|
citace:
... protože se jaksi tvrdilo, že nejde v atmosféře udělat brzdný zážeh v supersonických rychlostech, a pak to předvedl Falcon
...
Máte nějaký zdroj k Vašemu tvrzení?
Například raketoplán totiž retrozážeh v supersonických rychlostech běžně používal, dokonce v několika situacích.
Při oddělování SRB byl prováděn retrozážeh předními třemi motory pro úpravu tvaru tlakové vlny a omezení znečištění oken od spalin z oddělovacích motorů SRB boosterů. Retrozážeh byl také používán při návratu v rámci řízení supersonické trajektorie (před zpomalením na rychlosti kdy efektivně začne fungovat aerodynamické řízení).
Raketoplán nepoužíval supersonický retrozážeh jako hlavní způsob brždění. Ostatně i první stupeň rakety Falcon9 používá aerodynamické brždění s pomocí mřížových kormidel. Falcon 9 používá motory u přistání prvního stupně (ale myslím, že zde již nejde o supersonickou rychlost a tedy bych to nenazýval supersonickým retrozážehem). V supersonické rychlosti je Falconem použit motorický impuls při manévrech prvního stupně po oddělení druhého stupně.
-------------------
Na Marsu je to ovšem něco jiného. Vzhledem ke zhruba 100x řidší atmosféře je jednodušší chování rázové vlny. Problém je, že bržděná energie stoupá s první mocninou hmoty lodi a druhou mocninou delta_v, kdežto účinnost aerodynamického brždění stoupá méně než lineárně (*) s velikostí plochy aerodynamického štítu. Takže se s růstem hmotnosti sondy rychle dostanete na nereálné velikosti štítů. Tedy musíte motoricky ubrzdit téměř celou energii kosmické lodi.
Limitním aerodynamickým štítem pro Mars je zřejmě štít sondy Curiosity, kde při bržděné hmotě 2400kg byl použit štít o průměru 4,5m. Tento stít se zahřál na 2090 st.C. Podstatné je i že sonda byla vystavena přetížení přes 15g což je mimo lidské možnosti. Snížení tohoto přetížení je problém, protože atmosféra Marsu je tenká a řídká a tedy aerodynamicky musíte zabrzdit na krátké dráze, nebo vstupovat do atmosféry velmi tečně, nebo mít vysokou zbytkovou rychlost ...
potznámka: Odhad je, že pro udržení přetížení pod 6g by se muselo brzdit na zhruba 3x delší dráze, což už je spíš aerobraking ...
(*) údaj mám z netu |
|
| Laická úvaha: Pro aerodynamické brždění asi nebude úplně jedno, kde se bude přistávat. Kdyby se šlo např. do pánve Hellas s daleko nejhustší atmosférou a ne na nulovou hladinu s tlakem 0,65 kPa, nakolik by to ovlivnilo výsledná čísla? |
|
Značnú úlohu bude hrať prierezové zaťaženie štítu - teda pomer hmotnosti a plochy štítu. U Curiosity to bolo 150-200kg/m2 (podľa toho, či sa počíta hmotnosť zostavy 2400kg alebo 3200-3300kg).
Druhá otázka je tvar brzdiaceho štítu a jeho umiestnenie - bude zrejme umiestnený čelne, ale bočné umiestnenie umožňuje výrazne zväčšiť štít a znížiť jeho prierezové zaťaženie.
Bočné umiestnenie a teda nesymetrický štít však výrazne zvyšuje nároky na riadenie objektu počas zostupu...
|
|
citace:
Značnú úlohu bude hrať prierezové zaťaženie štítu - teda pomer hmotnosti a plochy štítu. U Curiosity to bolo 150-200kg/m2 (podľa toho, či sa počíta hmotnosť zostavy 2400kg alebo 3200-3300kg).
Druhá otázka je tvar brzdiaceho štítu a jeho umiestnenie - bude zrejme umiestnený čelne, ale bočné umiestnenie umožňuje výrazne zväčšiť štít a znížiť jeho prierezové zaťaženie.
Bočné umiestnenie a teda nesymetrický štít však výrazne zvyšuje nároky na riadenie objektu počas zostupu...
ja som presvedceny, ze spravne riesenie je maly ochranny stit na nose a hlavne brzdove plochy na chvoste...
zvlast pokial by slo o chladenie chvostovych ploch...
