v tomto musím "kapitulovať"
stratégia "vlakových lodí" sa mne osobne páčiť nemusí, ale inému áno
môžem namietať, že väčší počet lacnejších sond a sériovitosť by priniesli viac informácií, ale dokázať to neviem
citace:Tak jsem zrovna četl, že NASA koupila dalších 6 míst na lety v roce 2018, páč nejsou prachy.... Tak to je smutný, půl miliardy vyhozený do ruského wc.
Pořád je to " levnější " než udržovat zombii raketoplánu . Při všech přechodech na nový stroj byla NASA vždy několik let bez použitelné pilotované kosmické lodi. Vždy však došlo ke kvalitativnímu skoku.
Ze 100 mld na ISS stejně nesou USA lví podíl a tak se v této obludné sumě utopené v černé díře nějaká ta miliarda navíc hravě ztratí.
citace:No jo no, tak dlouho se šetřilo, až se "ušetřilo".
Háček je v tom, že se neušetří ani dolar. Obě komory Kongresu zřejmě přiklepnou celkovou sumu NASA rozpočtu 2016 tak, jak byla požadována. Jen s tím "drobným" rozdílem, že na CCP dají o 1/4 mld méně než je požadováno a naopak poměrně zbytečně tyto "ušetřené" prostředky přisypou na vývoj SLS a Exporation systems, kde to ale ničemu v příštím roce nepomůže / nic neurychlí.
Mirek Pospíšil 6.8.: Pavel007 zřejmě myslel starty v roce 2018
David: Ch.Bolden řekl 29.července 2015 mj. toto: Nic mě nerozhněvá tak jako když musím vysvětlovat, že USA jsou stále lídrem v průzkumu vesmíru. Jiné národy se ptají, kam jdeme. Jsem neuvěřitelně zarmoucený, když máme mezeru v pilotovaných kosmických letech. Nechci opustit ISS, dokud nebudeme mít lidi v cis-lunárním prostoru.
citace: Náklady na misi EM-1 v období od února 2014 do listopadu 2018 (4,75 roku) byly odhadnuty na 7 miliard USD. Tedy 1,5 miliardy USD za rok, ale požadavek NASA této výše nikdy nedosahoval. Kromě toho jsou v Kongresem navržené částce na FY 2016 alokovány peníze na vývoj horního stupně EUS, který nesouvisí s EM-1.
Asi se shodneme na tom, že všechny hlavní vývojové programy NASA jsou dlouhodobějšího charakteru, v řádu 10-12 let spíš než 2-4 roky.
Mně zkrátka fascinuje to, jak Kongres "lépe ví" kdy a kolik přesně NASA na tyto programy potřebuje prostředků. Že jsou tak extrémně moudří a mají lepší vhled do dlouhodobých vývojových programů ABC a XYZ, a dokáží lépe než NASA posoudit a rozhodnout který rok jaký program potřebuje peněz přidat a kde ubrat.
Ne, není to moudrosti, ani strategickém plánování a rozhodování. Je to převážně o lobbingu, tvorbě pracovních míst a lokálních politických zájmech.
citace:Mně zkrátka fascinuje to, jak Kongres "lépe ví" kdy a kolik přesně NASA na tyto programy potřebuje prostředků. Že jsou tak extrémně moudří a mají lepší vhled do dlouhodobých vývojových programů ABC a XYZ, a dokáží lépe než NASA posoudit a rozhodnout který rok jaký program potřebuje peněz přidat a kde ubrat.
Ne, není to moudrosti, ani strategickém plánování a rozhodování. Je to převážně o lobbingu, tvorbě pracovních míst a lokálních politických zájmech.
Hm, dokument ze srpna 2011 s pěti odhadnutými scénáři.
Že by NASA fungovala v tak stabilním ekonomicko-politickém prostředí, že se 4 roky starý plán nemusí nijak měnit?
Žádnou aktualizaci na základě prezidentského scénáře rozpočtů pro fiskální roky 2016 až 2020 (1.356, 1.344, 1.408, 1.516, 1,532) jsem nenašel.
Třeba něco bude něco zveřejněno po závěrečném podpisu CDR SLS.
Ano, tak jsem to samozřejmě myslel. Ta částka je vyšší než cena za nákup míst v Sojuzech za celé období 2010-2024.
A přínos pro NASA? Lodě Boe/SpX by mohly vynést v období 2018-2024 celkem 56 astronautů, tj. 8360 mil. USD / 56 = 150 mil. USD na jedno křeslo.
citace:A přínos pro NASA? Lodě Boe/SpX by mohly vynést v období 2018-2024 celkem 56 astronautů, tj. 8360 mil. USD / 56 = 150 mil. USD na jedno křeslo.
Jirko, dobře víš, že se to s cenou za letenku v Sojuzu, aspoň z pohledu američanů, nedá přímo srovnávat hned z několika důvodů.
