Tieto argumenty su absolutne scestne. Uplne opominate fakt, ze kapsula -musi- pristat do stepi, puste alebo do oceanu, a to s pomerne velkou nepresnostou. Viete si predstavit vyzdvihavanie sojuzu z amazonskeho pralesa? Ja teda nie. A kto su potencialni zakaznici? India, japonsko, europa... kto z nich ma pust? Muselo by sa ist do vody. Na to sojuz nie je robeny.
Neviem preco sa tu argumentuje obmedzenim pocasim, ked STS s tym normalne fungovalo, ked pocasie nespolupracovalo pristavalo sa na zalozne letisko. Bezna letecka doprava je tiez obmedzena pocasim a funguje. Toto je hladanie zadrapiek.
pocasiu by sa dalo pricitat jedine zlyhanie challengeru, aj to nizkym teplotam, a nie vetru alebo oblacnosti. Inak STS zvladal obmedzenia dane pocasim celkom bez problemov.
Dalsia vec, ktoru treba podotknut, je fakt ze STS a DC su diametralne odlisne stroje. STS mal velke nosne plochy a startoval na boku nadrze, kde tieto plochy "chytali" odpadavajuce kusy ladu. DC bude startovat na spici rakety, bude pomerne drobny a nijaky lad ho ohrozovat nebude.
Problemy samozrejme budu, stroje tvoria ludia a ti su omylni, ale to nie je dovod aby sme donekonecna padali v plechovkach do oceanu a modlili sa nech nas flotila najde. To nie je ani lacne ani efektivne ani bezpecne. Je to len dedicstvo z doby, ked boli rakety slabe, navadzanie nepresne a uspesne pristatie bolo vtedy ked posadka ostala nazive.
¨Koho mohlo napadnout, že "cosi" trefí ausgerechnet tu podstatnou dlaždičku, takže astronauti Columbie byli už od startu vlastně mrtví? Konstruktéry to nenapadlo.¨
Tak na tohle prostě musím reagovat - doporučuji si prohlédnou seriál Letecké katastrofy - tam se vám ukáže kolik možných problémů může mít dopravní letadlo.
A nikdo neviní ty jeho konstruktéry, že se mohli přerušit všechny 3 hydraulické okruhy najednou - prostě se to zdálo být zcela nemyslitelné - dokud se to skutečně nestalo. Prostě vedli vedly vedle sebe u výškového kormidla, aby jej ovládaly a to prostě bylo pod motorem, který explodoval - a bez smrtelných zranění(během následného přistání s takto poškozeným strojem) se ta nehoda prostě neobešla.
A tak je to s tím raketoplánem - ten váš poslední Argument je podobného druhu - nikdo nepředpokládá, že se něco takového stane.
Ona větší odolnost znamená běžně i větší hmotnost a tím i se zmenší rentabilita a tak je tomu i letadel - i směrové kormidlo může neopatrným používáním posádka poškodit a přitom se to stále tak používá - akceptovatelné riziko se to prostě nazývá.
Stejně jako že lze zničit oba proudové motory současně - pokud posádka včas nezjistí a nezareaguje na tzv. pumpáž motoru a nebo nedodrží nejčastěji z důvodu malé výšky nad terénem (výpadek obou motoru během přistávacího manévru nejčastěji) časové prodlevy při jejich opětovném nahazování - zdokumentováno právě v tom zmíněném pořadu.
Stejně jako že Sojuz během přistávání dopadne třeba čirou náhodou na místní školu během výuky.
A stejně jako v Letecké dopravě, kde se přijmou taková opatření, a nikoliv zastavení letecké dopravy (nebo jen trvalé zastavení létání určitého typu letadla) - tak stejně tom bylo i u Raketoplánu. Kde se stejně jako u letadla přijala taková opatření aby se to již neopakovalo. A stejné tomu bylo dříve i u Sojuzu - kosmonauti prostě museli mít příště na sobě skafandry.
Už jsem chtěl téhle debaty nechat - stejně nemá smysl - ale zkusím ještě naposled něco napsat z pohledu člověka, který projektoval a vytvářel, byť jen SW (ale samozřejmě pro HW), pro zařízení, které mohlo ohrozit lidské životy.
