|
citace:
Jeho konstrukce by měla vycházet z architektury MSL, čímž by se celý projekt zlevnil.
Jak už jsem zde diskutovali - je to skutečně tak jak se dalo předpokládat - mechanická konstrukce roveru MSL se osvědčila prozatím tedy určitě - narozdíl od mnohem menších MER , kde zřejmě reálně hrozí zapadnutí roveru. A tak logicky bude použita jako platforma pro další rover jen s jiným vědeckým vybavením dle potřeb mise.
Prostě jak jsme zde v diskusi doufali - MSL by měl být pokud s osvědčí již jako základ mechnické konstrukce dalších roverů. |
|
"průlet kolem prvního asteroidu, zachycení na orbitu druhého a přistání na třetím asteroidu. "
Takže se zachytí na orbitě pouze u jednoho a na třetím pak přistane.
Je to dané dle mne i mnohem menší potřebnými změnami rychlosti u takto málo hmotných těles než je tomu u planet. Je tam prostě proto i minimální gravitace toho asteroidu - což zásadně usnadní přistání na něm.
Prosím o opravu pokud nemám pravdu - rád se kdyžtak pouřím či i o upřesnění náročnosti.
Tedy nedá se to zas tak uplně srovnávat - i když novátorství to rozhodně je a úspěch budou mít skutečně velkej.
|
|
| Poznámka - reakce na příspěvek, který byl přesunut nezitím jinam a kde se tvrdilo o vstup na oběžnou dráhu 3 těles. |
| 29.12.2012 - 13:57 - Machi | |
|
citace:
Ale sonda zvládající přelet kolem tří těles, navíc s uvedením na oběžnou dráhu a s finálním přistáním, to je teda síla! Kdyby se to povedlo, byl by to absolutní unikát v kosmonautice, protože něco podobného zatím nikdy nikdo nepředvedl; Voyager sice letěl kolem čtyř těles, ale šlo jen o průlet bez uvedení na orbitu. Fakt jsem zvědavý, jak to dopadne.
Budou první, ale podobný návrh už existoval. V rámci malých misí pro ESA existoval britský návrh SIMONE, který dokonce počítal s celou armádou sond (3-4) a to v celkové ceně do 120 MEur.
Přednost dostaly jiné mise. |
| 29.12.2012 - 22:41 - Jiřík | |
|
citace:
citace:
Ale sonda zvládající přelet kolem tří těles, navíc s uvedením na oběžnou dráhu a s finálním přistáním, to je teda síla! Kdyby se to povedlo, byl by to absolutní unikát v kosmonautice, protože něco podobného zatím nikdy nikdo nepředvedl; Voyager sice letěl kolem čtyř těles, ale šlo jen o průlet bez uvedení na orbitu. Fakt jsem zvědavý, jak to dopadne.
Budou první, ale podobný návrh už existoval. V rámci malých misí pro ESA existoval britský návrh SIMONE, který dokonce počítal s celou armádou sond (3-4) a to v celkové ceně do 120 MEur.
Přednost dostaly jiné mise.
V rámci ESA už existovalo plánů (mimo jiné vlastní pilotovaný raketoplán), ale skutek zatím skoro vždycky utek, takže bych to sem radši ani netahal. Možná že u Číňanů to nakonec dopadne stejně, ale vidím to spíš optimisticky. Je nekonečně lepší, když kosmická agentura patří jednomu státu, než když se o ni handrkuje spousta zemí s chaoticky se střídajícími politickými reprezentacemi (každý politolog řekne, že nejefektivnější forma vlády je osvícená diktatura). |
| 30.12.2012 - 00:44 - Machi | |
|
citace:
V rámci ESA už existovalo plánů (mimo jiné vlastní pilotovaný raketoplán), ale skutek zatím skoro vždycky utek, takže bych to sem radši ani netahal. Možná že u Číňanů to nakonec dopadne stejně, ale vidím to spíš optimisticky.
