Minulý týden na 29-tém kosmickém sympóziu Orbital předvedl model nosiče pro Stratolaunch.
Drobná změněna designu - hladký přechod 5m aerodyn.krytu přes horní stupeň.
Obsahuje TPH i KPH stupně. Údajně by to neměl být derivát Antaresu. První stupeň rozhodně vypadá že je na pevná paliva. Kapalný bude zřejmě druhý nebo třetí stupeň pod krytem.
Tato koncepce se mi líbí, zvláště pro použití cryo vrchního stupně. Možnost v budoucnu provést náklad ve formě křídlaté kabiny pro kosmonauty je také zajímavý. V článku je zdůrazněno, že použití RL-10 bude pro jen vývoj a prvé lety, později bude vyvinuta LOX/LH2 jednotka o vyšším tahu.
Celý problém může být ale ve finanční efektivitě. Již se tady psalo, kolik mil. USD stojí jeden RL10. Celý systém včetně letounu je 4-stupňový, což také nepřinese cenovou úsporu, spíše naopak. Jak známo, MASK byl plánován jen dvoustupňový, s jedním dvoukomorovým raketovým motorem, při značně vyšší nosnosti.
Bezmotorovy (lietadlovy) nosic nosnej rakety je vytiahnuty do urcenej vysky taznym lietadlom, kde spolocne prevedu manever pripominajuci navijakovy start vetrona (aspon tak to chapem), vdaka ktoremu ziska nosic s raketa dodatocnu vysku a rychlost (na ukor energie vlecneho lietadla). Potom dojde k samotnemu startu rakety.
Taznym lietadlom by mohol byt prave Stratolauncher.
Mam pocit, ze s tymto napadom som sa uz niekde stretol. Trochu my to smrdi patentovym trolovanim. [Upraveno 07.10.2014 Eudoxus]
bol napad tahat raketoplan, ktory sa v urcenej vyske odopne a prejde do raketoveho letu. Odpadla by nutnost davat do raketoplanu letecke motory.
Dokonca sa to aj testovalo:
Od 3:07 na videu některé z prvních záběrů nosného letounu pro Stratolaunch (prý je to utajované ministerstvem obrany, ale představu si udělat jde...). Jinak video je obecně dost americky-kosmo-aktuální (X-Cor, Masten, Virgin Galactic, apod.) http://spacenews.com/stratolaunch-video-snagged-by-local-news-team/
Lehce offtopic... co plánoval Burt Rutan ještě před Stratolaunchem :-) Burt Rutan byl takový Elon Musk eko-70-tých let :-)
The Model 217 Gemini was an attempt by Rutan to offer an alternative platform for the Orbital Sciences Pegasus launcher. Instead of being carried beneath a B-52, the rocket vehicle was fitted with a spare set of Voyager booms and wings. The Gemini would fly to high altitude on jettisonable piston engines, then drop them and start the jet engine. Once in the stratosphere, it would then discard the wing/boom arrangement like a three-stage rocket does.
(Update: je to samozřejmě fake, převzatý z úžasné francouzské stránky fake designů letadel :-) [Upraveno 14.1.2017 xChaos]
Jestliže má Stratolaunch nosnost téměř 250 tun, věřím, že bude v budoucnu využit i pro větší rakety, než je Pegasus XL, která má hmotnost jen cca 23 tun. Nejlépe kdyby nesl ještě další supersonický nebo dokonce hypersonický nosič, který by se vracel na zem po vypuštění rakety směrem k LEO. Snad by bylo možno vytvořit i jednostupňovou raketu na LOX/LH2, která by náklad dopravila od Stratolaunch na LEO. Mohl by být využit i jako prvý stupeň dálkové supersonické dopravy cestujících.
Věřím, že to mají všechno dobře vypočítané a nasimulované, ale nepřestává mě udivovat, že je ta středová část křídla mezi trupy dostatečně tuhá, aby to celé bez kroucení drželo pohromadě.
neviete nahodou, kolko cca. % paliva spali normalna raketa, kym sa dostane na rychlost zvuku? Pripadne do vysky povedzme 10 km. Nie je niekde nejaky graf?
citace:neviete nahodou, kolko cca. % paliva spali normalna raketa, kym sa dostane na rychlost zvuku? Pripadne do vysky povedzme 10 km. Nie je niekde nejaky graf?
Paul Allen: “I would love to see us have a full reusable system and have weekly, if not more often, airport-style, repeatable operations going,”
Stratolaunch je jednou z cest k realizaci tohoto cíle-plné reusability a domnívám se, že je nejperspektivnější a moc mu fandím. Je to tak trochu nástupce ruského projektu MAKS, který se neuskutečnil, ale Stratolaunch má naději.
Pravděpodobně v prvé etapě bude cíl postupný – návrat Stratolaunch + návrat orbitálního space shuttle Black Ice. Nenávratný bude jen prázdný externí tank ET. V druhé etapě by mohl být tento tank integrovaný s Black Ice a vše by se vracelo. Takový systém by těžko mohl mít cenovou i provozní konkurenci jiným způsobem, držím jim všechny palce
Nejsmutnější na tomhle systému je fakt, že takhle měl fungovat i původní raketoplán...
Jinak bych podotknul, že při úplné znovupoužitelnosti by menší nosnost zas tak moc nevadila. Při promyšlené konstrukci(poletová a předletová kontrola orbiteru)by mohlo dojít k takovému poklesu ceny, že by neměl být problém poněkud upravit konstrukci nákladů a začít postupovat poněkud jinak.
Mohla by to být modulová konstrukce, tankování družic(dalším letem/lety)na orbitě a v neposlední řadě by šlo dokonce stavět(sestavovat)druzice přímo na oběžné dráze.
Popravdě mi v tuto chvíli není jasné, jak chtějí dosáhnout kompletní mnohonásobnou použitelnost Black Ice.
Pokud by to měl být jednostupňový stroj (po uvolnění z letounu), tak by to musel být "návratový téměř SSTO", což je podle mne hodně těžké dosáhnout při maximální počáteční hmotnosti kolem 250 tun. Něco jako "pětinový BFS 2017 s účinnějším pohonem"? Netvrdím, že to nejde, jen to bude obtížné (možná náročnější, než postavit BFS). U BFS 2017 dodává BFR k charakteristické rychlosti rakety přes 3000 m/s a u STS dodávaly SRB přes 2300 m/s. Vzdušný start ale nedodá celkově víc než max. 700 m/s (když započítám i snížené aerodynamické a gravitační ztráty). Na "orbítální část systému" tak zbývá mnohem náročnější úkol (větší delta_v) než u BFS nebo STS.
Pokud by to měl být dvojstupňový systém (po uvolnění z letounu), tak nevím, jak by zachraňovali ten "první stupeň". Asi by to ale šlo (okřídleně stylem "Bajkal", nebo motoricky stylem "na prám").
