Na NSF proběhla debata, co je ta bílá nerovná hmota na spodní straně teleskopických vzpěr. Panuje shoda na tom, že plnicí látkou bude vysokotlaké helium, jak avizoval Elon loni a že bílá pokrývka může být buď led (více pravděpodobné), nebo pěnová tepelná izolace (menší pravděpodobnost, ale u pozemních testů s trvale vyklopenými nohami nelze vyloučit).
I já si myslím, že to bude spíš ten led, jen mi přijde zvláštní, že by se vytvořil/udržel jen na spodní straně vzpěr.
Existuje pro to nějaké fyzikální vysvětlení?
Je možné, že po expanzi helia v teleskopech se celá vzpěra silně podchladí, ale námraza vznikne jen zespodu? Vliv slunce, které by roztopilo led na horní straně, bych neviděl jako hlavní důvod - dva dny v kuse, behem špionské fotokampaně, byla nad McGregor zataženo a mlhavo, ale vyloučit se to taky nedá.
spis to helium se chova naopak, t.j. pri expanzi se spis ohriva...
Proto ho pouzivaji taky pro vytlacovani kryogennich KPL (i kvuli nizsi teplote varu )do motoru na KPH.
Ale muze se to pak i obratit, nakonec.
cs
____________________ Zajimam se o raketovou techniku, hlavne o hybridni raketove motory
námraza to asi nie je - a takmer určite nie od hélia. To už skôr od okysličovadla - tekutého kyslíku.
Ale i tak - keby to bola námraza, vyskytovala by sa zrejme aj na boku trupu, i na spodnej strane "trojuholníkov" pristávacích nôh. Takže môj tip je nejaký ochranný náter či povlak.
citace:Takže môj tip je nejaký ochranný náter či povlak.
Problém vidím v tom, že je to teleskopická vzpěra s 5 segmenty. Jak chcete aplikovat ochranný povlak na kluzné plochy válcových segmentů, které se mají do sebe zasouvat při dosednutí?
Když se podíváte pozorně, "to bílé" má nejen nepravidelný hrbolatý povrch, ale taky pokrývá nepravidelnou plochu - není na spodní straně vzpěry po celé délce rovnoměrně.
PS: nerad bych porušil podmínky NSF L2 a dával sem snímky, které jsou dostupné jenom tam (ostřejší a s vyšším rozlišením), ale na nich to vypadá spíš jako led.
Pri prvom pohlade to vyzera ako lad. Ale ked to porovnam so zabermi, ktore tam pribudli dnes vyzera, ze sa to v case nemeni. Asi to bude izolacia ako bolo pisane vyssie, kedze sa predpoklada ze budu zatial asi stale vysunute....
Ked teraz pozeram, neviem ci oba zabery (staticke aj dynamicke) neboli urobene v jeden okamzik ... [Editoval 04.2.2014 kamilfredo]
Na NSF jsou snímky dvou uživatelů, které byly pořízeny 1.2. v 10:42 (jasnější a pouze na L2) a 2.2. ve 14:56 (veřejně dostupné, zamlžené)
Je pravda, že rozdíly mezi nimi nejsou velké, ale identické nejsou.
Jinak teplota na McGregor byla v pátek a sobotu od -3°C do +12°C.
citace:I já si myslím, že to bude spíš ten led, jen mi přijde zvláštní, že by se vytvořil/udržel jen na spodní straně vzpěr.
Existuje pro to nějaké fyzikální vysvětlení?
Já si myslím, že to je tepelná izolace (vata) obalená folii (alobal)
Opal je viditelný i na tělese rakety.
Nuz, ted mam pocit, ze by melo nasledovat neco jako „rocket science“, tzn., ze veci nelze moc zjednodusovat a musime uvazit nekolik faktoru najednou:
- Predpokladam, ze dane teleskopicke vzpery byli aktivovany stlacenym heliem z nezavisle tlakove lahve( asi nebyli dane vzpery natlakovany predem a mechanicky blokovany – obnaselo by to vyssi hmotnost systemu, predpokladam)
- Kdyz tam byla spolecna tlakova lahev, tak je nutno uvazit, kde doslo driv k adiabaticke expanzi – v dane lahvi samotne, nebo v samotnych pneumatickych vzperach ?
- Kdyz pozivaji schema se spolecnym tlakovym akumulatorem, tak zakonite se uplatni tzv. Joule-Thomsonuv efekt, ktery je zajimavy pro He a H2 plyny – po skrceni ve ventilu dochazi ke zvyseni teploty daneho plynu (– navzdory podmince, ze skrceni je expanze plynu, kde nedochazi ke vnejsi praci a zmene entalpie plynu) – ostatni plyny se ochladi !
