Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  50    51    52    53    54    55    56  >>
Téma: SpaceX Starship / BFR / BFS / MCT / ITS - Interplanetary Transport System
16.12.2017 - 22:17 - 
K návrhu Yamata, vynášet pomocí nákladních BFS z povrchu Marsu do depa na LMO palivo a pak odstartovat s plným počtem lidí, kteří přiletěli na Mars na LMO, přečerpat palivo z depa a odletět k Zemi:
Kruhová rychlost Marsu je 3,56 km/s, potřebná charakteristická rychlost rakety z povrchu Marsu k LMO by mohla být cca 4 km/s, tedy přibližně stejně, jako při odletu z LEO k Marsu. Nosnost nákladního BFR na LMO by by byla cca 150 tun (snad i trochu více). Pro naplnění budoucího BFR s posádkou na plné nádrže (1100 tun) by bylo třeba cca 7 letů tankerů. To ale není vše. Pro lety těchto tankerů na LMO by bylo třeba vyrobit navíc 7 x 1100 tun = 7700 tun paliva, tedy celkem 8800 tun paliva. Jelikož při letu z LMO k Zemi by mohla stačit jen dv = 3km/s, mohlo by postačit cca 5 letů tankerů (také potřebují také nějaké palivo pro návrat na Mars). V tom případě by celková potřeba byla 6600 tun. I to je ohromné číslo. Představovalo by to neúnosnou zátěž pro posádku, která by se chtěla celá vrátit. Vyžadovalo by to ohromné energetické kapacity a zpracování ohromného množství zeminy Samozřejmě, tankery by se mohly „točit“, jejich počet by byl menší. Přesto by pak zůstaly na povrchu již bez obsluhy a snad čekaly na další expedici.
Zdá se mi to krkolomná konstrukce, která stěží bude realizovaná. Nevidím v tom nic jednoduchého ani elegantního
 
17.12.2017 - 00:24 - 
quote:
...
Na druhou stranu někdo v těch starších diskuzích zmiňoval, že současné jaderné energetické zdroje na vojenských ponorkách mají prý hmotnost pod 20 tun a výkon přes 10 MWe. Takže ani ta maximální energetická náročnost by nemusela být problém, pokud by pro ISRU byl použit takto výkonný zdroj energie.


neviem uplne odkial pochadzaju udaje o 20t, u existujucich ponorkovych reaktorov som sa dobral k cislam od 300-2200t (pre celu sustavu) co prave nie je hmotnost transportovatelna na mars . Navyse u ponoriek je chladenie zabezpecene neobmedzenou zasobou morskej vody, kym na Marse by chladenie musela obstarat riedka atmosfera a vymennik by teda vysiel rozmernejsi. Mam pocit ze je daleko jednoduchsie prepravit a rozlozit km2 solarnych panelov nez existujuci reaktor.
 
17.12.2017 - 09:47 - 
Ještě k architektuře letu na Mars:
Myslím si, že bude (alespoň pro prvé lety) obdobná jako u Apolla: přes LMO a přistání výsadkového a návratového modulu pro velmi omezený počet lidí. Ovšem zde půjde o úplně jiné potřebné kapacity, než pro Měsíc. Vybudování základny na MLO s možností návratu kosmonautů na cislunární základnu nebo přímo na Zemi bude vyžadovat několik letů k LMO,

Pokud se osvědčí základní projektovaná vlastnost projektu BFR/BFS, to je možnost doplnění paliva na LEO a hlavně možnost přímého přistání na Marsu, bude úspěšně využitelný jak pro lety na MLO, (včetně tankovacích) tak hlavně pro dopravu těžkých nákladů přímo na povrch Marsu pro budování základny tam.
 
17.12.2017 - 11:54 - 
Autor videa Hazegrayart
Jeho predstava štartu a pristátia BFR:
SpaceX BFR Launch & Landing in the near Future
 
17.12.2017 - 12:26 - 
ked tak o tom rozmyslam, zacina sa mi celkom pozdavat myslienka, ze by sa na zaciatku vodik dovazal zo zeme. Elon zvykne problemy riesit pragmaticky, a v tomto pripade je pragmaticke vymenit kilowatty za kilogramy.

