Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  5    6    7    8    9  >>
Téma: 2018 - mise na Mars
29.10.2013 - 08:43 - 
Mohl by byt masivnejsi. Protoze dalsi typ Curiosity uz nemusej vymejslet, proste konstrukci Curiosity budou "seriove" vyrabet porad dokola. Jen daj snimace/kamery/CPU takove, ktere jsou nejlepsi v danem roce. Treba druhej Curiosity co maj v planu ho vypustit by uz mohl mit zoom a 2 odhazovatelne seismicko-meteorologicke stanice.
Proste rameno nabere z jednoho z dvou bocnich drzaku na zadech roveru malou krabici o velikosti mikrovlnky a polozi ji na povrch vedle roveru. Pak se automaticky rozbali fotovoltaicke panely, antenu pro UHF komunikaci (staci mala krizova antena s vertikalnim dratovym zaricem na péru, pro rychlost 28kbps s LEO retlanslackou to staci).
Muze tam byt na vyklopnem stozarku pevna kamera ala z mobilnich telefonu. A vespod by byla zavrtavaci hlavice do hloubky 50cm, aby to merilo Marsotreseni, cili seismograf. Takovato automaticka stanice by mohla fungovat treba i 20let. Meli bychom dlouhodobou meteostanici z jednoho mista a hlavne seismograf z nehoz by po nekolika mesicich slo vycist jak casto padaj asteroidy na povrch Marsu a taky jak moc je Mars geologicky aktivni. Druhou stanic by rover vylozit treba po ujeti mnoha kilometru tak, aby od prvni stanice byla druha stanice vzdalena alespon 20km. Dve seismicke stanice v rozumne vzdalenosti by souctovym vysledkem mohli podat zajimave geologicke informace.
Navic by fotovoltaicky panel mohl mit mechanicky mechanizmus, ktery by celym panelem otocil tak, aby se prach mohl vysypat/vyklepnout na povrch, pak by se to samo opet otocilo zpet. Meteo stanice by se taky hodila, merak atmosfery (obsah jednotlivych plynu/tlak), radioaktivity, magnetosfery by nebyl k zahozeni. Pravidelna mereni jednou za minutu az jednou za 5 minut by u mnoha udaju dodalo spoustu uzitecnych informaci. Nechat kameru fotit pravidelne kazdou druhou hodinu (odvysilani snimku trva cca 30 minut) by vytvorilo spravnou mozaiku atmosfery planety. Navic by bylo dobre, kdyz by cocka kamery byla typu rybi oko, at se zachyti vse, nebo dat na vyklopny stozarek rovnou 4 mini kamerky pro kazdy smer jedna + pata kamerka smerujici dolu, aby bylo videt stanici s fotovoltaickyma panelama. Toto vyrabet "seriove" pri kazdem letu k Marsu ci jinym planetam/mesicum/asteroidum (letajici jerab se da pouzit u vsech 3 typu teles). Samotnej jerab by taky mohl mit system rizeni, aby dokazal pristat "mekce". Teleso jerabu by melo stejne vybaveni jako ty dve stanice na zadech roveru. Navic se da system udelat tak, ze kdyz za roky dojde AKU, tak by se system zapinal az kdyz na nej zasviti slunce. Doslo by k automaticke aktivaci a pripojeni ke vhodne preletajici retlanslacni druzici. Kdyz byla ve spodni casti kamera, ktera by vysazeni roveru zaznamenavala do ziveho "divx.avi" videa, ktere by se pak odvysilalo pres retlanslacky k Zemi, tak by to bylo hodne zajimave video ke koukani. Na teleso "crane" by se urcite vesla vykopna vezicka s rotatorem pro kvalitni fullhd videokameru. Takhle by se dali veci vcetne crane vyrabet ve vetsich seriich a pripadne to nabizet i zahranicnicm kosmickym agenturam na jejich nosne rakety. Udelaj si vyzkum planety/mesice/asteroidu za mensi peniz, protoze "system" byl odladen na crane/roveru.


