citace:
Ale "lifting body" (pro jazykozpytce patrne "plovouci" nebo mozna "vznasejici se telesa") autostabilitu ma. Zajimalo by mne jen od jake hranice (100km, 50km ....) a jaky je prurez teplotniho zatizeni v zavislosti na vysce pro kabinu jako je napr. Sojuz, a pro teleso jako je X-37 nebo raketoplan.
mate nejake konkretnejsie info o tej autostabilite? inak lifting body nema ani tie mrtve vahy take tragicke ako "kompletny" klzak, takze je to celkom prijatelny kompromis. Neviem ako je to s hyperbolickymi navratmi, je to pouzitelne pre medziplanetarne lety?
citace:
mate nejake konkretnejsie info o tej autostabilite?
Par informaci z knizek, bohuzel bez presnejsich popisu. Podle vsecho by "lifting body" melo splnovat nasledujici (muj vycteny dojem):
- pri volnem padu se natocit jedinym konkretnim smerem ve trech osach
- vicemene by se melo jednat o rizeny pad, pri dostatecne vysoke dopredne rychlosti se snad generuje nejaky vztlak, ale nevim jaky
Jestli jsem to dobre pochopil, ale bohuzel to uz je oblast dohadu, nikoliv presnych udaju, pro zacatek orientace by mohlo stacit prekrocit Karmanovu hranici.
Dle meho osobniho nazoru je prave "lifting body" nejlepsi mozne teleso pro navrat. Je brzdeno fyzikalne diky konstrukci, po celou dobu, nehrozi utrzeni padaku, selhani brzdicich raket, lidska chyba atd. Maximalne to zaparkujete kam nemate. Dokonce by snad melo byt schopne "pristavat bez kridel", ztratite ale schopnost rizeni.
citace:... inak lifting body nema ani tie mrtve vahy take tragicke ako "kompletny" klzak, takze je to celkom prijatelny kompromis. Neviem ako je to s hyperbolickymi navratmi, je to pouzitelne pre medziplanetarne lety?
... nedostatek udaju
17.7.2012 - 22:31 - Lacina
citace:Ale "lifting body" (pro jazykozpytce patrne "plovouci" nebo mozna "vznasejici se telesa")
Teleso s rýchlosťou ~7800 m/s má kinetickú energiu ~30,5 MJ na kg
Teleso s rýchlosťou ~11180m/s má kinetickú energiu ~62,5 MJ na kg - viac než dvojnásobnú.
Možnosť vstupu do atmosféry druhou kozmickou rýchlosťou je u vztlakových telies, rovnako ako u klasických návratových telies, záležitosťou dimenzovania tepelnej ochrany a riadenia trajektórie v atmosfére. IMHO je na tom trochu lepšie ako raketoplán a trochu horšie ako kapsula pri riadenom vstupe do atmosféry.
Vztlakové teleso má v prípade pristátia na podvozok relatívne vysokú pristávaciu rýchlosť - viac než 350km/h - je to dôsledok malej nosnej plochy a jej vysokého plošného zaťaženia. Takže na dosadnutie potrebuje dobrú betónovú dráhu, alebo si musí pomôcť padákovým systémom, prípadne motorom - čiže v konečnej fáze návratu je na tom rovnako ako raketoplán alebo kapsula. Možnosť riadenia v hustých vrstvách atmosféry je nižšia ako u raketoplánu.
apollo astronauti mohli mavat a skakat podobne, ako mozu STS astronauti vystupovat z raketoplanu po svojich. Pokial nechce Vlado prehlasit aj raketoplany za podvod, tak ma v argumentacii rozpor.
Pocity I Bellu mozu byt dane dlzkou pobytu, pristavacim manevrom alebo cisto jeho fyzickymi predispoziciami. Taktiez je mozne ze americki astronauti boli vyberani podla prisnejsich kriterii ako ti ruski, kedze pristavali do mora a museli byt schopni jednat v pripade, ze sa veci zvrtnu a kabina sa zacne potapat. Rusom nehrozi ze sa utopia (ak nepristali nahodou v jazere), takze po pristati im kludne moze byt soufl.
18.7.2012 - 10:58 - fanda1
Šetrnější přistání je lepší, o tom není žádný spor. Je diskutabilní, jak moc má být kosmonaut akceschopný hned po přistání a za jakou cenu.
No jo, jenže my potřebujeme z orbity vracet i další věci, výsledky experimentů, ... atd.