Kazdopadne se helium chova uplne jinak, jako jine plyny. Bude zajimave to podrobneji zmodelovat...
cs
P.S. je tezke definovat, co je "rychla adiabaticka expanze plynu" a kde zacina izotermicka rovnovaha, kdyz ten plyn sici pres redukcni ventily do pneuvalce...
____________________ Zajimam se o raketovou techniku, hlavne o hybridni raketove motory
Ahoj Csabo! Jestli máš link na nějakou stať o nestandadním chování He a H2 prí rychlé expanzi, tak sem s tím, rad se dozvím něco nového.
Jinak v jaké nádrži je skladováno He, před natlakováním teleskopických vzpěr, samozřejmě nikdo přesně neví, ale objevili se i spekulace, nebo spíš úvahy, že každá vzpěra má vlastní tlakovou nádobu v posledním (kovovém) segmentu teleskopu u paty nohy.
Mělo by to několik výhod:
- elektrická iniciace odemkne pneumaticky ovládaný zámek, držíci nohu v uzavřené svislé poloze a zároveň vypustí tlakové helium do zbytku teleskopu, což ho začne vysouvat
- odpadá potřeba potrubních rozvodů včetně kloubů z centrální nadrže uvnitř stupně do každé nohy/vzpěry
- nemůže dojít k úniku média na cestě nádrž - expanzní prostor
- po natlakování a roztažení vzpěry by se 4 "kompozitové" segmenty uzamkly v krajní poloze a pouze poslední kovový segment (nádrž He) by fungoval jako plynová pružina, tlumič nárazu při přistání
Nejdriv bych se vratil k dane konstrukci 4 teleskopickych noh Grasshopperu.
Priznam se, moc jsem detaily nesledoval, ale dnes jsem se trochu podival na tento problem blize:
- Predpokladam, ze horni vzpery danych teleskopů jsou uchyceny asi v půlce kerosenoveho tanku ve 4-ech bodech, proto si myslim, ze tam urcite nebudou zadne privody helia, nebo neco takoveho. Pouze pridelali dane vnejsi uchyty k jestvujici nadrzi. V tomto mas pravdu.
- Taky asi bude platit schema, ze dane tubularni casti budou z CFC a vyplni z hlinikove vostiny ( v mezikruzi, medzi CFC kompozitnimi trubkami) a spodni, kovova cast bude samotna tlakova lahev se stlacenym heliem. Akurat mam problem s tim, ze spodni cast by se mela mechanicky uzamknout taky, protoze např. nahla ztrata tlaku v jedne noze by zakonite vedla k prevraceni celeho prostredku po pristani(kazda noha je vlastne nezavisla na dalsi noze, sklada se z nekolika tesneni). Proto predpokladam, ze danou vostinovou strukturu by mohli v zaloze pouzit jako deformacni zonu pro absorbovani energie pri dosednuti, podobne, jako u LM Apolla. Otazka potom ale zni, jestli chteji dane teleskopicke nohy taky pozit vicekrat…
- V navaznosti vysloveneho viz major lze vyslovit domnenku, ze vostinova stena daneho teleskopu bude tepelne vice izolovana, nez napr. stena kovove tlakove nadoby, I kdyz jak uhlikove vlakno i Al vostina dobre vede teplo. Je nutne si ale uvedomit, ze dane uhlikove vlakno je obaleno epoxidovou pryskyrici, ktera lepe brani rychlemu prenosu tepla.
- Kdybych dane nohy testoval naostro spolu s fci RM, urcite bych je chranil pred opalem a erozivnimu opotrebeni od horkych plynů a leticich castic.
- Dalsi otazkou je pouzity tlak helia v teleskopech/tlakove nadobe – z hlediska hmotnosti konstrukce by ten tlak mel byt minimalni a zaroven je nutne taky ty nohy utlumit po vysunuti ! Proto si myslim, ze z hladiska dynamiky letu(rizeni ve faze otvirani) a minim. hmotnosti tam budou mit pouze nekolik atm a skrceni He plynu pri aktivaci, takze ja bych ty nohy otviral radeji pomalu…
Z vyse uvedeneho jsem si udelal zaver, ze:
- Z hlediska termodynamickeho to bude spis polytropicky dej s exponentem polytropy n blize k 1, nez k adiabatickemu meznimu stavu k=1,667 pro He, tzn. ze spis se to bude blizit teoreticky k izotermickemu deji, nez k adiabatickemu(rychla expanze bez vymeny tepla s okolim)
- Jak jsem se koukal na obrazky, zhruba jsem odhadl objemy danych teleskopů – pri slozenem stavu cca 0,13m^3 a otevrenem cca 0,43m^3( prumer 0,3x2 az 6m po otevr.)
