|
citace:
Podívejte se na vlákno M. Pospíšila, je tam tuna informací, ale když si z toho uděláte výtah, tak zjistíte, že Curiosity za půl roku na Marsu udělalo tolik "práce", jako by udělal kosmonaut za jedno odpoledne a to jen svépomocí (bez vozidla).
Na tom se dost lidí neshodne - někdo tvrdí, že postup je tak zcela OK - neboť prioritou sou vědecké měření než rychlost postupu a ty trvaj prostě svoji dobu.
Odběr vzorku je skutečně vždy zdlouhavý - lopatičky sondy Phoenix vše ukázala. Zde je otázka skutečných současných hranic robotiky při doané doně šíření signálu - nakolik by zde reálně finnce pomohli. Člověk si zde rozhodně poradí lépe.
Ale podobných vozítek zase může být více na různých místech - tedy i těch velmi vzdálených kam by dojezd byl jinak v podstatě vyloučen.
|
|
citace:
musel by mít vyměnitelné palivové články, takže by se do motorů/reaktorů dávaly až na orbitě. A na orbitu by se dopravovali v kontejmentech schopné přežít atmosférický návrat a dopad na zem
Palivo - vyhořelé byste musel jedině vozit zpět mimo Zemi - jakákoliv oběžná dráha by rozhodně nestačila pro uklidění veřejnosti - umítění bezpečně na Měsíci s možností navíc jejich využití jako zdroje tepla - prostě v důseledku samovolného rozpadu radiaktivních štěpných produktů.
Start s nepoužitým palivem by se obhájit dal - je to jen upravená přírodní ruda.
Pokud by se ovšem jednalo o ten typ co vypouští radiaktivní materiál do prostoru (v těchto motorech odborník nejsem)- pak ten si neobhájíte - prostě budou argumentovat, že jednak to zamoří oběžnou dráhu - a pak i tak to prostě spadne zpět na Zem dříve či později.
Nakolik je to reálné již nikoho zajímat nebude - na paniku to stačit bude. |
|
| V poslednej vete máš bohužiaľ smutnú pravdu - najväčšiu "zelenú paniku" spôsobujú jedinci, čo nezvládli stredoškolskú fyziku. |
|
toto sa asi bude hodiť sem
http://news.discovery.com/space/history-of-space/moon-radiation-gamma-rays.htm
údaje z LRO ukázali, že prípadný dlhodobý pobyt na stanici umiestnenej, pri mesiaci, znamená o 30-40% väčšiu dávku radiácie než sa čakalo
mesiac sám, je vďaka intenzívnemu "bombardovaniu" vysokoenergetickým žiarením, výdatným zdrojom sekundárneho žiarenia
preto ak by sme chceli pri mesiaci, nejakú orbitálnu stanicu, mala by byť "trochu vyššie" [Upraveno 15.3.2013 alamo] |
|
northrop grumman dokončil predbežnú štúdiu pre golden spike
http://nextbigfuture.com/2013/05/northrop-grumman-completes-lunar-lander.html?m=1
to delenie kabíny, na dve časti, má v sebe akúsi "sojuzovitú" logiku |
|
Prečo?
Je to najefektívnejšie riešenie z hľadiska "životného priestoru" a spotreby paliva. Navyše poskytuje dva samostatné hermetické priestory (bezpečnosť). |
|
aké "prečo"? aj podľa mňa to je asi najúčelnejšie, pre jednorazovo použiteľný lander
nenapísal som nič proti tomu.. iba som napísal že je to "sojuzovité"
(pripomínajúce riešenie sojuzu) je na tom niečo zlé? |
|
viac sa mi pacil reusable koncept s doplnovanim paliva na stanici v L1, ale ked chceme ist minimalistickou cestou, tak aj toto je dobre Akurat ze bez perspektivy... |
| 29.11.2013 - 08:18 - dodge | |
|
This Rover Could Hunt For Lunar Water And Oxygen In 2018.
http://www.universetoday.com/106808/this-moon-rover-could-hunt-for-lunar-water-in-2018/ |
|
http://www.novinky.cz/veda-skoly/320681-energii-pro-zemi-zajistime-hlasi-japonci-planuji-solarni-elektrarnu-na-mesici.html
Energii pro Zemi zajistíme, hlásí Japonci. Plánují solární elektrárnu na Měsíci
Energetické problémy na Zemi má na dlouhou dobu vyřešit plán japonské firmy, která zamýšlí obepnout Měsíc obřím prstencem ze solárních panelů. Pás by byl 400 kilometrů široký a 11 tisíc kilometrů dlouhý.
|
|
Z tohoto oblaku určite pršať nebude... Rozhodne nie v tomto storočí, pokiaľ vôbec niekedy.
