Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Falcon Heavy - průzkumné mise
13.9.2011 - 07:42 - 
Blbost to není, říkáte: určitě s tím budou problémy, a žádné důkazy nemáte. Mars 500 nemohl být v čistě kyslíkové atmosféře, protože by nemohli fungovat při 25-30 kPa - tak velké podtlakové komory nejsou. Nejdřív by se měli testovat potkani - pro ně už by se přiměřeně velká komora našla - za rok můžete mít pořádné výsledky a pak se teprve můžeme bavit o reálných nevýhodách kyslíku. 
13.9.2011 - 09:08 - 


http://www.stranypotapecske.cz/teorie/kyslik.asp
 
13.9.2011 - 12:11 - 
pevnejsi steny kabiny pro atmosferu o 1atm nejsou problem ...
... stejne musite udelat lod dostatecne pevnou, aby vydrzela pretizeni pri startu a pri manevrech v kosmu (takove TLI, ci TMI neni zadna sranda ...)

 
13.9.2011 - 13:42 - 
To je ale hloupost. LM i Apollo byly dělané na 0,35 kPa a v pohodě vydržely všechno, co popisujete.

quote:
pevnejsi steny kabiny pro atmosferu o 1atm nejsou problem ...
... stejne musite udelat lod dostatecne pevnou, aby vydrzela pretizeni pri startu a pri manevrech v kosmu (takove TLI, ci TMI neni zadna sranda ...)




V odkazu na potápěče je jedna důležitá věta (až dole pod tabulkou): Naše tělo pracuje tedy bez problému při parciálním tlaku kyslíku od 17 do 40 kPa.
 
14.9.2011 - 10:04 - 
quote:
To je ale hloupost. LM i Apollo byly dělané na 0,35 kPa a v pohodě vydržely všechno, co popisujete. ...



... to je obráceně:
LM i Apollo byly dělány na síly a přetížení při startu (např: při přerušení startu měla kabina vydržet přetížení 10G). Síly od natlakování vnitřního prostoru jsou sice částečně jinak směrované, ale jsou plynule rozložené a o řád menší.

quote:

V odkazu na potápěče je jedna důležitá věta (až dole pod tabulkou): Naše tělo pracuje tedy bez problému při parciálním tlaku kyslíku od 17 do 40 kPa.


Ano, pracuje bez problému po dobu několika hodin až dní ...
... i při výstupu ve skafandru se používá čistý kyslík o nižším tlaku. Ale skutečně dlouhodobé účinky na lidský organismus a jeho růst nejsou známy (nikdo nikdy nezkoušel expozici v řádu měsíců a let). Nehledě na psychologické působení odkazu Apolla 1. Technické potíže a komplikace plynoucí z takové atmosféry jsou další významný problém.

Myslím, že současní konstruktéři kabin (ani Musk s Dragonem) nevidí žádné jednoznačné výhody čisté kyslíková atmosféry a proto se drží standardního vzduchu.
 
14.9.2011 - 12:18 - 
quote:
quote:
To je ale hloupost. LM i Apollo byly dělané na 0,35 kPa a v pohodě vydržely všechno, co popisujete. ...



... to je obráceně:
LM i Apollo byly dělány na síly a přetížení při startu (např: při přerušení startu měla kabina vydržet přetížení 10G). Síly od natlakování vnitřního prostoru jsou sice částečně jinak směrované, ale jsou plynule rozložené a o řád menší.

quote:

V odkazu na potápěče je jedna důležitá věta (až dole pod tabulkou): Naše tělo pracuje tedy bez problému při parciálním tlaku kyslíku od 17 do 40 kPa.


Ano, pracuje bez problému po dobu několika hodin až dní ...
... i při výstupu ve skafandru se používá čistý kyslík o nižším tlaku. Ale skutečně dlouhodobé účinky na lidský organismus a jeho růst nejsou známy (nikdo nikdy nezkoušel expozici v řádu měsíců a let). Nehledě na psychologické působení odkazu Apolla 1. Technické potíže a komplikace plynoucí z takové atmosféry jsou další významný problém.

Myslím, že současní konstruktéři kabin (ani Musk s Dragonem) nevidí žádné jednoznačné výhody čisté kyslíková atmosféry a proto se drží standardního vzduchu.