Nie je jasne kolko by vazil 6-7MW reaktor, navyse schopny prevadzky v martanskych podmienkach. Ale taky reaktor dnes nie je a je pravdepodobne, ze SpaceX sama reaktory vyvijat nebude. Instalacia solarnych panelov schopnych dodat tolko energie bude chvilu trvat, a udrzat ich v chode si uz bude vyzadovat celkom slusne zazemie.

Na druhu stranu, SpX bude hned od zaciatku disponovat kapacitou 100t na povrch marsu, takze dovezenie vodiku moze byt technicky najschodnejsia cesta. Ako sa bude kolonia (a jej energeticke zdroje) rozrastat, dovazanie bude postupne nahradzovane dolovanim.
 
17.12.2017 - 12:29 - 
Pěkné video. Ta představa přesného přistání prvního stupně zpět na startovací rampu mi pořád připadá hodně šílená. Ale uvidíme, doufám, že už před rokem 2022 něco podobného opravdu poletí.

Ještě doplnění ohledně návratu lidí v BFS z Marsu a případného dotankování na LMO. V minulých dnech jsem to zkusil trochu přepočítat a upřesnit. Vychází mi, že BFS 2017 by měl být schopen při startu z Marsu dostat přímo (bez dotankování) na standardní přeletovou dráhu k Zemi čistý náklad až 100 tun. To už by mohlo stačit pro návrat velkého počtu lidí (odhaduji to na nejméně 50 lidí). Podobně mi vyšlo, že BFS 2017 by měl dokázat dostat z povrchu Marsu na LMO náklad přes 300 tun, takže pokud by to bylo palivo, stačilo by jediné dotankování BFS na LMO a k Zemi by mohl odletět čistý náklad přes 200 tun (a to už by snad bylo dost i pro 100 lidí). ISRU výroba paliva by musela být opravdu velká, ale principiálně by to prostě šlo.
 
17.12.2017 - 18:33 - 
hmotnosť reaktoru:
- teoreticky sa dá udajne dosiahnuť až ~2kWth/kg - ("Heat Pipe Reactor") ~1MWth z ~500kg reaktoru, a 100kWe pri 1MWth - a teda 30-35 ton pre 6-7MWe
hmotnosti starších lodných a ponorkových reaktorov:
- pokusný 630A (GE, USA, rok 1960) 66MWTh , ~7,5MWe, 312 ton (vrátane turboagregátov)-> 0,21kWth/kg, účinnosť ~11,5%
- S5W (Westinghouse, USA, použitý na SSBN 616 Lafayette a starších, 60.roky) 78MWth, 11MWe, 650 ton (vrátane turboagregátov)-> 0,12kWth/kg, účinnosť ~14,1%
[Upraveno 18.12.2017 Alchymista]
 
18.12.2017 - 12:25 - 
Při úvahách o různých variantách využití BFR/BFS je dobré vrátit se někdy i k dřívějším úvahám na vláknech „BFR/MCT“ a „Různé možnosti letů na Mars“.
Tak např. pan Holub ve vláknu BFR/MCT dne 2.2.2017 uveřejnil konzervativní odhad BFR/MCT, která je v části MCT velmi podobná současnému BFS (v závorkách jsou parametry současného BFS). Dovoluji si zopakovat tehdejší návrh pana Holuba :
- Suchá hmota MCT : 100 tun (85 tun)
- Palivo: 1000 tun (1100 tun)
- Čistá nosnost na LEO (bez suché hmoty MCT) 150 tun (150 tun)
- Pro TMI (4000 m/s) MCT a čistou nosnost 150 tun k Marsu potřebuje 500 tun paliva
- Pro start z Marsu k Zemi (7000 m/s) MCT potřebuje alespoň 700 tun paliva (pro vnitřní náklad cca 15 tun), při plném natankování 1000 tun paliva je možný náklad k Zemi až 60 tun (plus 100 tun samotného MCT). Nevím, zda v 700 tunách je zahrnuto palivo pro přistání na Zemi. Pro variantu BFR pan Holub uvažoval nižší výkony než současný BFR

