Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: MOM (Mangalyaan) - Indická družice Marsu
07.11.2013 - 11:39 - 
Z těch celkových dv z NSF mi vychází Isp pohonu sondy na cca 3070 Ns/kg, takže tuto hodnotu můžeme použít pro případné další výpočty a odhady. 
07.11.2013 - 13:53 - 
Pěkná série fotek ze startu:
http://www.universetoday.com/106185/indias-mars-orbiter-mission-rising-to-red-planet-glorious-launch-gallery/#more-106185
 
07.11.2013 - 15:01 - 
Na základě zdejší diskuse jsem se podrobněji podíval na stránky ISRO a dozvěděl jsem se, že počáteční dráha sondy MOM kolem Marsu bude:
365.3 - 80000 km podle http://www.isro.org/mars/mission-profile.aspx nebo
366 - 80000 km podle http://www.isro.org/pslv-c25/pdf/pslv-c25.pdf či
377 - 80000 km podle http://www.isro.gov.in/pslv-c25/pdf/mom-trajectory.pdf
můžeme si vybrat.

Zajímavé je, že na stránkách ISRO se pro označení indické marsovské sondy zásadně používá MOM, případně Mars Orbiter Mission, a nikde jsem se nesetkal s názvem Mangalyaan.
 
07.11.2013 - 19:30 - 
Podle jednoho z diskutérů na facebooku MOM má druhý motorický manévr dnes v noci trvat snad až 582 sekund (skoro 10 minut).

https://www.facebook.com/pages/ISROs-Mars-Orbiter-Mission/1384015488503058

Pokud by to byla pravda, tak mi vychází, že spotřeba paliva pro tento manévr by byla cca 70 kg, delta-v cca 170 m/s a nová výška apogea cca 37000 - 38000 km. Uvidíme. Faktem je, že takováto změna dráhy vizuálně dobře odpovídá grafice na facebooku MOM.

 
07.11.2013 - 19:43 - 
Podle http://www.firstpost.com/india/closer-to-mars-isro-successfully-raises-mangalyaan-orbit-1216297.html?utm_source=ref_article by měly být apogea po dalších manévrech tyto:

The second and third such operations would be made tomorrow and on Saturday to raise the mission apogee to 40,000 km and 71,650 km respectively. The fourth and fifth operations would be performed to raise the apogee of 1,00,000 km and 1,92,000 km on November 11 and 16 respectively.
 
07.11.2013 - 19:58 - 
V kolik hodin se manévr uskuteční ? Dík. 
07.11.2013 - 20:17 - 
Facebook:
ISRO's Mars Orbiter Mission Spacecraft will use its Liquid Engine for the second time, tonight at 02:18 IST, to further boost its velocity and soar higher.

21:48 CET
 
07.11.2013 - 21:19 - 
citace:
Facebook:
ISRO's Mars Orbiter Mission Spacecraft will use its Liquid Engine for the second time, tonight at 02:18 IST, to further boost its velocity and soar higher.

21:48 CET



Dík-
 
08.11.2013 - 00:35 - 
ISRO : Druhý manévr ůspěšný apogeum 40.186 Km .
Trvání 570,6 s a čas 02.18.51 IST. [Upraveno 08.11.2013 David]
 
08.11.2013 - 06:59 - 
citace:
ISRO : Druhý manévr ůspěšný apogeum 40.186 Km .
Trvání 570,6 s a čas 02.18.51 IST. [Upraveno 08.11.2013 David]

Nyní má dobu oběhu kolem O,5 d až bude na sedmdesátce, tak to bude kolem 1 d, dál to neodhadnu.
Docela pěkně vyplňuje čekání na Mavena.
Další manévr píše ISRO na sobotu, čili to bude dnes v
noci.

