Vzhledem k blizicim se prezidentskym volbam v USA se o Marsu letos moc nebude: to zajima par geeku a nerdu. Konzervativci budou hlasovat pro Mesic (protoze opakovani toho, co se osvedcilo a zvedlo prestiz USA v minulosti, je prece konzervativni a navic, prece Mesic nenechame Rusum a Cinanum...), liberalove budou opatrne pro nejakou mene nesmyslnou variantu letu k asteroidu, nez je jeho stehovani na obeznou drahu Mesice (no, mozna to nesmyslne neni, ale pusobi to vic megalomansky, nez to doopravdy je, a verejnost to proste nepochopi). tzn. napr. varianta pristani na Phobosu a zkouska preletu Zeme-Mars.
Pristani prestavam videt realne, protoze cokoliv, co nekdo slibuje za 20 let muze klidne slibovat dalsich 50 let (jak se ukazalo u spousty jinych futurologickych predpovedi). Pristani je realne, pokud to nekdo, kdo bude mit rozpocet aspon 100 mld USD ohlasi do 10 let.
Kdyby nebylo nesmyslu s " asteroidem" byl návrat na Měsíc otázkou několika let. Jiná cesta než přes Měsíc do vzdáleného Vesmíru nevede a k návratu na Měsíc stejně dojde , děj se co děj.
Obama vlastně poskytl konkurenci čas k dobru, ale jak je vidět nikdo jej nevyužil, a tak americký monopol na Měsíc přes destruktivní snahu Obamy stejně trvá.
Jakmile Obama vyklidí Bílý dům cesta amerických astronautů NA MĚSÍC BUDE OPĚT VOLNÁ.
citace:Kdyby nebylo nesmyslu s " asteroidem" byl návrat na Měsíc otázkou několika let. Jiná cesta než přes Měsíc do vzdáleného Vesmíru nevede a k návratu na Měsíc stejně dojde , děj se co děj.
Obama vlastně poskytl konkurenci čas k dobru, ale jak je vidět nikdo jej nevyužil, a tak americký monopol na Měsíc přes destruktivní snahu Obamy stejně trvá.
Jakmile Obama vyklidí Bílý dům cesta amerických astronautů NA MĚSÍC BUDE OPĚT VOLNÁ.
I ty malý optimisto! Uveď mi aspoň jednoho z potenciálních kandidátů, lhostejno, zda Demokrata nebo Republikána, který si návrat na Měsíc stanoví jako jednu ze svých priorit.
Pokud republikán řekne, že by Amerika měla být silná v kosmu (a nebude mluvit o opravování infrastruktury jako Trump), tak to bude návrat na Měsíc. Mars je zajímavý další cíl, třeba za 20 až 30 let.
Pokud si dá vesmír jako prioritu demokrat, bude to let k asteroidu (nebo Phobosu) jako postupný vývoj pro cestu na Mars za 20 až 30 let, protože přece kosmonautika probouzí v dětech zájem o vzdělávání atd.
Podle mě stanovit cestu lidí na Mars jako prioritní cíl pilotované kosmonautiky v dalším desetiletí může zajímat tak 20% amerických voličů a to pravděpodobně napříč politickým spektrem. Bohužel.
Podle mě stanovit cestu lidí na Mars jako prioritní cíl pilotované kosmonautiky v dalším desetiletí může zajímat tak 20% amerických voličů a to pravděpodobně napříč politickým spektrem. Bohužel.
DVACET procent??? Neseknul ses o řád (nebo dva)? Další optimista!
JFK byl také " demokrat" jako Obama. Obamův šutr bych viděl jako křečovitou snahu zapsat se nějak do historie, což v oblasti letů na Měsíc není možné, tam je trvale zapsán JFK ! Dalším důvodem " šutru" bylo najít důvod pro zrušení " chybného " rozhodnutí REPUBLIKÁNA o návratu na Měsíc, a nahradit toto rozhodnutí nějakým rozhodnutím " perspektivnějším" a hlavně z kuchyně demokratů .