Tyto parametry MCT jsou vlastně dost podobné údajům, které pan Holub uveřejnil 16.12.2017 pro BFS. Já jsem 16.12.2017 (22:17) úplně zapomněl, že při TLI z LEO k Marsu s nákladem 150 tun pro malé rychlosti přeletu není třeba plná nádrž a postačuje jen cca 500 tun paliva. Stejně tak při malé rychlosti přeletu z LMO k Zemi by stačilo ještě méně paliva a tedy snad i jen 1 tankování.
Ovšem reálně by bylo žádoucí, aby osadníci, kteří mají za sebou dlouhý let na Mars, téměř 2 letou práci na Marsu byli co nejrychleji odpraveni k Zemi, k tomu je třeba více paliva. Je to vše svázáno: rychlejší cesta domů přes MLO znamená delší dobu pro výrobu paliva a pobyt. Pro rychlejší cestu z Marsu přímo k Zemi znamená nižší náklad, tedy méně lidí pro návrat. [Upraveno 18.12.2017 PinkasJ]
 
18.12.2017 - 20:00 - 
quote:
ako sme vlastne odhadli energeticku narocnost ziskavania vodika? predpokladam ze sme pocitali s klasickou elektrolyzou. Ale co ak chcu ist na to inak? V poslednej dobe bolo niekolko objavov ohladom rozkladu vody za pomoci katalyzatorov. Sme si isti ze pocitame s tou
najefektivnejsou metodou co je dnes k dispozicii?


Jakkoliv jsem v "kosmo" oboru nadšeným fanouškem, poučeným laikem a hluboce smekám před znalostmi ostatních diskutujících, tak co se týče vodíku a související energetiky, tak tomuto se věnuji více než 15 let a troufnu si tvrdit, že vím, která bije...

Yamato, vámi presentované odkazy alternativních možností výroby vodíku jsou bezesporu zajímavé, ale ve svém důsledku spíše nepraktické možnosti.
1) Katalytická výroba vodíku pracuje za hodně specifických fyzikálních podmínek (zejména pak teplota a tlak), je to extrémně náročné na čistotu vstupů a katalyzátory je nutné doplňovat. Navíc objemová efektivita je nižší ve srovnání s elektrolýzou. Je pravda, že primární energetická náročnost vlastní výroby vodíku je výrazně nižší, než v případě standardní elektrolýzy, ale ruku v ruce s tím jde i o výrazně technologicky složitější proces.
2) Nanomateriály - ještě větší náročnost na čistotu (a vězte, že každá devítka čistoty stojí 10x více). Je to neozkoušené, ale třeba jednou...

Nicméně zapomínáte na to, že energetická náročnost ISRU en bloc (tedy celý cyklus z primárních martovských zdrojů až k LNG/LOX) není jenom o výrobě vodíku, ale jak pan Aleš Holub 16.12. připomenul můj post z roku 2016, kde jsem rozebral energetickou náročnost, tak je zřejmé, že ostatní technologické procesy (osmoza, Sabatier cyklus, zkapalňování) nelze nějakou novou technologií nahradit. Takže se můžeme bavit o tom, jestli celkové energetické náklady na výrobu jedné tuny LNG+LOX jsou spíše 30 MWh, nebo pomocí moderních technologií výroby vodíku 25 MWh. Ale o moc níže to stlačit nepůjde, protože fyzika...
 
18.12.2017 - 21:10 - 
quote:
tak co se týče vodíku a související energetiky, tak tomuto se věnuji více než 15 let a troufnu si tvrdit, že vím, která bije...



no vyborne, presne vas potrebujeme k debate o ISRU. Lebo ako sa ukazuje, bude to cele o vyrobe vodiku.


quote:

Nicméně zapomínáte na to, že energetická náročnost ISRU...


to je nezmysel. Nemozem zabudnut nieco com nikdy nevedel sorry, humor....

tak dufam ze sa zapojite do diskusie castejsie a nasmerujete nase uvahy spravnym smerom
 
19.12.2017 - 20:02 - 
quote:

Nie je jasne kolko by vazil 6-7MW reaktor, navyse schopny prevadzky v martanskych podmienkach.


Copak reaktor... ale zapomínáš, že reaktor není jako baterka, která mí zdířky + a - (tedy... aneutronická fúze vodíku s bórem možná něco takového nabídne, ale to je hudba budoucnosti). Peltierovy články (termoelektrický efekt) jsou zoufale neúčinné (i proti fotovoltaice). Elektřina se dnes z jaderného tepla vyrábí prostřednictvím tepelných strojů - i kdybychom použili něco kompaktnějšího, než parní turbínu s generátorem (např. Stirlingovy motory?), tak to bude relativně složitý a těžký mechanický stroj (zvlášť pro jednotky megawatt, dále v řídké atmosféře Marsu asi nejde moc počítat s konvekčním chlazením, nebo pokud ano, tak plocha chladích žeber asi bude muset být větší, než než na Zemi...)