...a pokial su hlavne chvostove brzdne plochy z bokov, netrapi ma prilis ani sklon voci smeru letu +- par stupnov |
|
citace:
Laická úvaha: Pro aerodynamické brždění asi nebude úplně jedno, kde se bude přistávat. Kdyby se šlo např. do pánve Hellas s daleko nejhustší atmosférou a ne na nulovou hladinu s tlakem 0,65 kPa, nakolik by to ovlivnilo výsledná čísla?
... laický odhad: téměř by to výsledná čísla neovlivnilo. Hustota Marťanské atmosféry variuje mezi 0,4 až 0,7kPa. Zemská atmosféra má 100,25kPa, což je pořád o několik řádů jinde. Významnější je umístění pánve Hellas dále od rovníku, což vede k o něco delší dráze atmosférou. Ale i tak musíte letět hodně šikmo a sestup řídit ...
pozn: Efektivní tloušťka Marťanské atmosféry pro aerodynamické brždění je kolem 25-30km. Tedy pokud by sonda vstupovala kolmo, tak musí zabrzdit z cca 5km/s přeletové rychlosti na této dráze, tedy během zhruba 6s a s přetížením 83g - což by ani mechanika a elektronika nevydržela.
Sonda Curiosity proto kombinovala aerodynamické brždění s motoricky řízeným bočním "plachtěním". Tím dosáhla částečně "bočního" průletu atmosférou a prodloužení efektivní brzdné dráhy na cca 80km. Proto měla dvě sady závaží a jejich postupným odhazováním posouvala těžiště mimo osu (pro boční plachtění a využití vztlakové síly na relativně plochém tvaru tělesa) a zpátky do osy aerodynamického štítu. Tím dosáhla přetížení "pouze" 15g... ;-)
|
|
Roztváranie brzdiacich štítov do strán "ako dáždnik"?
Niečo podobné sa skúšalo kedysi dávno, podobné usporiadanie mali niektoré sovietske sondážne/geofyzikálne rakety R-5M "so živým nákladom"
 
Fungovať by to nepochybne fungovalo, otázka je, aké by to sebou prinieslo problémy - pevnostné, aerodynamické, tepelné a termálne. Napríklad v mieste závesu, prechode trup-doska vzniká oblasť "zabrzdeného" prúdu, odkiaľ nie je dosť dobre odvádzaný žeravý plyn a teda ani teplo - vplyv vidno na prvej a tretej fotke |
|
citace:
... http://mentallandscape.com/S_DogR5.jpg http://farm3.static.flickr.com/2605/3946808765_c486a14201.jpg https://cdn1.img.sputniknews.com/images/103964/70/1039647007.jpg
Fungovať by to nepochybne fungovalo, otázka je, aké by to sebou prinieslo problémy - pevnostné, aerodynamické, tepelné a termálne. Napríklad v mieste závesu, prechode trup-doska vzniká oblasť "zabrzdeného" prúdu, odkiaľ nie je dosť dobre odvádzaný žeravý plyn a teda ani teplo - vplyv vidno na prvej a tretej fotke
teba asi len tak nezaskocime...
Ja som vzdy predpokladal miesto prechodu a brzdiaci stit vyformovat tak,
1/ aby som tepelne namahanie umiestnil viac od trupu...
2/ vyuzit stlaceny vzduch v medznej vrstve ako prvu vrstvu tepelnej ochrany stitu... a pripadne ju "natlacit" do niektorych miest... nemam to celkom doriesene, ale uvazoval som o niecom takom, ako pri tom "daznikovom" stite, len brzdne plochy tvaru "obalu na vijicka", mrezovych kormidiel,...
ale nemam to celkom doriesene... najprv chcem postavit LOX/RP motor |
|
Ještě se krátce vracím k oné znovupoužitelnosti stupňů,která by prý měla přinést fantasticky levnou dopravu nákladů do kosmu. Vůbec se tu nemusíme nějak přetahovat a hádat o různé argumenty pro a proti. Proč ? Brzy se to už dozvíme z reality. Vynášení komerčních družic jiným státům je totiž dnes celkem slušně vydělávající byznys. Funguje to jednoduše ,některé země /USA,Rusko,Evropa,Indie, Čína,../ mají nosné prostředky a jiné státy zase mají peníze a nosné prostředky nikoli. Proto se vytvořil globální nabídkový trh nosných prostředků s cenami za vynesení jedné družice určité hmotnosti na určitou dráhu. A právě nyní začínají stát stroje pana Muska = Falcon, ve volné cenové soutěži proti zavedeným nosičům : Ariane, CZ, PSLV, Sojuz, + nosičům NASA. Během 3 až 5 let bude zcela jasno. Falcony zcela odeberou všechny zákazníky tradičním drahým raketám /Sojuz, PSLV, Ariane,CZ/ a nebo nikoli ?? Poku ano, je vítězem Musk, pokud ne , pak je tu ovšem něco silně špatně !
