to som vravel uz v piatok: zmensena "maketa" BFR vynasana falconom. Zrejme by bolo ucelne postavit ju na kerolox baze, v zasade by mohlo ist o modifikovany standardny druhy stupen.
Jednak by takto mohli obsluzit cast trhu, jednak by vychytali vsetky muchy tohto konceptu este pred stavbou velkeho BFR. Aj nejake pristatie na marse by s tym mohli strihnut.
Hoci vzhladom k pomeru tahu merlinu k prazdnemu druhemu stupnu/miniBFR by islo skor o tie data nez o pristatie...
Kdyby microBFR tvořil druhý stupeň FH, pak by celek měl určitě menší nosnost na LEO i GTO, než plánují pro FH. Důvodem je, že návratový BFR by musel mít nějaký tepelný štít, tedy horší konstrukční číslo a také palivo pro návrat. Takže odhaduji nosnost na LEO i GTO min. o 1/3 nižší. To je v případě stejného paliva RP/LOX. Při použití nosiče F9 by to bylo podobné. Pochybuji, že by použili 2 druhy paliva.
U FH by to nemělo asi perspektivu i kvůli problémům s návratem 3 bloků 1. stupně FH. Když něco zmenšovat, tak lépe zachovat koncepci BFR s metanem jako palivem. To by ale značně ohrozilo lety k Marsu, alespoň v rozsahu (až 100 lidí), jak si je představuje Musk. Dvě varianty BFR by dávaly smysl a líbily by se mi, ale těžko by je SpX utáhl finančně.
prave o to ide, ze prerobit druhy stupen FH na miniBFR by mohlo byt pomerne lacne/jednoduche. Nosnost by samozrejme poklesla, ale cena za start este viac (ak je ten koncept funkcny), pricom by to stale mohlo byt pre znacnu cast trhu pouzitelne.
Na druhu stranu projektovat uplne novy nosic na baze metanu by bolo narocne a odcerpavalo by to zdroje z BFR.
Má-li platit, že BFR má úplně nahradit F9 i FH, potom při současně uvažované nosnosti BFR to znamená, že většinu transportů, které jsou v současnosti potřeba, přenechá SpX konkurenci. Jenže těch pár vyšších hmotností neuživí provoz a náklady na BFR.
Takže to bude asi celé jinak a místo sázky se spíš k tomu přidám
Problém je, že tahle jinak na první pohled racionální úvaha je založena na přesvědčení (viz slovní spojení v současnosti) "jak bylo, tak bude", tj. že počet startů a objem/hmotnost vynášených nákladů za rok se nebude nijak výrazně měnit. Má to ale háček. Jestliže by BFR dokázal vynášet mnohem větší náklad a k tomu za mnohem nižší kilogramovou cenu, pak se zřejmě nároky na počet startů ze strany různých zákazníků výrazně zvýší, to za prvé, a za druhé, BFR nemusí vynášet jednotlivé náklady okolo sto tun, nýbrž stejně dobře deset nákladů po deseti tunách nebo dvacet nákladů po pěti tunách naráz. A v takovém případě proč by SpaceX tyto zakázky přenechávala konkurenci?
Tu "náhradu" F9/FH a Dragonu pomocí BFR jsem z té prezentace pochopil spíš tak, že pro SpaceX je podstatné uvolnit vývojové a výrobní kapacity (aby mohli intenzivně vyvíjet a vyrábět BFR). Po dokončení vývoje poslední verze prvního stupně Falconu (blok 5) všichni vývojáři přejdou na BFR a výrobní kapacity F9 se omezí na minimum. Ale ne na nulu! Pochopil jsem to tak, že první stupně F9 (blok 5) pak chtějí točit dokola co nejvíc to půjde (mělo by to jít cca 10x s každým kusem) a nových prvních stupňů budou vyrábět jen pár ročně. Zbytek lidí a techniky z výroby přejde také na BFR. Ovšem během vývoje a výroby BFR budou F9 i FH dál létat a vydělávat peníze (a budou se i dál vyrábět, i když na minimálních výrobních kapacitách).
Ohledně velikosti BFR musím konstatovat, že si dovedu představit funkční BFR i ještě o dost menší, než byl představen letos. Sázet se tedy nebudu. Osobně ale už moc velké zmenšování nepředpokládám. Čím menší by byl BFR, tím hůře by fungoval pro Mars. Pro vynášení nákladů v oblasti Země by byl pořád výhodný, ale bylo by to v rozporu s Muskem deklarovaným cílem, což je "směr Mars".
