rozkaz se soukromníky počítat. Někdy v lednu 2013 bude nový prezident a Obama má na znovuzvolení jen malé šance. A kdokoliv jiný to může zase přetočit o 180 stupňů. A tak zatímco státní RKA začne v roce 2013 vyvíjet Marsolet s jaderným reaktorem, NASA bude řešit, jestli vynese 50 tun (FH) nebo bude čekat až na 100 tun (SLS) a jestli na Mars pošle velmi těžký lander s mlhavou užitnou hodnotou za babku a nebo další evoluci ověřeného robota za 6 babek.

Jinak srovnávat komerční družice na orbitě Země, které navíc mají stejné zadání (telekomunikační družice), případně družice pro teleoperační výzkum jiných planet s komplexními marťanskými laboratořemi, je základní nepochopení složitosti reálného světa. Přirovnal bych to k vozidlům. Do rychlosti cca 100 km/h na tvaru příliš nezáleží a šasi může být univerzální, ale v momentě kdy nastoupí účinně odpor vzduchu, začíná se konstrukce šasi a věda na ní vázaná geometrickou řadou komplikovat a silně ji určuje nasazení v rámci zadání: formule 1 se zásadně liší od vozu NASCAR, ten od dragsteru a ten od rekordního vozu a to mají stejné zadání, tedy rychlostní závodní vůz. Od Dakarové Tatry se pak liší už totálně, protože tam je i jiné zadání.

Není omezenost přiznat si, že něco nejde, ale tvrdit, že všechno jde... (a zejména, že to musí těm hloupým vědcům ukázat podnikatel).
 
02.8.2011 - 22:16 - 
quote:
yamato:

Jediné co jsem postřehl je, že NASA plní politický rozkaz se soukromníky počítat. Někdy v lednu 2013 bude nový prezident a Obama má na znovuzvolení jen malé šance. A kdokoliv jiný to může zase přetočit o 180 stupňů. A tak zatímco státní RKA začne v roce 2013 vyvíjet Marsolet s jaderným reaktorem, NASA bude řešit, jestli vynese 50 tun (FH) nebo bude čekat až na 100 tun (SLS) a jestli na Mars pošle velmi těžký lander s mlhavou užitnou hodnotou za babku a nebo další evoluci ověřeného robota za 6 babek.

Jinak srovnávat komerční družice na orbitě Země, které navíc mají stejné zadání (telekomunikační družice), případně družice pro teleoperační výzkum jiných planet s komplexními marťanskými laboratořemi, je základní nepochopení složitosti reálného světa. Přirovnal bych to k vozidlům. Do rychlosti cca 100 km/h na tvaru příliš nezáleží a šasi může být univerzální, ale v momentě kdy nastoupí účinně odpor vzduchu, začíná se konstrukce šasi a věda na ní vázaná geometrickou řadou komplikovat a silně ji určuje nasazení v rámci zadání: formule 1 se zásadně liší od vozu NASCAR, ten od dragsteru a ten od rekordního vozu a to mají stejné zadání, tedy rychlostní závodní vůz. Od Dakarové Tatry se pak liší už totálně, protože tam je i jiné zadání.

Není omezenost přiznat si, že něco nejde, ale tvrdit, že všechno jde... (a zejména, že to musí těm hloupým vědcům ukázat podnikatel).


ono castokrat jde aj to, o com sa vsetci tvaria ze to nejde. Nie je dovod preco na kazdu novu misiu znova vyvijat podvozok, zavesenie, kolesa a nahony rovera, ked tym vasim upgradom je lepsia vedecka aparatura. Presne v tomto zmysle bol postaveny venus expres, ktory bol povodne zaloznou sondou mars expresu, a tato sonda sa velmi uspesne recyklovala pri venusi. Konieckoncov niektore sondy sa uz stavaju na zaklade osvedcenych konstrukcii komunikacnych druzic, takze zbytocne hladate zlozitost tam, kde nie jea vyvraciate realitu. Nehovorim teraz o vedeckej aparature, ale vylozene o zakladnej konstrukcii (o tom hovorim cely cas).

NASA ako taka predovsetkym stratila akcieschopnost. Po mnohych nadejnych projektoch, zrusenych pre prekrocenie rozpoctu, sa spoliehala na Connstelation, lode Orion a nosice Ares. Ako vieme, skoncilo to zase zrusenim. NASA spolu s pridruzenymi organizaciami prerastli do kolosu, ktory vyzaduje enormne zdroje len na zakladne fungovanie. Ares 1 mal len zlomok kapacity raketoplanu, ale jeden start mal stat viacmenej tolko co stoji start raketoplanu. Orion stal mnoho miliard, ale este nelietal. O Arese V a Altaire sa radsej ani nehovorilo. Potom sa to zrusilo, nasledoval SLS, a uz sa odhaduje, ze poleti v r. 2021, ak vobec, a bude stat miliardy za start. Takze viacmenej USA stratili moznost lietat do kozmu, a to nielen technicky, ale aj ekonomicky. Ludia v NASA nie su zase taki hlupi, aby si mysleli, ze toto sa da tahat donekonecna. Takze hlavne PRETO sa spoliehaju na sukromnikov. Zmena v kresle prezidenta cisla nezmeni, za taketo sumy sa vyskum robit neda, to je proste nonsens.
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.339726 vteřiny.