Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  59    60    61    62    63    64    65  >>
Téma: SpaceX Starship / BFR / BFS / MCT / ITS - Interplanetary Transport System
21.9.2018 - 13:13 - 
quote:
quote:


Stačí zůstat v klidu a počkat si co z toho nakonec bude. Možná nic, možná je to opravdu jen reklamní vrtění psem, aby se v klidu mohla prodávat doprava na LEO, která samotná ovšem dneska už nikoho nevzruší ... ;-)




2008: Ta doprava na LEO je len reklama, aby sa mohli v klude hrat s raketkami v garazi.
2018: Mars je len reklama, aby mohli v klude predavat dopravu na LEO.
2028: ....




... jen pro připomenutí:

Když SpaceX začínala s raketou Falcon 1, tak se jí podařilo (především na netu a na sociálních sítích) zvednout vlnu zájmu o kolonizaci Marsu a vesmírné lety "pro každého" a "za hubičku". Díky tomu v roce 2012 měla SpaceX jmění zhruba 1 GUSD, z čehož 90% pocházelo z dotací, darů a půjček (podle info z Wikipedie).
Bez masivního PR (ale i bez lobování v Kongresu a bez souběhu s politicky motivovaným ukončením programu STS) by ty peníze nepřišli a SpaceX by neměla jak zaplatit vývoj a zřejmě by už dávno neexistovala. I tak Musk přiznal, že několikrát málem zkrachoval.

Takže "Mars jako reklama" fungoval ... ;-)
(já to neodsuzuju, jen konstatuju)
 
21.9.2018 - 14:02 - 
quote:
Díky tomu v roce 2012 měla SpaceX jmění zhruba 1 GUSD, z čehož 90% pocházelo z dotací, darů a půjček (podle info z Wikipedie).



ta si naozaj komik Pozrime si čo naozaj hovorí wiki:

K máju 2012 spoločnosť SpaceX fungovala po prvých desiatich rokoch prevádzky s celkovým financovaním približne 1 miliardu dolárov. Z toho súkromný kapitál poskytol približne 200 miliónov dolárov, pričom Musk investoval približne 100 miliónov dolárov a ďalší investori vložili približne 100 miliónov dolárov (Zakladateľský fond, Draper Fisher Jurvetson, ...). Zvyšok pochádza z priebežných platieb z dlhodobých kontraktov a zmlúv o vývoji.

Keďže si zrejme zamieňaš pojmy a dojmy nielen pri kopytách a častiach rakiet, rozoberme si to trochu podrobnejšie:

-investícia nie je dar. Investor si investíciou kupuje podiel na firme a jej výnosoch, alebo získava nárok na splatenie istiny pôžičky/úveru spolu s úrokom. Kapitalizmus je založený na tom, že firmy získavajú peniaze od investorov.

-peniaze z predbežných platieb (typicky COTS program) nie sú dar, dotácia ani pôžička. Je to vopred dohodnutá platba za dodanie niečoho - v tomto prípade za dosiahnutie konkrétne daného cieľa pri vývoji rakety/lode. NASA si skrátka objednala službu, a tú službu postupne spláca tak, ako sú "dodávané" priebežné výsledky.

Je skutočne pôsobivé, ako často sa poukazuje na peniaze zaplatené za niečo (COTS) a pritom sa nepoukazuje na peniaze zaplatené za nič (všemožné štúdie od Boeingu, LM a iných dodávateľov, ktoré zvyčajne končia v šuflíku, program Ares apod.)

Samozrejme SpaceX si od začiatku robí silné PR svojim ťahom na Mars. Lenže v prípade SpaceX nejde len o marketingový ťah, ale o skutočný zámer, ktorý zatiaľ chvalabohu napĺňa. Je to neporovnateľné napr. s Boeingom a LM, ktoré tiež každý rok vyprodukujú nejké nové videjko o ceste na Mars, a potom čakajú na štátne peniaze.
 