Dovedu si představit i tak malou "BFR loď", že by to mohl být druhý stupeň Falconu Heavy (mikroBFR). Obávám se ale, že suchá hmota takového řešení (včetně paliva pro dosednutí) by mohla snadno přesáhnout i 30 tun, takže jednak by nosnost Falconu Heavy na LEO klesla pod 30 tun (a na GTO by bez dotankování nedostal nic) a jednak by tento "druhý stupeň" už nebyl schopen startu na F9 (nedokázal by dosáhnout LEO ani s nulovým nákladem). Takže v "mikroBFR" moc nevěřím. Nemohu ho ale úplně vyloučit, protože i FH s mikroBFR by podle mne mohl solidně vydělávat peníze a to by se SpaceX mohlo hodit. Takže uvidíme. Jsem opravdu zvědav, jakým směrem se bude BFR dál vyvíjet. Možné je skoro všechno (včetně úplného zrušení BFR).
Pak je tu pro menší náklady a částečně placené testování ještě jedna možnost. Postavit zjednodušenou a osekanou verzi horního stupně BFR a použít ho místo spodního stupně F9/FH.Asi by musela mít víc motorů, ale i tak by určitě přinesla nějaká ta data, vyřešila by problém s návratem krytů a z F9 by zůstala jen výroba horních stupňů- pro menší náklady i třeba návratových...
citace:Pak je tu pro menší náklady a částečně placené testování ještě jedna možnost. Postavit zjednodušenou a osekanou verzi horního stupně BFR a použít ho místo spodního stupně F9/FH.Asi by musela mít víc motorů, ale i tak by určitě přinesla nějaká ta data, vyřešila by problém s návratem krytů a z F9 by zůstala jen výroba horních stupňů- pro menší náklady i třeba návratových...
a preco by to robili? z ekonomickeho, vyvojoveho a vyrobneho hladiska sa potrebuju sustredit na jeden system a redukovat vyvojove rizika. Bud Falcon a kerolox, alebo BFR a metan.
Falcon je zalietany a produkuje zisk, BFR je len na papieri, ale bol by kompletne reusable.
Kombinovat horny stupen BFR s jednorazovym hornym stupnom Falconu, to by skrizili to najhorsie z oboch stran. Vyvojove rizika a nove palivo BFR plus jednorazova pouzitelnost a stare palivo Falconu.
Naopak lietanie s FalconomHeavy + uprava horneho kerolox stupna na nieco ako mikroBFR, to by znamenalo znizenie vyvojovych rizik plus zachovanie ziskovej cinnosti plus jedno palivo pre cely system.
Nebylo by nejlepší pomocí BFR nahradit jen FH, tam by mohly být úspory. F9 bych nechal tak, jak je, protože si myslím, že stále i s expandable 2. stupněm a krytem nákladu vyjde levněji, než provoz BFR s LEO nosností 150 tun a vyplatí se i výroba nového 2. stupně a občas prvního.
To, co navrhuje pan kopakapa je také velmi zajímavé. Druhý stupeň BFR by měl tah u země cca 6x 173 tun = 1038 tun, prvý stupeň FH má tah cca 2300 tun. BFR má však lepší palivo, tedy nosnost BFR + druhý stupeň FH by byla jen o málo nižší, než u FH. Později by bylo možno i 2. stupeň předělat na metan a tím ještě zvednout nosnost. Nahrazovat touto kombinací FH by bylo vhodné, nahrazovat F9 by se ale nemohlo vyplatit, pokud by i druhý stupeň nebyl návratový.
Jinak, návrh a výroba Micro BFR, při zachování koncepce BFR by asi nebyl velký problém – zmenšit průměry, délku, ubrat počet motorů. Přesto by pro stejné nosnosti na GTO jako má F9 (až 8,3 tun expandable) by musel mít MicroBFR stále – odhadem 1/3 až ½ hmoty Muskem navrhovaného marsovského BFR, který má mít hmotu 4400 tun, tedy pro náhradu F9 také není nejvhodnější.
Existuje mnohem lehčí kombinace: Micro BFR, který vynese na LEO ne 150, ale jen cca 30 tun. Micro BFR bude mít tedy odpovídající malou celkovou hmotu. Bude vybaven 3. stupněm na metan o hmotě 30 tun, včetně 8 tun nákladu. Pak může vynést přes 8 tun na GTO jako F9. I to by nebylo asi ekonomické proti F9.