ESA, stejně jako ostatní vyspělé demokratické země, v rámci rozhodovacího procesu vždy zveřejní i návrhy, které byly zamítnuty. Stejně to dělají týmy těchto misí. Proto se pak může jevit, že bylo všechno zamítnuto. Čína zveřejňuje až to, co poletí. O rozhodovacím procesu, který k tomuto rozhodnutí vedl se nic nedovíme. Ona vůbec je Čína skoro stejně uzavřená, co se týče informací, jako SSSR v 60. a 70. letech.
Kromě toho důvodem, proč podobná mise není nikde jinde než v Číně plánována, je ten, že se považuje již za málo vědecky "výnosnou". V současné době se návrhy téměř vždy týkají odběru vzorků a jejich dopravou na Zemi (Osiris-REX, Hayabusa-2, neschválený Marco Polo).
citace:
Je nekonečně lepší, když kosmická agentura patří jednomu státu, než když se o ni handrkuje spousta zemí s chaoticky se střídajícími politickými reprezentacemi (každý politolog řekne, že nejefektivnější forma vlády je osvícená diktatura).
Vidíte a američané na ESA obdivují, že mají mnohem stabilnější rozpočet a mohou mnohem lépe plánovat. Navíc do toho kam co poletí, politici v podstatě nezasahují.
Ostatně u koho jiného než u ESA, známe plány na příštích ~10 let? |
|
citace:
Navíc do toho kam co poletí, politici v podstatě nezasahují.
to je mozno dane prave tym, ze v europe sa politici nedohodnu vobec na nicom  prax si teda vynutila, aby v ESA rozhodoval niekto iny... |
|
to je len dobre, že nezasahujú nech už je dôvod akýkoľvek ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 30.12.2012 - 19:59 - Jiřík | |
|
Kromě toho důvodem, proč podobná mise není nikde jinde než v Číně plánována, je ten, že se považuje již za málo vědecky "výnosnou". V současné době se návrhy téměř vždy týkají odběru vzorků a jejich dopravou na Zemi (Osiris-REX, Hayabusa-2, neschválený Marco Polo).
Ale, a že mi to např. u sondy Dawn ušlo! Fakt se na Vestě odebíraly vzorky a posílaly na Zemi? A od Cerery za pár let znovu? Machi, neblbněte, samotný fakt několikanásobného cíle v podstatě vylučuje (aspoň při současných technologiích a penězích) návratová pouzdra se vzorky. |
|
| len pre presnosť... dawn je 10r starý projekt ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 30.12.2012 - 22:37 - Machi | |
|
citace:
Ale, a že mi to např. u sondy Dawn ušlo! Fakt se na Vestě odebíraly vzorky a posílaly na Zemi? A od Cerery za pár let znovu? Machi, neblbněte, samotný fakt několikanásobného cíle v podstatě vylučuje (aspoň při současných technologiích a penězích) návratová pouzdra se vzorky.
Je podstatný rozdíl bavit se o NEO s oběžnými dráhami blízkými Zemi a rozměry v řádu stovek metrů až kilometrů a planetkami v hlavním pásu, několik AU vzdálených, o rozměrech Vesty a Ceres.
Nehledě k tomu, že druhá část příspěvku je nesmysl. Nikdo přeci neříká, že se musí letět k více planetkám při odběru vzorků. A i kdyby, nesmysl to u NEO při použití iontového pohonu není, jen se musí počítat s patřičným nárůstem letového času (zbytečně riskantní).
Ale skutečně nevím proč jsme se sem dostali.
Prostě čínská sonda bude zřejmě první, která zkombinuje průlety a oblety tří těles, což je samozřejmě fajn, bude to přínosné jak pro planetologii, tak pro Čínu, která si vyzkouší náročnou navigaci ve vesmíru, ale není to nic nemožného pro další tři kosmické velmoci (NASA, ESA, JAXA), které se raději zaměřily na odběry vzorků a dopravu na Zemi z jedné planetky. |
|
nejaké info ku CHEOPSu
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=49469 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Jak už jsem zde diskutovali - je to skutečně tak jak se dalo předpokládat - mechanická konstrukce roveru MSL se osvědčila prozatím tedy určitě - narozdíl od mnohem menších MER , kde zřejmě reálně hrozí zapadnutí roveru. A tak logicky bude použita jako platforma pro další rover jen s jiným vědeckým vybavením dle potřeb mise.
