|
citace:
mas predstavu kolko povoleni potrebuje spacex od faa (Federal Aviation Administration, vladna agentura, bez povolenia ktorej nemozes ani lietat s lietadlami,
Popravdě - všechny tyto regulace mají evidentně svůj dobrý důvod - a to je ten, aby to nikomu nespadlo na hlavu (a to ani v cizině). Případně aby nešlo o start "soukromé jaderné válce" v nějaké "soukromé válce" nějaké americké korporace nebo sekty.
Pokud Space X tyhle normy splní, tak samozřejmě FAA bude úplně lhostejné, kam raketa letí dál - stejně, jako je jí lhostejné, kam letí v mezinárodním vzdušném prostoru letí soukromý tryskáč. Možná musí nahlásit trasu, ok. Ale dále se o to nikdo nebude zajímat, a v tom spočívá svoboda amerických občanů, kterou chtě-nechtě všechny ostatní bohaté a vyspělé země v průběhu staletí postupně kopírují a napodobují. (ještě taková Francie si myslím, že by se do toho klidně mohla chtít šťourat - Francouzi tradičně věří v silnou roli státu - ale Amerika fakt ne, a Británie nebo Švýcarsko taky určitě ne)
Přiznejme si to na rovinu: to, že nelétáme do kosmu nebo na Mars, to v téhle době není kvůli úředním zákazům (nějaký ten nezávislý rovníkový státeček v Pacifiku, do jehož výsostných vod by s přehledem spadl i první stupeň, by se našel vždy) - ale čistě kvůli tomu, že
1) nejsme na to na rozdíl od výstředních amerických miliardářů schopní sehnat peníze
2) neumíme to, protože jsme to nikdy nedělali a měli bychom problém si najmout lidi, co to někdy dělali (tento problém neexistuje jen v USA a Rusku)
3) bojíme se výsměchu těch, kteří nám říkají, že na to nemáme a že jsme blázni
Fandím subjektům jako Copenhagen Suborbitals.. které ale bohužel zatím mají na Mars daleko. Přesto pořizují původní evropské a open-source know-how jinak, než že to outsourcují Rusům (jako to často dělá ESA). |
|
Jinak když jsme u těch solárních kol, tak podle mě je to ideální dopravní prostředek, lepší než čistě elektrické Marsochody - do kopce, nebo po západu slunce nebo když je mu zima a potřebuje se zahřát by na nich kosmonauti mohli šlapat, a solární energie by měla jen asistenční roli:
Podnikl jsem na tomto poli letost vlastní, osobní výzkum, a i když výsledky nebyly až tak uspokojivé, tak stejně jako není potřeba vyvíjet speciální pero pro stav beztíže a stačí tužka a papír, tak podle mě by kosmonauti na Měsíci a na Marsu mohli jezdit na normálních horských kolech, a ušetřilo by se za dopravu nesmyslů.
http://teckacz.cz/1252-Solarni-dalnik-kolo-Arachne-Aerospace-1.tyden-cesty
http://teckacz.cz/1253-Solarni-dalnik-kolo-Arachne-Aerospace-2.tyden-cesty
:-) |
|
citace:
Pokud Space X tyhle normy splní, tak samozřejmě FAA bude úplně lhostejné, kam raketa letí dál - stejně, jako je jí lhostejné, kam letí v mezinárodním vzdušném prostoru letí soukromý tryskáč.
samozrejme, že áno...
lenže pôvodne ja som napísal, že nikto nepôjde proti tomu, ak to bude zakázané... a stále si to myslím...
ak niekto takýto štart zakáže, tak mars one nenájdu poskytovateľa, ktorý im to odštartuje... pretože to bude priamo proti tým normám a nariadeniam (v takomto prípade priamo proti zákazu)
ak takýto zákaz nebude, tak to je druhá vec ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
ak niekto takýto štart zakáže, tak mars one nenájdu poskytovateľa, ktorý im to odštartuje... pretože to bude priamo proti tým normám a nariadeniam (v takomto prípade priamo proti zákazu)
ak takýto zákaz nebude, tak to je druhá vec
Americká vláda popravdě nic nepotřebuje tolik, jako pí-ár, že soukromé americké firmy posílají lidi (včetně amerických občanů) na jejich vlastní náklady na Mars. Spíše než zákaz tady lze očekávat skryté dotace (skrze zakázky od NASA, jako se to děje už teď).