Zdá se mi, že nahrazovat F9 pomocí marsovského BFR nebo jakékoliv kombinace jeho zmenšenin se nemůže vyplatit ani cenově. Jedině snad nahrazovat FH.
[Upraveno 09.10.2017 PinkasJ]
Pokud vím, chtějí zkusit experimentovat i se záchranou horního stupně (v tom případě je logické integrovat ho aspoň s polovinou aerodynamikého krytu, pokud ne s celým).
Může se z toho vyvinout něco ještě úplně jiného... nějaký přechodný vícenásobně použitelný stupeň... pro F9 s možností návratu na Zemi, pro F9H s možností přistání na Marsu...
citace:Má-li platit, že BFR má úplně nahradit F9 i FH, potom při současně uvažované nosnosti BFR to znamená, že většinu transportů, které jsou v současnosti potřeba, přenechá SpX konkurenci. Jenže těch pár vyšších hmotností neuživí provoz a náklady na BFR.
Takže to bude asi celé jinak a místo sázky se spíš k tomu přidám
Souhlasím s názorem, že to celé asi bude jinak. Nebo je Musk marťan a jeho důvody jdou mimo normální logiku.
Připojím pár poznámek:
1) V současné době je stav družicového bussinesu už poměrně stabilizovaný. Obvykle cena startu představuje zhruba desetinu ceny družice a tedy honba za nízkou cenou již není extra důležitá (SpaceX stačí být mírně levnější než konkurence a tím kompenzovat vnímání Falconu jako rakety s nižší spolehlivostí).
Navíc se dnes běžně družice staví s použitím standardizovaných platforem a tedy pro masový trh (kam F9 směřuje) stačí nosič, co uveze tyto platformy. Konkrétně současný Falcon9 má již dostatečný výkon pro běžně používané družicové platformy a proto má smysl "pouze" doladit jeho výrobní a obslužné náklady (což je zřejmě smyslem modifikace Block5) a pak jej jen používat. Bylo by nelogické od SpaceX ukončení výroby a provozování F9 jakožto jediného jejich vydělávajícího funkčního nosiče. Obvyklé vynášené náklady jsou:
- malé komunikační LEO satelity (např. Iridium) používající platformu LM-700 nebo novější EliteBus1000. Což znamená hmotnost cca 700kg. Zde se vyplatí je vypouštět po skupinách pro maximalizaci využití nosiče.
- větší GEO komunikační satelity (např. BulgariaSat1) pužívají nejčastěji platformu SSL1300 což vede na požadavek nosnosti cca 3700kg na GTO dráhu. Viz: https://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_satellite_buses
- jedna z největších platforem pro GTO je platforma Eurostar (o váze cca 6400kg) - toto je největší komerčně zajímavý a často vynášený náklad (pokud SpaceX přenechá ULA specialitky typu sond k jiným planetám ULA , atd)
- Dragon v rámci CRS letů o hmotnosti cca 3000kg na LEO. Z pohledu nosnosti toto již není pro F9 problém. Naopak rezerva nosnosti se dá použít i k manévrům rozšiřujícícm startovací okno.
2) možná jste si nevšimli, ale otázka "MicroBFR" je již vyřešena. Řešením byl start Boeing X-37B dne 7.září 2017. První stupeň se vrátil na zemi, druhý stupeň sloužil jen jako jakýsi urychlovací mezistupeň a finální stupeň (X-37B) manévruje někde na LEO a časem se rovněž vrátí na zemi.
Pokud se použije první stupeň nové verze (F9FT Blok5), pak lze druhý stupeň pro tyto účely downscalovat a zlevnit. Možná po úpravách "orbiteru/MicroBFR" i zcela vypustit ... ;-)
3) Zajímavá je podobnost navrhovaného "BFR verze IAC2017" s původně navrhovanou konfigurací inline STS (tedy s posazením raketoplánu na vršek zesílené ET vybavené motory a vracející se na přistání).
Nicméně zde není řešena hlavní výhrada a tou je bezpečnost. Takovéhle uspořádání nenabízí žádný záchranný abort režim pro případ selhání nosiče. Fakticky je zde bezpečnost a možnost abort režimů mnohem horší než u STS, protože BFR/Orbiter nemá běžící motory a hlavní motory nelze rychle vypnout (ve srovnání s STS a jeho možností oddělení orbiteru do strany, popřípadě možností odstřelení dna SRB motorů).