Domnívám se, že ať bude zvolen demokrat, či republikám, půjde " šutr" do propadliště dějin jako naprosto nesmyslná představa.
Tahat asteroidy na oběžnou dráhu Měsíce a tam je zkoumat může napadnout, řečeno s Haškem ve Švejkovi : " jenom ...ce ".
Tahat asteroidy na oběžnou dráhu Měsíce a tam je zkoumat může napadnout, řečeno s Haškem ve Švejkovi : " jenom ...ce ".
Souhlasím, pokud jde o to tahat je do blízkosti Země kvůli výzkumu. Na druhou stranu si ale dovedu docela dobře představit přitažení malého asteroidu (řádově desítky metrů) typu M na nějakou vzdálenější oběžnou dráhu kolem Země za účelem jeho přebudování na vesmírnou stanici.
už som to raz dával, v roku 2009, tak to dám znovu:
Americký astronauti z výprav na Mesiac:
A8 Frank Borman 88
A8 James Lovell 88 (pri Mesiaci 2x - znovu s A13)
A8 William Anders 82
A10 Thomas Stafford 86
A10 John Young 86 (pri Mesiaci 2x - znovu s A16)
A10 Eugene Cernan 82 (pri Mesiaci 2x - znovu s A17)
A11 Neil Armstrong +82
A11 Michael Collins 85
A11 Buzz Aldrin 86
A12 Charles „Pete“ Conrad +69 (zomrel na vnútorné krvácanie po nehode na motorke)
A12 Richard Francis Gordon 86
A12 Alan Bean 84
A13 Jim Lovell 88 (pri Mesiaci 2x - predtým s A8)
A13 John Swigert +61 (rakovina)
A13 Fred Haise 82
A14 Alan Shepard +74 (leukémia)
A14 Stuart Roosa +61 (pancreatitis)
A14 Edgar Mitchell +85
A15 David Scott 84
A15 Alfred Worden 84
A15 James Irwin +61 (druhý infarkt)
A16 John Young 86 (pri Mesiaci 2x - predtým s A10)
A16 Thomas Mattingly 80
A16 Charles Duke Jr. 80
A17 Eugene A. Cernan 82 (pri Mesiaci 2x - predtým s A10)
A17 Ronald Evans +63 (infarkt)
A17 Harrison Schmitt 81
z 23 mužov teda:
- dvaja zomreli po 80 roku veku (ja mám len asi 30% šancu, že sa dožijem 75 rokov)
- jeden zomrel na rakovinu (ako 61 ročný)
- jeden zomrel na leukemiu (ako 74 ročný)
- dvaja zomreli na infarkt po 60 roku veku
- jeden zomrel na niečo s pankreasom
- jeden sa zabil na motorke
Zvyšok sú, ako sa zdá, dobre naimpregnovaný dedkovia.
Tak tomu bych věřil jedině v případě, že si to u nich NASA objedná a zaplatí. Nevěřím že by to dělali jen tak za svoje prachy. U SPACEX to vidím úplně stejně. Náročné megaprojekty za obrovské peníze u kterých není kalkulovatelná návratnost financuje vždycky stát.
takze boeing a LM utocia powerpointmi (ako vzdy) Dovolte mi rehotat sa hlasno...
Len to zrekapitulujem: SpaceX je hlboko v procese testovania motorov, maju uz pomerne konkretnu predstavu o kryo-nadrziach, pristavanie boostrov zvladaju s metrovou presnostou, a pre bfr uz su objednane nastroje a pripravky.
Naproti tomu stoji Boeing a LM a biju sa do prs, ze oni budu prvi. Teda ak to NASA zaplati. Nooo, myslim ze nie
p.s. zivo si pamatam, ako sa ULA bila do prs, ze im SpX nemoze konkurovat, lebo oni su "flight proven". V tomto roku SpX zrejme zrealizuje stvrtinu vsetkych startov celosvetovo, vratane startov pre NRO a AirForce. A ULA? Kto je ULA?
p.p.s. Ked sa pozrieme na tempo a naklady na SLS (co je s prepacenim len sprosta velka raketa) - kto este stale veri ze by NASA zvladla program pilotovanych letov na mars?