Obama to formuloval slovy "space exploration is important part of experience of being American" - což ovšem současně zahrnuje že si ten výlet zaplatí bohatí blázni nebo se na něj nějak složí. NASA je stát ve státě, politici nerozumí významu jednotlivých projektů a jen hrají různé hry týkající se jejich financování - ale poslední, co by chtěli zakazovat je, aby se létalo dál a přitom to stálo méně peněz ze státní kasy. Naopak je pro politiky jistě znepokojivé, pokud se outsourcuje i takový hi-tech, jako jsou starty družic - a evidentně existují snahy je vrátit zpět americkým firmám, aniž by se to tvářilo jako přímé subvencování startů státem. |
| 22.11.2013 - 08:01 - dodge | |
|
Inspiration Mars Will Work With NASA To Get To The Red Planet — But If Delayed, May Go With Russia Or China.
http://www.universetoday.com/106615/inspiration-mars-will-work-with-nasa-to-get-to-the-red-planet-but-if-delayed-may-work-with-russia-or-china/
http://www.inspirationmars.org/IM%20Architecture%20Study%20Report%20Summary.pdf |
| 11.12.2013 - 08:31 - dodge | |
|
Mars One Proposes First Privately Funded Robotic Mars Missions – 2018 Lander & Orbiter.
The Mars One non-profit foundation that aims to establish a permanent human settlement on the Red Planet in the mid-2020’s – with colonists volunteering for a one-way trip – took a major step forward today, Dec. 10, when they announced plans to launch the first ever privately funded space missions to Mars in 2018; as forerunners to gather critical measurements.
http://www.universetoday.com/107014/mars-one-proposes-first-privately-funded-robotic-mars-missions-2018-lander-orbiter/ |
| 11.12.2013 - 14:18 - dodge | |
|
Radiace na povrchu Marsu a pilotované lety.
Už několik desetiletí se hovoří – tu méně vážně, tu seriozněji – o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars. Jedním z vážných problémů, který je nutné vyřešit, je ochrana posádky před radiací (během letu a po přistání na Marsu nebudou kosmonauti pod ochranou zemského magnetického pole). Přesnější informace o intenzitě záření při letu na Mars poskytly nejnovější kosmické sondy, především americká pojízdná laboratoř Curiosity.
http://www.astro.cz/clanek/6084?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_campaign=clanky |
| 11.12.2013 - 21:42 - dodge | |
|
Mock Mission to Mars: A Space Reporter's Guide.
http://www.space.com/23911-mock-mars-mission-space-reporter.html?cmpid=556069 |
|
pozeral som si Mars one atp...
http://www.mars-one.com/
vsade prezentuju zaklad kolonie stavany linearne.
preco stavebne prvky nezokruhuju? nezvysili by bezpecnost? |
|
Možno je problém v manipulácii s modulmi a s prístupom obslužných strojom jednak k nehermetickým "skladovým" priestorom/úsekom modulov a jednak k modulom samotným - napríklad pri zmene konfigurácie zostavy...
Všimnite si niekdy, ako pracujú napríklad aj vodiči vysokozdvižných vozíkov - skladajú takmer vždy len jediný samostatný rad paliet či kontajnerov, dva "previazané" rady robia len veľmi neradi, pokiaľ k tomu nie je nejaký skutočne vážny dôvod. Je to totiž omnoho náročnejšie na presnosť uloženia a trvá to vždy o dosť dlhšie, ako postaviť dva damostatné (nepreviazané) rady. Keď sa skladajú napríklad štyri palety do štvorca, tak umiestniť prvé tri je viacmenej hračka, ale s tým posledným je to už "piplačka" - hlavne preto, že manévrovací priestor pre destu je z jednej strany silne obmedzený. [Upraveno 08.1.2014 Alchymista] |
|
manipulacia a kontrola je zaujimava idea, ale
1/ manipulacia pre skuseneho manipulatora, resp. automat by nemal byt problem. videl som nakladat aj v sialenejsich podmienkach.
podla obrazka by tam miesto malo byt aj pre vyber z druheho radu, po preruseni prveho radu
aj ked urcite to bude zlozitejsie ako z prveho radu.
otazka je ci ta piplacka za to stoji. resp. ako casto ju ocakavaju a ci zmena konfiguracie nemoze prichadzat od prvej linie.
voci linii ma zokruhovanie len jeden spoj navyse.