21.9.2018 - 18:11 - 
Zdá sa, že v stane už majú aj kopyto na nádrž:
https://www.teslarati.com/wp-content/uploads/2018/09/BFR-tent-completed-segment-091818-Pauline-Acalin-3c-1024x683.jpg
 
21.9.2018 - 18:39 - 
quote:
Zdá sa, že v stane už majú aj kopyto na nádrž:
https://www.teslarati.com/wp-content/uploads/2018/09/BFR-tent-completed-segment-091818-Pauline-Acalin-3c-1024x683.jpg


kopyto na segmenty nadrze tam maju uz dlho... ale ten velky, chabo zakryty gulovity utvar vyzera ako kopyto na vrch/dno nadrze. Alebo je to uz hotovy uhlikovy vyrobok? [Edited on 21.9.2018 yamato]
 
21.9.2018 - 19:16 - 
To už je kompozit 
21.9.2018 - 19:33 - 
no teda...
koniec 2019 vyzera stale dost realne
 
21.9.2018 - 21:47 - 
hadanka na piatkovy vecer: pozrite si este raz tu simulaciu zostupu BFS, zvazte aky siroky zorny uhol a skreslenie tam je, a povedzte - bocne kridla smeruju nadol, alebo dohora?

Napoveda: sledujte co urobi kridlo par sekund pred dosadnutim
 
21.9.2018 - 23:41 - 
quote:
hadanka na piatkovy vecer: pozrite si este raz tu simulaciu zostupu BFS, zvazte aky siroky zorny uhol a skreslenie tam je, a povedzte - bocne kridla smeruju nadol, alebo dohora?

Napoveda: sledujte co urobi kridlo par sekund pred dosadnutim



jak přední, tak zadní by se měla zvedat nahoru, snižují tak de facto odpor na daném místě, příměr k parašutistovi je velmi dobrý

nejsou to tedy vlastně křídla, ale brzdící štíty
 
23.9.2018 - 01:34 - 
Yusaku Maezawa v jedné hotové části BFR.

 
23.9.2018 - 02:07 - 
Pěkné rendery. Nevidím tu odkaz, tak to sem dávám. Chybí grid fins, ačkoli tam mají být, říká Musk.

https://www.teslarati.com/spacex-bfr-rocket-spaceship-more-real-than-ever-4k-renders/

Tenhle je IMHO nejhezčí.

 
23.9.2018 - 10:12 - 
Vidím, že umělci na power pointech předvádějí pěkné výkony, vzbuzující nadšení. I když vůbec nevěřím v realizaci kolonizace Marsu podle představ SpX, ten oblet Měsíce bez dotankování se mi líbí a snad se uskuteční. Pro lety na Měsíc a dále lze použít doplnění pohonných hmot na LEO. Celý problém je, že nejsou žádné přesné informace o skutečných hmotách BFS. Poslední redakce Wikipedia uvádí Gross mass 1335 tun, hmotu paliva celkem 1100 tun, suchou hmotu 85 tun, náklad 100+ tun, což očividně nesedí a WIKI u těchto údajů uvádí „needs update“. Já jsem počítal suchou hmotu 95 tun, celkovou nosnost na LEO 200 tun (zbytek paliva + náklad) a vyšla mě nosnost k Měsíci 9,5 tun. Když dám suchou hmotu 85 tun, vyjde nosnost k Měsíci 15,4 tun. Jsou to přesné výsledky z nepřesných čísel a ty přesná čísla určitě nezná zatím ani SpX. Stačí pro ilustraci uvézt vývoj čísel tahu motoru Raptor (viz http://www.kosmonautix.cz/2018/09/bfr-poleti-k-mesici-s-japonskym-turistou-a-umelci/ :

