|
na "drzovku".. keďže lety do vesmíru, sú zjavne niečo také extra, že sa ich poliika nesmie dotknúť (to netvrdím ja.. ale "všetci" ostatný)
mal by prví počin nadácie vypadať takto
kúpiť sojuz od rusov, ariane od esa, a vykonať s touto kombináciou oblet mesiaca, na jeden štart, bez akéhokoľvek testovania "prvá ostrá".. bez LAS.. (cieľom nie je vývoj pravidelne používaného dopravného systému, ale čo najväčšia pozornosť médií)
iba jeden jediný muž na palube |
|
| Sojuz nemá software pro oblet Měsíce, ani software a štít pro vstup do atmosféry druhou kosmickou rychlostí - takže vývoj a zkoušky jsou nezbytné. Rusko by si na takovém projektu honilo triko, takže by byl pod ruským dozorem - bez souhlasu se neletí. |
|
ale veď sú aj iné možnosti 
teda potencionálne
FH dragon a LM5 shenzhou
okrem toho, najprv niekto musí povedať "niečo takéto je treba urobiť"
je treba niečo také urobiť?
ak netreba, tak potom, ako inak začať? |
|
je to vlastne veľmi jednoduché
tento rok budem mať štyridsiatku.. mladosť v čudu definitívne..
a strašne rád by som videl ako sa niekto prechádza po marse, alebo aspoň po mesiaci..
a štátne agentúry ma definitívne presvedčili, že spájať s nimi akékoľvek nádeje, v niečo takéto, je totálne od veci
takže podľa mňa, treba to skúsiť nejak inak
možno sú tu aj starší odo mňa, a u tých už dezilúzia, postúpila tak ďaleko, že už neveria v nič, ja som sa zatiaľ, až tak ďaleko nedostal |
|
sranda vec
viac ako 80 ľudí tu sleduje štart "blbej" zásobovacej lode..
a chcete mi nahovoriť, že pilotovaný oblet mesiaca, by fakt nikoho nezaujímal? |
|
citace:
a chcete mi nahovoriť, že pilotovaný oblet mesiaca, by fakt nikoho nezaujímal?
a to ti kdo povedal? |
|
| vediem tu o tom prakticky "monológ".. |
|
aký je váš osobný "časový horizont"?
ako dlho ste ochotný čakať, kým "niekto iný uskutoční"..
napríklad takú jednoduchú vec, ako pilotovaný oblet mesiaca
"jednoduchú" s pohľadu "už to niekto dokázal"
zložité je pri takomto pohľade to, čo ešte nikto nedokázal (napríklad pilotovaný let k marsu)
v určitom momente, treba prestať čakať, a začať si klásť otázky..
..
a stále vediem monológ..
a stále teda musím predpokladať, že niečo také "jednoduché", teda nikoho iného okrem mňa nezaujíma, lebo tu ani nikto iný nenapísal, že by niečo také jednoduché chcel vidieť
monológ..
ak sa jednoduché udalosti nestanú "bežnými", v tom zmysle, že sa dejú keď to chcete vy, čakať na to že "sa stanú" (niekto iný ich vykoná), je rovné čakaniu na zázrak
bohužiaľ, vôľa jedného človeka, na to, aby sa udiala "blbosť" menom lunar flibi, nestačí
furt o tom vediem monológ..
pritom, ak niečo chcete, a nestojí vám za to, ani len povedať že to chcete, nikto iný to za vás nespraví, ani nepovie
asi namňa ide kríza stredného veku, spojená so záchvatmi samomluvy |
|
Alamo, myslím že Tě chápu. Kladu si podobné otázky jako Ty. Asi ale nemám ten správný "průkopnický duch", takže na věci, které mi nepřipadají důležité, jsem ochoten čekat "nekonečně dlouho" (ve smyslu "dokážu se smířit s tím, když se nedočkám jejich realizace").
Pilotované lety pro mne nejsou důležité, takže je mi vlastně jedno, jak rychle postupují (nebo nepostupují). Spíš jsem překvapen, že do nich některé státy pořád ještě investují tolik peněz.
Pilotovaná (orbitální) kosmonautika je pořád drahá. A jednotkové ceny v podstatě ani moc neklesají. Podle mne žádná soukromá nadace v současnosti (v roce 2014) nedokáže dát dohromady dostatečné množství peněz pro "nevýdělečné" pilotované lety.