- Objem spodni kovove tlakove lahve pro He bude cca 0,05^m3.
- Max. tlak v teleskopech – cca 0,2MPa(velice hruby odhad )
Vypocet:
Dano: merna plynova konstanta r pro He bude 2079J/kgK, poc. teplota He T1=288K, objem tlakove nadrze He – V1=0,05^m3, objem teleskopu po vysunuti V2=0,43^m3, n=1 az 1,667 , p2=0,2MPa , hledame poc. tlak He v spodni nadrzi:
P1=(1+n(V2/V1))p2 = 3MPa(n=1,667) nebo 1,92MPa (pro n=1) – tzn., ze pro adiabat. dej je nutno uvazit vyssi poc. zasobu plynu, nez pro dej izotermicky.
Takze tlak He lahve bude mezi 2 az 3 MPa.
Teploty:
T2(teplota v teleskopu po vysunuti) = T1((p2/p1) ^((n-1)/n) = - 174st.C(n=1,667) a pro n=1 bude teplota v teleskopu T2=T1=288K, cize 15st.C
Tyto teploty jsou nedosazitelne mezni stavy – pravda bude nekde mezi nimi.Bude to souviset se zpusobem exploatace daneho He plynu.
Joule-Thomsonuv jev pak souvisi taky s tzv. Inverzni teplotou, ktera pak indikuje, jestli teplota daneho plynu bude pak stoupat, nebo klesat….
Ale o tom priste.
cs
____________________ Zajimam se o raketovou techniku, hlavne o hybridni raketove motory
mala logicka uvaha - je logicke predpokladat, ze podvozok GH2/F9R je dimenzovany akurat tak na udrzanie prazdneho stupna (kvoli hmotnosti). Teda - GH2 musi pristavat prazdny. Na to ale musi klesat pomerne vyraznou rychlostou, aby dokazal pristat pri T/W>1.
Logicky zaver - testy GH2 budu pekna divocina uz od prveho letu
citace:mala logicka uvaha - je logicke predpokladat, ze podvozok GH2/F9R je dimenzovany akurat tak na udrzanie prazdneho stupna (kvoli hmotnosti). Teda - GH2 musi pristavat prazdny. Na to ale musi klesat pomerne vyraznou rychlostou, aby dokazal pristat pri T/W>1.
Logicky zaver - testy GH2 budu pekna divocina uz od prveho letu
...1/ urcite rataju s nejakou rezervou paliva a tiez s rezervou na vietor.
Ak si postrazia pekne pocasie, mozu si zvysit rezervu na palivo
2/ pri testoch mozu vyhodnotit uzitocnejsie ubrat z bezpecnosti "podvozku" a pridat nejaku rezervu paliva
citace:na pravom snímku vyzerá horná časť vzpery ako "očadená" aj na tom bielom povrchu - to by zodpovedalo skôr nejakému náteru než ľadu
citace: 04.2.2014 - 19:07 - Vlado
quote:I já si myslím, že to bude spíš ten led, jen mi přijde zvláštní, že by se vytvořil/udržel jen na spodní straně vzpěr.
Existuje pro to nějaké fyzikální vysvětlení?
Já si myslím, že to je tepelná izolace (vata) obalená folii (alobal)
Opal je viditelný i na tělese rakety.
citace:na pravom snímku vyzerá horná časť vzpery ako "očadená" aj na tom bielom povrchu - to by zodpovedalo skôr nejakému náteru než ľadu
Na NSF L2 se objevily novější fotky, na kterých jsou teleskopické vzpěry už dokonale černé ze všech stran.
Buď na nich led zcela roztál , nebo je izolační nátěr od zhora až dolů dokonale překryt sazemi z dalších statických zážehů, které určitě proběhly - spodní část stupně vykazuje mnohem větší "zakouření" než na dřívějších snímcích.
citace:No konečně! Už jsem si myslel, že se nedočkáme...
Vy jste mi ale nějak nedočkavý
Let proběhl včera a dnes už má celý svět nádherné HD video z hexakoptéry.
A to tu kolovaly spekulace, že si záznam nechávají schovaný v záloze, kdyby se nepovedl dnešní start, aby uvolnili aspoň krátké videiko z Texasu