Dal jsem si s tím práci a další doby oběhu odhaduji podle řady amerických družic IMP :
100 km / Ex-21 a=94.825 / cca 1,5 d
192 km / Ex-18 a= 192.077 / cca 4,O d
2l5 km / Ex-34 a= 214.383 / cca 4,5 d [Upraveno 08.11.2013 David]
 
08.11.2013 - 09:14 - 
citace:
ISRO : Druhý manévr úspěšný, apogeum 40.186 km. Trvání 570,6 s a čas 02.18.51 IST.
Ještě doplňme zdroj: http://www.isro.org/mars/updates.aspx
 
08.11.2013 - 10:57 - 
Také jsem zvědav, jaké bude další apogeum po dnešním třetím manévru. Uváděná hodnota cílové výšky apogea 71650 km dává dobrý smysl, protože oběžná doba by pak byla "kulatých" 24 hodin (1 den). Ovšem podle mých výpočtů k tomu bude třeba delta-v nejméně 260 m/s, což je docela hodně a délka chodu motoru mi vychází přes 700 sekund (skoro 12 minut). Uvidíme.

Jinak podle nových informací musím přiznat, že moje předchozí výpočty byly poměrně nepřesné. Upravil jsem si kvůli tomu trochu i stránku http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm tak, aby počítala i rozdílové delta-v při zvyšování apogea a také jsem tam zpřesnil výpočet Ciolkovského rovnice (předtím bylo zaokrouhlování příliš kruté).

Podle dostupných informací mi pak zpřesněné výpočty manévrů vycházejí takto (pro stálé perigeum cca 250 km a Isp = 3070 Ns/kg):
1. (7.11.) apogeum z 23900 na 28800 km, trvání 416 sekund, dv 126 m/s, spotřeba paliva 54 kg, konečná hmotnost sondy max. 1300 kg
2. (8.11.) apogeum z 28800 na 40180 km, trvání 570 sekund, dv 201 m/s, spotřeba paliva 82 kg, konečná hmotnost sondy max. 1220 kg

Odhad pro další manévry:
3. (9.11.) apogeum z 40180 na 71650 km, trvání >700 sekund, dv 268 m/s, spotřeba paliva 102 kg, konečná hmotnost sondy max. 1120 kg
4. (11.11.) apogeum z 71650 na 100000 km, trvání >270 sekund, dv 111 m/s, spotřeba paliva 40 kg, konečná hmotnost sondy max. 1080 kg
5. (16.11.) apogeum z 100000 na 200000 km, trvání >350 sekund, dv 155 m/s, spotřeba paliva 55 kg, konečná hmotnost sondy max. 1020 kg

Také můj původní odhad pro odlet byl zřejmě nepřesný. Teď už mi vychází celkové dv pro přechod na poslední elipsu s apogeem kolem 200000 km přes 850 m/s. Takže pokud je celkové dv pro odlet uváděno cca 1525 m/s, tak by poslední odletový manévr měl mít dv pod 700 m/s (trvání závěrečného manévru odhaduji snad až přes 1300 sekund [přes 22 minut] a spotřebu paliva na až 200 kg, odletová hmotnost sondy bude cca 800 kg, z toho cca 300 kg zbývajícího paliva).
 
08.11.2013 - 11:10 - 
aby bol výpočet presný, treba brať do úvahy aj mimovoľné navyšovanie perigea, pri takomto odlete
napríklad 4 "EBN", pri chandrayane, navýšil perigeum, o 500 km
http://starbrite.jpl.nasa.gov/pds/viewMissionProfile.jsp?MISSION_NAME=chandrayaan-1
| EBN #1 | Earth | 4 | 344.43 | - | 299.2 x 37908.1 |
| EBN #2 | Earth | 8 | 328.14 | 912.36 | 336.3 x 74715.6 |
| EBN #3 | Earth | 9 | 221.69 | 567.73 | 347.8 x 165015.1 |
| EBN #4 | Earth | 10 | 77.17 | 192.18 | 459.4 x 266612.9 |
| EBN #5 | Earth | 11 | 60.70 | 147.68 | 972.8 x 379859.2 |
| TCM | Earth | | 0.82 | 5.59 | 802.8 x 378499.2 [Upraveno 08.11.2013 alamo]
 