Když je to s tou sériovostí tak jednoduché, mám potom prostou otázku a omlouvám se, jestli budu působit jako blbec: PROČ SE TO TEDY NEDĚLÁ? A proč se každá další sonda vyvíjí za spoustu miliard skoro od nuly?
 
29.10.2013 - 09:16 - 
Sériovost je smysluplná jen v tom případě, že se nedaří splnit program / viz série Sovětů - Luny, Veněry a Marsy / pokud sonda splní úkol je třeba dát nový a to vyžaduje zcela novou konstrukci. Mimochodem meteorologické stanice na Marsu již pracovaly několik let před skoro padesáti lety v americkém programu Viking.
Američané ,dle mého soudu, nehodlají na Mars posílat dvojníka MSL, ale jen při příštích přistáních využívat technologie " nebeského jeřábu".
 
29.10.2013 - 09:33 - 
quote:
Američané ,dle mého soudu, nehodlají na Mars posílat dvojníka MSL, ale jen při příštích přistáních využívat technologie " nebeského jeřábu".
Omyl, hodlají, viz plány na Mars Rover 2020 http://mars.jpl.nasa.gov/mars2020/
V naší diskusi viz vlákno MSR tady: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1305&start=50&page=2
 
31.10.2013 - 10:31 - 
nakoľko je vlastne ten údaj 4 tony pre dragoon v Titovom pláne realistický?
momentálnych 4200 kg sa udáva ako "dry mass"
a podľa môjho odhadu aj s palivom, systémom podpory života, môže vážiť ako sojuz alebo shenzhou, možno aj na viac ako 7 a pol tony
 
01.11.2013 - 22:14 - 
quote:
nakoľko je vlastne ten údaj 4 tony pre dragoon v Titovom pláne realistický?
momentálnych 4200 kg sa udáva ako "dry mass"
a podľa môjho odhadu aj s palivom, systémom podpory života, môže vážiť ako sojuz alebo shenzhou, možno aj na viac ako 7 a pol tony
Musíš to brát tak, že i systém podpory života by byl v těch zbývajících cca 6 tunách ("nákladu"). Jinak by to fakt nevycházelo. Ultraminimalistické to je každopádně.
 
05.11.2013 - 22:03 - 
Dolní odhad hmotnosti "mise Denise Tita" byl od začátku 13t
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31215.825

V srpnu byla vyhlášena studentská soutěž o návrh mise
http://www.parabolicarc.com/2013/08/17/mars-society-launches-student-design-competition-inspiration-mars-mission/
(první cena 10 000 USD a úhrada nákladů na účast na konferenci http://www.marssociety.org/ v roce 2014)

Mluví se o tom pořád, např. na "formálních večeřích"
http://www.al.com/business/index.ssf/2013/10/space_tourist_dennis_tito_prop.html
Tito, a multimillionaire who is best known for paying $20 million to travel to the International Space Station as a crew member of an eight-day Russian Soyuz in 2001, was the keynote speaker Wednesday night during the 25th-annual, black-tie Wernher von Braun Memorial Dinner in the Davidson Center for Space Exploration at the U.S. Space & Rocket Center.
 
21.11.2013 - 11:57 - 
http://www.nbcnews.com/science/millionaire-calls-partnership-nasa-mars-flyby-mission-2D11624563?utm_source=twitterfeed&utm_medium=twitter

nemuselo by sa do toho prestupovať, na orbite?
ona tá moja otázka, a čo keby sme "sojuz" neťahali až k marsu, má zdá sa predsa len odpoveď
 
21.11.2013 - 22:49 - 
http://www.inspirationmars.org/IM%20Architecture%20Study%20Report%20Summary.pdf

 
22.11.2013 - 03:20 - 
Ambitious Mars joy-ride cannot succeed without NASA
http://www.newscientist.com/article/dn24633-ambitious-mars-joyride-cannot-succeed-without-nasa.html

Je z toho docela patrné, že Denis Tito vzdává variantu poskládat to z neotestovaných komerčně dostupných komponentů (Dragon, F9H, Bigelow), jak se to jevilo na dosavadních nákresech.

