citace:význam celej tejto "kozmickej lode" mi uniká, fakt to chcú dávať ešte aj pod kryt? tak to je gool
Cargo verze je takhle plánovaná od začátku, díky tomu může mít přídavný modul a nemusí řešit aerodynamiku startu
Co je na tom tak divného, x37 to používá taky
asi sa na to pozerám pod nesprávnym uhlom, ale môj pohľad na vec je taký, že buď chceme vynášať niečo na obežnú dráhu a tak sa snažíme vyniesť čo najviac za čo najnižšiu cenu a v tom prípade mi príde logickejšie nacpať toho čo najviac pod aerodynamický kryt, alebo sa "hráme" na kozmickú loď a raketoplán a tam by sa mi páčilo, keby to štartovalo čo najviac samostatne. Teda keď už to potrebuje prvý stupeň rakety OK prižmúrme oko, ono to potrebuje aj druhý stupeň? Ok tak prižmúrme aj to druhé oko, Ono to potrebuje aj aerodynamické kryty? ty vole tak je to kozmická loď alebo len niečo ťažké čo vyvezieme hore len na efekt, že to potom pekne pristane ako lietadielko. Mne proste asi len spôsobuje osobnú frustráciu, že sto rokov po raketoplánoch tu stále máme niečo voziť hore na špici 20 krát večšej rakety ako samotná loď a ako bonus ešte pod krytom. To rovno nech ten náklad namontujú na adaptér a ušetria kopec placu a váhy a keď treba nejaké experimenty poslať naspäť z ISS stačí aj dragon. Proste sa mi nepáči, že roky vývoja a nejak mi uniká užitočnosť toho celého, o nejakom posune ani nehovoriac, ale asi sa mýlim a je to len môj pohľad. Proste som rád, keď sa veci hýbu kupredu (myslím, že viacerí z vás a preto tak veľa ľudí fandí starship) a toto mi ako prínos nepríde. Možno ako záchranný systém od ISS niečo ako záchranný čln ale inak neviem.
Proste ako deti sme snívali o niečom čo samé vzlietne a samé tiež pristane, najbližšie sa tejto predstave približuje starship (nad superheavy prižmúrim oko, lebo starship je proste kozmická loď ako sa patrí, ako sme snívali) ale keď vudím ten troj či štvormetrový dream na 50 a viac metrovej rakete pod krytom tak sa mi nožík vo vrecku otvára.
PS len dodám že mám 35 a ako decko som si myslel, že v tomto veku už budem svedkom poriadnych kozmických lodí a realita je taká, že jediné čo dokáže vyniesť ľudí do kozmu je sojuz a to je teda smutné. Držím palce CD ale predovšetkým starshipu a nechcem preto pôsobiť zaujato a hejtovať dream chaser len ma proste tá vizualizácia s tým aerodynamickým krytom naštvala. [upraveno 20.8.2019 11:03]
citace:nad superheavy prižmúrim oko, lebo starship je proste kozmická loď ako sa patrí, ako sme snívali
tak nejak to prezentuje aj Musk - je kozmická loď Starship, ktorá len občas, keď je na "obtiažnej" planéte, potrebuje prídavný booster - SuperHeavy
Uvidíme koľko prekážok im ešte hodí pod nohy tá mrcha fyzika, a či náhodou Starship neskončí s ablatívnym štítom čo sa bude vymieňať pol roka, a motormi generálkovanými po troch letoch... To by bolo sklamanie...
Re Lusyen:
Souhlasím s tím, že použití Dream Chaseru pro dopravu nákladů na ISS nepřináší větší výhodu, i když může zpět dopravit náklad, který může být ihned vyzvednut.
Použití Dream CHseru pro dopravu posádky na ISS (případně v budoucnu na Gateway ) je však zcela něco jiného. Tam se stále staví lodě pro návrat na padácích, nebo dokonce s přistáním na moři (Dragon). To je technika hlubokého minulého století a není se čím pyšnit. To, že Dream Chaser má vynášet Atlas 5 nebo Vulcan není rozhodující, stejně tak by ho mohl vynést Falcon 9 nebo jiná výkonná raketa, která vynáší kabinové lodě. Výhoda přistání na dráze pro lidi je nesporná.