Vždy jsme museli vycházet z předpokladů, že co se může podělat - to se taky podělá. Ztráty nejsou přípustné, plánované ztráty se přenechávají vojákům. Čím složitější zařízení a/nebo činnost, tím větší pravděpodobnost selhání, tedy pokud možno zjednodušit co jde. Podstatné systémy znásobovat a pokud to jde, spoléhat na fyziku spíše než na automatiku. Kde může zafungovat příroda (fyzika), necpat lidský výtvor (gravitace na Zemi nevymizí, pérko prasknout může) - a pokud je životně důležité, je celý system v ... I s lidmi...
Letadlo, u něhož jsou ztrojeny systémy řízení, ale všechny trubky nebo dráty vedou jedním narušitelným kanálem, nemá ty systémy ztrojené. A to rozhodně LZE konstruktérům vytknout. Tohle dokonce nemělo nikdy projít do realizace. Nepřípustný optimismus. Nepřijatelný!
"Zvládá omezení" - co to je? Prostě konstruktéři stanovili, že při nějakých parametrech se nesmí použít. Každé zařízení zvládne omezení, která jsou nastavena tak, aby je zvládlo. To je tautologie.
Poslední poznámka - to, že posádka "ostane nažive", je pořád (a ještě dlouho zůstane) základní podmínkou pro úspěšné přistání.
Pri sts sa to rozsirilo na posadka ostane nazive, raketoplan pristane na drahe v stave umoznujucom dalsie pouzitie, pretazenie pri navrate je velmi mierne, pripadne raketoplan aj nieco dovezie z orbity. To je znacny rozdiel oproti napr. gemini, kde uspech znamenalo ze obaja astronauti su zivi a zdravi a podarilo sa ich vylovit.
Z projektovanych lodi tento 'pokrok' najviac zachovava DC, ktory pristava na drahe, a dragon v2, ktory ma pristavat s presnostou vrtulnika. CST100 a orion budu sice pristavat stylom niekam uz dopadnem, ale aspon budu reusable (teda aspon orion, cst som si neni isty).
Sojuz je sice priklad jednoduchosti, ale to je aj blanik v porovnani so 747
¨Ztráty nejsou přípustné, plánované ztráty se přenechávají vojákům.¨
Obávám se, že tomu tak není a nemůže tomu ani být.
Prostě stačí, že je mnohonásobně bezpečnější cestovaní leteckou dopravou na danou vzdálenost než všemi ostatními druhy dopravy a to musí nejspíš z hlediska ekonomičnosti stačit.
Riziko pro nás je už tím, že jdeme po ulici (a jen o něco málo menší i když jsme jen doma a to se do toho nepočítají naše náhlé zdravotní komplikace) - a to vynechávám riziko jakéhokoliv zločinu - jen běžné riziko způsobené běžným životem ve městě.
Ako naznačil tyčka - absolutnu bezpečnosť nie je možné dosiahnuť nikdy. Ak sa začnú riešiť všetky potenciálne možné havárie a ochrany proti nim, vznikne monštrum, ktoré sa nedá rozumne dostať hore. A čo horšie - od určitého bodu sa porucha "ochranných" systémov stáva pravdepodobnejšia ako porucha "chráneného" systému.
Všimnite si - mnoho systémov je bežne chránených zálohovaním (dva rovnocenné systémy). Už oveľa menej je ich chránených dvojitým zálohovaním (tri rovnocenné systémy) a viem len o niekoľkých málo systémoch, ktoré sú chránené trojitým zálohovaním (štyri rovnocenné systémy).
Takže v snahe o zvýšenie bezpečnosti a spoľahlivosti je od určitého
bodu zmysluplná aj spoločná motlitba pred štartom a pop s kropeničkou na rampe.
Blbosť? pche!
Je to výborná vec proti "predštartovému stresu" prinajmenšom u časti personálu a celkom merateľne to znižuje riziká ľudských chýb zo stresu.
