|
(Trochu zklamání, chybí měsíce a dny. )
Tam sa vraj ešte čaká na posledné zosúladenie z Božím diárom |
|
| dosť dobré, ešte tak nájsť pravdepodobnú chybu tohoto odhadu... ale už sa s presnosťou zrejme dostali pod desatinu promile. |
| 21.3.2013 - 15:42 - Machi | |
|
Ten údaj to je tzv. "best fit".
Střední hodnota při započítání výsledků z Plancka, WMAP a dalších měření, je 13 798 000 000 +/- 37 000 000 let.
Tzn. že chyba (1 sigma) je 2,7 promile.
Více se dá dočíst v článku XVI z odkazu, který jsem tu dával.
Pro zajímavost, předchozí hodnota byla 13 772 000 000 +/- 59 000 000 let (WMAP + další experimenty).
Pro obyčejného smrtelníka - stáří Vesmíru je 13,8 mld. let, či necelých 14 mld. let. |
|
| vďaka |
|
citace:
Ten údaj to je tzv. "best fit".
Střední hodnota při započítání výsledků z Plancka, WMAP a dalších měření, je 13 798 000 000 +/- 37 000 000 let.
Tzn. že chyba (1 sigma) je 2,7 promile.
Více se dá dočíst v článku XVI z odkazu, který jsem tu dával.
Pro zajímavost, předchozí hodnota byla 13 772 000 000 +/- 59 000 000 let (WMAP + další experimenty).
Pro obyčejného smrtelníka - stáří Vesmíru je 13,8 mld. let, či necelých 14 mld. let.
Machi, ale tento odhad je zalozeny na soucasnych znalostech a pocita s inflacnim modelem vesmiru. Pokud by se prislo na chybu v soucasnych predstavach o vyvoji vesmiru, melo by to mit dopady i na odhad casu, nebo se pletu? |
|
isteže.
každá verzia teórie vzniku a vývoja vesmíru má možnosť namerané výsledky interpretovať vlastným spôsobom a dôjsť tak k vlastnej hodnote veku vesmíru - alebo namerané výsledky interpretovať inak. |
| 21.3.2013 - 17:58 - Machi | |
|
J. Dusatko:
Ano, ostatně jinak to ani nejde.
Tzv. standartní kosmologický model (Lambda-CDM_model) je velmi dobře prokázaný. V rámci tohoto modelu bylo učiněno mnoho předpovědí, co by mělo být pozorováno, třeba právě mikrovlnné pozadí Vesmíru. Pozdějším pozorováním byl tento model v podstatě potvrzen.
Zde se dočtete více - http://en.wikipedia.org/wiki/Age_of_the_universe. |
|
úspešne pokračujú testy gaie:
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=51921 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
http://www.space.com/21867-cubesat-deep-space-propulsion-kickstarter.html
ou jeee, toto znie az prilis dobre. Misia k Europe za milion? Zazijeme eru vesmirneho modelarstva?  |
| 08.7.2013 - 22:34 - Machi | |
|
Nerad zase rýpu a neskáču nadšením , ale milión je málo.
Jen blbá kamera vyjde na min. několik set tisíc, zařízení pro detekci života min. na 10 miliónů. Také si nedovedu představit, že by cubesat u Jupitera měl Mbitové spojení se Zemí a jak by řešili stínění proti radiaci.
Přesto už kdyby se jim podařilo snížit cenu na 100 miliónů a udržet spojení rychlostí přes kb/s, byl by to žádoucí krok kupředu, protože takových misí by mohlo být vypuštěno více najednou.
|
|
| http://www.root.cz/zpravicky/arduino-spousti-malou-vesmirnou-revoluci/ |
| 12.7.2013 - 21:12 - Machi | |
|
Britové úspěšně vyzkoušeli penetrátor, který je součástí vývoje přistávacích modulů pro různá tělesa ve Sluneční soustavě.
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-23281423
V rámci testu byl rychlostí penetrátor urychlen na rychlost ~1200 km/h, při které narazil do bloku ledu. Přístroje uvnitř penetrátoru dopad přežily.
Na stránce je i video z testu. |
|
http://venturebeat.com/2013/08/01/check-out-the-mars-rover-these-two-girls-built-in-their-garage/#vb-gallery:1:788191
MOD: přesunuto z vlákna MSL, kam tento příspěvek nepatří. |
| 18.11.2013 - 22:07 - Machi | |
|
citace:
Nasa vskutku zevrubně zkoumá Mars a celá tíha základního výzkumu je jen a jen na ní
Jen pro zajímavost dle počtu citací v abstraktech vede mezi orbitery Mars Express.
citace:
, jen se mi zdá že se vyhýbá otázce zda kdy na Marsu byl či nebyl mimozemský život. Přece by nebyl problém poslat tam laser, rozříznout pár kamenů a hledat nějakého " trilobita".