Současní konstruktéři nemají jinou možnost. Kdyby někdo z nich navrhnul kyslíkovou atmosféru, okamžitě ho konkurence ukamenuje stejnými pokroucenými argumenty, jako vy mně. Přitom žádné důkazy o škodlivosti kyslíku nejsou, protože žádné pořádné testy nikdy nebyly - rekordem je 14 dní Apolla - bez jakýchkoliv problémů. Až zařve nebo ochrne posádka na orbitě na kesonovou nemoc, protože s kyslíko-dusíkovou atmosférou při ztrátě tlaku nestihnou reagovat (jako Sojuz 1), teprve někdo začne něco dělat.
 
14.9.2011 - 12:23 - 
nesuvisi to tak trochu aj s tym, ze ISS ma normalnu atmosferu? A nesuvisi ISS s tym, ze rusi pouzivaju normalnu atmosferu?

Preco vlatne americania pri tvorbe shuttlu upustili od kysliku, ktory pouzivali v apolle? Nie je to tak, ze proste pri dlhodobych letoch nevyhody prevazuju vyhody?
 
14.9.2011 - 13:10 - 
Protože v letech 1970-72, kdy STS začínal, bylo příliš brzy po Apollu 1 a vypadalo hezky, že NASA nechce opakovat problémy. Navíc si USA na Skylabu vyzkoušeli, že s dusíkem to taky jde. STS při 5-15 (plánovaných 30) dnech v kosmu nebyl problém, navíc to dokazovalo, jak je STS vhodný i pro učitele a senátory, když používá normální atmosféru. Sověti od začátku jeli v N-O atmosféře, a úspory váhy pro ně nebyly akutní. Pro Měsíc a ještě víc asteroidy nebo Mars to ale akutní bude, buď se to bude řešit taháním tun navíc - není problém při těžkých nosičích, nebo honěním každého kila u lehkých lodí. 
14.9.2011 - 13:45 - 
quote:
Protože v letech 1970-72, kdy STS začínal, bylo příliš brzy po Apollu 1 a vypadalo hezky, že NASA nechce opakovat problémy. Navíc si USA na Skylabu vyzkoušeli, že s dusíkem to taky jde. STS při 5-15 (plánovaných 30) dnech v kosmu nebyl problém, navíc to dokazovalo, jak je STS vhodný i pro učitele a senátory, když používá normální atmosféru. Sověti od začátku jeli v N-O atmosféře, a úspory váhy pro ně nebyly akutní. Pro Měsíc a ještě víc asteroidy nebo Mars to ale akutní bude, buď se to bude řešit taháním tun navíc - není problém při těžkých nosičích, nebo honěním každého kila u lehkých lodí.


... snažil jsem se Vám naznačit, že v případě N-O atmosféry o žádná kila navíc nejde!

Loď musí být dostatečně pevná i tak, posádka dusík nežere a kyslíku se spotřebuje stejně, přístroje a zařízení jsou jednodušší a bezpečnější, ... tak o co jde?
 
14.9.2011 - 14:28 - 
Jenže konstrukce při použití O-atmosféry lehčí a jednodušší JE!! A to se projeví na váze lodi. Pletete si strukturální pevnost s pevností přetlakové kabiny. Přetlaková kabina je vždy výrazně těžší, než nepřetlakovaná o stejných rozměrech pro stejné násobky. A rozdíl mezi přetlakem 101 kPa a 30 kPa se výrazně projeví. Hmotnost těžší přetlakové konstrukce pak úměrně zvedne hmotnost i konstrukčních prvků pro násobky. Srovnejte hmotnost kabiny Gemini a Sojuzu - téměř identické objemově i funkčně. 
14.9.2011 - 15:24 - 
quote:
Jenže konstrukce při použití O-atmosféry lehčí a jednodušší JE!! ...

Ano je. ale

1/ Gemini a Sojuz je nieco neporovnatelne
porovnavas zufalstvo a plytvanie.

2/ Deep space si vyziada daleko narocnejsiu ochranu posadky, takze hrubsia stena nemusi byt tragediou. naviac ak bude multifunkcna...
spocitaj si rozdiel hmotnosti v zavislosti od tlaku. 21% narast nie je predsa zasadny problem.