[Edited on 29.9.2017 yamato] [Edited on 29.9.2017 yamato]
citace:
Naproti tomu stoji Boeing a LM a biju sa do prs, ze oni budu prvi
Striktně vzato - první bude ten, kdo dosáhne na peníze z (případně navýšeného) rozpočtu NASA. I SpaceX zásadní kroky udělalo až po zakázce od NASA. To je prostě tvrdá cash, vydělat peníze na službách prodávaných soukromému sektoru je daleko těžší - vždy.
Sice fandím Elonovi a SpaceX a jeho přístupu.. ale samozřejmě: Boeing a LM (společně coby ULA) mají zdaleka nejlétanější kryogenní horní stupeň všech dob - mají X různých verzí Centauru, který létá už skoro 60 let a snese srovnání jen s ruskými deriváty R-7. A o nosné raketě v uspořádání "Falcon-Centaur" bohužel hned tak neuslyšíme.. což je škoda.
Jen málo těch původních technologií z 50. a 60.let bylo tak vytuněných a tak blízo teoretické hranice možného, že létají doteď...
Problémem nebyla nízká kvalita dosavadního kosmického hi-tech.. problém byla chybějící ekonomická motivace začít doopravdy pracovat na vícenásobné použitelnosti tak tvrdě a cílevědomě, jako SpaceX. [Upraveno 29.9.2017 xChaos]
No, SpaceX dostava peniaze z NASA za dodavane sluzby, resp. dosahovane milestones. Tieto peniaze potom nalieva do vyvoja.
Boeing a LM naopak stale ocakavaju nejaky cost-plus program, kde ako dodavatelia pumpnu stat o lubovolny pocet dolarov. Zda sa ze stale nepochopili zmenu hry.
Inak co sa tyka komercnych sluzieb - SpX ma na komercnych startoch asi 10 miliard, od NASA dostala, resp. dostane dokopy asi 4.5 miliardy. Takze take horuce to nebude.
60 rokov lietany stupen je fajn, ale k marsu nas zjavne nedostal ani o kilometer blizsie. Nieco tu nefunguje...
citace:60 rokov lietany stupen je fajn, ale k marsu nas zjavne nedostal ani o kilometer blizsie. Nieco tu nefunguje...
Kromě toho, že vynesl většinu dosavadních úspěšných bezpilotních nákladů k Marsu, samozřejmě :-)
Ty vysokoenergetické horní stupně nejsou zas taková sranda. Samozřejmě obdivuju Indy, že to zvládli bez toho: ale třeba Rusové Protonem dostanou k Marsu asi 2t, což je v ostrém kontrastu s tím, že dalekomenší Atlas V + Centaur tam dostal až tunu.
Jediná raketa, která to zvládá aspoň trochu srovnatelně, je evropská Ariane 5.
Co takhle se na to podívat z opačné strany: Boeing a Lockeed dokázaly úžasné věci v meziplanetárním výzkumu a jejich rakety byly vždy v konečném důsledku optimalizované pro tento výzkum. Ale aby se z něčeho zaplatily, tak je bylo nutné prodat i vojákům, protože v rozpočtu na obranu je prostě víc peněz...
Podle mě je úplně ok fandit SpaceX, ale současně jasně poukazovat, ve kterých parametrech tak dobří nejsou.
Pro Mars je kombinace vícenásobně použitelného prvního stupně a vysokoenergetického horního stupně nutností. BFR bude podle všeho používat horizontální integraci prvního stupně se samotnou "lodí". Což by šlo vyložit i tak, že přechází k něčemu, s čím má největší zkušenosti právě NASA a ULA (a dělají to asi právě proto, že vědí, že tím ty parametry přeci jen o podstatný kus posunou...)