Například jak chcete vracet na zem biologické vzorky, co snesou přetížení maximálně 3g bez poškození? To bylo možné pouze raketoplánem a nyní je toho schopen pouze X37 (ale ten je vojenský a tedy pro ISS legálně nepoužitelný).
ved jasne. Ja som vychadzal len z dlzky pobytu - misie STS vacsinou trvali plus minus tyzden, co je porovnatelne s apollom (gemini boli kratsie). Takze ak mozu chodit STS astronauti, asi mohli aj apollo astronauti.
citace:1) Pocity I Bellu mozu byt dane dlzkou pobytu, pristavacim manevrom alebo cisto jeho fyzickymi predispoziciami.
2) Taktiez je mozne ze americki astronauti boli vyberani podla prisnejsich kriterii ako ti ruski, kedze pristavali do mora a museli byt schopni jednat v pripade, ze sa veci zvrtnu a kabina sa zacne potapat.
3) Rusom nehrozi ze sa utopia (ak nepristali nahodou v jazere), takze po pristati im kludne moze byt soufl.
1) dĺžka letu (necelých 8 dní) ani nie, ale okamžitý psychický a fyzický stav určite svoju rolu na miere akcieschopnosti po pristátí hrá. Predispozície - IMHO nie každý znáša dlhodobejší bezváhový stav rovnako dobre - všimnite si, že v jednej skupiny výberu môžu byť jedinci, ktorý letia aj niekoľko krát a iný letia raz (alebo i vôbec...)
2) Prvý americký kozmonauti (z projektov Mercury, Gemini a Apollo) boli predovšetkým vojenský piloti so značne vysokým náletom hodín, zväčša tiež boli o niekoľko rokov starší ako ruský kozmonauti z porovnateľných rokov. Gagarin mal v čase letu 26 rokov, Shepard - 38, Glen - 41, Titov - 26, Leonov - 31, Beľajev - 40, White - 35, Lovell - 37/42 Armstrong - 36/39, Borman - 37/40. Neskôr sa to trochu zrovnalo, ale americký astronauti sú v čase svojho prvého letu stále o čosi starší ako ruský kozmonauti.
Ďalšia vec - americký astronauti - piloti kondične lietajú aj počas výcviku, rozhodne viac ako ruský. "Kondičné lietanie" je predovšetkým letecká akrobacia - a to znamená vysoké kladné a záporné zrýchlenia.
Takže americký astronauti boli v tomto smere lepšie predisponovaný a pripravený aj pri inak porovnateľných zdravotných a kondičných kritériách výberu (ktoré ťažko porovnávať bez ďalších informácií).
3) významnú úlohu môžu hrať aj pravidlá pre chovanie po pristátí - pokiaľ majú rusi pokyn vyčkávať na vyprosťovaciu skupinu, tak na ňu proste čakajú. Aj kozmonauti projektu Mercury obvykle otvárali vstup do kabíny až po vyzdvihnutí na palubu lode. Lety Gemini i mesačné lety Apollo boli relatívne krátke (10-14 dní), takže bezváhový stav nemal vážny vplyv na akcieschopnosť, videozáznamy z vstupovania posádok Apollo po letoch ku Skylabu som narýchlo nenašiel, takže neposúdim, v akom stave boli kozmonauti bezprostredne po návrate.
Raketoplán sa vracia s menšími zrýchleniami, o tom nie je spor, a posádka je v podmienkach gravitácie už pred pristátím počas klesania dlhšie, takže zaťaženie organizmu je nižšie a má viac času na "regeneráciu" po bezváhovom stave a preťaženiach.
A konečne - videozáznamy z návratov súčasných Sojuzov ukazujú, že vyprosťovacia skupina vyberá kozmonautov z kabíny zhruba do pol hodiny od dosadnutia, astronauti vystupujú z raketoplánu hodinu po pristátí - ten zhruba polhodinový rozdiel môže byť vzhľadom k akcieschopnosti po pristátí veľmi podstatný, zvlášť v spojení s nižším preťažením počas pristátia a kratšou dobou pobytu v bezváhovom stave.
Připomněl bych kosmonauta Poljakova, který po 437 dnech strávených v kosmu dokázal po svých dojít od přistávací kabiny Sojuzu do křesla. Předcházel tomu sice intenzivní tréning na Miru, ale fakt je, že po více jak roce byl schopen pohybovat se samostatněji než Béla po týdnu. Takže snášení důsledků stavu beztíže bude dosti individuální.
Navíc většina astronautů programu Apollo už měla kosmickou zkušenost za sebou. Osobně vím, že jakýkoliv extrém redukuje a zjemňuje praktická zkušenost s ním.