3/ pre deep space je tlak v kabine posledny problem. misia ktora bude padat a stat na tlaku v kabine je sebevrazdou. Na tak poddimenzovany kseft sa treba vykaslat.
 
14.9.2011 - 17:08 - 
quote:
Jenže konstrukce při použití O-atmosféry lehčí a jednodušší JE!! ...



Máte pravdu, ale rozdíl je malý. A přibude Vám spousta jiných komplikací a problémů. Takže se to nevyplatí! (dle názoru mého i konstruktérů všech současných lodí).
 
15.9.2011 - 07:31 - 
Je mi líto, ale nepřesvědčili jste mně, nemáte žádné argumenty kromě neprůkazných: 1. úspora hmotnosti je významná - plášť může být mnohem míň odolný - ten nesmysl s 21% jste vzal kde? Rozdíl tlaků při O-N atmosféře je 101 kPa*1,5 bezpečností násobek = 152 kPa, u O-atmosféry 30 kPa*1,5 = 45 kPa - tedy 3*míň!! 2. pro ochranu proti radiaci je dural zbytečný - lepší je kombinace lehkých látek s vysokým obsahem vodíku - polyetylen a voda, pro ochranu proti tvrdé radiaci potřebujete olovo nebo opravdu hodně rlůzného materiálu (voda, palivo, nádrže). Odpadnou nádrže s dusíkem, regulační a směšovací ventily - pro kontrolu atmosféry stačí tlakoměr, zvýší se spolehlivost. Problém je jen s chlazením při nízkém tlaku, ale zkušenosti Apolla, Gemini a Skylabu máme, navíc chladící okruh samotných modulů tam pořád je - dá se adaptovat.
Hlavní důvody pro používání N-O atmosféry jsou: 1. návaznost předchozích programů - logická u letů na orbitu, nelogická u letů na Měsíc nebo dál.
2. obavy z podpásových útoků konkurence.
 
15.9.2011 - 07:44 - 
Tím na toto téma končím, pravdou je, že pro Falcon/Dragon nebude možné, aby použila O-atmosféru - vzhledem k útokům konkurence i NASA je to pro ně bezpečnější. Navíc argumentují tím, že většinu prvků pro O-N atmosféru jim dodávají firmy s velkými zkušenostmi z předchozích programů. Jedině NASA a Rusko jsou dost silné, aby mohli předložit dost podložených argumentů a aby si O-atmosféru prosadili. Pro Falcon/Dragon může být výhodnější při letu k Marsu nebo asteroidům postupné snižování tlaku pro zvýšení životnosti - pokles řekněme na 70 kPa při 35-40% kyslíku (pp=25-28 kPa) - usnadní se tak výstupy do prostoru a dá se ušetřit i na váze - tlak odpovídá tlaku v dopravních letadlech, takže dostatek zkušeností. 
15.9.2011 - 13:35 - 
quote:
... ten nesmysl s 21% jste vzal kde? Rozdíl tlaků při O-N atmosféře je 101 kPa*1,5 bezpečností násobek = 152 kPa, u O-atmosféry 30 kPa*1,5 = 45 kPa - tedy 3*míň!! ...

1/ zjavne nie ste strojar - uvazujete len jednu zlozku sil, sily sa takto jedoducho neskladaju to by bolo plytvanie, naviac hrubsia stena moze byt multifunkcnejsia preto treba zaratat aj uspory...

2/ zjavne Vam unikli suvislosti
napr. hmotnosti motoru sa zhrubnutie steny kabiny takto priamoumerne netyka...
 
15.9.2011 - 13:55 - 
já bych teda taky šetřil nějak méně extrémně, popravdě.... 
15.9.2011 - 18:16 - 
Erve: Je mi líto, ale nepřesvědčil jste mne!!!

Z velmi komplexního problému vybíráte jen jeden parametr a odmítáte vidět nezbytné souvislosti. Nepředložil jste žádné konkrétní údaje, ani výpočty či modely.

Proto myslím, že další diskuze je zbytečná ...
 
