Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Montáž LEO vs. L2
18.3.2013 - 22:24 - 
http://m.popsci.com/military-aviation-amp-space/article/2009-09/scientists-map-out-gravitational-space-highways
posledný stĺpec v tabuľke
http://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget
 
19.3.2013 - 07:45 - 
quote:
posledný stĺpec v tabuľke
http://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget
Aha, jenže to je omyl. S C3=0 k Marsu nedoletíš (v rozumné době) ani přes další librační body (dostaneš se sice z gravitačního vlivu Země, ale pro let k Marsu musíš ještě korigovat heliocentrickou dráhu, tedy manévrovat v gravitačním poli Slunce). Takže ty tabulky musíš dočíst až do konce a v té s nadpisem "Interplanetary" je napsáno, že z C3=0 k "Mars Transfer Orbit" (MTO) je třeba ještě dalších minimálně 600 m/s (v ideálním startovním okně). Z EML2 se tedy k Marsu nedostaneme s delta-v nižším než cca 750 m/s (pro horší startovní okna a s bezpečnostní rezervou pro korekční manévry je lepší počítat s těmi dříve uváděnými cca 1000 m/s [i v té tabulce "Interplanetary" je neurčitě uvedeno EML2->MTO <1000 m/s]).

Je zřejmé, že letem přes EML2 (k Marsu nebo i jinam) prostě celkové delta-v neušetříme (ale ani moc neztratíme). Můžeme snad nějak využít jen toho, že v EML2 "akumulujeme" vybavení (loď) na vyšší energetické hladině než na LEO. Osobně vidím jen dvě hlavní možnosti, jak tu akumulovanou energii využít. Buď ke konečnému odletu k Marsu použít menší a slabší pohon, než z LEO (to je to, čemu jsem dříve říkal "manipulace s menším množstvím paliva") za celkovou cenu srovnatelnou s montáží na LEO. Nebo z EML2 použít k odletu podobně silný pohon jako z LEO a odletět k Marsu mnohem rychleji (výrazně zkrátit dobu přeletu). Je tak možno překonat některá technická omezení, ale samozřejmě za vyšší cenu (více celkové hmotnosti dopravené ze Země do kosmu). Rychlý přelet k Marsu samozřejmě přináší nutnost "řešit" i mnohem vyšší rychlost v oblasti Marsu (větší potřebné delta-v pro zachycení u Marsu, nebo pro přímé přistání na Marsu [např. silnější a těžší tepelný štít]). Všechno má své "pro" a "proti".
 
19.3.2013 - 18:01 - 
Takže celkově shrnuto podle úvah Boeingu (asi také NASA) a rovněž Rusů, příští lidská expedice na Měsíc půjde dost pravděpodobně přes EMLP. Ale může jít také přes HLO , neboť v návrhu Boeingu (varianta 2) se nepíše, zda EMLP s vrátí zpět na EML2. Výhody jsou celkem zřejmé (zvlášť u varianty 2): znuvupoužitelnost Lenderu i MTV. Navíc na EMLP lze dopravovat veškeré díly a náklad z LEO elektrickým pohonem, takže jednotlivé části mohou být na LEO dopraveny slabšími raketami než SLS.
Operace přes EMLP nesporně přispěje k rozvoji kosmické techniky.

Co se týče letů k Marsu, výhoda letů přes EMLP není tak jednoznačná, znuvupoužitelnost dílů dost sporná, takže si myslím, že prvé lety budou spíše přímo z LEO, ale to je jen můj názor.
 
19.3.2013 - 21:17 - 
quote:
Z EML2 se tedy k Marsu nedostaneme s delta-v nižším než cca 750 m/s (pro horší startovní okna a s bezpečnostní rezervou pro korekční manévry je lepší počítat s těmi dříve uváděnými cca 1000 m/s [i v té tabulce "Interplanetary" je neurčitě uvedeno EML2->MTO <1000 m/s]).


lenže..
to sú údaje všetko pre hohmannovský transfer, a nie pre nízkoenergetický
a pre ten som zatiaľ vyhrabal toto, ale aj to je dosť nekonkrétne
http://ccar.colorado.edu/asen5050/projects/projects_2012/wolma/

http://www.gg.caltech.edu/~mwl/publications/papers/IPSAndOrigins.pdf
problém je že ak už nájdem nejakú ukážku takej trajektórie, aj s jej konkrétnymi údajmi, tak je to pre nejakú medziplanetárnu sondu napríklad k jupiteru
 
19.3.2013 - 22:23 - 
Alamo, znovu opakuji svoji úvahu, že na libovolnou nízkoenergetickou dráhu, dosažitelnou z EML2, se určitě lze dostat i z LEO (např. vhodným "průletem" skrz EML2), ale bez "zastávky" v EML2. A právě to delta-v nutné pro EML2 "zastávku" (zachycení v EML2 a odlet z EML2) bude vždy to "navíc", o které bude celkové delta-v vyšší, než při letu z LEO. Je tedy jedno, jak skvěle nízkoenergetickou dráhu nájdeme z EML2. Stejnou dráhu můžeme použít i z LEO. Je na této úvaze něco špatně? 
19.3.2013 - 22:47 - 
vlastne nič..
iba ak to, že buďto sa nájde spôsob, ako do nadšenia pre výpravu na mars,
zamontovať aj nadšencov pre návrat na mesiac, alebo žiadna výprava na mars nebude
 
19.3.2013 - 23:05 - 
Ahojky.
Myslim si, ze se soulodi nejdrive slozi na LEO a pro start k Marsu se za pomoci orbitalniho tahace presune do L.