Je to prostě složité. Dostat se na Mars je z toho všeho ještě to nejjednodušší. Proto taky Elon Musk tvrdí, že chce fungovat jako komerční dopravce a kolonizaci chce přenechat jiným - dobře ví, co říká, protože to, co řeší, je v podstatě dávno teoreticky zvládnuté a zbývá to jen implementovat. Otázky ISRU jsou složité (počínaje už jen třeba otázkou, zda někdo na Marsu vůbec lidi chce, kvůli otázce kontaminace).

Mars je pro všechny zdá se zdaleka nejefektivnější, pokud se o něm pořád jen mluví...
 
20.12.2017 - 00:56 - 
quote:
quote:

Nie je jasne kolko by vazil 6-7MW reaktor, navyse schopny prevadzky v martanskych podmienkach.


Copak reaktor... ale zapomínáš, že reaktor není jako baterka, která mí zdířky + a - (tedy... aneutronická fúze vodíku s bórem možná něco takového nabídne, ale to je hudba budoucnosti). Peltierovy články (termoelektrický efekt) jsou zoufale neúčinné (i proti fotovoltaice). Elektřina se dnes z jaderného tepla vyrábí prostřednictvím tepelných strojů - i kdybychom použili něco kompaktnějšího, než parní turbínu s generátorem (např. Stirlingovy motory?), tak to bude relativně složitý a těžký mechanický stroj (zvlášť pro jednotky megawatt, dále v řídké atmosféře Marsu asi nejde moc počítat s konvekčním chlazením, nebo pokud ano, tak plocha chladích žeber asi bude muset být větší, než než na Zemi...)

Je to prostě složité. Dostat se na Mars je z toho všeho ještě to nejjednodušší. Proto taky Elon Musk tvrdí, že chce fungovat jako komerční dopravce a kolonizaci chce přenechat jiným - dobře ví, co říká, protože to, co řeší, je v podstatě dávno teoreticky zvládnuté a zbývá to jen implementovat. Otázky ISRU jsou složité (počínaje už jen třeba otázkou, zda někdo na Marsu vůbec lidi chce, kvůli otázce kontaminace).

Mars je pro všechny zdá se zdaleka nejefektivnější, pokud se o něm pořád jen mluví...


Pokud uvažujeme jaderný reaktor jako primární zdroj energie (což jak jsem přesvědčen, je jediný zdroj reálně schopný poskytnout požadovaný příkon v řádu desítek MW), tak zdrojem elektřiny musí být tepelný točivý stroj. Jako ideální se nabízí turbína v uzavřeném rankinově oběhu. Je to reálně používaná technologie. Navíc je kompaktní, fakticky kontejnerové řešení. Výkonově dnes na úrovni stovek kWe - jednotek MWe.
Což je, podle mého názoru, výhodou, protože pro instalaci na Marsu bych se z hlediska požadované spolehlivosti dodávek energie, bych se jako energetik vždy raději spolehnul na kaskádu (například) dvanácti modulárních kontejnerů o jmenovitém výkonu 2 MWe. Chlazení systém nebude vůbec třeba, neboť kondenzační teplo bude využito pomocí ventilátorovvých výměníků na ohřevy. Na Marsu je pořád pro naši techniku "zima", tam bude vždy co vytápět...
Předpokládám, že systémy podpory života, vytápění a výroba paliva+okysličovadla jsou kriticky závislé na dodávkách elektřiny, které musí být nutně zálohované a redundantní.
Co však považuju za kritický bod, je vlastní infrastruktura rozvodů elektřiny. V uvažovaných výkonech jednotlivých technologických celků se pohybujeme v řádu stovek kW, tak je nezbytné pracovat na úrovni vysokého napětí. Avšak na Marsu je významně nižší atmosférický tlak a tedy je uměrně tomu delší průrazná délka prostředí pro elektrický výboj. Logicky tedy výrazně vzrostou požadavky na elektrickou izolaci a ochranné vzdálenosti. Nutně musí mít celá energetika robustní architekturu. Mnoho a mnoho desítek tun HW....
 