16.9.2011 - 08:34 - 
Tak to sem vás špatně pochopil, jestli mluvíte o 21% úspoře celkové váhy kabiny - to tak opravdu reálně asi bude. Samozřejmě že kosmickou loď netvoří jen plášť - sice ušetříte na nádržích dusíku (uniká z lodi stejně jako kyslík, takže doplňovat ho musíte), a rozvodech, ale neušetříte na zdrojích energie, zásobách, navigačním a komunikačním vybavení atd.
Jde o to, že O-atmosféra není žádný extrém, je to reálné osvědčené řešení, které ale za současných podmínek nemá moc šancí (kvůli nehodě Apolla 1). Přitom se trochu přehlíží nehoda Sojuzu 11 - nastala by, kdyby atmosféra byla kyslíková (takže mnohem menší tlaky)? Ztratila by posádka vědomí tak rychle, že nestačila reagovat, při ztrátě tlaku O-atmosféry?
Na čem jiném chcete ušetřit 21% váhy lodě? Na kompozitech ušetříte 10-15%. Elektroniku už zmenšovat nemůžete kvůli radiační odolnosti. Recyklační jednotky jsou pořád velké, náročné na elektřinu a málo spolehlivé.
 
16.9.2011 - 09:07 - 
1/ Nehoda sojuzu 11 je zaujimavy argument, ...
netusim ci aj pri nizsom tlaku, ale myslienka je to zaujimava a skutocne je otazka, ci by im to bolo pomohlo a pridalo par sekund k zatvoreniu ventilu...

2/ tak ja pridam zas moj argument za vyssi tlak. Tlak v nadrzi mozte povazovat za "konstrukcny prvok". Vid balonove nadrze centaura.

Ak predpokladam, ze pocas prace motorov - zrychlovania je kabina natlakovana, moze byt tento tlak prave prinosom a umoznit odlahcenie konstrukcie. (ak bude mozne tento prvok pouzit)


btw. kyslikova atmosfera je urcite pouzitelna, ale je otazka ci vyhody prevysia nevyhody. Kyslikova atmosfera sa pouziva v extremnych pripadoch, ked potrebujem kazdy gram.
Dufam, ze to nebude pripad letu na Mars.
 
16.9.2011 - 09:59 - 
quote:
1/ Nehoda sojuzu 11 je zaujimavy argument, ...
netusim ci aj pri nizsom tlaku, ale myslienka je to zaujimava a skutocne je otazka, ci by im to bolo pomohlo a pridalo par sekund k zatvoreniu ventilu...
...



Podstatná je fyziologie působení změny tlaku atmosféry na člověka. V krvi obvykle zůstane rozpuštěn dostatek kyslíku na dobu cca 5min (rekordní výdrž na nádech je 11minut a 35sekund - viz. lékařské pokusy a třeba i nádechové potápění - viz.Wiki). Z hlediska disponibilní doby je nejvíce omezující čas do poklesu tlaku pod kritickou mez (myslím, že jsem na netu viděl 0.07 baru).

Myslím, že tlak bude klesat z 1.0 atm na 0.07atm déle, než z 0.3atm na 0.07atm. Ta doba bude delší o čas poklesu z 1.0atm na 0.3atm. Tedy při dekompresi z normálního tlaku (1 atm) mají kosmonauti navíc určitý čas k dobru.

Tedy se obávám, že by vše bylo naopak - atmosféra s nižším tlakem by posádce Sojuzu 11 ubrala vteřiny na reakci.
 
16.9.2011 - 11:46 - 
(0) Myslím, že bez experimentálnych pozorovaní a dôkazov sa biologický vplyv dlhodobého pôsobenia nízkotlakej kyslíkovej atmosféry nedá správne posúdiť. Neboli predložené relevantné doklady o škodlivosti, ale ani o neškodnosti dlhodobého pôsobenia nízkotlakej kyslíkovej atmosféry.
(0) Z experimentov je známe, že kyslíková atmosféra mení vnímanie chuti a pachov a to aj pri zníženom tlaku, takže nejaké vplyvy tam určite budú.