Takže buď BFR nebude nikdy schválen pro lety s posádkou, nebo NASA a FAA výrazně změní a uvolní platné předpisy. Nebo bude BFR pouze nákladní a bude mít nákladní prostor s nějakou kanadskou rukou?
SpaceX Dragon používal motory SuperDraco současně pro LAS i pro přistání. Motor Draco sice umožňoval velmi rychlý náběh výkonu (v jedné tisková zprávě se uvádělo 100ms), ale to platilo pouze pro náběh bez synchronizace několika motorů, jinak byl náběh pomalejší - což bylo pro abort u Dragona klíčové. Zřejmě i z tohoto důvodu bylo před časem (E.Muskem dne 19.7.2017) oznámeno firmou SpaceX opuštění koncepce motorického měkkého přistání a zřejmě i abort módů s použitímu motorů SuperDraco a přechod na výhradní používání padáků.
Z důvodů rychlého a konzistentního náběhu výkonu stále vycházi nejlépe klasické provedení LAS věžičky. NASA u lodi Orion zůstává u záchrané LAS věže vybavené motorem na TPH doplněným o možnost řízení tahu. Na Youtubu jsou pěkná videa:
4) Stále mi není jasný Muskův záměr s "křidýlky" u BFR. Pro nějaké výraznější manévrování při přistání na zemi jsou malá a nedávají velký manévrovací dosah (oproti nedávno diskutovanému manévrování u STS, viz postnutý graf: "STS landing ground track.png"). Takže pro návrat na kosmodrom nemůže BFR opustit LEO kdykoliv. Pro ostatní navrhované cílové destinace BFR pak jsou tato křidýlka již úplně zbytečná.
Z tohoto pohledu spíš očekávám od další iterace BFR oddělení "BFR pro LEO" a zvětšení křídel. Ono totiž u křídel nejde úplně o mrtvou hmotu, ale jde i o velký disponibilní prostor (u STS byly křídla hodně tlustá a v jejich kořenech bylo zabudováno mnoho nádrží a systémů. Což umožnilo uvolnit místo v trupu pro nákladový prostor ...
... je dobré, že se něco děje. Budou z toho dějiny. ;-)
I když možná jde jen o pohyb po kruhu (optimisté to vidí jako spirálu směřující vzhůru) ... ;-) )
citace:
1) V současné době je stav družicového bussinesu už poměrně stabilizovaný.
v akom zmysle? pred 10 rokmi som pocuval rovnake nazory, s tym ze pre 20 startov rocne od jednej firmy nie je dopyt. Zda sa ze je.
citace:
Obvykle cena startu představuje zhruba desetinu ceny družice a tedy honba za nízkou cenou již není extra důležitá
pre telkom firmu existuju aj ine cisla nez cena druzice. Napriklad rocny zisk. Prednedavnom som na rocnom zisku spolocnosti SES ukazal, ze niekolkomilionova zlava pri starte predstavuje celorocne trzby z prevadzky niekolkych druzic.
Inak povedane, kazdy "bezvyznamny" milionik ma pre spolocnost rovnaky efekt, ako keby rok prevadzkovala niekolko dalsich druzic.
ono staci sa pozriet na SpX ako predstavitela "lowcost" dodavatelov: tento rok pravdepodobne obsluzi stvrtinu trhu, buduci rok mozno polovicu.
To vsetko dokopy znamena ze nizka cena JE extra dolezita, dokonca mega extra dolezita.
Souhlasím s p. Bašteckým, že BFR nesplňuje požadavek na záchranu lidí ani při start ze země, ani při startu z LEO, ani při startu z Marsu při jakémkoliv větším výbuchu. Navíc přináší velké riziko pro první návštěvníky Marsu, že se jim nepodaří včas vyrobit dost paliva pro odlet. Také souhlasím s tím, že F9 půjde těžko nahradit nějakým BFR – viz můj z 9.10.
