Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  7    8    9    10    11    12    13  >>
Téma: Supernosič je kvadratická krávovina
29.9.2013 - 12:00 - 
quote:
Ide o to aby lietal castejsie nez raz za rok, aj ine misie nez ludi na BEO.


modulárny nosič odvodený od nejakého menšieho, práveže nemusí lietať často
kuľudne si s ním môžeš dovoliť lietať aj raz za dva roky, a jeho cenu to nezvýši
pretože linka na jeho výrobu, bude bežať permanentne, a budú sa na nej vyrábať menšie verzie, rovnako z rampy tieto menšie verzie budú štartovať
naopak jeho prevádzka musí nevyhnutne znížiť jednotkovú cenu za menšie verzie, nárastom počtu vyrobených kusov, aj keby štartoval iba raz za dva roky
"modulárny" supernosič rozhodne nie je "biely slon"
[Upraveno 29.9.2013 alamo] [Upraveno 29.9.2013 alamo]
 
29.9.2013 - 12:03 - 
quote:

modulárny nosič odvodený od bejakého menšie, práveže nemusí lietať často
kuľudne si s ním môžeš dovoliť lietať aj raz za dva roky, a jeho cenu to nezvýši
pretože linka na jeho výrobu, bude bežať permanentne, a budú sa na nej vyrábať menšie verzie, rovnako z rampy tieto menšie verzie budú štartovať



no ved ale takto som to myslel aby linka a ludia ficali nepretrzite. Vyrabat a startovat povedzme 20t verzie pre satelity na GEO, a raz za rok - dva na tej istej linke a tej istej rampe spichnut 100t verziu pre nejaky ten mars transport.
 
29.9.2013 - 12:17 - 
imo
angara nebude supernosič, aj keď bude modulárna...
dá to cca rovnakú nosnosť ako fh, ktorý je tiež modulárny... ale tiež nebude supernosič

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
29.9.2013 - 12:23 - 
tak moment čo je a čo nie je "supernosič"?
keby sme postavili in line nosič s nosnosťou 50 ton na leo, patril by medzi supernosiče?
 
29.9.2013 - 12:24 - 
quote:
tak moment čo je a čo nie je "supernosič"?
keby sme postavili in line nosič s nosnosťou 50 ton na leo, patril by medzi supernosiče?


pre mňa nie...
samozrejme, presná definícia neexistuje

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
29.9.2013 - 12:24 - 
quote:
tak moment čo je a čo nie je "supernosič"?
keby sme postavili in line nosič s nosnosťou 50 ton na leo, patril by medzi supernosiče?


to uz sme tu riesili
 
29.9.2013 - 12:30 - 
ja začínam mať dojem, že sa tu hádame štýlom "jeden o voze, druhý o koze" 
29.9.2013 - 12:34 - 
samozrejme, že áno

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
05.10.2013 - 23:36 - 
Budete to muset nějak vysvětlit Číňanům, že je to ptákovina. Mají jako národ podobnou nemoc, jako Rusové - snaží se docela často, aby udělali něco "největšího na světě"...

Je to poměrně aktuální info - ze 4.října - a možná si to zaslouží patřit do jiného vlákna, než tohohle, nevím...

http://www.parabolicarc.com/2013/10/04/china-designing-super-heavy-booster/
Drawing up preliminary designs for the giant Long March 9 launcher, Chinese launch vehicle builder CALT has studied configurations remarkably similar to those that NASA considered in looking for the same capability: to lift 130 metric tons to low Earth orbit (LEO).
 
06.10.2013 - 08:41 - 
quote:
Je to poměrně aktuální info - ze 4.října - a možná si to zaslouží patřit do jiného vlákna, než tohohle, nevím...


O tomto vývoji psal už dříve aviationweek - odkaz na tento článek:
http://www.aviationweek.com/Article.aspx?id=/article-xml/AW_09_30_2013_p22-620995.xml&p=2
jsem na toto vlákno dával 28. září.
A na tento článek taky stránky parabolicarc.com odkazují.
 