V nedaleké budoucnosti bude většina raketových nosičů mít znovupoužitelný první i druhý stupeň (viz také zadání partnerství s NASA). Efektivita takových letů se nebude lišit od plánovaných SH/SS, spíše bude vyšší, neboť se přizpůsobí pružně i menším posádkám a nákladům - např. lety ke Gateway. Přistávání na padácích by mělo postupně zmizet a tím vynikne užitečnost Dream Chaseru a podobných strojů
Jestli si někteří idealisté ( i na tomto fóru) myslí, že cesty lidí do vesmíru budou v budoucnu prováděny převážně v desítkách nebo dokonce stovkách lidí jedním letem, jsou na hlubokém omylu. Stejně (již jsem o tom psal) jako se v pozemské dopravě lidí i nákladů nepoužívají nějaké universální autobusy a kamiony, ale dopravní prostředky s rozmanitou kapacitou, stejné to bude s kosmickou dopravou lidí i nákladů. Stovky lidí a stovky tun nákladu budou přepravovány jen výjimečně.
Dreamchaser se mi docela líbí jako záchranný prostředek. Je blbuvzdorný, maximum práce odvede aerodynamika plus gravitace a je s tím možné (to možné je hodně v uvozovkách) přistát na poli. Naproti tomu má dragon sice jednoduchou konstrukci, ale vyžaduje spuštění motorů ve správnou chvíli. Jejich chyba je fatální. U Sojuzu je balistické přistání dost drsné, v poslední chvíli to musí zachraňovat padák. Pokud tedy porovnám uvedené konstrukce, zdá se mi DreamChaser jako modul pro dopravu posádky ideální.
Co se týká nákladu, může mít sice velkou hodnotu, ale nebude mít hodnotu lidského života. Pro náklad stačí plastová přepravka. Pro citlivý náklad hermetizovaná. A pokud to má odolat větším silám, tak kovová.
citace:
Jestli si někteří idealisté ( i na tomto fóru) myslí, že cesty lidí do vesmíru budou v budoucnu prováděny převážně v desítkách nebo dokonce stovkách lidí jedním letem, jsou na hlubokém omylu.
no to znie akoze vy viete ako to bude, a ostatni nevedia. Mate nejaky nevyvratitelny zdroj mudrosti?
citace:
Stejně (již jsem o tom psal) jako se v pozemské dopravě lidí i nákladů nepoužívají nějaké universální autobusy a kamiony, ale dopravní prostředky s rozmanitou kapacitou, stejné to bude s kosmickou dopravou lidí i nákladů. Stovky lidí a stovky tun nákladu budou přepravovány jen výjimečně.
no ale ono je to prave tak, ako tvrdite ze to nie je
na zemi sa pouzivaju univerzalne dopravne prostriedky - autobus Karosa jazdi rovnako na slovensku ako v novom dili (obrazne povedane), a ide bez ohladu na to ci vezie 5 ludi alebo 50. Nie je Karosa optimalizovana pre slovensko a Karosa pre indiu.
Takisto dopravne prepojenie funguje na doprave stoviek ludi (vlaky, lietadla, lode) a stoviek ton nakladu (vlaky, lode, kamiony). Keby to bolo postavene na prisne individualizovanej a specializovanej doprave, kde sa dopravny prostriedok doslova sije na konkrétneho cestujúceho a konkretny naklad, tak by svet dnes nebol globalizovany. Kazdy transport cohokolvek by bol napoly inziniersky projekt, napoly dobrodruzna vyprava.
Pane yamato, vy víte asi dobře, že jsem tu universálnost napsal a myslel jinak, než mně oponujete. Myslel jsem to tak, že např. rodiny, dýleři, záchranná služba , pošta, … nepoužívají jen velké universální autobusy a kamiony, ale nejrůznější dopravní prostředky. Na silnici jezdí mnoho aut s jedním řidičem až po autobusy, malé dodávky až po kamiony. Každý zvolí nejvhodnější dopravní prostředek V kosmonautice to bude podobné, uplatní se malé rakety, Dream Chaser, až po SH/SS. V kosmonautice bude stále převažovat potřeba dopravy speciálních nákladů na speciální dráhy, universálnost asi nepřevládne. [upraveno 20.8.2019 15:27]
citace:Pane yamato, vy víte asi dobře, že jsem tu universálnost napsal a myslel jinak, než mně oponujete. Myslel jsem to tak, že např. rodiny, dýleři, záchranná služba , pošta, … nepoužívají jen velké universální autobusy a kamiony, ale nejrůznější dopravní prostředky. Na silnici jezdí mnoho aut s jedním řidičem až po autobusy, malé dodávky až po kamiony. Každý zvolí nejvhodnější dopravní prostředek V kosmonautice to bude podobné, uplatní se malé rakety, Dream Chaser, až po SH/SS.