Dám příklad. Chcete si koupit novou Fabii, prodejna pana Muska v Brně ji prodává za 100 000 Kč, prodejna Škoda v Praze za 350 000 Kč. Ptám se, kam vyrazíte za nákupem nového vozu ?? K tradičnímu prodejci do Prahy jenom proto, že je - "tradiční a zavedený"?? Poněkud velký rozdíl v ceně ! Co říkáte ! Jenom úplný blb by nevyrazil do Brna k Muskovi.
Takže zodpovězení našich dohadů o lacinosti znovupoužitelných raket je už za dveřmi. 3 až 5 let a budeme znát odpověď úplně všichni. Stačí vydržet s dechem !
|
|
Falcon 9 používá motory u přistání prvního stupně (ale myslím, že zde již nejde o supersonickou rychlost a tedy bych to nenazýval supersonickým retrozážehem).
druhý brzdný zážeh je supersonický, končí někde na úrovni 250-300 m/s, začíná okolo 1300 m/s, výšky 70 až 40 km, jde to snadno dohledat v grafech
(lépe než myslet je najít přesný graf - v dokumentech je označován buď jako supersonic retro propulsion burn nebo reentry burn)
jeho výsledkem je vstup do husté atmosféry lehce nadzvukovou rychlostí, vliv roštových kormidel na rychlost je ve všech fázích letu minimální, mají řídící funkci
raketoplán - ok, ale tyto zážehy byly kratičké a neměly za účel zásadně zabrzdit stroj
jinak k přistání na Marsu, kolmo to brzdit atmosférou nejde, ale to se nedělá ani na Zemi, u takhle velkého tělesa, jakým má MCT být bych čekal plochý vstup do atmosféry a nějakými kormidly řízený plochý vstup s velmi dlouho drahou, teprve pak motoricky
osobně si myslím, že ukolem prvních Red Dragonů bude testovat právě toto
konec září se blíží, tak snad se dozvíme víc
já osobně si tipuji, že MCT bude mít zploštělý průřez minimálně na jedné straně, s velkým tepelným štítem na boku, s motory na zádi a vstupovat do atmosféry bude obdobně jako IXV, sestup řízený klapkami na zádi ....
|
|
citace:
Během 3 až 5 let bude zcela jasno.
Ono už je dávno jasno každému, kdo umí porovnat čísla. SpaceX přebrala velkou část komerčních letů zavedeným firmám.
Jen loudil nějak stále spí, nebo co.
https://en.wikipedia.org/wiki/2016_in_spaceflight#By_rocket |
|
citace:
Ještě se krátce vracím k oné znovupoužitelnosti stupňů,která by prý měla přinést fantasticky levnou dopravu nákladů do kosmu. Vůbec se tu nemusíme nějak přetahovat a hádat o různé argumenty pro a proti. Proč ? Brzy se to už dozvíme z reality. Vynášení komerčních družic jiným státům je totiž dnes celkem slušně vydělávající byznys. Funguje to jednoduše ,některé země /USA,Rusko,Evropa,Indie, Čína,../ mají nosné prostředky a jiné státy zase mají peníze a nosné prostředky nikoli. Proto se vytvořil globální nabídkový trh nosných prostředků s cenami za vynesení jedné družice určité hmotnosti na určitou dráhu. A právě nyní začínají stát stroje pana Muska = Falcon, ve volné cenové soutěži proti zavedeným nosičům : Ariane, CZ, PSLV, Sojuz, + nosičům NASA. Během 3 až 5 let bude zcela jasno. Falcony zcela odeberou všechny zákazníky tradičním drahým raketám /Sojuz, PSLV, Ariane,CZ/ a nebo nikoli ?? Poku ano, je vítězem Musk, pokud ne , pak je tu ovšem něco silně špatně !
Dám příklad. Chcete si koupit novou Fabii, prodejna pana Muska v Brně ji prodává za 100 000 Kč, prodejna Škoda v Praze za 350 000 Kč. Ptám se, kam vyrazíte za nákupem nového vozu ?? K tradičnímu prodejci do Prahy jenom proto, že je - "tradiční a zavedený"?? Poněkud velký rozdíl v ceně ! Co říkáte ! Jenom úplný blb by nevyrazil do Brna k Muskovi.