06.10.2013 - 09:44 - 
Pro nějaký výrazný krok ve výzkumu, či pilotovaných letech je supernosič nutností, na to nejsou zapotřebí žádné výpočty. Pokud číňaní nechtějí " uvíznout" na LEO, jako svého času SSSR, musí supernosič postavit. Dnes padesát či spíše šedesát let po Saturnu-5 by to neměl být technicky a technologicky žádný problém. 
06.10.2013 - 10:00 - 
quote:
Pokud číňaní nechtějí " uvíznout" na LEO, jako svého času SSSR, musí supernosič postavit.


zdá sa, že všetci číňania si to nemyslia
http://www.kosmonaut.cz/ Pátek 4. října 2013
Navíc nejlidnatější země světa představila plány na pilotovanou misi na Měsíc s pomocí tří startů menších nosičů.
 
06.10.2013 - 17:56 - 
Trochu problém pro Číňany je, že LOX/LH2 motor YF220 o tahu 200 tun je podle anglického článku v stádii konceptu, nebo předběžného návrhu. Vychází z motoru YF -77 pro CZ5, který na rozdíl od RS 25 nebo RD 0120 není s uzavřeným

Co se týče keroloxových motorů pro boostery, případně první stupně centrálního modulu, uzatím největší takový motor, který mají je YF 100 (100 tun) s uzavřeným cyklem. Z něho má vycházet opět jednokomorový motor YF 330 o tahu 330 tun a z něho složením dvoukomorový motor YF 650 o tahu 650 tun, což je ještě dlouhá cesta k vytvoření výkonného kapalinového boosteru (ostatně USA u SLS budou mít stejný problém). Jako booster uvažují Číňané i alternativu TPH boosteru o tahu 1000 tun.

Centrální modul má mít v prvém stupni buď LOX/RP motory YF 650, nebo s LOX/LH2 motory YF 220. Třetí stupeň má mít 2x nebo 1x stejné motory (závisí zda boostery budou kerolox nebo TPH). Problém je značná startovní hmota okolo 4100 tun v důsledku menšího podílu výkonu z LOX/LH2
u prvé varianty a použití TPH boosterů u druhé

Co se týče supernosičů obecně, myslím si, že pokud je raketa modulová se snadným sestavením modulů použitelných pro menší rakety, pak je vhodnější sestavit supernosič na Zemi, než skládat části ve vesmíru. Kompromisem mohou být 2 superrakety s nosností 70-80 tun a spojení nákladu na LLO nebo v L2
 
11.10.2013 - 09:12 - 
Včera proletěla kolem Země sonda JUNO k Jupiteru, ačkoli je na cestě již přes dva roky, je vlastně stejně daleko od Jupiteru jako v okamžiku startu. Je to díky tomu, že není dostatečně silný nosič / superraketa/. Pokud by byla, dokázala by za rok a půl dopravit k Jupiteru hned několik sond, nemluvě o možnosti některou , nebo některé ze sond při jednom startu poslat i dále k dalším vnějším planetám a to bez nějakého váhového omezení.
Dlouhé několikaleté cestování sondy něco stojí a tyto náklady a vícenásobné využití nosné kapacity, jak jsem předeslal by výrazně " zlevnily" náklady letu.
 
13.1.2016 - 03:10 - 
som v práci, nemal som čas si to lepšie prečítať
ale už ten titulok, znie "skvelo"
"NASA pripúšťa, že nevie načo vlastne bude SLS používať"
http://nasawatch.com/archives/2016/01/nasa-admits-tha.html
 
13.1.2016 - 07:05 - 
Zřejmě na to samé nač chtějí obdobné nosiče používat Rusové a Číňané, kteří sice nosič ještě nestaví, ale jejich stavbu plánují.




[Upraveno 13.1.2016 David]
 
13.1.2016 - 10:20 - 
quote:

"NASA pripúšťa, že nevie načo vlastne bude SLS používať"



jak na čo? na socialnu politiku predsa
 
13.1.2016 - 10:33 - 
quote:

"NASA pripúšťa, že nevie načo vlastne bude SLS používať"


Kongres jim v podstatě nařídil použít ho na misi k Europě, zahrnující lander (resp. požadavky na tu misi jsou nastavené tak, že je téměř nemožné dostat to tam všechno jinak, než pomocí SLS, navíc v nějakém "divácky atraktivním" čase)

Ačkoli jsem velký fanoušek všech minimálních ("minimalistických"), úsporných až poloamatérských misí, tak musím připustit, že pro průzkum hlubokého kosmu je tohle asi přeci jen nejlepší varianta. A současně to dává existenci NASA nějaký smysl.