1) obežné dráhy okolo Mesiacu sú ešte menej stabilné ako geostacionárna dráha okolo Zeme. Takže nejaký "pás" je asi nezmysle, slapové sily pôsobiace na "pás" budú obrovské.
2) pri obvode 11000km mi vyšla výška pásu nad povrchom Mesiacu cca 12,5-13km. Trochu málo... v spojení s (1) zrejme nezmysel.
3) Má to rovnaký (horší) probém ako s elektrárňami na geostacionárnej dráhe - zachytávanie lúča prenášajúceho energiu...
Majme zbernú plochu o priemere 10km - to je 78,5 km štvorcových alebo 78,5 miliona metrov štvorcových. Ak chceme preniesť 1GW, potrebujeme na výstupe zo zberača tok energie zodpovedajúci približne 12,75W na meter štvorcový. Dopadajúcej energie teda musí byť značne viac - pri 20% účinnosti 5 krát viac, asi 64W na meter štvorcový. Pritom jeden gigawatt výkonu je "nič" - Temelín dáva dvojnásobok, Fukushima Daiichi má/mala maximálny výkon 7,45 GW. Aby ju nahradil takýto "10km" zberač, musel by tok energie dosiahnuť cca 475 watt na meter štvorcový (pri 20% účinnosti premeny dopadajúcej energie na "výstupnú"). Pritom takýto tok energie je už nezabedbateľný aj v porovnaní s tokom energie zo slniečka - prenosový lúč bude celkom slušne ohrievať atmosféru nad zberačom - a ešte to nebádam nad tým, ako by chceli zberač uchladiť, pretože pri toku energie 475 W/m^2 a 20% účinnosti predstavujú straty 380W/m^2 čistého tepla...
Druhý hlavný problém - šírka prenosového lúča. Pri dopadovej ploche o priemere 10km a vzdialenosti 36000km (na GEO) je šírka lúča len asi 57 uhlových sekúnd. To je setsakra málo!!! Rys by vedel celkom presne spočítať, aké vysielacie antény by boli potrebné na dosiahnutie tak úzkeho mikrovlnného lúča... Pri prenose od Mesiacu by musel byť lúč ešte užší, asi len 5 uhlových sekúnd... to je už dosť i pre laser...
|
|
| Podle mého chápání má být ten "pás" solárních panelů postaven přímo na povrchu Měsíce (z místních zdrojů) a nikoliv na oběžné dráze kolem Měsíce. První dvě námitky tedy padají. Třetí problém s přenosem energie samozřejmě zůstává a obávám se, že bude jen těžko řešitelný. |
|
prenos energie vnimam ako hlavny problem akejkolvek orbitalnej elektrarne.
Napada ma jedno riesenie. Neposielat to jednym lucom na celu vzdialenost elektraren-povrch, ale rozdelit to. Medzi elektrarnou a zemou budu kruzit prevadzacie satelity na viacerych orbitach, na kazdej orbite niekolko satelitov pre zaistenie nepretrziteho prenosu. Z GEO sa vysle mikrovlnny luc na satelit ktory kruzi o nieco nizsie. Ten ho prijme, a opatovne skoncentrovany ho posle na dalsi satelit na nizsej orbite. A tak dookola az kym luc doputuje k zemi.
Samozrejme na kazdej orbite by muselo byt viacero satelitov a luc by "preskakoval" na satelity ktore su zrovna v dosahu. Taktiez na pozemny prijimac by vysielal ten satelit, ktory zrovna prelieta nad nim. Dalo by sa tak dosiahnut refokusovanie mikrovlnneho luca, a teda pomerne presny prenos na pomerne malu rektenu na zemi. |
|
Aleš - ako stacionárna stavba by to vybudovať šlo, takže súhlasím.
Yamato - prenosové straty by boli desivé aj pri slušnej účinnosti a prenosové satelity by museli byť "obrovské" kvôli prímacím anténam či iným zberačom.
Navyše, výrazne by to zhoršilo už tak nepríjemný http://en.wikipedia.org/wiki/Kessler_syndrome pretože určité oblasti by boli obsadené prenosovými lúčmi porovnateľnými s gigawattových trvale pracujúcich lasermi... |
|
citace:
prenos energie vnimam ako hlavny problem akejkolvek orbitalnej elektrarne.
čo tak prenášať iba "malú skúmavku", naplnenú pozitrónmi?
je to síce sci fi, ale keď ono je to celé, dosť sci fi..
|
|
SCIFI - a na hooodne dlho. Keby to budovali tempom 1km^2 za deň, tak je to akcia na 12 000 rokov  |
| 02.12.2013 - 07:09 - dodge | |
|
| To už není Sci-Fi, ale jenom Fi. Zřejmě se jedná o přípravu na chystané mistrovství světa na téma Smělé plány - nesplnitelná přání, panuje zde ostrá konkurence Ruska a Číny, Japonci nechtějí zůstat pozadu. [Upraveno 02.12.2013 dodge] |
|
europania a hlavne americania toho tiez vo vesmire uz naslubovali a nic z toho... a slubuju aj do buducnosti...