Na druhé straně STS také nechránil posádku (snad kromě prvé) při jakémkoliv katastrofálním výbuchu na startu nebo v průběhu letu. Jedině jí chránil ve větších výškách při nevýbušné poruše, jako odklonění od dráhy a nebo při jiných problémech. Apollo mělo od země věžičku a po startu z LEO pokud výbuch neohrozil vlastní loď a LEM, nebo nastala jiná porucha, mohlo se vrátit – viz Apollo 13.
ono pri velkokapacitnej doprave je zachrana posadky velmi komplikovana, ak nie nemozna. Takze pokusat sa o hromadnu dopravu do vesmiru znamena ze bud mate dostatocne spolahlivy dopravny prostriedok, alebo budete mat skor alebo neskor hromadu mrtvol.
pre stroj velkosti a ucelu BFR su doterajsie schemy (vezicky a zachranne motory) nepouzitelne, rovnako ako su vystrelovacie sedacky nepouzitelne pre boeing 737. Bude to o spolahlivosti a autodiagnostike.
Tak minimálně při havárii BFR by lidi zahynuli asi rychleji a bezbolestněji, než při havárii Titanicu či nějakého tryskáče.
Doba je rychlá. Na Titanicu lidi měli mimimálně řádově hodiny na to, připravit se na smrt. U padajícího letadla jsou to až minuty. U BFR, které se dezintegrue při reentry...
citace:... Bude to o spolahlivosti a autodiagnostike.
Naprosto souhlasím. Velmi vysoká spolehlivost je nezbytná pro mnohonásobně použitelná zařízení. Bez vysoké spolehlivosti ztrácí mnohonásobná použitelnost smysl. Takže podle mne buď bude mít BFR celkovou spolehlivost přes cca 1000:1 (max. 1 fatální havárie na více než 1000 startů), nebo zkrachuje (alespoň pro pilotované mise, pro nákladní mise by spolehlivost stačila nižší). To je teď moje hlavní pochybnost o realizovatelnosti BFR (obávám se, že se nepodaří dosáhnout tak vysokou spolehlivost). Uvidíme.
P.S.: Velká dopravní letadla mají spolehlivost vyšší než cca 1000000:1 (milion letů na jednu smrtelnou havárii). Dokonce i osobní auta jsou na tom podobně (na milion jízd připadá zhruba jedna smrtelná nehoda).
Naopak rakety jsou po mnoho posledních let pořád jen na spolehlivosti cca 100:1. To je třeba změnit.
Kdyby kosmické lety měly tak málo smrtelných havárií na 1.mil. vzletů jako mají běžná cestovní letadla, nebude co řešit – viz stovky B747 pokojně odpočívající ve výslužbě v Mojave Desert.
Navíc většinu závad letadel neskončí tragedií.
Kosmonautika je však jiná liga, tam takovouto spolehlivost nelze dosáhnout. Proto je dobré, když to jen trochu jde, aplikovat nějaké záchranné prostředky a samozřejmě zvýšit spolehlivost.
citace:Obvykle cena startu představuje zhruba desetinu ceny družice a tedy honba za nízkou cenou již není extra důležitá
Jsem přesvědčen, že pokud by cena za 1 kg byla nízká tak je hmotnost družic podstatně větší.
Prostě nebude se muset podle mne tolik optimalizovat hmotnost a tedy i její spotřeba. Stejně jako bude být víc věcí zdvojeno. Třeba záložní převaděče pro případ výpadku nějakého z nich. Stejně jako jejich větší vysílací výkon by se někdy i možná hodil. Stejně jako se bude moci naložit pro jistotu více paliva na manévry.
Dále podle mne nebude muset používat proti radiační ochrana nějaké nákladné materiály, ale vystačila by si s levnými, ale mnohem těžšími.
A též si velmi dobře dokážu představit, že do sondy naložím takové množství paliva, abych nemusel provádět náročné gravitační manévry.
Stejně jako více panelů a akumulátorů (tak, aby šla část jich použít jako záloha). Též i mnohem výkonnější vysílač - zjednoduší komunikaci se Zemí - samozřejmě s regulovatelným výkonem a tím i spotřebou - to pro případ potíží s energetickou částí sondy.
Stejně tak si dokážu představit poslání mnohem těžších věcí na ISS - včetně jídla v běžném balení - tedy víc konzerv a dalších hotových jídel například. Jen ta ukázka a ceny speciálně připravených potravin mě stačila.
Prostě snížením kilogramové ceny se prostě podle mne celý kosmický průmysl nejen zlevní, ale sníží se i riziko selhání.
[Upraveno 10.10.2017 tycka]
citace:Obvykle cena startu představuje zhruba desetinu ceny družice a tedy honba za nízkou cenou již není extra důležitá
Jsem přesvědčen, že pokud by cena za 1 kg byla nízká tak je hmotnost družic podstatně větší.