Takže zodpovězení našich dohadů o lacinosti znovupoužitelných raket je už za dveřmi. 3 až 5 let a budeme znát odpověď úplně všichni. Stačí vydržet s dechem !
inak povedane pan loudil chce postavit vesmirnu expanziu ludstva na slabom kurze rubla alebo juanu a na mizernych platoch tamojsich inzinierov. Pan loudil asi dufa ze rusko a cina nikdy nedosiahnu take realne mzdy a velkost hdp ako USA alebo europa. Budeme kolonizovat vesmir za pomoci otrokov, trikrat hura! |
|
Pre posúdenie chovania raketového motoru pri brzdiacom zapálení je dôležité sledovať dynamický tlak a teplotu zbrzdenia nabiehajúceho prúdu vzduchu a tlakové (statické aj dynamické) a tepelné pomery v expandujúcom prúde spalín za tryskou pracujúceho raketového motoru.
Pokiaľ bude dynamický tlak nabiehajúceho prúdu nižší ako dynamický tlak v prúde spalín (čož je vo veľkej výške, a na Marse možno až po povrch, splnené do pomerne veľkej vzdialenosti od motoru)
a súčasne je teplota zbrzdenia prúdu vyššia ako teplota plynov v expandujúcom prúde spalín (čož je spoľahlivo splné pre rýchlosť nad Mach 6,5 - teplota zbrdenia prúdu >2000°C), tak spaliny pracujúceho raketového motoru vlastne vytvárajú ochranný tepelný štít, ktorý chráni konštrukciu lode pred ohrevom. |
|
citace:
Pokiaľ bude dynamický tlak nabiehajúceho prúdu nižší ako dynamický tlak v prúde spalín (čož je vo veľkej výške, a na Marse možno až po povrch, splnené do pomerne veľkej vzdialenosti od motoru)
a súčasne je teplota zbrzdenia prúdu vyššia ako teplota plynov v expandujúcom prúde spalín (čož je spoľahlivo splné pre rýchlosť nad Mach 6,5 - teplota zbrdenia prúdu >2000°C), tak spaliny pracujúceho raketového motoru vlastne vytvárajú ochranný tepelný štít, ktorý chráni konštrukciu lode pred ohrevom.
Domnívám se, že tento tepelný štít nejen chrání loď před ohřevem, ale pokud je tvarován vhodně směrovanými tryskami motorů, v podstatě zvyšuje odpor atmosféry a tím přispívá k většímu brzdění, než by odpovídalo pouhému retro tahu brzdících motorů |
|
To nedokážem posúdiť, ale skôr nie - ťah vzniká na/v tryske, a prúd spalín za tryskou už nemá ako prenášať silové pôsobenie späť na trysku a raketu ako celok.
Ale toto fakt neviem posúdiť, je to hodne špeciálny prípad, fungujúci len v dynamickom systéme. [Upraveno 01.9.2016 Alchymista] |
|
http://www.i4u.com/2016/09/115442/spacex-unveils-interplanetary-spaceship-iac-2016
IAC 26. až 30. septembra
mno.. hmm.. to SPACESHIP!!!!! videjko
aspoň nie som jediný, kto by si potreboval pokecať s "hlavológom" |
|
Jo, je to zajímavé...
Jakpak to asi myslel?
Má to spojitost s legem? Se starým konstruktérem, který nedostal příležitost{viz celý film}? Nebo tam není spojitost? 
Tak tohle na jistotu nedá nikdo... |
|
Mezitím pro nedočkavé, trochu crowdfundingu.
https://www.reddit.com/r/spacex/comments/52iy67/fanmade_mct_and_bfr_architecture_cad_and_math/
http://imgur.com/a/87OOT
Myslím, že pokud se mají dodržet vyhlášená pravidla hry (max. 2 stupně), tak to ani moc jinak vypadat nemůže...
Co je ale fakt vychytaný je představa, že by Raptory ve 2.stupni pracovaly i během startu - to tu ještě nebylo!!! (a prý by přitom čerpaly palivo z 1.stupně... zajímavé...)
Jo a Musk TO přejmenoval na ITS - Interplanetary Transport System :-)) [Upraveno 21.9.2016 xChaos] |
|
zaujímavý nápad s prácou druhého stupňa pri štarte...
Ovšem spočítať aerodynamiku prúdu spalín pre vyosené Raptory a "zub" medzi prvým a druhým stupňom bude asi za trest... Inak si prepália bok.