(a iran, korey a pod. velmi nepocitam momentalne)
v slubovani si mozu vsetci podat ruky... vsetkym to ide uzasne [Edited on 02.12.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 02.12.2013 - 09:27 - Adolf | |
|
| Tak mám takový dojem, jestli Jára da Cimrman nepřesídlil do Japonska. ____________________
Áda |
|
citace:
SCIFI - a na hooodne dlho. Keby to budovali tempom 1km^2 za deň, tak je to akcia na 12 000 rokov
dobrí dôvod, začať hneď teraz 
len by to chcelo "maličkosť", dohodnúť sa, komu Mesiac vlastne patrí  |
|
citace:
prenos energie vnimam ako hlavny problem akejkolvek orbitalnej elektrarne.
Napada ma jedno riesenie. Neposielat to jednym lucom na celu vzdialenost elektraren-povrch, ale rozdelit to. Medzi elektrarnou a zemou budu kruzit prevadzacie satelity na viacerych orbitach...
Mě napadá ještě jiné řešení. Až budeme s vesmírnými investicemi tak daleko, že dokážeme postavit pás elektráren kolem celého Měsíčního rovníku, tak už bude tou dobou na Měsíci pořádný cvrkot a všechna vyrobená energie se tudíž spotřebuje na místě. Problémy s přenosem na Zemi tak odpadnou samy od sebe. |
|
| Zadanie bolo vesmirna elektraren pre pozemsku spotrebu. Spotrebovat vsetko v kozme nie je riesenie, ale zmena zadania ;-) |
|
citace:
len by to chcelo "maličkosť", dohodnúť sa, komu Mesiac vlastne patrí
IMHO bezpredmetné - doterajšie zmluvy sú formulované tak, že "kto prv príde - prv melie", s tým, že vopred vykolíkovať si nemôže nikto nič, takže má pod kontrolou len to, čo si tam sám vybuduje...
Iná zmluva potom zasa upravuje "zodpovednosť za škody" spôsobené na majetku jednej strane činnosťou druhej strany. To viacmenej vytvára tlak na dodržiavanie "bezpečných rozostupov" medzi rôznymi objektami, páč čokoľvek dopravené na Mesiac je veľmi drahé - hlavne kvôli cene dopravy. |
|
V Japonsku mají bujné sny, ještě dlouho to bude utopie.
Problém posílání energie na Zem z Vesmíru se už probíral v kosmonautice před více roky (1970-1980?). Dopadlo to tak, že to nejtěžší je, jak energii dopravit na Zem, aniž by to poškodilo zemskou atmosféru. |
|
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=15735.msg1232641#msg1232641
rusi sa dohodli s nasa, esa a jaxa na tom, že predložia návrh na medzinárodnú stanicu na orbite mesiaca
wtf? ďalší powerpoint, tentokrát medzinárodný? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| žeby niečo malé nafukovacie čo tam vynesie jeden max dva štarty SLS? |
|
| neviem... píše sa tam, že súčasťou bude aj modul založený na nem... takže kto-vie... každopádne ppt ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Hezky to kontrastuje s nasi nedavnou debatou o tom, jak NASA nebo RKA tipnou ISS.
Jinak deiure, zahodit ISS a stavene bloky pro ISS poslat tam by slo. Jsou lehke, A5 je tam dopravi. Zakladni modul na bazy Zvezdy by tam samozrejme musel dotahnout SLS a nebo A7 v kombinaci vysoce efektivniho motoru a energeticky vHodne drahy.
Prakticky to ale je opravdu jen ppt. Osobne se mi libi ta urednictina - dohodli se, ze predlozi navrh :-) |
|
citace:
Prakticky to ale je opravdu jen ppt. Osobne se mi libi ta urednictina - dohodli se, ze predlozi navrh :-)
a to este nevies kolko ten navrh bude stat |
|
citace:
neviem... píše sa tam, že súčasťou bude aj modul založený na nem...
Vycházím z prezentace Boeingu, na kterou dal v tématu "Přistání lidí na Marsu: Kdo bude první?" dne 4.července odkaz Aleš Holub:
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telecon/Raftery_5-14-14/Raftery+5-14-14.pdf
Zde je stanice v L2 prezentována jako upravený NEM (v článku jej nazývají Exploration Augmentation Module) + americký Node Module + americký modul s panely fotovoltaických baterií (např. na str. 37 po odmyšlení planetoletu), popř. spojený s ruským uzlovým modulem místo amerického (na str. 81). |