(-) Z hľadiska bezpečnosti predstavuje čisto kyslíková atmosféra, hoci i pri nízkom tlaku, zvýšené riziko požiaru a horenia - dusík totiž funguje aj ako inhibítor horenia.
(-) V bezváhovom stave je tento efekt ešte zosilnený tým, že po spotrebovaní kyslíku zostáva na mieste horenia "izolačná" vrstva tvorená prevážne dusíkom a jej objem je značný pretože dusík predstavuje takmer 80% objemu normálnej atmosféry.
(-) Podobne bude mať kyslíková atmosféra za následok rýchlejšiu degradáciu mazadiel a ďalších materiálov.

(-) Nízkotlaká atmosféra má tiež horšie schopnosti pre chladenie elektroniky a ďalších systémov - na dosiahnutie rovnakého efektu je potrebný rýchlejší prietok chladiaceho "vzduchu" (aby sa dosiahol približne rovnaký hmotnostný prietok - mám dokonca dojem, že kyslík chladí horšie ako dusík).
(-) Vyššie rýchlosti prietoku "vzduchu" v klimatizácii a ventilácii by zrejme znamenali silnejšie (hlasnejšie) šumy a ruchy v kabíne - následkom by boli horšie podmienky pre odpočinok posádky (aj na ISS sa "tichý" priestor ATV bez klimatizácie stal obľúbeným miestom odpočinku).

(0) Vyššia či nižšia bezpečnosť nízkotlakej kyslíkovej atmosféry je diskutabilná. Pokles z vyššieho tlaku pri porušení hermetičnosti bude zrejme dlhší, závislosť rýchlosti poklesu tlaku je ale nelineárna. (+) Obsah kyslíku rozpusteného v krvi bude pri rovnakých parciálnych tlakoch kyslíku približne rovnaký, ale v kyslíkovej atmosfére nehrozí dusíková embólia.
Prípad katastrofy Sojuzu 11 sa teda nedá použiť ako relevantný argument bez presného rozboru, čo (aký fyziologický mechanizmus) znemožnilo posádke pokračovať v ďalšej záchrannej činnosti. Ak to bola napríklad dusíková embólia po prudkom poklese tlaku, je to argument v prospech kyslíkovej atmosféry.

Z hľadiska potrebnej pevnosti a teda i hmotnosti pretlakovej časti kabíny je treba rozlíšiť časť kozmickej lode, ktorá prelietava atmosférou pri návrate a časť, ktorá do atmosféry nevstupuje. U návratovej časti budú požiadavky na pevnosť porovnateľné v oboch prípadoch, pretože sú dané prevážne podmienkami pri prielete atmosférou a samotnom pristátí. Porovnanie Sojuz - Gemini je preto dosť sporné - Sojuz pristával na pevnine, kým Gemini na mori, kde je dosadnutie značne plynulejšie, s menším rázom.
U orbitálnej časti bude pravdepodobne koštrukcia s nízkotlakým trupom ľahšia, otázka ale je, o koľko bude ľahšie, pretože veľmi dôležitú úlohu bude hrať i požadovaná štrukturálne pevnosť konštrukcie.
Môže teda nastať aj prípad, že ťažší "vysokotlaký" hermetický trup zabezpečí potrebnú štrukturálnu pevnosť "sám o sebe", kým nízkotlaký hermetický trup bude potrebovať dodatočné vystuženie, takže nízkotlaká konštrukcia výjde v súčte hmotností takmer rovnako ťažká ako "vysokotlaký" trup.

Ako napísal M - nízkotlaká kyslíková atmosféra je použiteľná, nerozhodnuté sú otázky, či je i výhodná pre dlhodobý let a z hľadiska konštrukcie planetoletu. Môže priniesť úsporu hmotnosti konštrukcie, ale prináša aj rôzne technické a technologické komplikácie.
 
08.11.2011 - 15:19 - 
Podle mě klíčem k průzkumným misím pomocí Dragon + Falcon Heavy není (potenciálně nebezpečná) kyslíková atmosféra, ale spíš nafukovací habitaty.

Co je na Dragonu zajímavé je to, že je evidentně od začátku navržený na aerobraking u Marsu, jako americké bezpilotní sondy. Toho bych se držel - Dragon sám o sobě je lander pro druhou kosmickou rychlost na Marsu i Zemi, není potřeba vyvíjet nic nového.