V r. 2013 měl mí Raptor tah 2942 kN – to je 300 tun (dále budu uvádět jen tuny). V březnu 2014 oznámili zvýšení tahu na cca 450 tun, v květnu 2014 na tah 705 tun (sl) a 840 tun (vac). V červnu 2014 byl tah (sl) upraven na 755 tun.Je zcela zřejmé, že s vývojem začali lidé, kteří neměli reálnou představu, co je to motor s uzavřeným cyklem a tlakem v komoře až 300 bar.
Pro srovnání: Fy Aerojet Rocketdyne , která měla obrovské zkušenosti s motorem F1 i vodíkovým motorem s uzavřeným cyklem RS-25 vyvíjí již několik roků kerosenový motor AR1 o tahu 250 tun (pro Vulcan ve dvojici 500 tun) jako náhradu ruských RD 181. Přitom kerosinový motor lze snáze navrhnout na vyšší výkon než metanový motor nebo dokonce vodíkový , kerolox vychází rozměrově menší.
Nyní SpX snížil tah Raptoru na 200 tun (sl ?) při tlaku 250 bar, perspektivně 300 bar, avšak zřejmě stále laborují jen se zmenšeným modelem.

Jen doufám, že vývoj celého BFR/BFS nebude mít podobný průběh, neboť přistání tak velkého tělesa z 2.kosmické rychlosti bude přinejmenším stejně náročný problém jako vývoj Raptoru. Nejspíš předpokládají, že tak obrovské a přitom lehké těleso při návratu se bude chovat trochu jako těžký balón, nebude rychle vstupovat do hustých vrstev atmosféry, bude klouzat dolů pomaleji a tím tepelná ochrana vyjde lehčí. Kéž by jim to vyšlo, delší sestup znamená více tepla předaného dovnitř trupu.

[Upraveno 23.9.2018 PinkasJ]
 
23.9.2018 - 10:38 - 
suhlasim ze tie cisla lietaju hore-dole kazdy rok, ale hodnotim to trochu inak. Tazko tvrdit ze v SpaceX pracuju amateri, ktori nemaju predstavu (pri ich vysledkoch). SpaceX ako firma totiz funguje inak nez napr. AR.

SpX sa stale snazi fungovat ako startup, ktory robi velmi rychle rozhodnutia a testuje veci zapochodu. Nevyhnutnym nasledkom je, ze dizajn sa castokrat ukaze ako nefunkcny alebo prilis narocny. Nasledne sa upravi, alebo hodi do kosa, a testuje sa iny napad. Tomu sa hovori "zlyhaj rychlo a casto". To co by napr. AR brala ako zlyhanie, je u SpX metoda.

AR naproti tomu na zaciatku nadizajnuje motor, ku ktoremu ma dostatocne skusenosti, urobi sa milion analyz a hodnoteni rizik, cim sa dopracuju k navrhu, ktory na 99,9% budu schopni realizovat. Tohto navrhu sa potom drzia pocas celeho vyvoja, takze vysledny motor ma presne tie parametre, ako povodny navrh. Ak by nahodou zistili ze povodny navrh nedokazu realizovat, zrusia program.

Su to dva rozne dizajnerske pristupy. Jeden je zalozeny na inteligentnom prijimani rizika, druhy na vyhybani sa akemukolvek riziku. Vo vysledku sa stavia prvy produkcny Raptor (ak verime Muellerovi), hoci s uplne inymi parametrami nez prve navrhy, zatialco AR1 sa este nezacal testovat. Je na kazdom, aby si zadefinoval co chape ako uspech a co ako zlyhanie - pre niekoho je uspech ze sa motor testuje, pre ineho ze dodrzal povodne planovane parametre.

Rovnaku metodu vidime aj u BFR, ktorej parametre aj podstatne rysy koncepcie sa menia kazdy rok. Dizajn sa skratka vyvija zapochodu. Vysledny fyzicky hardwer bude takmer naisto dost podstatne iny nez sucasna prezentovana podoba, mozno bude menej vykonny, ale zato bude skutocny a bude realizovany v kratkom case (teda v porovnani s inymi programami). Navyse netreba zabudat, ze vsetky masiny od SpX zacinaju lietat ako beta-verzia a da sa ocakavat signifikantny vyvoj.
 