Na druhej strane - možno to stačí spočítať pre rýchlosti Mach 2 - Mach 3, potom možno Raptory vypnúť - raketa už získala rýchlosť a spálila časť paliva, takže ju už dostatočne roztlačia aj samotné motory prvého stupňa. |
|
Tak mi to nedalo
 |
|
| čo tak použiť bočnú montáž na prvý stupeň? |
|
| zaujimave... ono ten "zub" je aj na NewShepard, tiez maju tu kabinu tak siroku ze precnieva booster. |
|
| Myšlenka startovat se zapnutými motory druhého stupně mi připadá chytrá. Umožňovalo by to zvýšit startovací hmotnost, aniž by bylo třeba přidávat motory do prvního stupně. Mohlo by se to použít třeba jen pro pár prvních desítek sekund vzletu a ještě před MaxQ (cca po minutě letu) by se druhý stupeň mohl vypnout (nebo výrazně "seškrtit"), protože při MaxQ je stejně vhodné snížit zrychlení a navíc už raketa bude dostatečně odlehčená spotřebovaným palivem. Uvidíme, jestli to ve SpaceX opravdu tak navrhnou, nebo ne. (Komplikace s nutností čerpat palivo pro motory druhého stupně z nádrží prvního stupně je pro mne přece jen dost značná) |
|
citace:
(Komplikace s nutností čerpat palivo pro motory druhého stupně z nádrží prvního stupně je pro mne přece jen dost značná)
na druhu stranu, SpX zrejme mala dost ropracovany crossfeed pre FH, ked sa rozhodli ho zrusit z dovodu, ze uz ho netreba. Aspon by tie poznatky vyuzili. |
|
Nakonec by to nemusela být až tak neuvěřitelná potvora
Crossfeed do druhého stupně je geniální - na jednu strany jsou to motory 2 stupně, pak záchranné motory a k tomu ještě tohle
Budou muset řešit čerpání paliva na orbitě, proč to nespojitelné s funkcí crosfeedu |
|
| Tady jde o menší procentuální množství (než u FH)a navíc to můžou přečerpávat až do oddělení stupňů... |
|
áno áno
je to všetko veľmi pekné
bohužiaľ Aleš H. tu pred časom povedal že je to v podstate "alamovina"
tak tak |
|
citace:
Myšlenka startovat se zapnutými motory druhého stupně mi připadá chytrá. Umožňovalo by to zvýšit startovací hmotnost, aniž by bylo třeba přidávat motory do prvního stupně. ... (Komplikace s nutností čerpat palivo pro motory druhého stupně z nádrží prvního stupně je pro mne přece jen dost značná)
chytre to je,
btw. komplikacia to nemusi byt az tak velka, lebo zriadenie na tankovanie horneho stupna potrebujes tak ci tak a ani nemusi byt extra vacsieho priemeru.
startujes s plnou nadrzou, vypinas skor (neminul by si ju celu ani ak by si nedotankovaval), ale vlastne dotankovavas jak pocas horenia, tak aj po vypnuti motorov...takze nejaky cas tam extra tam je.
Takze zlozitost crossfeedu pre horny stupen neznamena nic, a spodne stupne znesu trosicku nizsie C.
len sa vratim k alamovej poznamke, preco to nezavesia paralelne?, resp. symetricky prve stupne okolo druheho stupna?
mimoosy vystup spalin sa mi zda mrhanie ISp.
|
|
No jen mi ale napadlo, jak by se pak řešilo přerušení startu... když vlastně už standardní start by byl v tom módu...
Konkrétně v tomhle projektu má hypotetický Roc ("pták Noh") v sobě obří kulovou nádrž.. a je jasné, že jí asi nepůjde jen tak zvednout natankovanou současně s celým druhým stupněm (případný abort by přeci jen musel spočívat v oddělení kabiny pro cestující od 2. stupně...)
Pochybností v debatě na redditu zaznělo hodně, ale pořád je to relativně geniální (a pořád se všichni vrací k představě kuželovitého MCT/ITS posazeného na nějaký relativně užší booster, který ale ani tak nebude muset být nějaký dramaticky vysoký...). Ale POZOR! to není nějaký leak MCT, ale fanouškovský koncept, jako děláme my tady... oficiální leak bude ten za necelý týden (a bude přenášen živě po netu)
Naopak zobecnění ITS mi začíná připadat podezřelé. Dobře, aerodynamický štít by se s sebou musel všude vláčet kvůli návratu na Zemi, ale kromě těles s hodně nízkou gravitací (Ceres) fakt není výhodné spouštět celé návratové těleso s tepelným štítem do gravitační studny. Ten Mars byl takový trik - tepelný štít bude potřeba tam i paj tady, tak by to jako mohlo mít význam dvoustupňové.