Davide, zkus si jen tak náhodně rozříznout pár kamenů tady na Zemi, kde víme jistě, že tu jsou zkameněliny. Schválně kolik jich najdeš. |
| 18.11.2013 - 22:12 - David | |
|
| Velká škoda, že na planetární výzkum zcela rezignovali Rusové. Přitom se ještě za SSSR projektovaly nejen další sondy k Marsu a Venuši, ale i k vnějším planetám a dokonce i k Plutu. |
| 18.11.2013 - 22:18 - David | |
|
| Dnes již víme, kde bylo na Marsu moře, tak bych hledal " trilobity" na jeho pobřeží. Mars nemá deskovou tektoniku, jako Země, takže tam kameny s " trilobity" zůstaly a nebyly přemístěny do hor, jako kameny pana Barranda u nás na Zemi. |
|
| Až na to, že trilobiti tam najisto nikdy nežili .... |
| 19.11.2013 - 11:19 - Machi | |
|
citace:
Až na to, že trilobiti tam najisto nikdy nežili ....
Asi tak nějak.
Davide, vědci pátrají po životě na Marsu (prvními byly slavné Vikingy, pokud pominu IR spektroskopy na orbiterech), ale snaží se jít cestou spíše dokonalejších přístrojů pro detekci složitých organických sloučenin, což je asi dnes nejspolehlivější metoda pro detekci mikroorganismů (navíc je tento přístroj víceúčelový).
ExoMars má třeba šanci vnést trochu světla do tohoto problému koncem desetiletí a se štěstím i Curiosity (viz http://my-favourite-universe.blogspot.cz/2012/08/bude-curiosity-patrat-po-martanech.html). |
| 25.11.2013 - 12:19 - Machi | |
|
citace:
Problém je v tom, že Rusko skoro třicet let nepředvedlo zásadní planetární misi což nenutí konkurenty, zejména USA k nějaké větší aktivitě.
Soutěžení s Ruskem v planetárním výzkumu není v NASA stěžejní motivací už skoro 40 let.
citace:
Machi, bylo by k tomuhle víc info? Nikde jsem se o tom nedočetl. Díky!
To je jen moje úvaha založená na zkušenostech.
V Evropě (i USA) vzrůstá podpora průzkumu ledových obrů (zejména Uranu) a projekty odpovídajících misí byly už několikrát předloženy.
V nejnovějších návrzích pro velké mise L2 a L3 ESA jsou sondy k ledovým obrům nejčastější ze všech návrhů (včetně astrofyzikálních).
Objevily se sice zprávy, že ESA dá pro L2 a L3 přednost astrofyzikálním misím (Athena+, eLISA), ale vědci v ESA už několikrát navrhli sondu k Uranu či Neptunu i v nižší (a častěji létající) kategorii M misí (naposledy třeba Uranus Pathfinder či OSS).
ESA také vyvíjí RTG a bude jej chtít použít v nějakém vhodném projektu.
|
| 25.11.2013 - 12:22 - dodge | |
|
citace:
citace:
Problém je v tom, že Rusko skoro třicet let nepředvedlo zásadní planetární misi což nenutí konkurenty, zejména USA k nějaké větší aktivitě.
Soutěžení s Ruskem v planetárním výzkumu není v NASA stěžejní motivací už skoro 40 let.
citace:
Machi, bylo by k tomuhle víc info? Nikde jsem se o tom nedočetl. Díky!
To je jen moje úvaha založená na zkušenostech.
V Evropě (i USA) vzrůstá podpora průzkumu ledových obrů (zejména Uranu) a projekty odpovídajících misí byly už několikrát předloženy.
V nejnovějších návrzích pro velké mise L2 a L3 ESA jsou sondy k ledovým obrům nejčastější ze všech návrhů (včetně astrofyzikálních).
Objevily se sice zprávy, že ESA dá pro L2 a L3 přednost astrofyzikálním misím (Athena+, eLISA), ale vědci v ESA už několikrát navrhli sondu k Uranu či Neptunu i v nižší (a častěji létající) kategorii M misí (naposledy třeba Uranus Pathfinder či OSS).
ESA také vyvíjí RTG a bude jej chtít použít v nějakém vhodném projektu.