20.12.2017 - 07:47 - 
První jaderný reaktor na Marsu nebude žádný kolos. Špičky spotřeby pokryjete soláry + baterie, takže stejně potřebujete spíš trvalý stálý výkon. Bonus navíc je tepelný výkon, který použijí např. pro ohřev základny (LED diody a moderní elektronika už nehřejí tak jak kdysi), rozmrazení ledu, můžete přes výměník i vařit. Spíš mrkněte na údaje o reaktoru na McMurdo station - https://everything2.com/title/PM-3A%253A+Antarctic+nuclear+reactor
http://large.stanford.edu/courses/2014/ph241/reid2/
Extrémní podmínky a pravděpodobně mizerná výroba vedla k neúspěchu. Teprve po několikaletém provozu a vyřešení problémů bude možné poslat větší.
 
26.1.2018 - 21:00 - 
1,9 litra za hodinu je vela alebo malo?

http://www.osel.cz/9713-hybridni-system-z-pevneho-materialu-vytezi-z-vody-vice-vodiku.html
 
27.1.2018 - 01:30 - 
quote:
... při teplotě 700 °C a za elektrického napětí 1,5 V, vyrobí 1,9 litru vodíku za 1 hodinu ...
trochu privysoká teplota...
A "z vody viac vodíku" nevyťaží ani skúsený alchymista s kameňom filozofov. Môže ho vyťažiť lacnejšie, ale viac - nikdy.

ďalšie otázky - aké veľké je to zariadenie?
koľko energie do neho napumpoval pre výrobu toho množstva vodíku?
tlačili do tuhého elektrolytu vodu alebo vodnú paru? (je tam dosť rozdiel v potrebných napätiach a v energetickej náročnosti elektrolýzy)


v článku na OSOl.cz nie je v skutočnosti dohromady nič, pripadá mi to len ako také plácnutie do vody, bez čohokoľvek relevantného

[Upraveno 27.1.2018 Alchymista]
 
29.1.2018 - 18:33 - 
Dnes jsem se na iDnes dozvěděl toto:
Co plánují ostřílené vesmírné agentury NASA a ESA? A poletí letos k Marsu mluvka Elon Musk? (délka blogu 5 min.)
Jedno je jisté. U Marsu se letos neobjeví ani Elon Musk ani žádný z jeho technických zázraků. Pro jeho fanoušky to nejspíš bude obrovské zklamání, nás ostatní to ale nepřekvapí. Musk už o pokrocích svého výletu k Marsu fabuluje několik let. Nelze ho brát vážně. Tak jako z jiných plánů, ani z cesty na Mars, která byla Muskem naposled avízována v roce 2016, letos nic nebude. Nejspíš z reklamních důvodů se ovšem rozhodl, že nechá letos vystřelit na oběžnou dráhu své vlastní auto. A tak se velkohubě opěvovaná “Muskova cesta na Mars” smrskla na akci, při které dojde jen k dalšími znečištění heliocentrické oběžné dráhy.
Nezbývá, než se spolehnout na vládní a mezivládní organizace NASA a ESA. Na ty samé organizace, které už od samého počátku tvrdí, že k Marsu poletí lidská posádka nejdříve na konci dvacátých - spíše ale třicátých let.
Zdroj: https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=646555

 

____________________
Zajímá mne vše nové.
 
29.1.2018 - 19:23 - 
Autor na iDěsu nějak zapomněl poznamenat, že ty vládní agentury slibují Mars už od poloviny šedesátých let- pravidelně v časovém horizontu deseti až dvaceti let... A furt nic

A "mluvkovi" za týden startuje nová raketa, která může i ten Mars udělat o chlup dostupnější...
 
30.1.2018 - 12:20 - 
quote:
Autor na iDěsu nějak zapomněl poznamenat, že ty vládní agentury slibují Mars už od poloviny šedesátých let- pravidelně v časovém horizontu deseti až dvaceti let... A furt nic

A "mluvkovi" za týden startuje nová raketa, která může i ten Mars udělat o chlup dostupnější...

No, kdyby včas zapracovali na Red Dragonu, tak mohl k Marsu letět už letos. Ale to, že na něm nezapracovali, beru trochu paradoxně spíš jako důkaz, že to s tím Marsem ve SpaceX myslí vážně. Popravdě, poslat tam jednoho dva Dragony a pak se hrdě bít v prsa by sice bylo pěkný, ale nic moc z toho by pro další programy nekoukalo, jenom aktuální sláva "podívejte, jak jsme dobrý". Já osobně považuji opuštění koncepce Red Dragona spíš za povznesení marsovských plánů na vyšší úroveň. Proč tam posílat Dragona (a rozptylovat se jeho konstrukcí a plýtvat na to prostředky), když je ve výhledu BFR/ITS?
Aneb jak říká prezident Zeman: Jenom blbec nemění své názory (resp. v daném případě kosmické plány podle dosaženého technického pokroku).
 