(Samozřejmě, že za pár let bude schopen Elon Musk takovou misi schopen vyslat komerčně, za pomoci třeba dvou startů vícenásobně použitelné F9H... a za dalších 10 let ještě levněji, pomocí dotankování v nějaké lokalitě s ISRU... ale to, že ty objevy někdo získá o 10 let dříve, se taky počítá... např. dočká se toho spousta zvědavých důchodců, co budou za 10 let pod drnem..)
 
13.1.2016 - 17:34 - 
quote:
som v práci, nemal som čas si to lepšie prečítať
ale už ten titulok, znie "skvelo"
"NASA pripúšťa, že nevie načo vlastne bude SLS používať"
http://nasawatch.com/archives/2016/01/nasa-admits-tha.html

Ten titulek je hodně přehnaný ve srovnání s tím, co je v recenzovaném článku na NSF.
Který nosič má pevný manifest startů na deset let dopředu?
 
13.1.2016 - 18:56 - 
SLS je důkazem, že NASA svého času udělala tragickou chybu, když zrušila program Saturn 5.
Vrcholem všeho bylo, že odepsala dvě hotové rakety, kdyby je použila na vypuštění stanic třídy Skylab, mohli se jít Sověti s jejich pidiSaljuty či pidiMiry klouzat a mohla ušetřit 100 mld za stavbu nesmyslu jménem ISS.
 
13.1.2016 - 19:30 - 
Nemělo tam být místo NASA spíš USA? Nebo snad NASA rozhoduje o svém financování? 
13.1.2016 - 19:40 - 
mno.. ja som pred časom pripustil, že som sa možno aj mýlil, a SLS nemusí byť až taká blbosť
ále ak bude štartovať jeden kus do roka, alebo dokonca za dva roky, tak to volovina bude
pretože to potom nebude, ani len úroveň "manufaktúrna výroba", čomu bude zodpovedať cena za kus, fakt okolo jednej miliardy

a snažiť sa to zlepšiť tak, že na tom vypustíme príslovečný "grapefruit", ktorý bude tri roky mrznúť, aby následne fungoval asi tak desať hodín, tomu už iba nasadí korunku
 
14.1.2016 - 10:03 - 
Zrušení Saturnu 5 byla samozřejmě chyba, ale musíme také vidět cenové otázky. Saturn V včetně startu stál 494 mil. USD (dnešních 3,19 mld. USD). Nebylo také již možné dávat na vesmír tolik prostředků jako pro program Apollo a navíc byla vidina velkých úspor a pravidelných letů do kosmu – STS.
Nevyužití 2 hotových Saturn 5 s tím souvisí a to byla chyba větší. Ale obsluha Skylabu pomocí Saturn 1B byla také velmi drahá a věřilo se v Shuttle. V nákladovém prostoru STS by také mohla být velká kosmická stanice a pravidelně se vracet s výsledky a posádkou domů a pružně měnit výzkumnou aparaturu. Na orbitě se mohla připojovat k permanentně obíhajícímu bloku slunečních panelů. Všechny takové úvahy jsou vázány na „kdyby“.
Ještě hůře to udělali Rusové, kteří sešrotovali 4 hotové N1 již s novými motory NK33 bez jediné zkoušky a ani jednu nedali do musea. Když udělali mnohem lepší raketu Enegia, použili ji 2x.
SLS je přece jen méně ambiciózní než Ares 5 a přes všechny námitky bude mít určitě využití. Pro pravidelnější lety k Měsíci nebo planetám je dle mého názoru lepší velká raketa.
 
14.1.2016 - 10:12 - 
to je celkom vtipne - zrusit Saturn V bola chyba. Ten lietal za dnesne 3 miliardy 2x rocne. Naopak, SLS je kravovina, pretoze bude stat miliardu a bude lietat raz rocne (t.j. je lacnejsi ako Saturn, alebo prinajmensom rovnako drahy). Trosku konfliktne nazory, nie?