08.11.2013 - 11:19 - 
Ano, uznávám že zvyšování perigea jsem nebral v úvahu. Ta moje čísla jsou tedy spíš "minimální", takže reálné potřebné dv a spotřeby paliva mohou být o trochu větší (rozdíl by ale podle mne neměl být větší než max. 5%). Uvidíme, jak to ve skutečnosti proběhne. Hlavně aby se všechno povedlo a sonda přeletěla k Marsu. Držím palce. 
08.11.2013 - 11:47 - 
nemalo by, ale naopak, ak sa to vezme do úvahy, potrebné dv znížiť?
..
tak ma napadlo.. keď bol mesiac, v dobe štartu "na opačnej strane", kde bude v dobe finálneho manévru, pre odlet k marsu?
[Upraveno 08.11.2013 alamo]
 
08.11.2013 - 12:28 - 
17.11. bude úplnok.. to je tak akurát, aby? [Upraveno 08.11.2013 alamo] 
08.11.2013 - 12:29 - 
Díval jsem se na SPACE 4O, kolik paliva měl Mariner-9, zajímalo by mne srovnání obou misí vč. nosičů, ale množství paliva tam není uvedeno, tak jsem toho nechal. 
08.11.2013 - 13:02 - 
Mariner 9 - podle Uliviho byla celková kapacita nádrží 463 kg (monometyl hydrazin + nitrogen tetroxid). 
08.11.2013 - 13:46 - 
citace:
Mariner 9 - podle Uliviho byla celková kapacita nádrží 463 kg (monometyl hydrazin + nitrogen tetroxid).


Dík.
 
08.11.2013 - 22:42 - 
citace:
Díval jsem se na SPACE 4O, kolik paliva měl Mariner-9, zajímalo by mne srovnání obou misí vč. nosičů, ale množství paliva tam není uvedeno, tak jsem toho nechal.


Z wikipedie se dají všechna ta čísla dohledat, už se to tu jednou řešilo. Prázdná hmotnost je téměř identická. Mangalyaan je (kromě způsobu odletu) poměrně přesnou kopií mise Mariner 9, a to včetně eliptické dráhy kolem Marsu. Ruské mise z té éry vážily po příletu k Marsu 2 tuny, to je 4x tolik.
 
08.11.2013 - 23:36 - 
Třetí manévr se zdařil v 02.10.43 9.11. trval 707s apogeum 71.636 km.
Výborný propočet - pro A.H. ! [Upraveno 08.11.2013 David]
 
09.11.2013 - 09:25 - 
Tušíte někdo, proč se ůdaje ISRO a NORADu rozcházejí a kdo z nich má přesnější čísla?

 
09.11.2013 - 13:18 - 
citace:
Tušíte někdo, proč se ůdaje ISRO a NORADu rozcházejí a kdo z nich má přesnější čísla?

Země není přesně kulatá a asi záleží na tom jaký kdo zvolí referenční geoid k němuž vše vztáhne. Jinak bych ovšem " věřil" NORADu.
 
11.11.2013 - 06:49 - 
Čtvrtý zážeh dnes v noci (21:36 CET) nebyl úspěšný. Kvůli problému s apogeovým motorem LAM byla jeho činnost předčasně ukončena a dosažené delta v je menší než 1/3 plánované hodnoty. Podle Indů by mělo být možné vše dohnat následnými zážehy, tedy pokud je motor v pořádku...

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/11102001-a-hiccup-for-mars-orbiter-mission.html
 
11.11.2013 - 08:26 - 
Nová zpráva na facebooku MOM říká:
citace:
The health of ISRO's Mars Orbiter Mission Spacecraft is normal.

In the fourth orbit raising operation conducted this morning (02:06 Hrs IST) the apogee of MOM spacecraft was raised to 78,276 km against the targeted apogee of about one lakh km.

This is because the incremental velocity imparted to the spacecraft was 35 m/s against the targeted 130 m/s.