2/ kontrola
neviem, ako su na tom so zasypmi... a ci teda so zmenou konfiguracie, ci vymenou casti zostavy sa bezne pocita
hoci na obr. ich maju trochu nerealisticke
zasyp nafukovaciek by som ocakaval za bude prepadat medzi moduly
sucasne sa ale pytam, preco nie su zasypane aj Dragony... je externa pristupnost vyznamnejsia ako prinos krytia regolitom?
alebo krytie pride az v dalsich krokoch?
totiz pri linii musi byt kazda oddelitelna cast bezpecna a "sebestacna"...
pri sebstacnosti ABC mozu byt zokruhovane diely usporiadane ABCABC, takze aj vypadok dvoch susednych ta robi akcie schopnym
pri linii musi kazdy jeden 100% splnat abc |
|
Bezpečnosť akceptujem, otázka je ktoré riziko preváži.
Povedal by som, že s nakrývaním to tiež nebude celkom bezpredmetné - pokiaľ nakrývaš moduly v jednej línii, približuješ sa s pracovným strojom zo strán, takže stroj stále stojí na "nakrývacom materiále" - regolite. Pokiaľ ale nakrývaš "štvoricu" modulov, tak aby si dostal materiál medzi moduly, musíš tak či onak vyliezť so strojom na strop modulu a nasypať regolit medzi moduly. Čo so sebou nesie riziko, pretože jednak modul samotný je stavaný blízko hranice pevnosti (kvôli hmotnosti) a druhak - stačí jeden kameň v sypanom materiále, ktorý pri páde z výšky zasiahne stenu modulu a môže vzniknúť "skutočne vážny problém" v podobe prerazenej steny.
Na ukážke nakrývajú "nafukovacie" moduly, ale nie dragony - to by mohlo byť aj v tom, že považujú dragony za dostatočne odolné proti vplyvom prostredia, kým nafukovačky nie. Možným dôvodom môže byť aj to, že kým dragony musia byť "funkčné neustále" (z rôznych dôvodov), nafukovačka sa nafúkne a ukotví, ale do ukončenia nakývania bude "mimo prevádzku" - ak sa počas nakrývania niečo stane, zvyšok zostavy by to nemalo priamo ohroziť.
Tretí dôvod, ktorý ma napadá - s výmenou či presunom dragonov sa v prípade potreby nejak počíta, kým nafukovačky sú umiestnené "nastálo" - to by bol aj dosť dobrý dôvod dragony nenakrývať...
Myslím, že dragony budú mať len samostatnosť A, bez B a C - každý modul bude musieť byť dostatočne samostatný, pretože ich vzájomné hermetické prepojenie je až ďalší krok (a je otázkou, či to bude krok "vratný").
|
|
Ma to logiku, co hovoris, len nesedi mi to s logikou Mars One.
kde posielaju dve bytove jednotky, dve technologicke a dve pre zasoby.
aspon ciastocnu multifunkcnost dosiahnut musi kazda jednotka, ale ich charakter je skor A, B, C (aj ked moja anglictina je skor "nudzova")
http://www.mars-one.com/mission/roadmap
"Six Cargo missions are launched Two Living Units, two Life Support Systems, and two Supply Units are sent to Mars in July 2022. In February 2023 all units land on Mars using a Rover signal as a beacon. - See more at: http://www.mars-one.com/mission/roadmap#sthash.Dhgc9bpg.dpuf"
btw.
- problem by mohol mat vyfucany modul, natlakovany asi nieco udrzi
- ake musi byt prekrytie, aby bolo bezpecne aj pre prejazd...