Prostě jak jsme zde v diskusi doufali - MSL by měl být pokud s osvědčí již jako základ mechnické konstrukce dalších roverů.
navyse v kombinacii so skycrane to pristane hocikde, staci menit velkost nadrzi |
| 02.1.2013 - 01:34 - Jiřík | |
|
Je podstatný rozdíl bavit se o NEO s oběžnými dráhami blízkými Zemi a rozměry v řádu stovek metrů až kilometrů a planetkami v hlavním pásu, několik AU vzdálených, o rozměrech Vesty a Ceres.
Nehledě k tomu, že druhá část příspěvku je nesmysl. Nikdo přeci neříká, že se musí letět k více planetkám při odběru vzorků. A i kdyby, nesmysl to u NEO při použití iontového pohonu není, jen se musí počítat s patřičným nárůstem letového času (zbytečně riskantní).
Prostě čínská sonda bude zřejmě první, která zkombinuje průlety a oblety tří těles, což je samozřejmě fajn, bude to přínosné jak pro planetologii, tak pro Čínu, která si vyzkouší náročnou navigaci ve vesmíru, ale není to nic nemožného pro další tři kosmické velmoci (NASA, ESA, JAXA), které se raději zaměřily na odběry vzorků a dopravu na Zemi z jedné planetky.
Tak dobře, odpovím jinak, méně sarkasticky. Pomocí radarů, spektrometrů a dalších přístrojů se dá velmi přesně zjistit složení povrchu asteroidu, změnami parametrů orbity kolem něj se zjistí vnitřní nehomogenity (viz mascony na Měsíci), a to že není vědecký přínos? Zejména u Apophisu na potenciálně kolizní dráze se Zemí? Není to náhodou to pravé ořechové, pokud jde o zjištění efektivních možností na odvrácení případné srážky? Když to pro NASA, ESA a JAXA není nic nemožného, proč tedy k Apophisu neletí sami? Zvlášť když se o potřebě poslat tam sondu mluví už řadu let? Ve skutečnosti žádná z uvedených agentur (a Roskosmos jakbysmet) nic podobného nemá ani v plánu. A ještě jedna věc - jestliže se poslední dobou vážně uvažuje o těžbě vzácných kovů z asteroidů, budou pro účely globální prospekce důležitější výše zmíněné spektrometry a radary skenující asteroid jako celek anebo návratová zařízení se vzorky náhodně určeného maličkého místa povrchu? |
| 02.1.2013 - 01:50 - Machi | |
|
Jirko, ještě jednou a polopaticky.
ESA měla možnost vybrat si z několika misí. Kromě již zmíněné SIMONE to byla třeba mise Don Quijote, která počítala s kombinací impaktoru, orbiteru a přistávacích modulů a na třetí si již nevzpomenu (ISHTAR?). Nakonec se neuskutečnila ani jedna a přešli k misi Marco Polo. Vědci z Evropy se domluvili, že je to prostě z vědeckého hlediska nejlepší varianta.
To neznamená, že čínská mise nemá z vědeckého hlediska hodnotu! Nepodsouvej mi pořád, co jsem nikdy netvrdil.
Naopak, jako milovník snímků různých těles budu rád, když nám přibudou hned od dalších tří. Dodnes lituji, že selhala mise CONTOUR.
Ale já nejsem vědec a nebudu se s nimi přít o tom, že Marco Polo, Hayabusa II nebo OSIRIS-Rex má pro ně větší hodnotu.
Kosmický výzkum je totiž něco jako přežívání organismů v ekosystému. Každá rozumná organizace navrhuje mise tak, aby využily nějakou niku.