Moje vlastní spekulace (jak dnes startuje ten Fobos-Grunt, tak je tak jako tak docela "geekovský den", takže co s tím jiného). Vycházím z těchto úvah (možná chybných)

1) Dragon, doplněný odhoditelným nafukovacím habitatem složeným v "kufru", dokáže nést na palubě či v tom "kufru" dost zásob pro 2 lidi po dobu 200 dnů (souvisí to lehce s bodem 3)
2) pokud je Dragon schopen aerobrakingu na Marsu, tak je tam schopen provést i aerocapture manévr a "zaparkovat" na oběžné dráze bez zbytečného paliva navíc
3) FH dokáže navést na dráhu k Marsu cca těch 10t-12t, kolik váží plně naložený Dragon na LEO.

Let dvou (jo, je to málo... ale první polární a vysokohorské expedice to taky musely zvládnout... a máme dnes internet, apod. - nebude to zcela uzavřená, izolovaná dvojice) lidí na povrch (sic!) Marsu a zpět pomocí 4 startů Faclon Heavy:

1. start: nákladní Dragon, nesoucí mj. i dodatečné zásoby pro 2 lidi a max. 30 dnů na povrchu Marsu, většinu místa na palubě ovšem zabírá _minimální jednostupňový návratový modul_. Aerobraking na povrchu Marsu. Současně test aerobrakingu a měkkého přistání.

2. start: čistě nákladní Dragon, plně naložený pouze pohonnými hmotami. Bez systémů pro podporu života. Aerocapture na oběžnou dráhu Marsu (současně test aerocapture manévru).

3. start: "osobní" Dragon, naložený zásobami na cca 200denní zpáteční cestu dvou lidí od Marsu k Zemi (vč. případného nafukovacího habitatu, apod.). Aerocapture na oběžné dráze kolem Marsu, potom setkání s raketovým stupněm vyneseným během 2.startu. problém je, že obě lodi v tenhle moment už nemají trunk (kufr): po čelním setkání obou lodí nezbývá tedy žádný dokovací port. Nafukovací obytný modul se musí buď nějak "vysunout" z předku dragonu, a nebo tam pro cestu zpět nebude vůbec. Dtto solární panely: nákladní Dragon by musel mít nějakou skládací sadu, schopnou přežít aerobraking u Marsu.

4. start: "osobní" Dragon, naložený zásobami na cca 200 denní cestu dvou lidí na Marsu. Aerobraking, přímé první přistání člověka na Marsu (nutně poblíž nákladního Dragonu vyneseného při 1. startu - max. v dosahu pěší chůze nebo nějakého popojíždění).

Cesta zpět probíhá pomocí minimálního, nehermetizovaného návratového modulu: kosmonauti do něj nastoupí čistě jen ve skafandrech, pod aerodynamickým krytem je marťanská atmosféra, která posléze unikne do volného kosmu.

Přestup do sestavy dvou návratových lodí (vlastně dvě samotné kabiny Dragonu, bez trunku ("kufru"), max. s něčím nafouklým uprostřed mezi nimi) proběhne v otevřeném kosmu, ve skafandrech.

Návratový modul bude jen "raketa s dvěma sedačkami" - není tam žádný setkávací uzel, průlez, nic co by zvětšovalo hmotnost... navíc jde zřejmě o "vícestupňovou raketu", která použije klasický SSTO trik s odhazováním vypotřebovaných nádrží (a možná i motorů), aerodynamického štítu, apod. - takže nad Mars budou nakonec stoupat vlastně jen dvě "židle", přidělané k raketovému motoru: vzorky z povrchu tak max. co se vejde do kapsy skafandru a když kosmonauti během cesty tam dostatečně zhubnou. (A motory použité při návratu budou navíc nejspíš stejné motory, jindy slouží manévrovací motory Dragonu: bude to pouze uspořádané tak, aby se v této sestavě dokázaly od Dragonu oddělit...

Odlet k Zemi jen pomocí manévrovacích motorů nákladního Dragonu (postupné zvyšování eliptické dráhy krátkými zážehy v perimartu by šetřilo palivo). Před definitivním krátkým "odstrčením" k Zemi zřejmě odhození "pohonného Dragonu".