Ovšem znamenalo by to dostavět SLS asi tak o 2-3 roky dřív, než je to zatím ohlášené... je to teď naopak poskládané tak, aby z toho byla zakázka pro úplně všechny hráče kromě SpaceX... zajímavé.
 
22.11.2013 - 03:53 - 
So Tito also announced a possible plan B, noting that Mars, Earth and Venus will be aligned in 2021 such that the spacecraft could launch towards Venus and use its gravity to slingshot back out towards Mars. The crew would go within about 800 kilometres of the surface of Venus, and the trip would take only about 80 days more.

Takže 2018 asi padá (no, věřit tomu mohl jen dost zarytý optimista). Ale v roce 2021 je zase šance, že by v tomto soutěžily dva až tři týmy... akorát ten konkrétní návrh s Orionem bez servisního modulu... zato obklopeným těžkým lešením, aby unesl Cygnus... no, teda nevím...
 
22.11.2013 - 10:11 - 
quote:
Je z toho docela patrné, že Denis Tito vzdává variantu poskládat to z neotestovaných komerčně dostupných komponentů (Dragon, F9H, Bigelow), jak se to jevilo na dosavadních nákresech.


http://www.spacepolitics.com/2013/11/21/inspiration-mars-pivots-seeks-government-support-and-backing/
One was that the commercial systems they studied to do the mission “really didn't come in with the kind of margins that gave us a good feeling about the risk associated with that.” The other was their growing confidence that the SLS could do the job.

peniaze.. potencionálny komerčný dodávatelia, chceli aby dostali zaplatené, a neboli sa nijako ochotný zúčastňovať, na spolufinancovaní misie, ani znížením marže
 
24.11.2013 - 16:26 - 
ani nasa nezaplatí..
http://pc.zoznam.sk/novinka/dennis-tito-na-mars-nepoleti
Agentúra je ochotná sa podeliť o technické a programové skúsenosti, avšak nie zdieľať náklady. Preto spoluprácu odmietla.
 
24.11.2013 - 18:07 - 
nedá mi
nebolo by fakt rozumnejšie, začať s niečím "menším", pri čom by sa použili bežne dostupné nosiče 20 t, vďaka čomu by lietali častejšie, vyrobilo by sa ich viac, a následne by klesla aj ich cena?
(to že keď sa niečoho vyrobí väčšia séria, tak cena za kus poklesne, to je všeobecne uznávaný fakt, a žiadna prevratná sci fi technológia, sa tomu podľa mňa nevyrovná) [Upraveno 24.11.2013 alamo]
 
24.11.2013 - 18:59 - 
quote:
, a žiadna prevratná sci fi technológia, sa tomu podľa mňa nevyrovná)


taktiez je vseobecne znamy fakt ze pouzivat veci viac krat je lacnejsie ako pouzivat ich jednorazovo
 
24.11.2013 - 19:02 - 
quote:
taktiez je vseobecne znamy fakt ze pouzivat veci viac krat je lacnejsie ako pouzivat ich jednorazovo


až na to, že nie vždy to platí

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
24.11.2013 - 19:23 - 
quote:


až na to, že nie vždy to platí


plati to vzdy. Rozobratie a znovuzlozenie veci po kazdom pouziti nie je opakovane pouzivanie
 
24.11.2013 - 19:55 - 
hehe

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
24.11.2013 - 20:33 - 
quote:
nedá mi
nebolo by fakt rozumnejšie, začať s niečím "menším", pri čom by sa použili bežne dostupné nosiče 20 t, vďaka čomu by lietali častejšie, vyrobilo by sa ich viac, a následne by klesla aj ich cena?
Titovi jde o jedinou misi s odletem od Země v prvních dnech roku 2018, kterou vytváří jako "misi pro Ameriku". U SpaceX neuspěl. Co alamo považujete z jeho hlediska za rozumnější před tím, než to přejmenuje na "misi pro Zemi", než požádat NASA o poskytnutí prvního exempláře SLS, jehož start se chystá na prosinec 2017?
 