- získání vlastního přistupu posádky na LEO/ISS bez závislosti na jiném státu, Rusku/Putinovi
- ukojení ješitnosti, american people launching from american soil on american spacecraft and landing back onto american land
- komerční lodě bodou mít větší kapacitu než Sojuzy, 4-členná posádka + cargo a to jak nahoru, tak i dolů
- zaplacená cena za letenku v Sojuzu zůstane komplet v Rusku. U ceny letenky v US lodi musíš brát v úvahu to, že vytváříš pracovní místa a profit firem doma => příjmy z daní fyzických a právnických osob do vlastní státní pokladny, takže reálná cena těch letenek pro stát by měla být ponížena o tento daňový přijem.
- komerční lodě v USA by měly taky podpořit/nastartovat skutečnou kosmickou turistiku = další boost pro růst domácí ekonomiky.
A zřejmě by se toho dalo vyjmenonovat ještě víc. Myslím, že čisté srovnání ceny letenky v Sojuzu vs. komerční US lodi bude vhodné spíš pro pasažéry z třetích zemí - Evropy, Japonska, atd.
Amíci přešlapují na místě a ještě nějakou dobu budou.
Pilotované lety zadali řetězci firem bez nezávislé kontroly.
Je to podobné jako v praze tunel blanka. Bém to zadal privátním firmám. Bohužel kontrola nezafungovala. A zároveň problémy se tam tutlají a neřeší, protože je to drahé.
citace:
citace:A přínos pro NASA? Lodě Boe/SpX by mohly vynést v období 2018-2024 celkem 56 astronautů, tj. 8360 mil. USD / 56 = 150 mil. USD na jedno křeslo.
Jirko, dobře víš, že se to s cenou za letenku v Sojuzu, aspoň z pohledu američanů, nedá přímo srovnávat hned z několika důvodů.
- získání vlastního přistupu posádky na LEO/ISS bez závislosti na jiném státu, Rusku/Putinovi
- ukojení ješitnosti, american people launching from american soil on american spacecraft and landing back onto american land
- komerční lodě bodou mít větší kapacitu než Sojuzy, 4-členná posádka + cargo a to jak nahoru, tak i dolů
- zaplacená cena za letenku v Sojuzu zůstane komplet v Rusku. U ceny letenky v US lodi musíš brát v úvahu to, že vytváříš pracovní místa a profit firem doma => příjmy z daní fyzických a právnických osob do vlastní státní pokladny, takže reálná cena těch letenek pro stát by měla být ponížena o tento daňový přijem.
- komerční lodě v USA by měly taky podpořit/nastartovat skutečnou kosmickou turistiku = další boost pro růst domácí ekonomiky.
A zřejmě by se toho dalo vyjmenonovat ještě víc. Myslím, že čisté srovnání ceny letenky v Sojuzu vs. komerční US lodi bude vhodné spíš pro pasažéry z třetích zemí - Evropy, Japonska, atd.
"... However, the amount of additional funding that has been paid to Roscosmos over recent years would have likely been enough to fully fund CCP in the first place. This would have reduced the projected schedule and allowed Commercial Crew to become part of the ISS budget line sooner.
As such, lawmakers are unlikely to have saved any real money via their penny pinching of Commercial Crew funding allocations. What they have achieved is to divert US taxpayer money from America’s space industry to Russia."
citace:Amíci přešlapují na místě a ještě nějakou dobu budou.
Pilotované lety zadali řetězci firem bez nezávislé kontroly.
Je to podobné jako v praze tunel blanka. Bém to zadal privátním firmám. Bohužel kontrola nezafungovala. A zároveň problémy se tam tutlají a neřeší, protože je to drahé.
Tohle patří na Novinky, ne sem
zkuste si před tím, než něco napíšete, zjistit relevantní informace ...
citace:Jirko, dobře víš, že se to s cenou za letenku v Sojuzu, aspoň z pohledu američanů, nedá přímo srovnávat hned z několika důvodů.
- získání vlastního přistupu posádky na LEO/ISS bez závislosti na jiném státu, Rusku/Putinovi
- ukojení ješitnosti, american people launching from american soil on american spacecraft and landing back onto american land => MOŽNÁ TO BERU MOC PRAGMATICKY, ALE OSOBNĚ MI VŮBEC NEVADÍ, ŽE V DOBĚ, KDY NASA CHYSTÁ VLASTNÍ SYSTÉM PRO DEEP SPACE, SOUČASNĚ KUPUJE LETENKY NA ISS V SOJUZECH. STEJNĚ TAK MI JAKO EVROPANOVI NEVADÍ, ŽE NEMÁME VLASTNÍ KOSMICKOU LOĎ, ALE VSADILI JSME NA SPOLUPRÁCI.
- komerční lodě bodou mít větší kapacitu než Sojuzy, 4-členná posádka + cargo a to jak nahoru, tak i dolů => ANO, TU SEDMIČLENNOU POSÁDKU ISS BERU JAKO DOBRÝ DŮVOD.