- prerazenie by sa dalo chranit mozno aj siatym pieskom, alebo "polystyeronovym" nehermetickym obalom...
ale mozno aj preto su nafukovacky stavane paralelne dve + medzera, aby boli zasypane bez najazdu na ne |
|
Mars Orbital:
http://www.marsstation.org/
Logo podobne MarsOne. Recesisti ? Plagiatory ? Alebo vazne mienena alternativa ? |
|
citace:
Mars Orbital:
http://www.marsstation.org/
Logo podobne MarsOne. Recesisti ? Plagiatory ? Alebo vazne mienena alternativa ?
takto by som to chcel ja..
samozrejme.. najskôr by som to otestoval niekde "vyššie", napríklad na orbite okolo mesiaca |
|
Mars One Plans Two, Possibly Three Communications Satellites for the Red Planet
http://www.satellitetoday.com/telecom/2014/01/07/mars-one-plans-two-possibly-three-communications-satellites-for-the-red-planet/ |
|
Premýšľal som nedávno, že vzhľadom na to, že doživotie na Marse je vo svojej podstate v lepšom prípade spomalený trest smrti (ak sa povznesieme nad vysoké riziko pri lete tam, pristátí a podobne tak vysoká radiácia im rozhodne k dlhovekosti nepridá),,,, tak či by nebol na škodu nápad použiť metódu osídľovania Austrálie. Jednoducho prvých osadníkov urobiť z odsúdených väzňov na trest smrti, ktorý by dostali možnosť vybrať si buď podstúpiť to čo im je súdom vymerané (či už injekciu alebo niečo iné), alebo byť dobrovoľníkom na prvých osídlovacích misiách. Ak by podpísal na kilá papierov mohol by ísť. Na druhej strane skupinka vrahov v obmedzenom priestore malej základne by tiež asi nebola vhodná kombinácia  |
|
citace:
Na druhej strane skupinka vrahov v obmedzenom priestore malej základne by tiež asi nebola vhodná kombinácia
no ved prave, na smrt odsudeny vrah asi nema potrebne vedomosti ani povahove rysy, aby mohol byt astronautom. Takze jedine zamrazit, automatom dopravit na miesto a zobudit. Chlapek sice pojde do tyzdna, bud si to ulahci sam alebo mu to ulahci nejaky spoluvazen, ale tu na zemi by sme si mohli odskrtnut dalsi skok pre ludstvo
|
|
Alebo sa na niekoho so schopnosťami a vedomosťami ušije vhodná pekná "boudička" - a bude vyexpedovaný na expedíciu... Také riziko by tu existovalo vždy.
To už je fakt lepší ten nábor dobrovoľníkov. |
|
citace:
- problem by mohol mat vyfucany modul, natlakovany asi nieco udrzi
- ake musi byt prekrytie, aby bolo bezpecne aj pre prejazd...
- prerazenie by sa dalo chranit mozno aj siatym pieskom, alebo "polystyeronovym" nehermetickym obalom...
ale mozno aj preto su nafukovacky stavane paralelne dve + medzera, aby boli zasypane bez najazdu na ne
Predpokladám, že akékoľvek práce na nafukovacom module začnú až po jeho natlakovaní a pretlakovej skúške. Dá sa predpokladať, že prvotné natlakovanie bude pomocou CO2, ktorý je predsa len lacnejší a dostupnejší ako relatívne cenná kyslíková atmosféra.
Zasýpynie nafukovacím modulov sa bude takmer určite robiť preosiatym materiálom, možno aj materiálom "omielaným", aby sa prípadné hrany a hroty v piesku čo najviac obrúsili. Lenže príprava takéhoto materiálu je relatívne pracná a nejaký čas trvá, takže bude zrejme použitý len bezprostredne na povrchu modulu, vo vrstve hrubej povedzme 15-20 cm, na ktorú bude nanesesná ďalšia vrstva, "menej dôsledne" pripraveného, ale stále triedeného materiálu v hrúbke tak do jedného metra a na ňu príde aspoň na bokoch ešte netriedený materiál.