Prostě nebude se muset podle mne tolik optimalizovat hmotnost a tedy i její spotřeba. Stejně jako bude být víc věcí zdvojeno. Třeba záložní převaděče pro případ výpadku nějakého z nich. Stejně jako jejich větší vysílací výkon by se někdy i možná hodil. Stejně jako se bude moci naložit pro jistotu více paliva na manévry.
Dále podle mne nebude muset používat proti radiační ochrana nějaké nákladné materiály, ale vystačila by si s levnými, ale mnohem těžšími.
A též si velmi dobře dokážu představit, že do sondy naložím takové množství paliva, abych nemusel provádět náročné gravitační manévry.
Stejně jako více panelů a akumulátorů (tak, aby šla část jich použít jako záloha). Též i mnohem výkonnější vysílač - zjednoduší komunikaci se Zemí - samozřejmě s regulovatelným výkonem a tím i spotřebou - to pro případ potíží s energetickou částí sondy.
Stejně tak si dokážu představit poslání mnohem těžších věcí na ISS - včetně jídla v běžném balení - tedy víc konzerv a dalších hotových jídel například. Jen ta ukázka a ceny speciálně připravených potravin mě stačila.
Prostě snížením kilogramové ceny se prostě podle mne celý kosmický průmysl nejen zlevní, ale sníží se i riziko selhání.
[Upraveno 10.10.2017 tycka]
Tahle základní myšlenka je sice jasná a v základě platná, ale situace se jeví mnohem složitější. Připojím pár poznámek:
1) Ohledně telekomunikačních družic:
Většina je dneska stavěna polosériově (s použitím nějaké předvyvinuté platformy). Zajímavé je, že nejčastěji se používá platforma střední velikosti SSL1300, která využívá zhruba poloviny nosné kapacity dnešních raket. Zákazník přitom platí za start, takže je zajímavé, proč nepoužije větší platformu, nebo alespoň větší nádrže a podobně?
Dnešní telekomunikační družice nesou desítky převaděčů, které lze kdykoliv přepínat a překonfigurovávat. Případná "ztráta" jedné jednotky převaděče tak nic moc neznamená. Kritické jednotky platformy jsou běžně vícenásobné a chráněné, takže zde také problémy nebývají.
Snaha o delší životnost (větší nádrže, panely, baterie, ...) je asi dvojsečná, protože aktivní fyzická životnost družice je dnes přes deset let. Přitom už po několika letech dochází k morálnímu zastarání v důsledku rychlého vývoje formátů signálů, přenosových protokolů a obecně výpočetní techniky. Tedy už dnes přesahuje fyzická životnost dobu požadovanou z jiných důvodů ...
Snaha o lepší/silnější signál také asi není prioritou, protože se usadili obvyklé signálové parametry na které stačí na zemi malá parabola a levný konvertor. Dalším z důvodů obvyklé velikosti přijímací paraboly je ustálení použití frekvenčního pásma C (vyšší pásma jsou náchylnější na rušení deštěm a sněhem).
2) ohledně dopravy na ISS
Tady je asi důležitější frekvence a pravidelnost dopravy před čistou nosností. Je třeba dopravovat nové vzorky, čerstvé potraviny, ... atd.
Například Dragon nelétá k ISS plně naložený (nebo SpaceX zveřejňuje chybné údaje).
3) Sondy k jiným planetám jsou velmi specifické a liší se kus od kusu. Čeká se na dokončení přístrojů, na startovací okno, na peníze, ....
Moc jsem nezaznamenal, že by primární problém byla hmotnost ...
druzice u ktorych by vyssia hmotnost bola vitana su napr. vojenske vyzvedne druzice napr. s optickou/infra sustavou kde velkost (a tym padom aj hmotnost) hra velku rolu.