OK, takto je to pravdivejsie tvrdenie. Ale je tu jeden zasadny rozdiel - pre sposob fungovania automobilu nema vyznam jeho velkost.
Pri raketach velkost vyznam ma - raketa velkosti Falconu 9 alebo trebars Atlasu 5 nemoze zmysluplnym spôsobom zachranovat svoje horne stupne, kedze nosnost by klesla pod realne vyuzitelnu uroven.
Raketa velkosti SHS svoj horny stupen zachranovat moze.
Takze hoci by pre dopravu troch ludi alebo mensieho nakladu stacila mensia raketa, v praxi to moze vyjst tak, ze sa budu naklady grupovat do vacsich, ktore pojdu na velkej rakete. Skratka plne reusable rakety sa nedaju moc skalovat smerom nadol, takze bude urcita minimalna hranica.
I za předpokladu, že raketa, která bude někdy vynášet Dream Chaser bude mít v budoucnu oba stupně návratné, bude výhodné, aby posádka přistávala v samostatné lodi oddělené od 2.stupně. To umožní nastavit přijatelné přetížení pro posádku, boční i podélný manévr k přistání na dráze. Druhý stupeň se tak může hned po vynesení lodi vrátit a přistávat i s větším přetížením.
Při letech na vyšší dráhy ( např. na nebo k Měsíci nebo na Gateway) je mnoho variant a Dream Chaser by musel mít silnější tepelnou ochranu a zřejmě by zůstával u Gateway nebo na LLO. Myslím , že je dobré tento prostředek odzkoušet.
citace:To vzali aerodynamiku BOR-4/Mig-105/Spiral cez kopirák uplne, alebo len čiastočne?
Mám pocit, že to v devadesátých letech koupila NASA pro minirakegoplan, co měl by u iss, a DC z něj vychází
Ne, to vychází z aerodynamiky - lifting body. Někdy v 60-tych letech se začaly testovat prototypy a to jak na strane USA (M2F1-M2F3, HL10, HL20 ...) tak v rusku (BOR, SPIRAL ...). Tohle je pouze výsledek.
Kdo skutečně s tím nápadem přišel a zda v tom hrála svoji roli i špionáž nikdo neví. Vzhledem k pozdějšímu testování na straně Ruska je možný únik informací nebo podobné myšlenkové postupy na základě dostupných údajů. Fyzika je limitem.
Zaujmave zabery z testovania: BOR-1, BOR-2, BOR-3, BOR-4 flight tests. BOR-4 and BOR-5 recovery
Z pohledu NASA? To je politicky řízená organizace.
Jako největší riziko vidím spoléhat se na motory , které zatím nefungují.
Myslím tím BE-4. Raketa je hlavně o dobrých motorech. Pak můžeš udelat vše okolo.
Více důvěřuji motorům raptor. Neletely sice na orbitu, ale zážehů bylo spousta.
Dream chaser spoléhá na raketu, která nemusí dlouho být.
3 výrobci nejsou zárukou úspěchu. Jde o spolehlivost klidně jednoho.
Raketoplán byl také monopol a drahý monopol. Ten se dá ukočírovat, pokud se chce.
Pojišťovny z hlediska rizik nepočítají s 2 velkými škodami na 1 majetku.
Viz pojištění dvojčat 2001. To bylo dohadování.
Dream Chaser doplácí na Vulcan Centaur, měl letět už před 2 lety. Malé zpoždění se sice firmě hodilo pro vyladění lodě a odstranění nedostatků, poslední rok už ale ztrácí spoustu peněz čekáním. Musí živit lidi, platit haly a stroje, a žádné peníze od NASA za splněné starty. Budoucnost v podobě obsluhy Orbital Reef je nejistá, počítalo se s pilotovanými lety Starlineru a cargo pomocí Dream Chaseru. Bezos musel soustředit zájem na Vulcan (a pak na New Glenn), dokonce proběhlo jednání s Indií. NASA vyplatila Bezosovi jen 24 mil. USD z plánovaných 130 kvůli neplnění milestonů vývoje stanice. Starliner skončí hned po splnění 6 misí NASA, takže je šance pro Dream Chaser získat peníze NASA na druhou pilotovanou loď, pokud se cargo verze osvědčí.
citace 18.3.2024 - 00:25 - MiraH:...Neobvyklý pohled na raketoplán Dream Chaser v zařízení NASA Armstrong In-Space Propulsion v Ohiu, kde bude probíhat tepelné vakuové testování.