¨Vždy jsme museli vycházet z předpokladů, že co se může podělat - to se taky podělá. Ztráty nejsou přípustné, plánované ztráty se přenechávají vojákům.¨
SW částečně i pro řízení HW jsem vytvářel dříve i já.
Ale i zde je prostě určitá daná cena HW - prostě lze to tak dělat, ale vše s mírou - splnění příslušných norem a něco navíc - prostě nadimenzování v rozumných možnostech - jinak si to zařízení - třeba tu výrobní linku příště raději objedná zákazník u konkurence - která se tím prostě neřídí a ten zákazník potřebuje i to aby, se mu taky ta výroba na té lince později vůbec vyplatila.
Čím odolnější tak prostě je to většinou i dražší a často i hmotnější a to zas má vliv na cenu přepravy na dané místo.
Prostě a stejně tomu je i u letadla - splnění všech norem a zbytek v rámci ekonomických možností - tím rozhodně tedy neobhajuji potrubí několika zálohovaných systémů vedle sebe. Jinak si to letadlo nikdo neobjedná a pokud ano tak prostě za současné situace může mít ta letecká společnost zásadní problémy s rentabilitou svého provozu.
Zákazník si především podle ceny vybírá již velmi dlouho a to samozřejmě platí i v letecké dopravě.
je to spojení s min. dvěma dalšími "upozaďovanými" firmami (proti SpaceX), které v tom co dělají jsou docela zavedené (Stratolaunch asi použije nějaký crossover Pegasuse a Anataresu od Orbital Sciences). (rozhodně zajímavější plán, než byla orientace na předražený Atlas 5..)
Nový návrh nákladní verze DreamChaseru "Dream Chaser Cargo System"(DCCS), který se pokusí usilovat o CRS2.
Schopný vynášet až 5550 kg nákladu na ISS.
Díky sklopným křídlům by mohl být dopravován pod standartním 5m aerodynamickým krytem.
Včetně zadního servisního modulu schopný nést dodatečný hermetizovaný i nehermetizovaný náklad.
Vysoká znovupoužitelnost, použití netoxických pohonných látek s okamžitým přístupem k nákladu.
Druhý letový test DC by měl být na konci tohoto roku.
Ano, snímek byl pořízen od konce válcové části kabiny, kde bude dokovací port, ale ani kabina vepředu není o moc vyšší - ten technik v ní klečí/sedí na provizorní podlážce a příčnou přepážku ná cca 5-10 cm nad hlavou.
Až bude interiér dovybaven, bude tam místa ještě méně.
Toto je například kompozitová skořepina přetlakové kabiny DC, určená pro orbitální test. Opravdu nevím, jestli by se tam 7 lidí nějak rozumně vešlo... 4 asi ano, ale 7?
Yamato, oba obrázky jsem už taky viděl, ale jedno je powerpoint a druhé laminátová maketa velmi přibližných rozměrů. Obávám se, že ji postavili tak trochu stylem vnější rozměr = vnitřní, tj. uvnitř neodečetli tloušťku sněn s přepážkami, izolací a tapecírungem.
Když srovnáš tu žlutou laminátovku a reálný černý kompozitový interiér, nepříjde ti mezi nimi velký rozdíl ve vnitřních rozměrech?
I když možná opravdu jen opticky klame ta vstupní roura vzadu...
Je to zajímavé (a co kdyby vlastně Dream Chaser startoval na Falconu 9? a co kdyby vlastně celý druhý stupeň byl lifting body... původní plán mimochodem tuším byl, že Dream Chaser bude mít vlastní hybridní pohon a bude vlastně hrát roli vícenásobně použitelného druhého steuně...)