Co sa tyka SLS, radsej sa budem pozerat na ambiciozne misie raz rocne, nez sa divat na STS 10x do roka, ale iba na LEO a spat. Mimochodom, ten stal tusim pol miliardy...

Ale celkovo vzato, tento sposob robenia kozmonautiky povazujem za prezity. Vladne monsterprogramy s monsternakladmi, ktore nepreziju jedno volebne obdobie, vyzeraju ze vycerpali svoj potencial. Na dalsi posun potrebujeme ambiciozne entity s jednoduchym rozhodovacim procesom, schopnostou rychleho vyvoja a jasnym cielom. Pozn. aut. - Podobnost popisu s akoukolvek firmou je cisto nahodna
 
14.1.2016 - 12:29 - 
Jakmile bude superraketa k dispozici bude odzvoněno žabaření pilotovaných letů na LEO, dále padnou váhové limity sond do vzdáleného vesmíru a odpadne potulování sond Sluneční soustavou a to vůbec nehovořím o "stavbách" obdobných ISS.
Superraketa prostě vynese vše co bude potřeba " jedním vrzem".
Ten kdo nebude chtít setrvat ve " druhé lize" kosmonautiky bude muset stejně superraketu postavit, mám na mysli Rusko a Čínu.
 
14.1.2016 - 13:07 - 
quote:
dále padnou váhové limity sond do vzdáleného vesmíru a odpadne potulování sond Sluneční soustavou

Jen ovšem za předpokladu, že získáte dostatečný rozpočet na jeho použití. V ostatním případě, opět budete muset použít levnější raketu s nižší nosností a stejné postupy jako doposud.

Je to podobný problém jako u vědecké expedice do vzdálených končin pralesa. Když není dostatek peněz v rozpočtu expedice, musí veškerý potřebný náklad vézt nejdřív terénní auta, pak čluny po řece a nakonec sami vědci na svých zádech. Když rozpočet stačí na vrtulníky, tak si každý nese jen malý batoh s věcmi na přenocování a jídlem na několik dní přesunu. Na místě se pak všechny věcí spustí lany s vrtulníků (a podobně se vybavení co se odváží včetně vzorků zase naloží - případně i zranění nebo nemocní členové expedice, co nemůžou jít proto sami pěšky) - úspora síly vědců je zcela zřejmá.
 
14.1.2016 - 13:08 - 
--Jakmile bude superraketa k dispozici bude odzvoněno žabaření pilotovaných letů na LEO, dále padnou váhové limity sond do vzdáleného vesmíru a odpadne potulování sond Sluneční soustavou--

Váhové limity sond nepadnou - za každé kilo se platí, a když vyjde levněji potulovat se Sluneční soustavou než zaplatit supernosič, bude s epotulovat i dál. O ostatním nemá smysl se bavit - rozhodne reálný zájem o lety do vesmíru - osobně věřím ve velké fiasko supernosiče SLS a stavbu těžkých nosičů a la Falcon Heavy.
 
14.1.2016 - 13:18 - 
quote:
- osobně věřím ve velké fiasko supernosiče SLS


a la Energija - 2x a dost
 
14.1.2016 - 17:43 - 
quote:
quote:
- osobně věřím ve velké fiasko supernosiče SLS

a la Energija - 2x a dost

V tomto směru si nejsem jistý a spíš předpokládám (nebo doufám), že pravdu má David. Superraketa má šanci na využití, jenomže jen jedna na jednu kosmickou velmoc. Umím si představit, že Čína postaví CZ-9, Rusko "něco" s podobnou nosností, ale co USA? Pokud vznikne SLS a v přibližně stejné době i BFR, se srovnatelnou nebo vyšší nosností, ale mnohem nižší cenou (opět doufám), tak SLS půjde do kytek a peníze na její vývoj budou typické utopené náklady. SLS by měla naději jen v případě, že by jí ve vlastní zemi konkurent BFR nevznikl.
 
14.1.2016 - 18:31 - 
Tak jako NASA zadala drožkaření na LEO soukromému sektoru, úplně klidně zadá náklad soukromé superraketě, pokud bude spolehlivá a levná. 
<<  7    8    9    10    11    12    13  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.293882 vteřiny.