Za bezpečné prekrytie stropov nafukovacích modulov (proti náhodnému prerezeniu kolesom stroja) by som považoval vrstvu aspoň 30 cm triedeného materiálu. Stop nafukovacieho modulu nebude pre prejazd stroja celkom bezpečný nikdy, sypaný materiál nemá žiadnu vlastnú únosnosť a strop nafukovačky bude vždy pružiť.
Stavba nejakého úkrytu či stabilného vonkajšieho obalu pre nafukovací modul z nejakých na mieste pripravených "tvárnic" je na kresbe zachytená, takže s niečím takým sa evidentne počíta, ale až v neskoršej fáze budovania základne. |
|
citace:
citace:
- problem by mohol mat vyfucany modul, natlakovany asi nieco udrzi
- ake musi byt prekrytie, aby bolo bezpecne aj pre prejazd...
- prerazenie by sa dalo chranit mozno aj siatym pieskom, alebo "polystyeronovym" nehermetickym obalom...
ale mozno aj preto su nafukovacky stavane paralelne dve + medzera, aby boli zasypane bez najazdu na ne
Predpokladám, že akékoľvek práce na nafukovacom module začnú až po jeho natlakovaní a pretlakovej skúške. Dá sa predpokladať, že prvotné natlakovanie bude pomocou CO2, ktorý je predsa len lacnejší a dostupnejší ako relatívne cenná kyslíková atmosféra.
Zasýpynie nafukovacím modulov sa bude takmer určite robiť preosiatym materiálom, možno aj materiálom "omielaným", aby sa prípadné hrany a hroty v piesku čo najviac obrúsili. Lenže príprava takéhoto materiálu je relatívne pracná a nejaký čas trvá, takže bude zrejme použitý len bezprostredne na povrchu modulu, vo vrstve hrubej povedzme 15-20 cm, na ktorú bude nanesesná ďalšia vrstva, "menej dôsledne" pripraveného, ale stále triedeného materiálu v hrúbke tak do jedného metra a na ňu príde aspoň na bokoch ešte netriedený materiál.
Za bezpečné prekrytie stropov nafukovacích modulov (proti náhodnému prerezeniu kolesom stroja) by som považoval vrstvu aspoň 30 cm triedeného materiálu. Stop nafukovacieho modulu nebude pre prejazd stroja celkom bezpečný nikdy, sypaný materiál nemá žiadnu vlastnú únosnosť a strop nafukovačky bude vždy pružiť.
Stavba nejakého úkrytu či stabilného vonkajšieho obalu pre nafukovací modul z nejakých na mieste pripravených "tvárnic" je na kresbe zachytená, takže s niečím takým sa evidentne počíta, ale až v neskoršej fáze budovania základne.
Jelikoz Mars nema magnetosferu, tak ochrana proti radiaci znamena, ze vrstva horniny navrsena na nafukovacky musi mit hloubku alespon 240cm. Nekde jsem cetl vypoctenou mocnost horniny na Marsu pro ochranu pred zarenim a ta je minimalne 240cm.
Ja si osobne myslim, ze spise si najdou vhodnou jeskyni, kterou vzduchotesne ucpou a natlakuji vzduchem. Take je treba do tohoto vnitrniho prostredi zavest prirodni svetlo. Osvetleni z LED ruznych barev nepomuze pro udrzeni normalniho psychickeho prostredi.
Takze je treba pocitat i se svetlovody a sberacema svetla ze zhora.
V kazdem pripade jak verze jeskyne nebo navezena hornina na nafukovacky bude znamenat, ze bude treba nasbirat dostatek vody z podpovrchoveho ledu v podpovrchove hornine.
Proc?
Protoze jako prvni vrstva v jeskyni nebo na povrchu nafukovacek bude vrstva betonu.
Pricemz vsechny casti, ktere Marsovskej beton bude obsahovat musi byt z Marsu.
Minimalne ve verzi jeskyne bude beton dulezity pro vzduchotesne utesneni a vytvoreni tlakovych sten uvnitr jeskyniho systemu.
V pripade nafukovacek bude sekundarne ochranovat pred malejma asteroidama.