Takže to patří do vlákna "Smělé plány a zbožná přání" ? |
|
citace:
Velká škoda, že na planetární výzkum zcela rezignovali Rusové
No, já měl pocit, že jsem na to narazil tady, ale teď to tu nikde nevidím. Rusové jednak tak docela nerezignovali na Fobos-Grunt a chtějí to zkusit znovu, za nějaký čas - jednak mají velmi ambiciózní plán přistání na Ganymedu (projekt Laplas). Start v roce 2020:
http://www.russianspaceweb.com/laplas.html
http://www.raumfahrer.net/forum/smf/index.php?topic=11627.0
http://www.spaceanswers.com/futuretech/3357/could-we-land-on-ganymede-russia-says-yes-and-heres-how-theyd-do-it/
http://www.spacedaily.com/reports/Mission_to_Ganymede_more_tricky_than_expected_999.html
http://en.ria.ru/science/20130305/179834789.html
“The project has been included in the Federal Space Program until 2015; next year, first funding for the project will be supplied, though so far it is not very large,” said Roscomos’ Viktor Voron.
Jinak poměrně nová iniciativa je taky tohle:
http://www.russianspaceweb.com/dvina.html
http://www.russianspaceweb.com/anapa.html |
| 26.11.2013 - 18:20 - David | |
|
Jenže ruské výsledky za posledních cca 30 let jsou v tomto oboru téměř nulové a to jen proto, že jeden jejich Phobos chvíli u Marsu pracoval, jinak je to " nula od nuly
pošla". |
|
No, já měl pocit, že jsem na to narazil tady, ale teď to tu nikde nevidím. Rusové jednak tak docela nerezignovali na Fobos-Grunt a chtějí to zkusit znovu, za nějaký čas - jednak mají velmi ambiciózní plán přistání na Ganymedu (projekt Laplas). Start v roce 2020.
Plán je jedna věc, ale ty konce. Bylo by to sice děsně fajn, kdyby to vyšlo, ale myslím, že radši bych vsadil na první cenu ve sportce... |
|
http://www.spacepolicyonline.com/news/are-the-days-of-nasas-science-flagship-missions-over#.UqAKp5sQMxk.twitter
"NASA Administrator Charlie Bolden had a tough message for the space science community today – forget about flagship missions, they’re not affordable these days."
...
"Bolden’s message to the NAC Science Committee was unambiguous: “We have to stop thinking about … flagship missions. … The budget doesn’t support that.”"
v podstate...
čo bolden hovorí je, že ak nasa nedostane viac peňazí, tak nebudú misie triedy Flagship
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 06.12.2013 - 11:59 - Machi | |
|
Jo, planetární výzkum USA jde do ******.
Už i Bill Nye psal otevřený dopis Obamovi - http://www.planetary.org/blogs/bill-nye/20131205-an-open-letter-to-the-president.html.
Teď jsem se díval na shrnutí budoucích misí NASA a situace je podobná jen mizérii 80. let.
Koncem roku 2017 by měla mít NASA ve vesmíru jen New Horizon, Voyager 1/2, OSIRIS-ReX a InSight. To je pesimistická varianta.
V optimistické je třeba přidat MSL, MRO a MAVEN. Zarytý optimista by přidal i LRO, Opportunity, Mars Odyssey a Juno,
To jsou ovšem všechno sondy, které startovaly během let 2001 až 2013.
Od té doby je plánován jen OSIRIS-ReX, InSight a MSL 2020.
Pro srovnání podstatně chudší ESA (~5× nižší rozpočet na vědecké mise) plánuje na tu dobu TGO+Schiaparelli, ExoMars 2018, BepiColombo a JUICE. |
|
z diskusie na nsf (dwayne day, van kane) tak nejak vyplyva, ze aj mars 2020 misia ma problemy s financovanim
("The funding profile for Mars 2020 is not good either, which nobody really talks about.")
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30728.msg1130639#msg1130639 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Velmi neradostný graf pro planetární vědu v NASA 
|
|
Problém takového grafu je v tom, že je silně zavádějící, nulu má totiž někde úplně jinde, než se zdá
jinak samozřejmě pokles financí radostný není, ale tak strašné, jak to na první pohled vypadá, to není |
|
Graf má osu Y začínající na 1 mld USD.
Pokud byla planetární věda v NASA zvyklá hospodařit s cca 1,5 mld a bude muset ponovu vyžít jen s cca 1,1 mld USD, tak to je citelná změna o -27 % ! |
|
Mně taky trend nastavený v NASA nepřináší žádný optimismus a jde to zřejmě celé do kytek, pokud se nezmění politika.
Ale ten graf je opravdu zavadející a má k tomu jistě přispět i černá barva sloupců. Klasický psychologický trik marketingu. |