 
20.3.2013 - 10:11 - 
quote:
vlastne nič..
iba ak to, že buďto sa nájde spôsob, ako do nadšenia pre výpravu na mars, zamontovať aj nadšencov pre návrat na mesiac, alebo žiadna výprava na mars nebude
S tým sa dá súhlasiť. Tiež si myslím, že "reálna" cesta na Mars vedie cez zastávku na Mesiaci. Samozrejme, dá sa isť aj priamo, tak ako Apollo na Mesiac, ale potom bude aj výsledok rovnaký: úspech, zapichnutá vlajka a ... ďalšieho pol storočia nič.
 
29.4.2013 - 18:35 - 
nuž keďže z debaty inde vyplinulo, že SLS jednoducho nie je určený pre montovanie čohokoľvek na LEO..
tak ak chcete čokoľvek efektívne zmontovať, tak prosím "trochu vyššie"
BINGO!!! (tento výkrik nie je argument.. ale mal som chuť to napísať..)
 
29.4.2013 - 18:44 - 
To vyplynulo leda tobě. Já řekl, že to nevím a Hošek by ti možná řekl, jestli lze koncepce 2,5 stupně s tím silnějším 2,5tým stupněm použít (Eart departure stage).
Uvědom si, že první SLS bude mít tak do roku 2022 pouze ICPS. A je možné, že EDS bude pekelně drahý. Nezapomínej, kolik stojí Centaur pro Atlas-V (jen motor RL-10 stojí skoro třetinu startovného Atlasu V).
 
29.4.2013 - 18:56 - 
EDS block II má mať tri motory J-2X..
nemuseli by ich tam narvať trochu viac, aby sa s toho stal stupeň pre dopravu na LEO? (rovnako ako pri treťom stupni saturnu..)
 
29.4.2013 - 19:09 - 
Nemyslím si, že by to bylo možné. Tah 350 tun implikuje hmotnost EDS 350 tun. Mám takové tušení, že nosnost 130 tun SLS počítá právě s tímto monstrozním druhým (2,5tým) stupněm.

Mimochodem, teď jsem na wiki četl, že ano pro 130tun LEO bude použit EDS a nebude představen dříve než v roce 2030. Takže už od počátku je počítáno, že EDS bude navržen dost silný, aby vyjma lehké BEO sestavy Orionu vynesl i těžší zatížení na LEO. To je právě ten rozdíl mezi Saturnem a SLS. Saturn bez úprav neměl šanci na LEO dostat více než cca 100 tun, protože druhý stupeň neměl kam růst a třetí s tím nepočítal. SLS je od počátku uvažován oběma směry (BEO a heavy LEO).
 
09.6.2013 - 12:46 - 
zabudli sme pri tom porovnávaní, na dobu trvania integrácie pohonného systému
ak by sa pri montáži na leo použila v pohone akákoľvek kryogénna látka, to čo by ju v sebe malo, muselo by byť vybavené, aktívnym chladiacim systémom, radiátorom, a solárnymi panelmi pre pohon chladenia
 
12.6.2013 - 12:40 - 
a čo tak "trochu" ehm.. "nižšie" než v L?
čo tak eliptická dráha s apogeom..
dajme tomu.. s apogeom 300 000 km (aby nedošlo k samovoľnému odletu)
a perigeom 50 000 km (aby bola mimo, van alenove pási)
(to Aleš Holub... v orbitálnej mechanike, kedysi mal čudné nápady )
 
16.9.2013 - 10:29 - 
vlastne máme ďalší argument, pre montáž mimo LEO
na nejakej BEO stanici
takpovediac "keby niečo", možno s nej smerom k marsu "ubziknúť" [Upraveno 16.9.2013 alamo]
 
16.9.2013 - 10:33 - 
A tam zemřít osamocenou smrtí chladného a krutého vesmíru? 
16.9.2013 - 10:51 - 
mne osobne sa to nepáči
ale celá hľadá ľudí, tu ten nápad obhajovala (cestu na mars, bez návratu na zem)
tak prečo im trochu nehelfnúť?
 
21.11.2014 - 21:30 - 
skúsim teda "zmeniť zadanie" toho "niekde vyššie"
škrtnime tam to "L" a dosaďme lunárnu orbitu..
ako by to porovnanie dopadlo?
montáž na LEO vs. montáž na lunárnej orbite (montáž lode k marsu..)
zmení sa niečo?
nie som si istý (preto už ani nezaklám novú tému..)
 
26.11.2014 - 23:24 - 
No pokud vím, NASA se teď zajímá o DRO - Distant Retrograde (Lunar) Orbit... a to právě proto, že z ní vychází zajímavě různá delta-V.

Pokud vůbec někde zkusit "bydlet" nějaký čas, tak tato dráha má zřejmě řadu výhod (například z hlediska snadné dosažitelnosti, pozorování Měsíce, komunikace se Zemí, startovních oken k návratu na Zemi, apod.)

Tzn. já sázím, že montáž neproběhne na LEO - možná tak u Rusů, ale i tam to bude mít formu "přestupní stanice" (tak např. že zaparkované moduly "rozbalí", otestují, dovybaví - a pošlou dál, bez lidí)

Smysl dávají oba přístupy. Záleží na podílu lidského faktoru vs. automatické montáže: člověkohodina na LEO bude vždy "levnější", než člověkohodina na vysokoenergetické dráze... [Upraveno 26.11.2014 xChaos]
 
<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.222957 vteřiny.