Kabina Dreamchaseru rozhodně není schopná pojmout 5,5 t nákladu. Takže buď vznikne nepřetlakovaný modul, ke kterému bude DC připojen a který shoří v atmosféře, nebo je těch 5,5 t nesmysl. Na 1 m3 se počítá plus minus 250 kg nákladu, tedy 5500 kg potřebuje 22 m3 plus systémy, tunel atd. Kdyby reálná kapacita DC byla 6 osob, odpovídalo by to 1,2-1,5 t nákladu. Nebo je objednávka na 5,5 t nákladu na ISS, počet startů není určen? Promiňte, ale už tohle je příliš velké tříštění sil - budou mít Cygnus, Dragon a DC pro náklad, Orion, DragonRider a CST-100 pro lidi. Chápu, že NASA znejistila po současné havárii Antaresu a Falconu, ale oba mohli letět už dva měsíce po havárii - šlo by jen o náklad, a ten je možné v nouzi riskovat.
citace:Kabina Dreamchaseru rozhodně není schopná pojmout 5,5 t nákladu. Takže buď vznikne nepřetlakovaný modul, ke kterému bude DC připojen a který shoří v atmosféře, nebo je těch 5,5 t nesmysl. Na 1 m3 se počítá plus minus 250 kg nákladu, tedy 5500 kg potřebuje 22 m3 plus systémy, tunel atd. Kdyby reálná kapacita DC byla 6 osob, odpovídalo by to 1,2-1,5 t nákladu. Nebo je objednávka na 5,5 t nákladu na ISS, počet startů není určen? Promiňte, ale už tohle je příliš velké tříštění sil - budou mít Cygnus, Dragon a DC pro náklad, Orion, DragonRider a CST-100 pro lidi. Chápu, že NASA znejistila po současné havárii Antaresu a Falconu, ale oba mohli letět už dva měsíce po havárii - šlo by jen o náklad, a ten je možné v nouzi riskovat.
Má mít ještě modul s prostorem a solárními panely za sebou, který se bude zahazovat
raketoplán má mimo jiné výhodu v minimálním přetížení a rychlosti dopravy na zem (respektive rychlosti vyzvednutí), pro některé vzorky ideální
raketoplán má mimo jiné výhodu v minimálním přetížení a rychlosti dopravy na zem (respektive rychlosti vyzvednutí), pro některé vzorky ideální
Nemůžu si pomoct, ale kromě toho menšího přetížení žádnou výhodu nevidím. Pilotovaný Dragon bude taky přistávat na kosmodromu, takže rychlost vyzvednutí je stejná, bude rovněž opakovatelně použitelný, ale přistávat bude s monolitickým štítem, ne s obkladačkami, které byly jednou z velkých slabin už starých raketoplánů. A pokud jsem správně pochopil to video, tak oba nosné stupně Dreamchaseru se budou zahazovat, takže ani s náklady startu to nevidím nijak růžově.
citace:raketoplán má mimo jiné výhodu v minimálním přetížení a rychlosti dopravy na zem (respektive rychlosti vyzvednutí), pro některé vzorky ideální
Nemůžu si pomoct, ale kromě toho menšího přetížení žádnou výhodu nevidím. Pilotovaný Dragon bude taky přistávat na kosmodromu, takže rychlost vyzvednutí je stejná, bude rovněž opakovatelně použitelný, ale přistávat bude s monolitickým štítem, ne s obkladačkami, které byly jednou z velkých slabin už starých raketoplánů. A pokud jsem správně pochopil to video, tak oba nosné stupně Dreamchaseru se budou zahazovat, takže ani s náklady startu to nevidím nijak růžově.
pilotovaný dragon bude mít minimum prostoru pro cargo
teď si nejsem jistý, nechce NASA primárně přistání pro něj do vody?
každopádně motorické přistání tak pružné nebude, přeci jenom zážeh hypergolů těsně před dosednutím okamžité operace s lidmi kolem jaksi vylučuje, nejdřív přijde čištění (podobně to bylo u raketoplánu)
jinak cargo DC poletí se složenými křídly pod aerodynamickým krytem a bude mít ještě servisní modul
zahazování stupňů je věc nosné rakety, co brání posadit to na Falcon?
zahazování stupňů je věc nosné rakety, co brání posadit to na Falcon?
Třeba konkurenční boj? Proč by měli ve SpaceX podporovat náklaďák od jiné firmy, když mají svého vlastního Dragona? Zvlášť když by za vynesení dostali v případě opakovaně použitého 1. stupně jen nějakých 30-40 mega?