Vyhodou bude, ze se z betonovych nafukovacek da vytvorit stavba na ktere se daji postavit dalsi stavby nebo navezt treba i 5metru horniny a jezdit i s buldozerem na takoveto "strese" nafukovacky.
Otazkou je, jestli jsou v dosahu pristani vsechny potrebne prvky pro tvorbu betonu.
O vode vime, jemny prachovy pisek tam je taky, je tam vsak neco jako vapno?
Je mi take jasne, ze velke slovo ohledne stavby prvni kolonie bude hrat nejaky druh 3D tiskarny, ktera bude umet pouzit mistni ocistene latky.
Take vime, ze tam budou muset pristat alespon 2 buldozery a bagr s rypadlem.
Cili pred lidma tam pristane hromada zarizeni, ktere vse budou muset postavit driv, nez pristanou lidi.
Take me napadlo jak to myslej s tema Dragonama vedle sebe. To jako, ze prvni nakladni Dragon priveze i namontovatelna kolecka pro ostatni Dragony. Protoze az Dragony pristanou, tak s nima nikdo nehne, takze nejaka kolecka budou treba pro odtahnuti lodi do rady. Mozna postaci dve sady kolecek, kdy po presunuti Dragonu na nove misto po pristani se kolecka sundaj pro dalsiho pristateho Dragona.
Take je mi jasne, ze soucasti zakladny musi byt i mala jaderna elektrarna.
Elektrinu je treba nonstop, mozna sekundarne se bude vyrobenym teplem vytapet uvnitr kolonie. Byva pravidlo, ze elektrarna vyrobi 3x tolik tepelne energie nez elektricke energie. Fotovoltaika bude jen doplnek, navic bude treba "kostetem" pravidelne zametat prach z jejich povrchu.
Hodne elektriky take zbasti dulni cinnost, protoze voda/led je pod povrchem.
Tu dulni cinnost budou muset zahajit co nejdriv, aby mohli zacit vyrabet tak potrebne konstrukterske materialy.
Vite kolik spotrebuje energie takova tavici pec?
Ano, budou muset vytezit i uran nebo thorium.
Rozhodne to nebude sranda dostat tam lidi a hlavne je tam udrzet na zivu.
Protoze 30x vic lodi predem budou prave ty technologie pro vyrobu potrebnych zarizeni, ktere vyrobi stabilni zakladnu.
Vse musi byt udelano davno pred priletem prvnich lodi, to by uz pristi rok museli poslat prvni lode s chytryma strojema.
|
|
My tady pořád řešíme, co všechno by se muselo udělat PŘEDEM, aby tam lidem nic nehrozilo a aby byli v bezpečí před vším možným od kosmického záření po dopadající asteroidy. Jenže tímhle způsobem se vesmír (ani nic jiného) kolonizovat nedá. Předpokládám, že všichni dobře znají romány I. Asimova o robotech. Tam se tahle otázka řešila velice podrobně. Asimov došel k závěru, že kolonizovat Galaxii mají šanci jedině lidé ze Země, na níž žili dobrodruzi ochotní podstoupit jakékoliv riziklo a osobní nepohodlí, zatímco lidé z Aurory a dalších Vnějších světů, zpohodlnělí, rozmazlení roboty a odvyklí jakémukoliv nebezpečí, byli právě kvůli tomu bez šance.
Co se na to dívat trochu jinak. Pošleme na Mars dobrovolníky, tak jako v minulých staletích cestovali dobrovolníci z Evropy do Ameriky a do celého světa. A ti dobrovolníci se musí starat sami o sebe, jinak zařvou. A když jich část zařve, v přímém přenosu televizních kamer a pod dohledem sedmi miliard lidí na Zemi, třeba to vyburcuje veřejné mínění, což zase přiměje politiky k humanitární pomoci na pomoc těm umírajícím chudákům. Peněz je na to na zeměkouli dost a dost, stačilo by jedno jediné procento HDP celé Země a děly by se věci. Mars by potom možná konečně začal být kolonizován ne divoce hazardérsky, ale promyšleně a organizovaně. Připadá vám to cynické, obětovat pár dobrovolníků pro dobrou věc? Tak si uvědomte, kolik lidí je každoročně obětováno kvůli jiným, ani náhodou ušlechtilým cílům, a vesměs se přitom nejedná o dobrovolníky. [Upraveno 12.1.2014 NovýJiřík] |
|
vratim sa k RYSovmu prispevku a jaskyniam - mne to tiez pride ako najinteligentnejsi sposob. Technicka otazka - vieme vzduchotesne utesnit prirodnu jaskynu tym, ze na steny nastriekame vrstvu betonu? Netreba este nejaku vrstvu "niecoho" menej poroviteho?