Popravdě Elon Musk už tolikrát ohlásil nějaké geniální koncepty, které se posléze ukázaly jako nesmysl a musely od základu změnit, že bych to viděl spíš tak, že sice skutečně předvede nějakou show - ale stejně bude nakonec všechno úplně jinak, než ohlásil.
Já osobně čekám nějakou kličku ve stylu "všechno bude jinak" (a tedy ohlášená dvoustupňová architektura bude nakonec ve skutečnosti čtyř a půl stupňová, s přestupem posádky z Crew Dragonu, apod. .. a my mu to zase všichni odpustíme, protože je tak boží...). Zobecnění na ITS by byla dobrá marketingová výmluva - "no dobře, sice jsem vám nedodal slíbenou dvoustupňovou marskovskou raketu, ale zase, teď s tím orbitálním modulem, co vlastně nepřistává, je to zase UNIVERZÁLNÍ a poletíme s tím taky zkoumat Ceres a Titan". [Upraveno 22.9.2016 xChaos] |
|
citace:
Myšlenka startovat se zapnutými motory druhého stupně mi připadá chytrá. Umožňovalo by to zvýšit startovací hmotnost, aniž by bylo třeba přidávat motory do prvního stupně.
Tak je to myšlenka, kterou zkoušely už tak rozdílné koncepty Sputnik a STS... to, že motory jsou nahoře a do stran, je tam inovace (protože to řeší dilema s s přebujelým 2.stupněm nebo naopak odhazováním přídavné nádrže, nebo v podstatě s obojím)
Otázka je, jak by se na to tvářila nádrž s kapalným metanem a kyslíkem, že jí ze stran olizují plameny :-) A čím víc zvětšíme boční úhel tahu těch motorů, tím víc to zase začíná být nanic.
To, že horní stupně bývají obvykle malé, to kosmonautice opakovaně nutí železná matematická nevyhnutelnost orbitální mechaniky. Pokud se to ale dobře pojme, tak jejich výhoda může být hodně malý tah motoru - pokud vím, limity jsou tam v tom, že toxická paliva se pokládají obecně za uncool (ehm, doslova, není potřeba je chladit :-) ale nechuť tam je - zvlášť, pokud by jich v horním stupni mělo být víc, mj. asi proto, že předčasně samovolně nastartované 2.stupně na tato paliva jsou tak nějak.. oprakovaný historický problém), kyslíkovodíkové motory jsou pořád hi-tech a vzhledem k špatné skladovatelnosti vodíku se od nich tedy požaduje jeden dlouhý zážeh po startu, s co největším tahem, no a zbývá poruchový Briz na Protonu, který je nějak prý jedním z nejmenších kerosenových motorů s turbočerpadlem vůbec (ale ta turbočerpadla prý zase mají problém, že nemůžou být moc malá)
Takže se sice těším na nějaký ten geniální nápad, který všichni přehlédli... ale fakticky očekávám nějaký řečnický trik typu "není to MCT, ale IST, takže jsem vám dal ještě něco lepšího, než jsem slíbil, a tamto původní realizuju za dalších 10 let a cena letenky bude ještě nižší". (Stejně tak se může stát, že Model 3 bude ve skutečnosti strašně cool elektrokolo značky Tesla s dojezdem 300 km... protože nic jiného si masy fanoušků doopravdy masově dovolit nemůžou :-) |
|
nezabudajte ze stale sa bavime o "fanusikovskom" koncepte, hoci ten pasuje na jednoslovne naznaky, ktore sem-tam elon vypusti
ze to nakoniec o 10 rokov moze vyzerat inak, to je jasne. Prve nakresy Shuttlu sa tiez ku konecnej realite ani neblizili. Ovsem NASA za to nikto nikdy nehejtoval, pretoze NASA je cool 
Co sa tyka "zbytocneho" stitu pre nemarsovske misie, na jednu stranu ano, z hladiska fyziky by pre ine telesa boli optimalne ine riesenia. Na druhu stranu, z hladiska ekonomiky je zrejme vyhodnejsie urobit jedno monstrum, ktore je sice pre vela telies neoptimalne, ale zvladne aj taketo misie svojou predimenzovanostou. Vyvijat pre kazde teleso uplne optimalnu lod je slimacie riesenie. |
|