Jak už jsme tu mnohokrát konstatovali, tak opravdový rozvoj "čehokoliv" obvykle nastává v okamžiku, kdy se "vyplatí" (tedy když to začně přinášet finanční zisk). Některé relativně velké věci lze určitě realizovat i "bez zisku", ale to jsou výjimky (ani si teď nemohu vzpomenout na nějaký konkrétní příklad).
Řekl bych, že jednou z dostupných možností, jak udělat (pilotovanou) kosmonautiku "ziskovou" je celkové, víceřádové sníženi jednotkových cen za všechny potřebné "komponenty" (tedy nejen za "dopravu do kosmu" ale i za "kosmické vybavení"). Nepochybuji o tom, že ty ceny v kosmonautice postupně opravdu klesnou, až nakonec umožní dosahovat zisk i na vesmírné "turistice", "těžbě", "průmyslu", "energetice" a dalších oblastech. Nedokážu ale vůbec odhadnout, kdy to nastane. Vzhledem k vývoji v posledních 40 letech se obávám, že v dohledné době to nebude (rozuměj např. do roku 2050).
Vítám každý pokus o zlevnění kosmonautiky. Proto podporuju třeba CubeSaty, nebo SpaceX. Doufám ale i v nějakou tu "revoluci", která by tu "ziskovost" přiblížila "skokem". Nejnadějnější mi v tuto chvíli připadá např. Skylon, ale předpokládám, že dříve nebo později lidé najdou ještě lepší způsoby, jak šťastně žít na Zemi a přitom jakoby mimochodem i létat do kosmu.
Takže alamo, možná Ti Tvé zdejší příspěvky občas připadají jako monolog, ale věř, že učitě úplně osamocen nejsi. Jen to asi zatím nestačí na nějakou početnější a bohatší "Nadaci". |
|
čas..
asi ten čas, čo som na tomto fóre strávil, a vôbec ten čas počas ktorého som sa zaujímal o kozmonautiku
asi ho budem musieť zaradiť do kategórie "stratený čas" - "utobené náklady", a začať sa venovať, niečomu osobnejšiemu a zmysluplnejšiemu
|
|
Ale no tak, alamo. Zájem o kosmonautiku musíš brát především jako sebevzdělání a to nikdy nemůže být "ztracený čas". Všechny nové poznatky a zkušenosti se dají uplatnit všude (v celém životě). Tak hlavu vzhůru |
|
Vidím to skoro stejně jako Aleš(až na ty pilotované lety  ), takže alamo piš dál. Já pozorně čtu všechny Tvé nápady a občas mě nutíš dlouze o tom přemýšlet... |
|
citace:
čas..
asi ten čas, čo som na tomto fóre strávil, a vôbec ten čas počas ktorého som sa zaujímal o kozmonautiku
asi ho budem musieť zaradiť do kategórie "stratený čas" - "utobené náklady", a začať sa venovať, niečomu osobnejšiemu a zmysluplnejšiemu
... tak zkus čas investovaný do kosmonautiky nějak zhodnotit. Přednášej veřejnosti, nadchni mladé lidi pro techniku, nauč svoje děti znát oblohu (mimochodem: máš ženu, děti a jiná domácí zviřátka?). ;-) |
|
jednoduchá odpoveď.. nemám
a práve preto mám, to nenormálne množstvo "voľného času", ktorý mi podľa všetkého začína liezť na mozog |
|
Aleš má pravdu. To není ztracený čas.
Mě kosmoklub donutil věnovat se trochu hlouběji některým záležitostem (občas mi přebytek informací situaci spíše zatemní, viz. nedávný kiks ohledně rázové vlny), ale ve výsledku mi to bylo k užitku. Znalosti jsou síla. A znalosti je nutné mít, pak je nutné je být ještě schopen použít. Třeba problematika laminárního a turbulentního proudění mi je užitečná při výpočtech proudění v serverovnách atd. Rozšířil jsem si znalosti v areodynamice, balistice a dalších oblastech. Možná ne vše použiji v práci, ale dříve nebo později mi to nějaký zisk přinese. Minimálně budu schopen naučit něco více o světě své děti. |
|
citace:
potom je tu mars one
http://en.wikipedia.org/wiki/Mars_One
Ja osobne velmi drzim palce Mars One. Zakladna myslienka, financovat kolonizaciu Marsovskeho povrchu z predaja nejakej formy reality show, by mala fungovat. Nechcem sa dohadovat nad realisticnostou ich, v sucastnosti prezentovaneho planu. Ten berem, ako prvy navrh, ktory bude nasledovany mnohymi dalsimy, upravenymi.