Jo, je to dostatečně šílené - ale ne šílenější, než některé jiné scénáře, a přímé přistání na Marsu vlastně není energeticky náročnější, než navedení na oběžnou dráhu.

Všechno to ovšem závisí na schopnosti Dragonu provést aerocapture manévr na oběžnou dráhu Marsu: což by vyžadovalo extrémně přesné navedení do atmosféry a možná nějaký zvětšený brzdící štít. A taky si nejsem úplně jistý, jestli poměr hmoty naváděné od Marsu zpět k Zemi vyjde těch cca 1:1 užitečné zatížení:palivo+pohonný stupeň. Vůbec bych se ale nedivil, kdyby některé "zvláštnosti" Dragonu byly rovnou kalkulované tak, aby toto všechno bylo možné :-)

A proč myslím, že to nakonec bude něco takto "skromného" ? Prohlídněte si, jak si lidi představovali cestu na Měsíc ještě v roce 1952 (kdy už celkem dobře tušili, "která bije") - a jak nakonec skutečně proběhla o pouhých 17 let později (mj. i díky neuvěřitelnému rozvoji mikroelektroniky, apod.)

 
08.11.2011 - 15:35 - 
quote:
3) FH dokáže navést na dráhu k Marsu cca těch 10t-12t, kolik váží plně naložený Dragon na LEO.


konecne niekto dal to cislo dakujem...

mam ku tomu este nejake doplnujuce otazky: odkial je to cislo? je to realne s tym neefektivnym US, co FH ma? nebol by lepsi vysledok pri pouziti tretieho stupna - napr. centaur?

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
08.11.2011 - 15:47 - 
viac paliva = viac energie

samozrejme ze treti stupen by nosnost k marsu zlepsil, ak sa teda zostava 3.stupen + naklad zmesti do tych 53ton na LEO.

 
08.11.2011 - 15:59 - 
quote:
viac paliva = viac energie
samozrejme ze treti stupen by nosnost k marsu zlepsil, ak sa teda zostava 3.stupen + naklad zmesti do tych 53ton na LEO.


ak sa nemylim, tak US pre FH a F9 je rovnaka, nie? (povedzme ze ide o F9 s M1D motormi)

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
08.11.2011 - 16:03 - 
to zavisi od toho co myslis pod tym US 
08.11.2011 - 16:59 - 
quote:
to zavisi od toho co myslis pod tym US


hmm, us je upper stage takže presne to - horný stupeň

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
08.11.2011 - 17:06 - 
jo, tak potom ma F9 a FH spolocny horny stupen. Teda aspon podla dostupnych informacii.

iny, napr. hydrolox horny stupen by samozrejme zvysil nosnost, ale klesne efektivita vyroby. Falcon je postaveny na spolocnych technologiach, motory pre oba stupne su rovnake, nadrze su az na dlzku rovnake... Strcte do toho iny US a cele sa to rozpadne. Ja osobne by som radsej zmenil palivo pre cely nosic, napr. na metan, a zachoval filozofiu spolocnych technologii pre oba stupne
 
08.11.2011 - 17:08 - 
quote:
jo, tak potom ma F9 a FH spolocny horny stupen. Teda aspon podla dostupnych informacii.

iny, napr. hydrolox horny stupen by samozrejme zvysil nosnost, ale klesne efektivita vyroby. Falcon je postaveny na spolocnych technologiach, motory pre oba stupne su rovnake, nadrze su az na dlzku rovnake... Strcte do toho iny US a cele sa to rozpadne. Ja osobne by som radsej zmenil palivo pre cely nosic, napr. na metan, a zachoval filozofiu spolocnych technologii pre oba stupne


jj, tie metánové motory som zvedavý, či ohlásia resp. že kedy alebo prípadne, či to bude niečo iné ako metán [Edited on 08.11.2011 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
08.11.2011 - 17:25 - 
metan mi pride ako dobry kompromis. Ma vyssie Isp ako RP1, ale nie tak nizky tah ako vodik. Celkom by ma zaujimalo preco sa este nepouziva... 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.412540 vteřiny.