24.11.2013 - 20:37 - 
quote:
plati to vzdy. Rozobratie a znovuzlozenie veci po kazdom pouziti nie je opakovane pouzivanie
Opotrebenie neustálou údržbou?
Mimomochodom, koľko častí je prípustné vymeniť pri údržbe, aby sa výrobok dal stále považovať za "ten istý"?
Jeden kolega mi tu totiž tvrdí, že všetky okrem výrobného štítku...
 
26.11.2013 - 00:02 - 
Co mě zaujalo, když jsem na webu mj. studoval alternativy k projektu Apollo a různé flyby mise plánované v 60tých letech (nejen Měsíc - ale i Venuše nebo Mars pomocí Apolla):

Ty flyby mise se vyskytovaly v nejrůznějších verzích: koncept Venus Flyby z počátku 70.let se moc nelišil od jedné z variant Skylabu, ale zajímavý byl tím, že předpokládal jen jediný start se vším všudy (včetně posádky). Ale jedna ze starších Mars flyby misí předpokládal start zakonzervovaného Apollo CSM pro návrat v jakémsi hermetizovaném hangáru a finální nástup posádky před přistáním právě skrz tento hangár (!). To ale pořád není to nejexotičtější z té doby.

Jeden z argumentů, proč nakonec SSSR upustilo od pilotované fáze projektu Zond, mohl být nakonec až banálně trapný: Zond prý neměl okénka! A když se nad tím zamyslíme, je to logické: Sojuzy mají obecně průzor pouze v orbitální sekci, ne v návratovém modulu. Sice by mi přišlo logické okénko namontovat do míst, kde mají produkční Sojuzy průlez do orbitálního modulu.. ale faktem je, že podle všeho tam to okénko nebylo. A komu by se chtělo riskovat život několik dnů namačkaný v nepohodlné plechovce bez záchodu, když by se nakonec na ?Měsíc ani neměl šanci zblízka podívat? (BTW k téhle informaci nebylo snadné se dostat - myslel jsem, že o tomhle projektu mám už nastudované všechno - a pokud mě někdo opraví, budu rád)

No a tím se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu: americkou alternativou k projektu Zond byl oblet Měsíce pomocí Gemini, která by se na oběžné dráze setkala s urychlovacím stupněm. Toto opravdu bylo v praxi otestováno - je známé, že rekordní vzdálenost od Země dosažená v rámci projektu Gemini stále platí pro všechny mise kromě letů Apollo. Samozřejmě šlo o test urychlení např. na dráhu kolem Měsíce - ale co je zajímavé, tak šlo o polo-soukromou iniciativu výrobce lodí Gemini, kterou NASA v rámci svého programu tak nějak tolerovala (protože NASA tlačila vlastní projekt Apollo a neměla zájem na alternativním způsobu obletu Měsíce, který tlačil pouze soukromý sektor - srovnejme to se soutěžením různých konstruktérských lobby v ruském kosmickém průmyslu...)

Tedy projekt setkání nějaké "standardní" lodě s urychlovacím stupněm má poměrně velkou tradici (i v soukromém sektoru? lze o tomto mluvit i u velkých vládních dodavatelů v USA v 60tých letech?). Jeden obvyklý zádrhel spočívá v tom, že kosmonauti zrychlují "zády napřed". Další problém je, že pro posádku není zdravý vícenásobný průlet radiační pásy - tudíž asi není průchozí podobné postupné zvyšování oběžné dráhy, jaké předvedli u svých kosmických sond např. Indové (už 2x). Postupné zvyšování oběžné dráhy by ale bylo průchozí pro nákladní modul s palivem a zásobami: pilotovaná loď, která by se s ním na eliptické dráze měla setkat, by se musela trefit do poměrně krátkého startovacího okna, pořád by ale na setkání a otestování palubních systémů měla několik dnů a mohla by se v případě problému bezpečně vrátit po eliptické dráze zpět na Zemi.