V reklame a marketingu sa toci obrovske mnozstvo penazi. Staci pozret rozpocty Olypiad, F1, vseliakych Futbalov a Hokejov. Prijmy firiem ako Google, FB su tvorene prakticky len reklamou!
Dolezite je, aby Mars One dokazala uputat pozornost dostatocneho mnozsta ludi. To presvedci sponzorov.
Takze moj navrh: kazdy by sme mali prejavit nejaky, marketingovymi agenturami meratelny zaujem. Stat sa fanusikmi ich FB stranok:
https://www.facebook.com/groups/aspiringmartians/
alebo, este lepsie, stat sa clenmy ich komunity:
https://community.mars-one.com/
( to im najprv musite poslat nejake 2$ alebo viac)
Nech uz konecne uspeje nejaka nestatna organizacia v tomto obore a prelomi vzitu predstavu, ze vesmir je len pre velke statne organizacie a ze vesmirny program musi byt astronomicky drahy.
Howgh. |
|
citace:
Takze moj navrh: kazdy by sme mali prejavit nejaky, marketingovymi agenturami meratelny zaujem... alebo, este lepsie, stat sa clenmy ich komunity ( to im najprv musite poslat nejake 2$ alebo viac )
A že jsem tak smělý, jakou částkou jsi je podpořil ty, Eudoxusi? Poslal jsi jim 30, 50, 75, nebo dokonce 100 USD?
Jinak by mi připadalo podivné, že nás každého vyzýváš k peněžitému daru.
Já tomuto projektu nevěřím ani čárku a určitě na něj nepřispěji. Raději finančně podporuji reálné projekty, jako KK, UMSF, TPS, Arkyd.... |
|
aj keby marsone bol skutocny, aj keby zazrakom doleteli na mars a zriadili koloniu, je jasne ze sledovanost bude podobna ako pri inych reality show. T.j. na zaciatku brutalna, postupom casu upadajuca a desiatu seriu uz nesleduje nikto Co by bol pre kolonistov kruty osud, kedze by boli zavisli na dodavkach zo zeme...
alamo, tvoja laska k stanici "niekde za LEO" je vseobecne znama a urcite mas pravdu v tom, ze by to bol krok niekam, ale zase nie prilis narocny. Bohuzial nikto z nas nie je internetovy miliardar, aby sme dali tvojej predstave realnu podobu |
| 22.4.2014 - 19:03 - Vlado | |
|
citace:
06.4.2014 - 23:45 - alamo
je to vlastne veľmi jednoduché
tento rok budem mať štyridsiatku.. mladosť v čudu definitívne..
a strašne rád by som videl ako sa niekto prechádza po marse, alebo aspoň po mesiaci..
a štátne agentúry ma definitívne presvedčili, že spájať s nimi akékoľvek nádeje, v niečo takéto, je totálne od veci
takže podľa mňa, treba to skúsiť nejak inak
možno sú tu aj starší odo mňa, a u tých už dezilúzia, postúpila tak ďaleko, že už neveria v nič, ja som sa zatiaľ, až tak ďaleko nedostal
21.4.2014 - 19:48 - alamo
čas..
asi ten čas, čo som na tomto fóre strávil, a vôbec ten čas počas ktorého som sa zaujímal o kozmonautiku
asi ho budem musieť zaradiť do kategórie "stratený čas" - "utobené náklady", a začať sa venovať, niečomu osobnejšiemu a zmysluplnejšiemu
Přehled v kosmonautice jsi získal.
Jestli máš dost času a síly, tak se zapoj do donkichotského (nebo partyzánského)boje za pravdu v kosmonautice.