Takže, přidejme tuto individualitu k alchymistovým argumentům a není o čem příliš spekulovat.
citace:Připomněl bych kosmonauta Poljakova, který po 437 dnech strávených v kosmu dokázal po svých dojít od přistávací kabiny Sojuzu do křesla.
to vazne? cakal by som ze nezdvihne ani lyzicku... Kazdopadne pre martanske misie dobra sprava
Poljakov to měl víceméně v náplni mise. Byl to mimochodem lékař institutu, který se právě biologií člověka v kosmu zabývá. Více viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Valeri_Polyakov
Samozřejmě, že byl z toho pobytu na hadry a měsíce trvala plná rekonvalescence, ovšem po ní byl naprosto v pořádku, žádná poškození ani trvalé důsledky. Nicméně, poslední 2 měsíce na Miru cvičil až 6 hodin denně. Takže první Marsonauti by měli milovat cvičení ve stavu beztíže. Je pravda, že stejně budou mít koudel co na práci, takže klidně mohou cvičit i 12 hodin denně :-)
Projekt Apollo byl projektován tak, že dva padáky postačily k bezpečnému přistání.
Astronauti v pohodě vystoupili z kosmické lodi a odešli " po svých".
Ještě nikdy jsem neviděl v americkém kosmickém programu, že by astronauty tahali z kosmické lodi jako z autq po havárii, nebo je odnášeli na nosítkách, tak jako po " měkkém" přistání Sojuzů.
citace:Projekt Apollo byl projektován tak, že dva padáky postačily k bezpečnému přistání.
Astronauti v pohodě vystoupili z kosmické lodi a odešli " po svých".
Ještě nikdy jsem neviděl v americkém kosmickém programu, že by astronauty tahali z kosmické lodi jako z autq po havárii, nebo je odnášeli na nosítkách, tak jako po " měkkém" přistání Sojuzů.
A která mise Apolla trvala půl roku? Ty totiž především vůbec nevíš, proč na těch lehátcích končí a naprosto hloupě pomlouváš Sojuz.
Ovšem jsou mise, které trvají dva nebo tři týdny a též je ze Sojuzu " vyndávají" a odnášejí na nosítkách. Američané byli na Skylabu 12 týdnů a v pohodě odešli " po svých" .
To nejsou pomluvy, ale fakta- Vskutku bych rád viděl, jak kosmonaut vyleze bez cizí pomoci ze Sojuzu a odkráčí k autu.
Mise Skylab 4/poslední treti vyprava)byla ve vesmiru kolem 90 dni a vynaseli je uplne podobne zrychtovane jak ze Sojuzu,more,padaky nepadaky.Kabina byla vynesena na palubu letadlove lodi a tam je teprve z ni vyzvedli.Bylo zajinave ze druha předchozí vyprava,diky horšímu kondicnimu cviceni byla jeste v horsim stavu.
----------------------------------------------------------------
Kabina Apollo mohla pristat na 1.padak byla to ale nouzova moznost s pravdepodobnym zranenim posadky ale jen na vodu.V pripade souse by "pravdepodobne" neprezila.Se 2.padaky na vodu byl jen tvrdsi dopad coz potvrdilo A-15,v pripade souse se pocitako s tezkym zranenim posadky.3.padaky na vodu bez problemu na sous s lehcim zranenim posadky.
-----------------------------------------------------------------
Když jsem videl v cem letel(pristaval) Remek tak jsem se spis divil ze je tam ve dvou vůbec nacpali.Orbitalni usek je mozna o něco ale jen o něco vetsi tak ze taky zadna slava.Jak tam ale nacpali tri ve skavandrech me rozum nebere ale dostali je tam.
Absolutni vyhoda Sojuzu JE ALE ABSOLUTNI - je tam funcni WC coz Apollo dost degradovalo při cete na Mesic.
Neviem, čo riešite.
Pokiaľ je pre starostlivosť o kozmonautov po návrate stanovená schválená "procedúra", tak sa dodržuje, aj keby niektorý člen posádky hneď dokázal urobiť pri vystupovaní z kabíny salto vzad a stojku na rukách. Zatlieskajú mu - a prikurtujú ho do sedadla presne rovnako ako ostatných kozmonautov.
David - koľko času uplynulo medzi pristátím lode Apollo z misie Skylab 3 a vystúpením posádky z modulu?
Ostatne - americký astronauti síce predvádzajú po vystúpení z Apollo chôdzu, ale všetkých troch preventívne prikutrujú ku kreslám bezpečnostným pásom, aby sebou náhodou nesekli z kresla na zem.
Za pár dní budou vyndávat toho Kazacha, určitě bude z mekkého" přistání Sojuzu naklepaný jako řízek. Tak se na to společně podívejme a pak pokračujme v této diskuzi.