30.1.2018 - 12:54 - 
Nevím, na kolik milionů dolarů by to Muska přišlo, ale let Red Dragonu by přinesl zkušenosti, a ty jsou k nezaplacení. Mohl tak mít zkušenosti s ovládáním a spojením kosmické lodi na vzdálenost milionů kilometrů. Kosmická loď určená pro lidi se nedostala dál než pár set tisíc kilometrů od Země. Dál se dostaly pouze kosmické sondy, a ty Musk nestaví. [Upraveno 30.1.2018 Patek] 
30.1.2018 - 13:13 - 
quote:
let Red Dragonu by přinesl zkušenosti, a ty jsou k nezaplacení. Mohl tak mít zkušenosti s ovládáním a spojením kosmické lodi na vzdálenost milionů kilometrů.

Jenže to by všechno musel z gruntu vyvinout- což stojí nejen peníze, ale i testování a čas. V současnosti by měl k dispozici jen tu "krabici"
Takže by vyvíjel hardware, který z většiny nikdy nebude používat. [Upraveno 30.1.2018 milantos]
 
30.1.2018 - 15:36 - 
quote:
Mohl tak mít zkušenosti s ovládáním a spojením kosmické lodi na vzdálenost milionů kilometrů.


Ak ste tým myslel spojenie dvoch lodí, tak RedDragon nič také nemal vykonávať.
Ak ste tým myslel komunikačné spojenie, tak s tým má NASA dostatok skúseností a tie sú k dispozícii súkromnému sektoru.

RedDragon ako koncepcia bol slepá ulička od chvíle, kedy sa sfinalizoval koncept BFS. Mohol vyskúšať riadenie motorického pristátia (radar-algoritmus-motory), ale jednak že to je pomerne malý zisk za tie náklady, jednak že aj s týmto už má NASA skúsenosti.
 
30.1.2018 - 18:29 - 
quote:
quote:
Mohl tak mít zkušenosti s ovládáním a spojením kosmické lodi na vzdálenost milionů kilometrů.


Ak ste tým myslel spojenie dvoch lodí, tak RedDragon nič také nemal vykonávať.
Ak ste tým myslel komunikačné spojenie, tak s tým má NASA dostatok skúseností a tie sú k dispozícii súkromnému sektoru.

RedDragon ako koncepcia bol slepá ulička od chvíle, kedy sa sfinalizoval koncept BFS. Mohol vyskúšať riadenie motorického pristátia (radar-algoritmus-motory), ale jednak že to je pomerne malý zisk za tie náklady, jednak že aj s týmto už má NASA skúsenosti.

Samozřejmě, že se jednalo o komunikační spojení.
Proč se teda SpaceX zdržovala s Falconem 1 a rovnou nevypustila Falcon 9? NASA vypouští rakety již padesát let a má s tím bohaté zkušenosti.
 
30.1.2018 - 19:01 - 
quote:

Proč se teda SpaceX zdržovala s Falconem 1 a rovnou nevypustila Falcon 9? NASA vypouští rakety již padesát let a má s tím bohaté zkušenosti.


S motorom Merlin?

Falcon 1 bol jednak zalozeny na novom motore, jednak sa s nim planovala normalna komercna prevadzka. Lenze sa ukazalo ze nie je dopyt.

Pokial SpaceX neplanuje pouzit pre komunikaciu s Marsom nejaky novy typ anten, tak realne nemaju moc co skusat. To uz skor medziplanetarnu navigaciu a radiacnu odolnost. Ale na to celkom dobre postacuje vylet k Mesiacu.
 
30.1.2018 - 20:08 - 
quote:
[
S motorom Merlin?

Falcon 1 bol jednak zalozeny na novom motore, jednak sa s nim planovala normalna komercna prevadzka. Lenze sa ukazalo ze nie je dopyt.

Pokial SpaceX neplanuje pouzit pre komunikaciu s Marsom nejaky novy typ anten, tak realne nemaju moc co skusat. To uz skor medziplanetarnu navigaciu a radiacnu odolnost. Ale na to celkom dobre postacuje vylet k Mesiacu.