A supplementary orbit raising operation is planned at 05:00 hrs IST on November 12 to raise the apogee to nearly one lakh km.

A detailed press note is appearing shortly on ISRO website.
https://www.facebook.com/pages/ISROs-Mars-Orbiter-Mission/1384015488503058

Takže sonda je snad v pořádku a pokusí se o dodatečný manévr v noci na zítřek.

Z uvedené plánované hodnoty 130 m/s mi mimo jiné vychází, že cílové apogeum bylo více než 105000 km, což podle mne dává smysl, protože taková dráha by měla oběhu cca 1,66 dne, takže po třech obězích (trvajících celkem 5 dní) by byla v perigeu zase v podobnou denní (noční) dobu (16.11.2013), jako při předchozích manévrech. Teď se jim časování trochu "rozhodí", ale pokud bude fungovat motor i celá sonda, tak se i podle mne pořád ještě MOM může dostat k Marsu.

Současná oběžná dráha MOM má dobu oběhu cca 27 hodin (1,12 dne), takže v dalším perigeu bude 12.11.2013 v cca 0:30 SEČ. To je nejbližší příležitost pro další manévr. Držím palce.
 
11.11.2013 - 10:26 - 
Doufám, že startovní okno pro odlet je delší než jeden den. Takovýto komplikovaný odlet byť energeticky výhodný má svá úskalí, třeba časté průlety radiačními pásy které jistě neprospívají elektronice, dalším úskalím je vyšší spotřeba paliva, když se něco " zvrtne", jako nyní - na to " dojela" japonská Nozomi a to vůbec neuvažuji o nějaké fatální závadě vzor FG. 
11.11.2013 - 10:28 - 
Už to z nich leze :
"...it encountered a problem when a specific redundancy test was being conducted and it failed to reach the desired velocity it was to achieve."

komentář na nsf spekuluje o redundantní cestě v soustavě palivového potrubí...

http://www.ndtv.com/article/india/india-s-mars-mission-hits-first-hurdle-444424
 
11.11.2013 - 10:45 - 
Nakonec je to logické, čím vyšší počet zážehů, tím vyšší pravděpodobnost selhání. 
11.11.2013 - 13:36 - 
Další upřesňující informace o čtvrtém manévru jsou na http://www.isro.gov.in/pressrelease/scripts/pressreleasein.aspx?Nov11_2013 .

Podle nich se při každém zážehu postupně zkoušely další a další autonomní funkce sondy, které budou potřeba při manévrech TMI a MOI.

Při čtvrtém manévru (v noci na dnešek) se zkoušelo současné zapojení dvou redundantních cívek v solenoidu pro ovládání toku paliva do hlavního motoru. Místo toho se ale tok paliva do motoru zastavil.

Kromě toho se ale při tomto manévru zkoušelo i souběžné zapojení manévrovacích motorků (o tahu 22 N) pro zvýšení celkového tahu (spolu s hlavním motorem o tahu 440 N). Po vypnutí hlavního motoru dále běžely tyto manévrovací motorky a proto bylo dosaženo delta-v alespoň 35 m/s (místo plánovaných 130 m/s).

Při dalších manévrech chce ISRO používat jen jednu cívku solenoidu (jako při prvních třech manévrech). Opravný manévr je naplánován na 12.11.2013 a cílem je zvednout apogeum na téměř 100000 km.

Osobně doufám, že při tom souběžném zapojení dvou cívek nic na sondě "neodešlo" (podle mne to mohlo teoreticky poškodit napájecí zdroj těch cívek) a další manévry už budou úspěšné.
 
11.11.2013 - 14:26 - 
citace:
Podle nich se při každém zážehu postupně zkoušely další a další autonomní funkce sondy, které budou potřeba při manévrech TMI a MOI.
Berme to pozitivně - je dobré vědět, že řada dalších zdvojených systémů prošla kontrolou v pořádku a je funkční. Aspoň ta zpráva neříká opak...
 
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.172379 vteřiny.