Proto třeba nedávné námitky (ne tvoje), že třeba ExoMars duplikuje americké mise, nemají žádnou oporu v realitě. |
| 02.1.2013 - 11:23 - Jiřík | |
|
Kosmický výzkum je totiž něco jako přežívání organismů v ekosystému. Každá rozumná organizace navrhuje mise tak, aby využily nějakou niku. Proto třeba nedávné námitky (ne tvoje), že třeba ExoMars duplikuje americké mise, nemají žádnou oporu v realitě.
No dobře, nechme to být, ale zajímal by mě tvůj názor (tvoje odpověď) na poslední otázku v mém minulém příspěvku: Jestliže se poslední dobou vážně uvažuje o těžbě vzácných kovů z asteroidů, budou pro účely globální prospekce důležitější spektrometry a radary skenující asteroid jako celek anebo návratová zařízení se vzorky náhodně určeného maličkého místa povrchu? |
|
| planetary resources svoj plan cinnosti zverejnili. V prvej faze pouziju seriovo vyrabane vesmirne teleskopy na inspekciu asteroidov z LEO, v dalsej faze sa podobne teleskopy vyberu k vytipovanym objektom a urobia inspekciu zblizka. Az nasledne sa x-ta generacia sond pokusi o odber horniny. |
| 02.1.2013 - 17:10 - Jiřík | |
|
citace:
planetary resources svoj plan cinnosti zverejnili. V prvej faze pouziju seriovo vyrabane vesmirne teleskopy na inspekciu asteroidov z LEO, v dalsej faze sa podobne teleskopy vyberu k vytipovanym objektom a urobia inspekciu zblizka. Az nasledne sa x-ta generacia sond pokusi o odber horniny.
A o tom právě mluvím. Machi ve svém příspěvku z 30.12./00:44 horoval pro odběr vzorků s tím, že bez nich to není dost vědecké. Tvrdil, že: Kromě toho důvodem, proč podobná mise není nikde jinde než v Číně plánována, je ten, že se považuje již za málo vědecky "výnosnou". V současné době se návrhy téměř vždy týkají odběru vzorků a jejich dopravou na Zemi (Osiris-REX, Hayabusa-2, neschválený Marco Polo).
Nikomu neberu jeho přesvědčení, ale na Zemi máme podobných vzorků tisíce tun v podobě meteoritů. Některé jsou z Měsíce, jiné z Marsu, hodně je jich z Vesty a nejvíc je pochopitelně z toho bezejmenného štěrku, který se Sluneční soustavou potuluje. Víme naprosto přesně, jakého typu musí být asteroid, u kterého by případná těžba mohla připadat v úvahu, akorát že nevíme, na jakých drahách ty vhodné šutráky natrefit. Takže potřebujeme průzkum zaměřený na kvantitu a základní rozlišení. Kdybychom postupovali opačně (sondy s návratovými pouzdry), tak po návratu vzorků z druhého čistě kamenného asteroidu by to mohla planetary resources odpískat, i když by třeba jinak astronomové a geologové nad získanými vzorky chrochtali blahem. |
|
citace:
Kosmický výzkum je totiž něco jako přežívání organismů v ekosystému. Každá rozumná organizace navrhuje mise tak, aby využily nějakou niku. Proto třeba nedávné námitky (ne tvoje), že třeba ExoMars duplikuje americké mise, nemají žádnou oporu v realitě.
No dobře, nechme to být, ale zajímal by mě tvůj názor (tvoje odpověď) na poslední otázku v mém minulém příspěvku: Jestliže se poslední dobou vážně uvažuje o těžbě vzácných kovů z asteroidů, budou pro účely globální prospekce důležitější spektrometry a radary skenující asteroid jako celek anebo návratová zařízení se vzorky náhodně určeného maličkého místa povrchu?
Uvažují pouze soukromé firmy a ti ať si jejich průzkum laskavě plně zaplatí ze svého a né z veřejných peněz, když větci chtějí něco jiného - když věří v reálnost této těžby - která může mít ekonomický význam pouze pro získání surovin pro použití přímo na oběžné dráze Země a nikoliv na jejich vození sem - to je rozhodně stále o dost dražší než těžba zde.
citace:
i když by třeba jinak astronomové a geologové nad získanými vzorky chrochtali blahem
A ti zcela právem - toto je prázvě ten zákldní výzkum placený státem - na těžbu ať si každý průzkum platí sám.
|
|
citace:
ale na Zemi máme podobných vzorků tisíce tun v podobě meteoritů.