Kyslíkometanový motor je strašně zajímavá koncepce a bude to super, když klapne.. akorát tak nějak na potvoru ještě nikdy žádný neletěl. Zatímco s kyslíkovodíkovým motorem jsou strašně dlouhé zkušenosti, samozřejmě je tam problém se skladovatelností paliva... ale zase jediný vícenásobně použitelný stupeň, který i bez dotankování na povrchu dokáže přistát a zase celý odstartovat - to je bez debaty taky frajeřina. A pro počáteční průzkum je to asi vhodnější (zatímco BFR je zase vhodnější na tu kolonizaci).
Takže tohle je fakt asi pod dlouhé době zatím nejzajímavější odpověď na otázku "kdo bude první" - protože dosavadní MEM a MAV koncepty od NASA a Zubrina byly většinou těžce jednorázově použitelné a současně vícestupňové...
Tohle jsou aspoň kosmické závody, na které se dá koukat, teďka!
A o nosné raketě v uspořádání "Falcon-Centaur" bohužel hned tak neuslyšíme.. což je škoda.
No já nevím, nějak mi to připomíná pejska a kočičku, jak pekli dort.
http://www.lockheedmartin.com/us/ssc/mars-orion.html
Koncept letu k Marsu od Lockheed Martin je zajímavý, bohužel v odkazu nejsou žádné hmotnostní údaje, pouze počet osob 6. V odkazu od p. Kostery je napsáno, že Mars Base Camp (dále MBC) má být sestaven u Země, ale v tomto odkazu je jasně napsáno, že to bude provedeno „přes Měsíc“, čemuž také odpovídá solárně-elektrický pohon : The concept is simple: transport astronauts from Earth, via the Moon, to a Mars-orbiting science laboratory.
První má být vyslaná na LMO Marsovská Orbitální Laboratoř MOL bez posádky pro zkoumání povrchu, později pro dálkové řízení drónů a roverů na povrchu a rozbory vzorků přímo na LMO. Její pohon od Měsíce k LMO bude solárně – elektrický, založený na vodíku. Bude mít také jeden Orion pro zajištění komunikace a navigace a jako záloha pro kosmonauty v druhé etapě.
V další etapě má být vyslaný MBC s posádkou na cestu v trvání 1000 dní, který také umožní oblet měsíců Phobos a Daimos pomocí jednoho nebo dvou Orionů. MBC je rozměrově a tvarově prakticky identický s laboratoří. Není jasné, zda tato cesta již bude mít také přistávací modul – lander pro 4 osoby, zřejmě ano.
Bližší technické údaje jsou u Landera: http://spacenews.com/lockheed-martin-adds-lander-to-mars-base-camp-concept/
Lander má suchou hmotu 30 tun, pojme 80 tun paliva a má dv 6km/s, což by mělo být dost pro přistání i start k LMO Při přistání většinu energie pojme atmosféra. Je určen pro 4 lidi – 2 lidi zůstanou na LMO. Doba pobytu na povrchu 2 týdny. Má mít systémy a avioniku včetně řídícího pultu převzaté z Orionu.
Stejný lander je využitelný i pro přistání a start z Měsíce. Může být bez aerodynamických elementů pro zvýšení nosnosti. Lander kromě cryogenního pohonu může vyrábět rovněž elektřinu i v prostředí tmy nebo slabého svitu. Proto nepoužili pro jeho pohon methan, ale LOX/LH2, aby palivo bylo jednotné. Součástí mise jsou i dva Oriony, které budou použity pro komunikaci, navigaci oblety měsíců a samozřejmě přistání lidí na Zemi.
Velkou výhodu konceptu je, že všechny důležité celky budou u Marsu pro bezpečnost téměř identicky zdvojeny, včetně landeru a posádka nebude potřebovat pro první přistání výrobu paliva na Marsu. Dalším velkým pokrokem jsou výkonné solárně-elektrické pohony, které zajistí i návrat.