Ono totiz zliezt do nejakej diery a nastriekat tam beton zvladne aj robot, to nie je ziadny high-tech. Teoreticky by prvi kolonisti mohli dojst do pripravenej jaskyne, kde by zlozili jednoduchy pretlakovy habitat (bez radiacnej a tepelnej ochrany) a mozu zacat betonovat vstupny otvor jaskyne (to uz bude zlozitejsie). Stavbu ukoncia privezenou prechodovou komorou a maju celkom slusne byvanie |
| 12.1.2014 - 13:43 - David | |
|
| Pořád se opakuji a připadám si jako " hlas volajícího na poušti " : kolonizovat Mars , bezvodou, bezvzduchovou, hluboce zmrzlou poušť, bombardovanou neustále smrtícím zářením je na nejbližší miliardu let čirý nesmysl, zejména, když na Zemi jsou plochy srovnATELNÉ S PLOCHOU Marsu / horská pásma, pouště, věčně zmrzlá půda a přímořské šelfy adt. /, které se dají osídlit za zlomek nákladů sci-fi kolonií na Marsu. Zcela určitě by bylo levnější postavit kolonii na Měsíci, prakticky by měla stejné nároky na jako na Marsu a byla by " za humny". Z toho plyne logický závěr podpořený vysokou úrovní již současných robotů, že posílat člověka na Mars je nesmysl i jen jako výzkumníka, natož jako kolonistu. |
| 12.1.2014 - 14:05 - Machi | |
|
Yamato, RYS:
Zapomínáte na jednu maličkost. Žádné jeskyně na Marsu zatím neznáme. Máme pár fotek propastí, které svědčí o výskytu jeskyní, ale nic dle čeho by se dala plánovat nějaká výprava. Navíc i propasti jsou často dost vysoko, což komplikuje přistání a snižuje protiradiační ochranu vně potenciálního krytu.
Naproti tomu nahrnout materiál na moduly umístěné třeba v menším kráteru je proti tomu triviální a ochrana okolo dvou metrů tlustá by měla být dostatečná.
David:
Polární oblasti na Zemi jsou také velmi nehostinné, přesto je lidé kolonizovali. Mars je sice podstatně nehostinnější místo než polární oblasti, ale má některé výhody, které místa na Zemi nikdy mít nebudou.
Do p*dele vždyť je to úplně jiná planeta!
K srovnání Měsíc-Mars. Já jsem příznivcem základen na Měsíci, ale musím se tedy přiznat, že na Měsíci bych třeba několik let strávit nechtěl, ale na Marsu si to představit dokážu. Mars má atmosféru, takže to tam vypadá skoro jako na Zemi. Má dost vody a do budoucna i potenciál teraformace. Na Marsu jsou místa, kde je pravděpodobně možné vidět i tekoucí potůčky vody (dvakrát v životě jsem měl sen, že jsem kosmonaut na Marsu a objevil jsem tekoucí marsovský potok, možná nejlepší sny, které jsem kdy měl ). |
|
citace:
vysokou úrovní již současných robotů
síce off-topic, ale:
toto je veľmi relatívna vec...
ako človek, čo pre isté druhy robotov programuje... ti poviem, že úroveň súčasných robotov je veľmi nízka
edit:
a to hovorím ešte len o robotoch, ktoré sú ovládané ľudmi (resp. veľmi presne danými pravidlami)...
ak pôjdeme do oblasti AI (UI), tak tá úroveň je ešte oveľa nižšie
[Edited on 12.1.2014 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
David: poloz si otazku, preco potom tie nehostinne miesta nikto nekolonizoval a radsej sa tlacia v slumoch dakde v riu? Pretoze tym neziskas nic navyse. Ked ta otravuje nejaky aparatcik s danami a byrokratickou buzeraciou, tak ta s tym bude otravovat aj v nehostinnej tundre, rovnako ako na predmesti moskvy, tak naco by si sa niekam trepal?