V čem byl Merlin nový motor? Já jsem si myslel, že se jedná o raketový motor s otevřeným pracovním cyklem pracující na kerosin/kapalný kyslík. Tedy typ motoru běžně v USA, tady i v NASA, používaný.
Pokud připustíme, že se jedná o nový motor, který je nutno testovat během zkušebních letů, pak musíme připustit, že komunikační systém jakož i jiné systémy a podsystémy je dobré otestovat při skutečném letu, dříve než do lodi posadíme lidi. Pořád vyjde levněji přijít o loď kategorie Red Dragon, než o loď kategorie BFR/ITS.

 
30.1.2018 - 20:37 - 
v com bol merlin novy? no vo vsetkom, skratka to bol novy motor prevadzkovany novou firmou. Kazdy motor je unikat, hoci koncepcne nemusi byt novy v nicom.

Komunikacia je vec elektroniky, a to sa da (na rozdiel od motorov) celkom dobre testovat aj na zemi, aspon teda ta cast "za" antenou.

Staci sa pozriet na zaciatky kozmonautiky - starty boli skoro ako loteria, ale problemy so spojenim boli vzdy skor podruzne.
 
30.1.2018 - 21:16 - 
Staci sa pozriet na zaciatky kozmonautiky - starty boli skoro ako loteria, ale problemy so spojenim boli vzdy skor podruzne.

To jo, protože pokud se start podařil a nebouchlo to, tak teprve až v té chvíli přišla ke slovu ta "podružná" loterie, jestli se povede navázat spojení anebo jestli vesmírem pofrčí mrtvá kovadlina. Vycházelo to o něco líp než fifty fifty, ale zase ne až tak o moc.
 
30.1.2018 - 21:45 - 
quote:
Staci sa pozriet na zaciatky kozmonautiky - starty boli skoro ako loteria, ale problemy so spojenim boli vzdy skor podruzne.

To jo, protože pokud se start podařil a nebouchlo to, tak teprve až v té chvíli přišla ke slovu ta "podružná" loterie, jestli se povede navázat spojení anebo jestli vesmírem pofrčí mrtvá kovadlina. Vycházelo to o něco líp než fifty fifty, ale zase ne až tak o moc.


mozes dat nejaky priklad?
 
30.1.2018 - 22:12 - 
quote:
quote:
Staci sa pozriet na zaciatky kozmonautiky - starty boli skoro ako loteria, ale problemy so spojenim boli vzdy skor podruzne.

To jo, protože pokud se start podařil a nebouchlo to, tak teprve až v té chvíli přišla ke slovu ta "podružná" loterie, jestli se povede navázat spojení anebo jestli vesmírem pofrčí mrtvá kovadlina. Vycházelo to o něco líp než fifty fifty, ale zase ne až tak o moc.

mozes dat nejaky priklad?

Z hlavy? Jsem sice geniální, ale až tak geniální zase přece jenom ne . Nicméně si vzpomínám, že meziplanetární sondy v 60. letech ani neměly takový problém úspěšně odstartovat jako spíš udržet a neztratit během letu spojení se Zemí.
 
30.1.2018 - 22:34 - 
Yamato, abys neřekl, tak jsem zběžně proběhl Wikipedii. Zjistil jsem, že v programech Pioneer, Mariner, Veněra a Mars letělo (nebo přesněji řečeno mělo letět) v 60. letech celkem 32 sond, z nichž 12 havarovalo při startu (v této disciplíně vynikali Američani, kterým se povedlo 10 z těchto dvanácti výbuchů), 5 sice úspěšně odstartovalo, ale během letu ztratilo spojení (tady byli pro změnu favority Sověti, 4 z uvedených 5) a 15 doletělo s udržovaným spojením až k cílové planetě, díky čemuž jsme na Zemi získali údaje. 
30.1.2018 - 22:47 - 
quote:

Nicméně si vzpomínám, že meziplanetární sondy v 60. letech ani neměly takový problém úspěšně odstartovat jako spíš udržet a neztratit během letu spojení se Zemí.

Lze celkem jednoznačně dohledat, že u prvních sond USA to bylo spíš naopak, u CCCP jsme se o neuspěšných startech spíše mohli jen dohadovat.
 
<<  50    51    52    53    54    55    56  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.411403 vteřiny.