Podle mě by tedy misi roku 2018 šlo vymyslet pomocí dvou startů F9H - první mise by se mohla skládat z habitatu a dvou druhých stupňů, s tím, že první by pomocí opakovaných zážehů postupně zvyšoval eliptickou oběžnou dráhu (energeticky jde cca o ekvivalent navedení na GTO). Druhý start by byl s pilotovaným F9H, který by byl na stejně vysokou dráhu navedený přímo. Na dráze by se setkal s habitatem a pohoným stupněm... a pokud by se po prvním průletu po elipse podařilo spojení a zkoušky všech palubních systémů, tak by se v perigeu provedlo navedení na dráhu k Marsu. Posádka by tedy radiačními pásy Země prolétala před odletem k Marsu krátce po sobě celkem 3x: to sice není moc pěkné, ale nemělo by to být ani fatální.

(Nejsem ale Aleš Holub - nemám to spočítané. Je to celé jen odhad: prostě to od oka vypadá, že F9H by snad mohl unést dva horní stupně místo jednoho a ještě nějaký ten náklad k tomu.. pokud by to byl problém, šlo by snad ten TMI-stage udělat třeba kratší... nebo ho natankovat jen částečně...)

Ale jak to pojmenoval Denis Tito: nejsou tam ty margins. Víceméně min. dva starty F9H by se musely trefit do poměrně těsných startovacích oken: zejména náklad by mohl startovat týdny až měsíce předem, ale tam se zase objevuje otázka životnosti natankovaného nemodifikovaného 2.stupně Falconu (baterie, kapalný kyslík...). Celkově by to byly dost nervy a přitom start může zpozdit i maličkost (jako dneska)
 
26.11.2013 - 00:26 - 
Ještě dokončení předchozí šílené myšlenky: nejjednoduším "habitatem" by pochopitelně byl druhý Dragon, takže by na dva členy posádky připadaly dvě kosmické lodi. Když by se pohádali, mohli by dokonce letět každý zvlášť! A obě dvě by tak jako tak byly schopné přistání zpět na Zemi, s posádkou, nebo bez. Pochopitelně: smyslem tohoto je zajist aby kdyby se některá z těch dvou lodí fatálně porouchala (elektronika, dehermetizace, cokoliv), tak aby existovala šance misi dokončit (byť za cenu značného nepohodlí).

"Moje" verze Mars 2018 by tedy měla vystačit s 2x Dragonem (otestovaná loď, zbývá otestovat návrat II.kosmickou rychlostí, jen jeden z nich by musel být těžší Dragon Rider - druhý by byl lehčí nákladní Dragon, jen s padáky a schopný přistání jen v oceánu, který by ale jako záložní návratový modul měl stejně postačit).

I. Standardní nákladní Dragon by startoval na prvním F9H plně naložený a s dvěma +/- standardními 2.stupni (možná různě natankovanými) - s tím, že první z nich by postupně opakovaně zvyšoval eliptickou dráhu, na kterou by nakonec umístil samotný nákladní Dragon s druhým 2. stupněm určeným pro finální TMI.

II. Dragon Rider s posádkou by startoval na druhém F9H, také těžce naložený druhou částí zásob (nebo možná s nějaým dalším přídavným pohonem v "kufru" - "trunk" - nebo s přídavnými zásobami kyslíku apod. v nádržích v "kufru") ale startoval by rovnou na stejnou eliptickou dráhu, na které by už čekal ten nákladní Dragon s TMI stupněm.

Po vyhoření TMI stupně by tedy na celé cestě pokračovaly jen dva k sobě čumákem spojené Dragony, z nichž každý by byl schopný (aspoň po absolvování nějaké počáteční kritické fáze letu a po přenesení všech zásob, apod.) dokončit misi v nouzovém režimu automaticky. Výhodou navíc je, že prakticky všechny komponenty takovéhle mise by byly otestované zřejmě už příští rok nebo nejpozději v roce 2015 (dá se předpokládat, že poslední nákladní mise k ISS už budou Dragon Rider). (Resp. na opakovaný zážeh 2. stupně čekáme právě teď...)