23.9.2018 - 11:12 - 
Je zcela zřejmé, že s vývojem začali lidé, kteří neměli reálnou představu, co je to motor s uzavřeným cyklem a tlakem v komoře až 300 bar

Zapadá do tohohle Tom Mueller?

jinak bych to viděl jako Yamato, jiný přístup vede k tomu, že se vývoj jeví jako zmatečný, ale výsledky dává, nebo ne?
 
23.9.2018 - 11:54 - 
quote:
[
Zapadá do tohohle Tom Mueller?

Tom Mueller je jeden ze zakládajících členů SpX a má několik US patentů v oblasti raketových pohonů. Ty počáteční požadované výkony Raptorů spíše vycházely z požadavku SpX na počet motorů ITS. Postupně to museli korigovat, včetně zmenšení ITS na BFR
 
27.9.2018 - 17:01 - 
http://www.kosmonautix.cz/2018/09/evoluce-systemu-big-falcon-rocket-3/
Opět zajímavý třetí díl seriálu Evoluce BFR ( překlad z angl. originálu)
 
27.9.2018 - 20:58 - 
Dr. Francis Rocard, šéf výzkumu Solárního systému v CNES se v rozhovoru příliš nevyznamenal.

https://www.teslarati.com/spacex-bfr-raptor-science-fiction-french-space-agency/
 
27.9.2018 - 21:19 - 
Opravdu je parašutistický způsob nejlepší? Mi se to moc nezdá


https://www.teslarati.com/spacex-bfr-spaceship-landing-like-a-skydiver/


 
27.9.2018 - 22:32 - 
Jo, to mě taky docela překvapilo. Jsem zvědav, jak to ta konstrukce v reálu pak vydrží... 
27.9.2018 - 22:51 - 
no fyzika hovori, ze pri vstupe do atmosfery chcete byt co najvacsi. Je az podivuhodne ako sa znizi tepelne namahanie, ked trochu zvacsite plochu stitu. Takze takmer kolmy uhol nabehu a roztiahnute "kridla" davaju zmysel. No a v subsonickej oblasti uz to je fakt ako parasutista pri volnom pade.

Urcite je to novota co vzbudzuje pochybnosti, ale to bolo aj motoricke pristavanie...

 
29.9.2018 - 14:58 - 
Mám jednu otázku. S jakým nákladem bude tento stroj létat? Kromě Japonce s kamarády o ničem konkrétním nevím. 
01.10.2018 - 10:22 - 
quote:
no fyzika hovori, ze pri vstupe do atmosfery chcete byt co najvacsi. Je az podivuhodne ako sa znizi tepelne namahanie, ked trochu zvacsite plochu stitu. Takze takmer kolmy uhol nabehu a roztiahnute "kridla" davaju zmysel. No a v subsonickej oblasti uz to je fakt ako parasutista pri volnom pade.


... to podle mne není tak jednoznačné, obzvlášť ve vztahu k uvažovanému přistání na Marsu.

Zásadní odchylka je výrazně nižší hustota Marsovské atmosféry (cca 120x na povrchu, cca 1000x v oblasti max. brzdění). V nízkých hustotách se plyny přestávají chovat jako kontinuum, snižuje se tvorba tlakové vlny a podobně. Takže jde spíše o "bombardování samostatnými ionty na čelní straně".

Výsledkem je nižší zbrzdění a (téměř) absence subsonické oblasti letu. Pohyblivá "křídla" uplatníte až v subsonické oblasti, tedy pouze v během části přistání Zemi. Je otázkou, jestli se jejich zabudování vyplatí ...

ps: druhý vedlejší efekt řídké marsovské atmosféry je velmi vysoké přetížení při aerodynamickém brždění. Lidé budou muset přistávat s vysokým podílem motorického brždění ...
 