David: stejným způsobem jako Sojuzy sedaly i výsadková vozidla BMD-1 i pozdější. Sem tam je shodili i s osádkou v anatomických sedačkách. Světe div se, ale ti chlapi lezli normálně ven a připravovali ty obludky k provozu... Géčka při dosednutí jsou podobná... Takže to tím přistáním asi nebude.
citace:Nuž - už začína byť za vola, rovnako ako "milan".
-
Proc to tak dramatizujete,je to snad diskuze a ne hned nekoho odsoudit,ze Vam nepasuje do kramu.Navic na každého mikrogravitace jinak pusobi atd atd.
Jednoho Rusaka nacpali hned po pristani z kratke vypravy do pilotního kresla vojenského dopravaku aby ho pilotoval z kosmodromu do Moskvy.Bylo to v ramci pripravy letu Burana.Malo kdo vi ze to zas tak moc dobře nedopadlo.
Přesvědčili jste mě. Američané jak se zdá nemají tak dokonale propracované procedury po přistání a zřejmě žádnou disciplínu. Astronauti si lezou z kosmických lodí, jak chtějí, pak pobíhají okolo, nebo pózují novinářům, chodí na tiskovky, při nich stojí a výsledek - jedna astronautka zkolabovala . Je jasné, že kdyby ji z raketoplánu vynesli na nosítkách zkolabovat by nemohla. Podivné ovšem je, že ostatní astronauti nezkolabovali a dokonce jí pomáhali.
Přiznám se, že jsem si do dnešního dne myslel, že dopad Sojuzu na zem je taková rána, že jsou kosmonauti otřeseni a jakoby v úrazovém šoku a proto je z lodi vynášejí a hle, ono je to právě naopak otřeseni a kolabují Američané a Rusové jsou v pohodě, jen disciplinovaně dodržují předepsané procedury.
citace:David
Ovšem jsou mise, které trvají dva nebo tři týdny a též je ze Sojuzu " vyndávají" a odnášejí na nosítkách. Američané byli na Skylabu 12 týdnů a v pohodě odešli " po svých" .
To nejsou pomluvy, ale fakta- Vskutku bych rád viděl, jak kosmonaut vyleze bez cizí pomoci ze Sojuzu a odkráčí k autu.
Bože Davide za tohle přece nemůže Sojuz. Říkej si co chceš, ale je to tak. Když jsi ve vesmíru pár měsíců, tak tvé tělo po návratu na Zem nefunguje úplně nejlíp ať už vylezeš z čehokoli. Postup je stejný ať tam budeš třeba i pár týdnů. V programu Apollo astronauti byli také pár dní v isolaci, kvůli možné kontaminaci atd. To však přeci nutně neznamená, že to bylo vždy nutné, nebo že hrozila bezprostředně hrozba. Byl to však postup, který se dodržoval. Stejně jako tady. Sojuz byl revoluční a to, že se na něm dodnes létá, to jen potvrzuje. Zatím není bohužel nic lepšího a Sojuzi fungují i přes veškeré výtky stále spolehlivě. Trochu ironicky, pokud chceš vidět jak vyleze bez cizí pomoci, podívej se na Gravitaci, spíš tedy závěr
Davide, asi se ti ostatní snaží sdělit, že to, že vidíš Rusy v nosítkách, znamená pouze to, že tam sedí i ti, co by mohli v pohodě odejít, protože to tak prostě dělají automaticky u všech a neřeší jednotlivce
Rýchlosť klesania kabíny Sojuz na padáku je 8m/s v spodnej troposfére (vo výške pod 1km).
Necelú sekundu pred dosadnutím sú na základe údajov z "výškomeru" zapálené motory mäkkého pristátia, ktoré znížia rýchlosť klesania na 1,2-1,5m/s v momente dosadnutia.
A druhá vec - ruských kozmonautov vyťahujú z kabíny niekoľko minút po pristátí, zásadne v skafandroch, v ktorých boli oblečený počas pristátia. Američania lezú von v celkom fešáckych uniformách, hoci počas pristátia boli tiež natiahnutý v skafandroch. Takže medzi pristátím a vylezením z kabíny Apollo mali dosť času sa v stiesnenej kabíne preobliecť, čo asi sotva urobili počas pobytu na mori i počas vyťahovania kabíny na palubu lode.
Takže sa znovu pýtam Davida: Koľko času uplynulo medzi dosadnutím kabíny Apollo (let Skylab 3 alebo Skylab 4) na hladinu mora po vystupovanie posádky z kabíny na palube lode?