Samozřejmě to není odpověď na otázku "kdo by to celé zaplatil" a jestli Elon Musk chce riskovat, že se ztrapní tím, že jeho technologie třeba zabije dva dobrodruhy... ale ještě zbývá varianta otestovat to v roce 2018 bez posádky s jediným Dragonem (otestuje se tím životnost lodi i návrat 2. kosmickou rychlostí... na palubě lze důkladně měřit radiaci a testovat např. dlouhodobou funkčnost přístrojů pro zajištění životních podmínek, apod.) ... a teprve pak v tom roce 2021 letět s dvěma Dragony a posádkou.
 
28.11.2013 - 12:02 - 
quote:
Titovi jde o jedinou misi s odletem od Země v prvních dnech roku 2018, kterou vytváří jako "misi pro Ameriku". U SpaceX neuspěl. Co alamo považujete z jeho hlediska za rozumnější před tím, než to přejmenuje na "misi pro Zemi", než požádat NASA o poskytnutí prvního exempláře SLS, jehož start se chystá na 5 2017?

program..
 
28.11.2013 - 12:23 - 
quote:
Zond prý neměl okénka!


Zond, stejně tak jako Sojuz, měl/má dva průzory v návratové kabině.

http://www.myspacemuseum.com/zond.htm

http://www.nasa.gov/mission_pages/station/multimedia/gallery/iss025e006987.html
 
30.11.2013 - 22:40 - 
quote:
Zond, stejně tak jako Sojuz, měl/má dva průzory v návratové kabině.


Tak mě to taky přišlo divné. Asi stejná urban legend mezi západními pozorovateli kosmonautiky, jako že NASA vyvíjela plnící pero pro stav beztíže :-)

Jinak čekal bych nějaké komentáře k té mnou navrhované 2xDragon, 2xF9H misi pro rok 2018 (zajišťující plnou redundanci všech systémů během letu)... no, zatím s napětím čekáme, jestli nový F9 bude vůbec pravidelně a spolehlivě létat, ale na konci příštího roku by už mohlo být jasněji.
 
30.11.2013 - 22:51 - 
afaik (myslím, že z nsf)... nechce sa mi to počítať, ale prvé verzie FH nebudú mať nosnosť 53 t, ale celkom dosť nižšiu...
takže 2018 asi nie, ak to bude pravda...
[Edited on 30.11.2013 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
01.12.2013 - 13:48 - 
quote:
Jinak čekal bych nějaké komentáře k té mnou navrhované 2xDragon, 2xF9H misi pro rok 2018 (zajišťující plnou redundanci všech systémů během letu)


problémom nie je nosič (teoreticky možno loď rozkrájať aj na 10 tonové kúsky a poslať ju hore, naozaj bežnými nosičmi), ani loď (dragon, sojuz, shenzhou, cst 100, orion..), problémom sú systémy udržania života pri 500 dňovom lete, bez možnosti zásobovania
aj keby sa ich podarilo, vyvinúť a otestovať na zemskom povrchu, a v labáku by pekne fungovali aj viac ako 500 dní, stále zostane otázka ako budú fungovať "hore"?
to by bolo treba nejako otestovať "hore"?
ako?
na mesiac sa vám letieť nechce, tvrdnúť v nejakej BEO stanici sa vám nechce..
tak ako inak?
testovať to tak, že sa pripojí modul k ISS?
ale aj to treba zarátať k cene
 
01.12.2013 - 14:10 - 
quote:
afaik (myslím, že z nsf)... nechce sa mi to počítať, ale prvé verzie FH nebudú mať nosnosť 53 t, ale celkom dosť nižšiu...


Pokud bych si s tím měl dát tu práci, tak když vyjdu z tabulky v patičce dokumentu http://www.spacelaunchreport.com/falcon9.html tak:

Falcon 9 Stage 2 - "v1.1" Merlin 1D Version

Estimated Empty Mass ~4.7 t
Estimated Total Mass ~78.1 t

Falcon 9 Stage 2 - Block 1 Merlin 1C Version

Estimated Empty Mass ~3.1 t
Estimated Total Mass ~52 t

(čirou náhodou hypotetický "Merlin 1D TMI stage" by s kratšími nádržemi, ale novým a zřejmě o něco těžším motorem vážil... ~53t
což je ale čirou náhodou i udávaná nosnost F9H na LEO...)