01.10.2018 - 10:30 - 
quote:

Výsledkem je nižší zbrzdění a (téměř) absence subsonické oblasti letu. Pohyblivá "křídla" uplatníte až v subsonické oblasti, tedy pouze v během části přistání Zemi. Je otázkou, jestli se jejich zabudování vyplatí ...



všetko toto ale platí pre akékoľvek teleso pristávajúce na marse. Ono tie "krídla" nie sú doslova krídla, skôr také lopaty na kormidlovanie. Nepochybne fungujú aj v nadzvukovej oblasti, keďže ich jedinou funkciou je klásť aerodynamický odpor.
Každopádne je zjavné, že motorické brzdenie bude podstatnou zložkou EDL na marse.
 
01.10.2018 - 17:39 - 
Pohyblivá "křídla" uplatníte až v subsonické oblasti v ridší atmosféře tomu tak nebude

druhý vedlejší efekt řídké marsovské atmosféry je velmi vysoké přetížení při aerodynamickém brždění opět, v řidší atmosféře nikoli, respektive záleží na profilu

vysoká gčka sond plynou z požadavku maximálně zbrzdit kvůli padákům, takže vstup je hodně ostrý, to ale není nutnost, může vstupovat pod menším úhlem, samozřejmě zbrzdí míň, a zbude víc na motory, ale zase, menší g

celkově vytrháváte nesouvisle z kontextu jenom části celku ...
 
15.10.2018 - 23:28 - 
Napadla ma istá znekľudňujúca otázka..
Keby bolo možné vypracovať, čosi ako "index blbovzdornosti"..
Na akej priečke by sa asi riešenie pre dopravu Zem - Mars, typu komplex BFR (čo ja viem čo..) ITS, umiestnil?
 
16.10.2018 - 07:26 - 
quote:

Keby bolo možné vypracovať, čosi ako "index blbovzdornosti"..
Na akej priečke by sa asi riešenie pre dopravu Zem - Mars, typu komplex BFR (čo ja viem čo..) ITS, umiestnil?


Já bych to řadil někde poblíž MSL. O Sky cranu jsem taky docela pochyboval.
 
16.10.2018 - 13:43 - 
 
16.10.2018 - 15:20 - 
quote:
https://www.youtube.com/watch?v=00CpItR97zY


Keď tak na toto video pozerám, podľa mňa budú pristávajúci kozmonauti podstatne viac "posratí" ako bola "posratá" posádka Apolla 11. Pretože pred Apollom 11 bolo A 8, 9 a 10 ktoré otestovali X podstatných vecí. Ale Musk neplánuje žiadne "testovacie" lety typu Apollo 8, 9, 10. Musk plánuje "beztestovací" let ktorý buď vyjde alebo nevyjde. Nechcel by som pri tom byť. Brr
 
16.10.2018 - 15:31 - 
Opravdu lze veškerou rychlost zbrzdit jen balisticky, netřeba brzdící zážeh ? 
16.10.2018 - 15:44 - 
quote:
Ale Musk neplánuje žiadne "testovacie" lety typu Apollo 8, 9, 10. Musk plánuje "beztestovací" let ktorý buď vyjde alebo nevyjde. Nechcel by som pri tom byť. Brr


Musk nie je blbec. Musk planuje niekolko zasobovacich letov bez posadky roky pred tym, nez doleti prva pilotovana lod. O testovani v pozemskej atmosfere ani nehovoriac.
 
16.10.2018 - 15:45 - 
quote:
Opravdu lze veškerou rychlost zbrzdit jen balisticky, netřeba brzdící zážeh ?


Brzdiaci zazeh tam predsa je, uplne na konci pred dosadnutim. O jeho dlzke mozeme polemizovat, ale toto je iba animacia.
 
<<  59    60    61    62    63    64    65  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.276067 vteřiny.