Tak se nejspíš dočkáš pilotovaných letů kolem Měsíce a následné přistání na něm. Na Mars zapomeň. To je vyhazování peněz za drahý cirkus a kamufláž.
 |
|
| jop, alamo, zabudol som - pri kozmonautike spoznas aj vselijakych humornych ludi, co ta pobavia historkami o skutocnej pravde |
|
citace:
alamo, tvoja laska k stanici "niekde za LEO" je vseobecne znama
Tak což o to, on má pravdu... částečně. Problém je, že v rámci kosmické mechaniky se počítají spíš energie jednotlivých oběžných drah a skutečně - ze všech myslitelných vysokoenergetických drah právě jen z libračních bodů vychází rozumné únikové dráhy jinam po sluneční soustavě, takže samozřejmě to "niekde" dává smysl jen v několika málo bodech (v podstatě pokud chceme plynule komunikovat se Zemí a využívat solární energii a pozorovat Měsíce/poskytovat pro něj telekomunikační služby,tak asi v podstatě v těch bodech před- a za- Měsícem, jak je to mezi Měsícem a Zemí to je trochu složitější, čekal bych, že tam budeme vždy jednou za měsíc ve stínu Měsíce, ve stínu Země asi méně často a tomu se nevyhneme ani jinde...)
Problém o všem je, že při odletu např. k Marsu je výhodně provést TMI manévr co nejblíže k Zemi - a ne s ním zbůhdarma prskat někde ve vakuu. Jo... delta-V z libračních bodů "někam dál" není moc velké... ale na eliptické parkovací dráze zřejmě dostaneme ze stejného množství paliva větší delta-V (pokud tedy provedeme manévr ve správný moment). Narazíme ale zase na omezení, že každá taková eliptická dráha je vhodná jen pro odlet určitým směrem v určitý moment - a později už je bezcenná :-(
Navíc v případě nějaké havárie trvá návrat z libračních bodů zhruba stejně dlouho, jako od Měsíce.
Problém eliptické parkovací dráhy s nízkým perigeem je, že bude procházet pravidelně radiačními pásy. Můžeme na ní tedy např. smontovat bezpilotní nákladní moduly na nízké dráze (tuhle technologii už půl století pilují Rusové - kdo zná jejich plány ze začátku 60tých let, tak tuší, co se za tím skrývá) a pak je třeba půl roku zvyšovat na eliptickou dráhu pomocí iontového motoru (ovšem ten půlrok skladování vylučuje pro TMI jakékoliv jiné palivo, kromě notoricky profláklého toxického hydrazinu, s celkem špatným specificikým impulsem...). V podstatě krásně tenhle manévr simulovaly dvě indické sondy (i bez iontového motoru) a pak jedna evropská sonda k Měsíci: závěrečné eliptické dráhy jsou ty, kde by měly připravené planetolety čekat na posádku... a zřejmě se to vyplatí jak při prvních pokusech (kdy budeme trpět nedostatkem nosnosti raket), tak při pozdějších letech (kdy půjde stejně o to dopravit co nejlevněji co největší náklad). Problém je třeba ten, že setkání na vysokoenergetické dráze je náročné na to trefit se do startovního okna (i když tady se teoreticky dá počkat třeba pár dní na nízké kruhové dráze a PAK teprve začít dohánět moduly na eliptické dráze).
Ale samozřejmě na to můžeme jít od lesa, a místo skladování nákladu (a jeho postupného šplhání pomocí iontového tahače) můžeme chtít budovat "sklad pohonných hmot" (zcela univerzální) a pak najednou (méně efektivně) poslat v podstatě cokoliv kamkoliv (výhodou jistě je, že sklad pohonných hmot se dá začít budovat ještě předtím, než je připravený základ.. na druhou stranu, toho, co se dá v kosmu skladovat jako palivo dostatečně neomezeně, zas tak moc není...)
Já prosazuju jednorázový let do největší vzdálenosti od Země, ze které lze předpokládat rozumný návrat s minimálním delta-V. Vypadá to jako samoúčelné riziko, ale není: jak si má někdo troufnout na 500 denní misi, když se předtím nepokusí ani o dva týdny za drahou Měsíce? Je to jedno, jestli by se obíhalo kolem některého z libračního bodů, nebo se nějak letělo dál: podstatné je, že to má smysl jako jednorázová mise, ne jako stálé osídlení... to místo není tak výhodné, jak na první pohled vypadá (nejde jen o to, jak je to vysoko venku z "gravitační studně" - ale taky o to, jestli se tam je "od čeho odrazit" a to samozřejmě není - je to dobrá základna tak možná pro solární plachty...)
