V 01:23:41 SELČ ze vzletové rampy OLP-1 na raketové střelnici Starbase raketa Superheavy (B15) ve verzi Block 2 s lodí Starship (S38) ve verzi Block 2. V pořadí již 11. testovací mise proběhla na výbornou a může se tak zařadit po bok testovacího letu z 26. srpna. Po oddělení Superheavy se 2 minuty a 50 sekund po startu zpětně nezažehl jeden z motorů Raptor na vnitřním prstenci. Na přistání Superheavy do vod Mexického zálivu to však nemělo vliv. Zbytek mise již proběhl dle plánu. Opět se provedl testovací zážeh motoru Raptor, který měl ověřit jeho práci v podmínkách kosmického prostředí. Úspěšné bylo také vypuštění osmi maket družic Starlink. Starship dosedla do předem vybrané oblasti v Indickém oceánu 1 hodinu 6 minut a 14 sekund po startu.
Superheavy vynesla Starship, ale při oddělování se špatně nastartovali motory, takže neřízený pád. To důležité ale zvládla. Starship po chvíli vypadl jeden motor, ale řídící systém to zvládl, takže to až tak nevadí. Jinak dokonalý let - na první let 3.generace fantastický úspěch.
V 00:30 SELČ odstartovala z nové vzletové rampy OLP-2 na raketové základě Boca Chica sestava rakety Super Heavy (B19) a Starship (S39). Jednalo se již o dvanáctý testovací let a poprvé při něm byla použita jak Super Heavy, tak i Starship ve verzi Block 3. Průběh letu měl být v podstatě stejný jako předchozí z října 2025. Protože stále šlo o testovací misi, tak ji lze považovat za spíše úspěšnou. Při vzletu Super Heavy přestal pracovat jeden z motorů Raptor 3 a moc se Suprer Heavy nedařilo při návratu. Oba potřebné motorické manévry neproběhly správně a logicky se tak nezdařilo řízené přistání na mořskou hladinu. Záchyt zpět na Boca Chica nebyl od počátku v plánu. U Starship velmi brzy přestal pracovat jeden z šesti motorů. Zbývajících pět tak muselo fungovat o 62 s déle. Tím mimochodem neplánovaně Starship demonstrovala, že i s výpadkem jednoho motoru je schopna dosáhnout cílové trajektorie. Vedlo to však ke zrušení testovací práce motoru Raptor 3 ve vakuu. Vypuštění 22 demonstrátorů družic Starlink ve dvou variantách se však vydařil. Starship řízeně dosedla do vod Indického oceánu 1 hodinu, 6 minut a 21 sekund po startu. Uvidíme, jak SpaceX celou 12. testovací misi vyhodnotí, a přistoupí k letu na oběžnou dráhu nebo ještě jednou misi zopakuje. Já se osobně přikláním k druhé možnosti.
Mise byla úspěšná, nikoliv bezchybná. StarShip ukázala odolnost, i když se ne úplně dařilo.
Rampa za 1. Víme, že i tam můžou být problémy.
SuperHeavy za 3. Výpadek jednoho Raptoru při vzletu ještě dokázala kompenzovat, čili primární mise uspěla , ale příliš se nepovedl zpětný zážeh a kdoví, kam vlastně letěla. A brzdící zážeh selhal úplně a nárazu při rychlosti 1400 km/ho se nedá říkat pokus o přistání ani omylem.
StarShip za 2. Selhal jeden vakuový Raptor a trnuli jsme, jestli se i tak vyškrábe do potřebné výšky a získá rychlost. Trvalo to o dost déle než mělo. Na splnění dalších úkolů byla dráha dostatečná, ale rozhodně ne plánovaná, proto byl asi taky vynechán pokus s brzdícím zážehem. Vypuštění 20 maket Starlinků ovšem bylo excelentní a video ze dvou ostrých kusů, které měly přezkoumat tepelný štít skvělé. Přistání se povedlo na výbornou, úpravy tepelného štítu i klapek fungují, opět jsme viděli plachtění a různé zatáčky a i přes problém s dráhou StarShip přistála kde měla a obrázky z letících i plovoucích dronů opět nezklamaly.
Takže celkem úspěch, evidentním problémem jsou ještě motory, měly 3 kiksy. Ale design lodi se podařilo vychytat.
Co příště? Asi bych se bál pustíte SH zpět na rampu. Jiná otázka je SS a dosažení oběžné dráhy, možná už nastal čas.
Osobně bych nebyl tak přísný. Důležitý je start a let nahoru, ten zvládl na jedničku. Další důležité je oddělení stupně při hot stagingu, taky za jedna. Motory některé zažehl a řízení nějak fungovalo. Na první let dobrý, takže celkem za 2.