na druhu stranu ale "citlivost" na cenu (a teda aj cenu/kg) u vojenskych nakladov nie je velka
Co mne osobně zaujalo:
- byly opět používány názvy BFR jen pro booster (první stupeň) a BFS pro loď (druhý stupeň)
- testování chtějí hned od začátku dělat s lodí (BFS) v plné velikosti
- testování začnou "skoky" až do výšky "stovek kilometrů" a také do vzdálenosti "stovek kilometrů"
- počáteční testování bude bez tepelné ochrany a jen se SL Raptory
- po doplnění návratové tepelné ochrany a vakuových Raptorů chtějí testovat dosažení orbitálních rychlostí jen se samotným BFS (bez prvního stupně)
- podle Muska by loď BFS měla být schopna sama (jako SSTO) dosáhnout nízkou dráhu kolem Země (LEO) s malým nákladem
- spolu s BFR ale možný náklad na LEO vzroste řádově
- u motorů Raptor chtějí dosáhnout spolehlivost srovnatelnou s proudovými motory dopravních letadel
-- (a protože budou mít víc motorů než letadla, tak Musk tvrdí, že budou mít celkovou spolehlivost/bezpečnost lepší než dopravní letadla)
- první tankery budou jen BFS bez nákladu (teprve později hodlají stavět specializované tankery s extrémně vysokým konstrukčním číslem)
- další otázky (a odpovědi) se týkaly základny na Marsu
Považuji schopnost BFS dosáhnout samostatně LEO i s malým nákladem (SSTO) nejdůležitější na celém článku v angličtině. SpX zřejmě sází (jako už také u F9) na extrémní konstrukční čísla. Takový samostatný BFS by skutečně s rychlostí sníženou na řekněme 6500 m/s mohl rychle dopravovat relativně malý počet cestujících na mnoha-tisíci km vzdálenosti. Otázka efektivnosti je otázka ceny letenky, to je počtu bohatých zákazníků. Pro dopravu malých nákladů na LEO by byl BFS také užitečný.
Co se týče malých stabilizačních ploch, nemají sloužit ke vztlaku, ale k řízení náběhu (pitch) a zatáčení ( yaw) při přistání.
Zajímavá je odpověď na otázku zda prvá carga na Mars dopraví také nějaké automatizační prostředky, která připraví něco pro kolonisty, nebo se bude čekat až na jejich přílet.
Odpověď je: Náš úkol je dostat vás tam a zajistit, že základní infrastruktura pro výrobu paliva a zajištění života bude na místě. Hrubá analogie je, že my (SpX) se snažíme budovat trans-kontinentální železnici. Nějaký velký objem průmyslu na Marsu vyžaduje, aby byl vybudován mnoha jinými společnostmi a miliony lidí. [Upraveno 16.10.2017 PinkasJ]
Ohledně SSTO BFS jsem zatím dost skeptický. Podle parametrů zveřejněných na IAC 2017 mi na to nevychází dostatečné delta_v a hlavně počáteční tah není dostatečný, aby zvedl plně natankovaný BFS ze země. Jedině že by SSTO BFS byl nějak "modifikovaný" (více motorů a lepší konstrukční číslo).
V této souvislosti je pravda, že u odpovědi na první otázku ohledně Raptorů je na konci poznámka: "Btw, we modified the BFS design since IAC to add a third medium area ratio Raptor engine partly for that reason (lose only 1/3 thrust in engine out) and allow landings with higher payload mass for the Earth to Earth transport function." - Tedy že od IAC 2017 už stihli změnili design BFS tak, že mu přidali třetí SL Raptor. Důvodem je větší spolehlivost při výpadku jednoho motoru a také možnost přistát s větším nákladem při použití v pozemské mezikontinentální dopravě. [Jenže podle mne ani jeden další Raptor nestačí na rozumný vzlet natankovaného BFS. Uvidíme.]
Ohledně pozemní mezikontinentální dopravy pomocí BFR/BFS Musk už před časem na Instagramu zveřejnil poznámku, že výhledově by cena za letenku měla být srovnatelná s cenou obdobné klasické letenky (mezi stejnými městy) v EKONOMICKÉ třídě (tedy levnější než let klasickým letadlem v první třídě [business class]). https://www.instagram.com/p/BZnVfWxgdLe/ "Fly to most places on Earth in under 30 mins and anywhere in under 60. Cost per seat should be about the same as full fare economy in an aircraft. Forgot to mention that."
Jsem zvědav, kdy uvidíme skutečnou loď BFS a její první testovací "skoky". Osobně doufám, že to bude už v roce 2019. Pro zahájení testování stačí jen 2 nebo 3 funkční SL Raptory a holá kostra lodi (bez vnitřního vybavení kabiny, bez povrchové tepelné ochrany a bez VAC Raptorů). Je k tomu ale nutné, aby příští rok opravdu začali BFS stavět. Za cca 2 roky uvidíme, jak jim to jde.