Každopádně všechny tyhle scénáře visí na jediném: na testu Orionu, jak bude (snad) proveden koncem letošního roku. To totiž otevírá cestu ke spousta dalších scénářů, o kterých se můžou vést nekonečné flamewars :-)
Mě přijde, že USA jsou trochu v podobné situaci, jako SSSR v 60-tých letech: samozřejmě se snaží - ale pro případ, že by nakonec nebyli první, si chtějí raději nechat v záloze alternativu, že se o to ani nikdy nesnažili :-) (inu, byla to koneckonců jedna z nejefektivněji ututlaných porážek v historii podobných soutěžení - ) |
|
když se zamyslím nad tím předchozím, tak mi z toho vychází:
- další stanice s lidskou posádkou by měla být "vysokoenergetická", tedy na dráze s výrazně vyšším energetickým potenciálem, než než ISS
- asi někde, kam nezasahují radiační pásy (v mezeře mezi nimi?)
- přiměřeně vysoko, aby se před odletem k cíli dala dráha s nějakým minimálním vyložením energie "eliptizovat" a provést zážeh při nízkém průletu nad Zemí (třeba tak 200km)
- přiměřeně nízko, aby vždy existovalo dost příležitostí vydat se téměř kdykoliv téměř kterýmkoliv směrem. a taky přiměřeně nízko, aby návrat z téhle dráhy vždy byl jen otázkou hodin, a ne dnů.
...skoro mám chuť tu koncepci začít testovat v nějakém tom Kerbal Space programu, ale na mých plečkách to pod Linuxem neběhá :-(
ale rozhodně bych míst skladování paliva spíš zakotvil "někde výš" v gravitační studni.. ale otázka je, jak vysoko je to ještě výhodné (třeba nikdo nikdy nepodnikl pilotovaný let na GEO... přitom jen třeba sesbírání zlatých fólií z vyřazených družic by musel být doslova zlatý důl pro sběrače kovů!) |
|
| ksp má aj linuxovú verziu, nie? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
mna zase viac zaujima ako to cele udrzat pri zivote. Nad kozmickymi letmi neustale visi tien podfinancovania a eventualneho zrusenia, takze mozeme mat program akokolvek logicky na akokolvek vyhodnej drahe, stale je jednou nohou v hrobe.
Pre mna zaujimava myslienka je ta palivova cerpacka. System na precerpanie paliva nie je ziadna novinka, v podstate by to mohlo byt nejake zariadenie, ku ktoremu sa pridokuje hydrazinovy horny stupen/nadrz zo zasobovacej rakety a po vycerpani sa zase oddokuje. Spodne stupne sa mozu vracat (ak SpaceX uspeje) a cely system tak bude pomerne ekonomicky, zasobovacie rakety by lietali pravidelne.
Blbe je ze cely podnik je vysoko rizikovy - ci je po takom niecom dopyt sa ukaze az vtedy, ked to realne postavite. Na druhu stranu vznikne tu dalsia obchodna prilezitost (okrem telkom satelitov a taxikovania na ISS), a fungujuca ekonomika sa sklada z obchodnych transakcii |
|
A Practical Guide to the Proper Positioning of Space Stations
https://sites.google.com/a/newmyths.com/nmwebsite/non_fiction/proper-positioning-of-space-stations
Medium Earth Orbit (2,000-35,786 km)
The lower and upper Van Allen belts both affect this area, although there is a low-radiation ‘sweet spot’ between 10,000 and 13,000 km. Space habitats that pass through high-radiation areas will require shielding.... Orbital periods range from 2.1 to 23.9 hours (hrubým odhadem tu výšku 12000 km odhaduju tak na 8-10hodin?)
Teoreticky by s poměrně minimálním vynaložením energie mělo jít těleso sestavené na téhle dráze navést na eliptickou dráhu s nejvyšším bodem cca v dvojnásobné výšce, tzn. 24000 km. To je už dost na to, aby se při manévru v perigeu dalo ušetřit nějaké palivo...
V téhle výšce se navíc ušetří palivo na stationkeeping - neexistuje tu odpor zbytků atmosféry. Neexistuje tu kosmické smetí (prakticky), takže i dost rozsáhlé a křehké konstrukce (třeba rozsáhlé solární panely, apod.) budou v bezpečí, i když budou na odlet dál čekat třeba roky. Nemluvě o nafukovacích modulech...