Pokud vím toto je silně zpochybňováno - že jsou odtamtud odkud mají být. |
| 02.1.2013 - 21:15 - Machi | |
|
citace:
A o tom právě mluvím. Machi ve svém příspěvku z 30.12./00:44 horoval pro odběr vzorků s tím, že bez nich to není dost vědecké. Tvrdil, že: Kromě toho důvodem, proč podobná mise není nikde jinde než v Číně plánována, je ten, že se považuje již za málo vědecky "výnosnou". V současné době se návrhy téměř vždy týkají odběru vzorků a jejich dopravou na Zemi (Osiris-REX, Hayabusa-2, neschválený Marco Polo).
Ještě jednou! Já pro nic nehoruji, vědci se takhle rozhodli. Je pěkné, že ze mně děláš osobu, která rozhoduje o tom, kde co poletí, ale takovou moc skutečně nemám.
citace:
Nikomu neberu jeho přesvědčení, ale na Zemi máme podobných vzorků tisíce tun v podobě meteoritů. Některé jsou z Měsíce, jiné z Marsu, hodně je jich z Vesty a nejvíc je pochopitelně z toho bezejmenného štěrku, který se Sluneční soustavou potuluje.
Problém je s tím bezejmenným štěrkem. Za prvé chceme vědet (vědci) ze kterého bezejmenného kusu štěrku ty meteority jsou, za druhé potřebujeme čistý, "Zemí" nekontaminovaný materiál, za třetí chceme vědět ze kterého kusu planetky pochází (tvůj předchozí příspěvek o náhodném odběru ani už nemůže být více nepravdivý).
citace:
Víme naprosto přesně, jakého typu musí být asteroid, u kterého by případná těžba mohla připadat v úvahu, akorát že nevíme, na jakých drahách ty vhodné šutráky natrefit. Takže potřebujeme průzkum zaměřený na kvantitu a základní rozlišení.
My máme jisté tušení, které planetky mohou být zajímavé pro těžaře, ale to je skutečně věcí těžařů, aby k nim dolétli a udělali průzkum. Jak už psal Yamato, tady se vyplatí pro průzkum levná sonda se spektrometry a možná levnými moduly pro kontaktní průzkum (alá německý MASCOT či japonská Minerva). Důležité je určit přesně tvar a hmotnost. Z hustoty se dá potom usoudit na to, zda má planetka dostatečné množství kovů. Voda se u NEO nebude moc vyskytovat, když už tak vázaná v minerálech, ne v čisté formě (led). Jistou výjimkou by mohl být, jestli si to dobře pamatuji, třeba cíl japonské Hayabusy 2. |
| 03.1.2013 - 13:19 - Jiřík | |
|
My máme jisté tušení, které planetky mohou být zajímavé pro těžaře, ale to je skutečně věcí těžařů, aby k nim dolétli a udělali průzkum. Jak už psal Yamato, tady se vyplatí pro průzkum levná sonda se spektrometry a možná levnými moduly pro kontaktní průzkum (alá německý MASCOT či japonská Minerva). Důležité je určit přesně tvar a hmotnost. Z hustoty se dá potom usoudit na to, zda má planetka dostatečné množství kovů.