Mars je sice daleko nehostinnejsi, ale taktiez je to zatial uzemie nikoho. To byva pre dobrodruhov vacsie lakadlo ako prijemne podnebie 
Machi: zasypanim modulu nikdy neziskas tolko pretlakovaneho objemu, ako uzavretim a natlakovanim jaskyne. |
| 12.1.2014 - 17:33 - tycka | |
|
citace:
Machi: zasypanim modulu nikdy neziskas tolko pretlakovaneho objemu, ako uzavretim a natlakovanim jaskyne.
To sice získáme, ale nejdříve je musíme nalézt a důkladně prozkoumat, zdali jsou pro to vhodné.
Proto jsem proto, aby ta základna byla navržena a stavěna tak, aby na tom jednom místě nemusela zůstat tak jak se říká na věky.
Tedy ta základna tam bude zřejmě jen jakoby dočasně - s tím že se v rámci výzkumu Marsu bude hledat možné vhodnější místo k dalšímu pobytu.
Až se najdou vhodné jeskyně a zároveň t o místo bude mít dostatek - pokud možno i víc ledu v prachu než to původní a to snadno dostupného s dostatečnou zásobou - bez dalších negativních vlivů tak se ta kolonie prostě začne stěhovat do blízkosti těch jeskyň. Bude sloužit to obydlí těm osadníkům během úprav jeskyň - které jistě zaberou delší dobu.
Vím, že je to vzdáleností dost omezeno - ale určitě by tam ta výprava měla mít nějaký vhodný prostředek pro prostupné převezení všech zařízení té kolonie na určitou rozumnou vzdálenost.
Blízkost potencionálních vhodných jeskyň už bude muset být zvažována během pečlivého plánování místa přistání.Po novém umístění té kolonie v blízkosti těch jeskyň - bude možno začít s jejich úpravou.
Po dokončení úpravy jeskyň (zařízení pro výrobu vody zřejmě zůstane tam kde je - nemá smysl tahat to zařízení až jeskyň kde jen bude zabírat cenné místo a doprava materiálu pro výrobu až do jeskyň by stejně byla zřejmě obtíženější než občasné převezení vyrobené vody - elektrolýza kyslíku a úprava ovzduší již by mohla být přímo v těch jeskyních) - by se původní kolonie mohlo používat jako skladiště a zároveň jako nouzový úkryt. Též možná jako odpočinkové místnost a vědecké pracoviště - to pokud ta docházka až do jeskyň z místa průzkumu bude časově o dost náročnější - třeba sestup po svažité cestě až na dno kráteru - kde až bude vchod do jeskyň.
|
|
Machi: Žádné jeskyně na Marsu zatím neznáme. Máme pár fotek propastí, které svědčí o výskytu jeskyní, ale nic dle čeho by se dala plánovat nějaká výprava.
Kromě základen na Marsu a na Měsíci je ovšem třeba se zamyslet nad asteroidy. Pokud by v dohledné době skutečně došlo k těžbě na blízkozemních asteroidech, tak díra vytvořená těžbou by se dala bez větších problémů uzavřít a napumpovat dýchatelnou atmosférou. Vznikly by tím vesmírné stanice bez nutnosti vynášet stovky a tisíce tun z gravitační studny Země, stanice obrovské (řádově kilometry až desítky kilometrů), jejichž obytný prostor by se pokračující těžbou uvnitř tělesa neustále zvětšoval.
A za úvahu by určitě stály (opět ve vytěžených dutinách) i Vesta se spoustou kovů a určitými zásobami vody a Ceres (děsně moc vody, ale jiných materiálů bohužel poskrovnu). |
|
| Ehm nebylo by lepsí než neefektivně hledat po celém Marsu jeskyne, si vyvrtat do místní skály vlastní tunel za pomoci razíci hlavice? a v techto prostorech vytvořit obytné prostory |
|