Takže to sice vypadá zbytečně konzervativně... ale proti těm základnám v L1 apod. hlasuju spíš pro základnu ve výšce 12000 km (a s nulovým sklonem k rovníku - tedy ideálně starty z Kourou, určitě ne z Bajkonuru). Kosmonauti tam budou létat přímo a nebudou tam trávit tolik času (a v takovém množství) jako na ISS, zásobování nákladními loděmi s iontovými motory ale ušetří většinu paliva, takže to nebude extra dražší, než ISS. Samozřejmě to nebude vhodné pro pozorování povrchu Země, ale mohlo by to být relativně zajímavé pro telekomunikace (současné pokrytí velké části povrchu z jednoho bodu, sice by se projevoval pomalý pohyb stanice nad povrchem, ale lepší šance na spojení bez parabolických směrových antén, nižší latence packetů, apod.). Ideální pro smontování meziplanetární lodi, kterou by během stavby navštěvovaly inspekční výpravy, dokončující a prověřující před odletem jednotlivé systémy - ale nebyla by osídlená trvale (v podstatě přechodné posádky by vždy vyložily nákladní moduly a dohlížely na montáž... trochu spíš ve stylu Skylabu) |
|
| 12000 km je 8 minút pod 7 hod. obeh ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
z 12000x12000 na 12000x24000 je 541 m/s delta-v
ísť na 0 inkl. v tej výške je celkom šialenosť aj z ksc... skoro 4 km/s delta-v...
keby sa inkl. nemenila, tj. ostala na 27 st., tak ušetríme cca 1 km/s delta-v... (ak ostane na 51,6, tak to platí aj pre bajkonur - btw so zmenou inkl. z bajkonuru je to 5,4 km/s) ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
A že jsem tak smělý, jakou částkou jsi je podpořil ty, Eudoxusi?
Ano, par $ som poslal, a mam v plane dalsie poslat, tak isto, ako som napriklad daroval par sto korun hydronautakom.
Do buducna mam v umysle, taketo projekty nadalej podporovat.
Kazdy ma hadam dost vlastneho rozumu, aby sa sam rozhodol, ako zaobchodit zo svojimi peniazmy. Moj navrh nech si kazdy preberie ako sam uzna za vhodne.
Verim tiez, ze Ti tvoje nadsenie, pre osvetu financnej obozretnosti, vydrzi az do KNP, a na bare vysvetlis pritomnym kosmonadsencom,
ze minut viac, ako 2$ (=1.4€ =40Kc) za napoje obsahujuce nervovy jed, je nerozumne.
Usetrenu sumu potom mozu napriklad venovat, na niektory, z Tebou preferovanych projektov :-) . |
|
citace:
ísť na 0 inkl. v tej výške je celkom šialenosť aj z ksc... skoro 4 km/s delta-v...
ano, tak by se holt tahle stanice nebudovala z KSC. (Ale inklinace ISS 50 stupňů místo 20 taky z KSC nemůže být výhra, ne? nebo je rozdíl v té výšce? a nejde letět tak, že se nejdříve srovná inklinace a pak teprve zvýší dráha?)
a kromě toho jsem uvažoval stoupat do dané výšky pomocí nějakého iontového tahače (bavíme se o nákladních modulech). to je dnes už celkem dobře vyzkoušené, a pokud ná náklad přežít např. 500 dnů, tak je asi jedno, že ho vyšleme ještě 200 dnů předem pomalu zvyšovat oběžnou dráhu... |
|
citace:
citace:
ísť na 0 inkl. v tej výške je celkom šialenosť aj z ksc... skoro 4 km/s delta-v...
ano, tak by se holt tahle stanice nebudovala z KSC. (Ale inklinace ISS 50 stupňů místo 20 taky z KSC nemůže být výhra, ne? nebo je rozdíl v té výšce? a nejde letět tak, že se nejdříve srovná inklinace a pak teprve zvýší dráha?)
štart na vyššiu orbitu nie je problém a ide ho urobiť priamo... štart na nižšiu orbitu potrebuje alebo dogleg, alebo zmenu inklinácie po parkovačke...
tj. štart z ksc k iss sa robí na 200x200x51... štart z bajkonuru k iss sa robí na rovnakú orbitu (a tiež aj z kourou to ide na rovnakú orbitu)
štart z ksc k stanici, ktorá má inklináciu 0... by išiel na 200x200x27 a potom by sa menila inklinácia počas letu (to je ten 1 km/s delta-v navyše k tým 3 km/s, ktoré treba na zvýšenie orbity)
rozdiel pri štarte z ksc na 200x200x51 a 200x200x27 bude pár m/s - rozdiel v zložke, ktorú dokáže využiť nosič z toho, čo ponúka zem, pri jednotlivých inklináciach... teda zanedbateľný, v podstate
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