- zaplacená cena za letenku v Sojuzu zůstane komplet v Rusku. U ceny letenky v US lodi musíš brát v úvahu to, že vytváříš pracovní místa a profit firem doma => příjmy z daní fyzických a právnických osob do vlastní státní pokladny, takže reálná cena těch letenek pro stát by měla být ponížena o tento daňový přijem. => TO CHÁPU, OVŠEM TENTO PROFIT SE NEPROMÍTNE DO ROZPOČTU NASA JAKO DODATEČNÝ PŘÍJEM. Z HLEDISKA NASA JAKO ZÁKAZNÍKA SNAD TEDY LZE TYTO CENY LETENEK SROVNÁVAT.
- komerční lodě v USA by měly taky podpořit/nastartovat skutečnou kosmickou turistiku = další boost pro růst domácí ekonomiky. => ANO, TO JE PODLE MNE NEJVĚTŠÍ POTENCIÁLNÍ PŘÍNOS. UVIDÍME, ZDA BUDE POPTÁVKA A PROVOZ OBOU LODÍ SE UDRŽÍ I BEZ ÚČASTI NASA, NEBO ZDA SE V BUDOUCNU STANOU DŮVODEM PRO POKRAČUJÍCÍ ZABETONOVÁNÍ NASA NA LEO (TADY NÁRÁŽÍM SPÍŠ NA CST-100).
A zřejmě by se toho dalo vyjmenonovat ještě víc. Myslím, že čisté srovnání ceny letenky v Sojuzu vs. komerční US lodi bude vhodné spíš pro pasažéry z třetích zemí - Evropy, Japonska, atd. => ASI ANO. NASA NA NĚ NEJSPÍŠ NEBUDE PŘENÁŠET POMĚRNOU ČÁST CENY ZA VÝVOJ KOMERČNÍCH LODÍ, KTEROU VÝROBCŮM V SOUČASNOSTI PROPLÁCÍ.
citace:MOŽNÁ TO BERU MOC PRAGMATICKY, ALE OSOBNĚ MI VŮBEC NEVADÍ, ŽE V DOBĚ, KDY NASA CHYSTÁ VLASTNÍ SYSTÉM PRO DEEP SPACE, SOUČASNĚ KUPUJE LETENKY NA ISS V SOJUZECH. STEJNĚ TAK MI JAKO EVROPANOVI NEVADÍ, ŽE NEMÁME VLASTNÍ KOSMICKOU LOĎ, ALE VSADILI JSME NA SPOLUPRÁCI.
To že nemá USA v současné době vlastní kosmickou lodˇ prostě neprospívá pověsti USA - kosmický výzkum plní mimo i propagandistické účely dané země - tak je to alespoň i jinde vnímáno. Stačí si pročíst pomalu jakoukoliv diskuzi u článku na téma budoucího programu kosmonautiky.
Evropa jí nikdy neměla a tak to tolik proto nevadí - není problém to zdůvodnit příliš vysokými náklady oproti nižší částce při spolupráci s NASA.
citace:kosmický výzkum plní mimo i propagandistické účely dané země - tak je to alespoň i jinde vnímáno. Stačí si pročíst pomalu jakoukoliv diskuzi u článku na téma budoucího programu kosmonautiky.
To chápu, a proto jsem zdůraznil, že se jedná o můj soukromý názor. Ovšem ten zmiňovaný "kosmický výzkum" na ISS v současnosti dělají, na rozdíl od let 1976-1980, kdy byla skutečná přestávka ve výzkumu (astronauty), a navíc slavný Skylab skončil právě v době, kdy se na Saljutu 6 vystřídalo již prvních sedm posádek.
A ještě pár slov k vytváření pracovních míst a profitu firem doma - nikdy jsem neslyšel zásadní kritiku systému Antares/Cygnus z důvodu, že vytváří pracovní místa a profit v Rusku, Ukrajině a Itálii na úkor USA.
A ještě pár slov k vytváření pracovních míst a profitu firem doma - nikdy jsem neslyšel zásadní kritiku systému Antares/Cygnus z důvodu, že vytváří pracovní místa a profit v Rusku, Ukrajině a Itálii na úkor USA.
Itálie, Ukrajina, Rusko...
Hm, už se nedivím, že jim to spadlo.
Dne 28.10. Dr. Charles Elachi oznámil svůj záměr k 30.6.2016 odstoupit z funkce ředitele JPL a odejít do "aktivního důchodu".
Na této pozici působí velmi úspěšně již 15 let. Vše, co JPL pod jeho vedením za tu dobu dosáhla, shrnuje toto video:
bolo to pred pár dňami
nikto to tu nespomenul http://nasawatch.com/archives/2015/12/nac-doesnt-thin.html
zišiel sa poradný zbor nasa, aby zhodnotil plány onej organizácie ohľadom marsu, resp. pilotovanej výpravy naň
a dospel k verdiktu "žiadne takéto plány, v podstate v nasa neexistujú"
čo k tomu dodať?
už ani neviem