Jasně, to je úkol (myslím ten výpočet objemu) pro základní školu. Pokud jde o ty vhodné (tedy kovové) asteroidy, podle podílu jejich nálezů v Antarktidě na celkovém množství meteoritů by jich mohlo být kolem 10 procent, což není tak špatné. Jde ale o to, jak budou veliké (něco takového, jako zabiják dinosaurů kolem deseti kilometrů, bude zřejmě výjimkou, ale kdoví - když se před 4,5 miliardami let tvořily protoplanety typu Vesta, tak jejich jádra po rozmlácení vnějších vrstev při různých srážkách by mohla být pořád k nalezení). A kromě toho, vlastně spíš především, půjde o snadnou dostupnost ze Země z hlediska delta v a podobně. |
|
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/01041111-whats-up-january.html
emily lakdawalla postla prehľad misií pre tento rok
[Edited on 04.1.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 08.1.2013 - 18:11 - David | |
|
Úplně ztrácím přehled o tom co se ve směru kosmických sond a sond k Měsíci vlastně chystá, zejména když se neustále mění cíle, termíny i účastníci.Celkem 6 agentur je schopno této činnosti, kdo se v tom má vyznat.
Měl bych návrh : kdyby někdo schopný, nebo několik schopných založil, či založili vlákno s přehledem o chystaném, řekněme do roku 2020 a cestovní kalendář průběžně aktualizoval, či akualizovali. |
|
citace:
Úplně ztrácím přehled o tom co se ve směru kosmických sond a sond k Měsíci vlastně chystá, zejména když se neustále mění cíle, termíny i účastníci.Celkem 6 agentur je schopno této činnosti, kdo se v tom má vyznat.
Měl bych návrh : kdyby někdo schopný, nebo několik schopných založil, či založili vlákno s přehledem o chystaném, řekněme do roku 2020 a cestovní kalendář průběžně aktualizoval, či akualizovali.
Myslíš Měsíc nebo Mars? (Možná je to spíš dotaz do sekce o rozvoji fóra, protože toto vlákno je jenom o ExoMars) |
|
citace:
Úplně ztrácím přehled o tom co se ve směru kosmických sond a sond k Měsíci vlastně chystá... Měl bych návrh : kdyby někdo založil vlákno s přehledem o chystaném, řekněme do roku 2020 a cestovní kalendář průběžně aktualizoval.
Takové vlákno, zabývající se bezpilotními sondami k Měsíci , už existuje:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1400&start=0&page=1
S programem ExoMars to ale nemá nic společného.
Pokud jsi, Davide, chtěl napsat "přehled kosmických sond k Marsu ", tak takové souhrnné téma tu skutečně nemáme.
Většinou se pro každý vážněji zamýšlený projekt založí speciální vlákno, které sleduje misi po celou její historii. |
| 08.1.2013 - 21:24 - David | |
|
Myslel jsem kosmické sondy mimo soustavu Země-Měsíc obecně a k tomu sondy k Měsíci.Představoval bych si to tak, že by každý projekt měl jednu řádku se základními údaji. Příkladně :
Hayabusa 2 - Japonsko JAXA - start 11.2014 - cíl planetka č ... O6.2018 - návrat O3.2020,nebo :
EXOMARS - ESA - start 06.2016 - cíl Mars orbit/lander 11.2017 atd
/data jsou vymyšlena pro použití jako příklad rozsahu /.
Pokud by došlo ke změně dostala by sonda další řádku což by umožnilo sledovat i vývoj přípravné fáze do startu, či zrušení.
Řazení bych |
|
citace:
Myslel jsem kosmické sondy mimo soustavu Země-Měsíc obecně a k tomu sondy k Měsíci...
http://www.ajgl.cz/space/Probes.htm
http://www.ajgl.cz/space/Starts.htm ____________________
Kosmo tabulky, odkazy, foto: http://www.ajgl.cz/space
|
|
citace:
citace:
Myslel jsem kosmické sondy mimo soustavu Země-Měsíc obecně a k tomu sondy k Měsíci...
http://www.ajgl.cz/space/Probes.htm
http://www.ajgl.cz/space/Starts.htm
Místo EU přijde všude ESA. EU s tím nemá nic společného. |
| 09.1.2013 - 19:07 - David | |
|
citace:
citace:
citace:
Myslel jsem kosmické sondy mimo soustavu Země-Měsíc obecně a k tomu sondy k Měsíci...
http://www.ajgl.cz/space/Probes.htm
http://www.ajgl.cz/space/Starts.htm
Místo EU přijde všude ESA. EU s tím nemá nic společného.
To je ono, dík. |
|