Starship za jedna, přes selhání 1 motoru dokázal uřídit celý let až do přistání. Satelity vypustil.
citace 23.5.2026 - 09:06 - Kamil73:Na splnění dalších úkolů byla dráha dostatečná, ale rozhodně ne plánovaná, proto byl asi taky vynechán pokus s brzdícím zážehem.
citace 8.4.2026 - 23:59 - Martin Jediny:...
s trhovou hodnotou moze celkom zamavat ako poleti verzia 3.
...novy motor, novy sw, predlzeny trup, Muskov pristup...
...ani neviem odhadnut sancu na uspech... asi medzi 30-80%
uz som sa bal, ci len nemam averziu voci Muskovi...
Příští start by klidně mohl být orbitální, s pokusem o přistání obou stupňů - Superheavy to umí, vyzkoušet to na nové verzi má smysl co nejdřív. Starship letěl úspěšně, i s výpadkem jednoho motoru, klidně se taky můžou pokusit o přistání. Musk asi ale nebude riskovat a zkusí ještě jeden testovací let. Další let bude kdy? V červenci?
Kdo se na něj nemá čas nebo nechce podívat, zde je AI sumář:
Video s názvem „7 Things SpaceX Got Wrong About Starship's Reentry — And How Each One Was Fixed“ popisuje sedm konstrukčních problémů, kterým SpaceX čelila při návrhu tepelné ochrany lodi Starship během návratu do atmosféry (reentry), a způsoby, jakými je inžieýři opravili:
Přední klapky (Forward flaps): Původní klapky u verze Block 1 byly příliš velké a umístěné tak, že při sestupu čelily přímému proudu plazmatu, což vedlo k jejich téměř úplnému roztavení.
Řešení: U verze Block 2 byly klapky zmenšeny, zeštíhleny a posunuty více na hřbet lodi (do závětří), čímž se dramaticky snížilo jejich tepelné namáhání.
Průnik plazmatu přes panty klapek: Během 4. testovacího letu plazma o teplotě 3000 °C proniklo mezerami v pantech a začalo tavit ocelovou konstrukci lodi.
Řešení: SpaceX přidala silné vrstvy speciální plsti a ablativní izolace (gap filler), která při zahřátí expanduje a mezery spolehlivě utěsní.
Selhání lepidla u tepelných dlaždic: K lepení dlaždic kolem svarů trupu se původně používalo lepidlo. Během 2. letu však selhalo, což vedlo k odpadnutí celých kusů ochrany.
Řešení: SpaceX přešla na robotické navařování mechanických úchytů (pinů) přímo na trup, čímž lepené spoje zcela eliminovala.
Chybějící záloha pod dlaždicemi: Pokud loď v minulosti ztratila dlaždici, nerezový trup byl přímo vystaven plazmatu bez jakékoli další ochrany.
Řešení: Pod primární dlaždice byla přidána sekundární dvouvrstvá ablativní vrstva, která v případě ztráty dlaždice pomalu odhořívá, absorbuje teplo a chrání trup.
Geometrie nosového kužele: Kvůli zužujícímu se tvaru špičky musely být dlaždice na nose lodi extrémně malé, křehké a náchylné k praskání.
Řešení: Inženýři vytvořili 7 horizontálních švů (zlomů), které umožňují standardním šestiúhelníkovým dlaždicím klouzat kolem sebe. Odpadla tak nutnost vyrábět tisíce unikátních malých dílků.
Křehká keramika omezující rychlou znovupoužitelnost: Keramické dlaždice (cca 18 500 kusů) jsou křehké a po každém letu vyžadují pracnou a zdlouhavou kontrolu.
Řešení: SpaceX aktivně testuje kovové dlaždice a transporační chlazení (kde loď přes mikroskopické póry doslova „potí“ vodu nebo metan). Testy kovových dlaždic při 10. letu sice ukázaly oxidaci, ale na vývoji se pracuje dál.
Degradace materiálu v mezerách mezi dlaždicemi: Původní těsnicí materiály mezi dlaždicemi nevydržely hypersonické proudění, plazma pronikalo pod ně a tavilo ocelový trup.
Řešení: Byl vyvinut styl těsnění „crunch wrap“, kdy se okraje dlaždic překrývají jako balicí papír, zachycují plazma a roboticky se zacvakávají na místo bez nutnosti klasických výplní.
Video uzavírá s tím, že filozofie SpaceX nespočívá v nekonečných simulacích, ale v testování, selháních a rychlém zapracovávání změn. Díky tomu udělali v oblasti hypersonického návratu za poslední 3 roky větší pokrok než většina vesmírných programů za celá desetiletí.