Vynesení dílů k Měsíci má být pomocí až 17 startů SLS, což je drahé a proto nejspíše dojde ke spolupráci s SpX a jeho BFR
[Upraveno 04.10.2017 PinkasJ]
ohladom konceptu, najzasadnejsi chybajuci udaj je financovanie. Kedze o nom nie je v navrhu ani slovo, pravdepodobne ide o dalsi pokus vylakat z NASA nejake peniaze, alebo aspon odvratit pozornost od BFR. Ak by LM jasne povedal ze do toho dava vlastne zdroje, bral by som to vaznejsie.
Já vidím jako zásadní dva problémy: 1. kyslík-vodík (problémy s dlouhodobým skladováním vodíku) - metan je vhodnější.
2. posádka je příliš dlouho v beztížném stavu - let k Marsu a zpět - co letové okno? Budou rok trčet v beztíži na orbitě Marsu? Přistání na pouhé dva týdny? To na regeneraci svalů a kostí nestačí, kolik paliva budou mít pro expedice na povrch, aby se loď dokázala vrátit na Zem?
Koncept základny na Marsu je lepší, základny na Deimosu je lepší. Osobně za nejlepší koncept letu k Marsu považuji zásoby, přistávací modul a návratová loď poslaná předem v optimálním okně s pozdějším letem pilotované kabiny+habu pomocí jaderných motorů mimo ideální okno s připojením k vybudované základně, dvouměsíčním pobytem na Marsu a návratem v optimálním okně. Palivo kyslík-metan.
Peníze jsou vždy až to první. Kdyby nebyl plánován návrat k Měsíci a stavba cislunární stanice, tento projekt by určitě NASA a další spolupracující světové agentury financovaly, nebo se na něm podílely stavbou modulů. Jak to skloubí s Marsem, uvidíme. Ona ta cislunární stanice by mohla docela dobře vypadat a být vybavena přesně jako MBC. Přistávací Lander by v základu (kromě aerodynamických elementů) mohl být také stejný.
Podstatné je, že v projektu není snad jediný element, jediná operace, jejíž obdoba již v minulosti nebyla v kosmonautice odzkoušena kromě délky letu a skladování vodíku. Navíc u Marsu bude vše zdvojené. Je to konzervativní přístup s využitím nejmodernější současné techniky. BFR samotný i celý koncept letu na Mars a zpět má nesrovnatelně více rizik.
Koncepce podle p. Ervé by také dobře fungovala, především také zajišťuje bezpečný návrat
Co se týče nosiče, SLS Evolved bude mít k Měsíci nosnost téměř 50 tun, Energia 5VR téměř 40 tun, takže MBC, stejně jako cislunární stanici lze postavit. Samozřejmě, kdyby fungoval BFR, bylo by výhodné využít ho a Musk by takový kšeft určitě neodmítl.
Vynesení dílů k Měsíci má být pomocí až 17 startů SLS, což je drahé a proto nejspíše dojde ke spolupráci s SpX a jeho BFR
Nějak jsem si nevšiml, že by Musk byl úplně padlý na hlavu. Má svůj vlastní marsovský program a místo toho bude dělat kočího konkurenci, která shrábne dotace na vývoj i následnou slávu?
Ale s tímhle bych byl opatrný: "it’s the biggest rocket ever". Nebo je to nějaký místní americký zvyk mluvit o něčem, co teprve stavím, jako o hotové věci? Protože pak by platilo, že "BFR is the biggest rocket ever", bo se už staví, že...
a navic, prece Mesic nenechame Rusum a Cinanum...), liberalove budou opatrne pro nejakou mene nesmyslnou variantu letu k asteroidu, nez je jeho stehovani na obeznou drahu Mesice (no, mozna to nesmyslne neni, ale pusobi to vic megalomansky, nez to doopravdy je, a verejnost to proste nepochopi). tzn. napr. varianta pristani na Phobosu a zkouska preletu Zeme-Mars. 
Dovolte mi rehotat sa hlasno... 