Sice jsem nenašel žádný náznak toho, že by první verze F9H neměly unést 53t na LEO - ale pořád je to prostě příliš málo. Nicméně čirou náhodou to vychází přesně tak, že by F9H mohl na LEO vynést celý "starý" první stupeň (i když asi raději s "novým" motorem 1D - ale každopádně za letu vyzkoušenou konstrukci). Asi by ale neunesl celou kombinaci Dragon + "třetí stupeň": aspoň ne bez toho, aby se tento třetí stupeň taky zapálil a spotřeboval část paliva (což je dost o ničem). Mohl by ale (snad) vynést ten nafukovací habitat (např. na úkor části paliva TMI stupni). Pořád tam ale není rezerva na zásoby.

Původní rozpočet Denise Tita na 500 denní misi byl 13t (což je nerealisticky optimisické). Jestli by částečně natankovaný "třetí stupeň" (dejme tomu by v něm zůstalo 20t paliva?) stačil na TMI manévr po připojení Dragonu, to je fakt těžké odhadnout. Není těžké domyslet si, proč byl pro Muska tak klíčový opakovaný zážeh druhého stupně při předchozím letu, a proč se to teď snaží otestovat na komerčních geostacionárních družicích... problémem je právě to zpoždění, evidentně to celé nebude do roku 2018 vyzkoušené natolik, aby na to šlo posadit lidi...

Pořád se ale dá počítat s tím, že na LEO lze umístit plně natankovaný "starý první stupeň" F9 posazený na špičku F9H a pořád dokáže F9 v1.1 dostat na LEO 13t (tedy Dragon + zásoby na 500 dnů - původní hmotnostní rozpočet Denise Tita). Důvodem toho couvnutí ale může být to, že tohle jsou marketingová čísla a skutečnost prostě není tak růžová a na úspěšné setkání více než dvou těles před odletem se nechce nikdo spoléhat.

Avizovaný "fuel depot" samozřejmě předpokládá asi něco jiného (např. opakované natankování druhého stupně a ušetření hmotnosti jednoho motoru? je to ale opravdu taková úspora, aby to stálo za tu snahu?).. a kromě toho místo dvou technologicky zastaralých druhých stupňů (které jsou ale zase levné, otestované a jednoduše ...jsou k dispozici) je asi fakt lepší vyvinout jeden "superdlouhý" vysokoeneretický druhý stupeň (což bude kyslíkometanový stupeň s motorem Raptor, který ale do roku 2018 za sebou zřejmě nebude mít ani zkušební let...). Pořád mi to ale připadá, že celá ta stavebnice Falcon/Dragon v sobě má náznaky toho, že i kdyby peníze došly, tak je to dimenzované přesně tak, aby i s již vyvinutými a otestovanými komponenty šlo předvést i tak co největší show (že se prostě předem počítá s více možnými cestami, kudy jít dál, kdyby se některá z cest ukázala jako slepá ulička)
 
01.12.2013 - 17:52 - 
quote:
quote:
Co alamo považujete z jeho hlediska za rozumnější...
program..
Dlouhodobý program? Když nemá peníze ani na jednu misi?
 
01.12.2013 - 18:08 - 
quote:
]Dlouhodobý program? Když nemá peníze ani na jednu misi?


slovo dlhodobý znamená, že sa postupuje dlhú dobu, po malých krokoch
tak že treba vymyslieť misiu "tú prvú", ktorá je v rámci finančných a technologických možností
mars to jednoducho, nie je..
 
31.3.2014 - 22:59 - 
noví návrh falcon H + atlas V
http://members.marssociety.org/inspiration-mars/semifinalists/AJ-SICSA%20MARS%20DESIGN%20(Inspiration%20Mars%20Report).pdf
..
vypadá to že marssociety robí nejakú súťaž
http://members.marssociety.org/inspiration-mars/semifinalists/
[Upraveno 31.3.2014 alamo]
 
<<  5    6    7    8    9  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.289904 vteřiny.