Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  98    99    100    101    102    103    104  >>
Téma: SpaceX Starship / BFR / BFS / MCT / ITS - Interplanetary Transport System
30.7.2019 - 09:20 - 
námietky v podstate nemám, zdá sa mi to správne/logické.

Okrem výroku "Vlastní rázová vlna bez dalšího zdroje energie se bude šířit jen a pouze rychlostí zvuku." - zabúdaš na zotrvačnosť. Preto sa detonačná vlna oddeluje od splodín výbuchu, pohybuje sa "samostatne" a vzniká za ňou pásmo podtlaku. Samozrejme môže byť - a často aj je - do nejakej vzdialenosti od miesta výbuchu nadzvuková. V nadzvukovom režime by mala nechávať na zemi "charakteristický otlačok", ale to z vlastnej skúsenosti nepoznám.

o čom je reč: toto si pustite spomalene (VBIED v Iraku 2015) - "dym" sú splodiny výbuchu a "biela hmla" je pásmo podtlaku za rázovou vlnou

[upraveno 30.7.2019 09:36]
 
30.7.2019 - 10:33 - 
quote:
Detonační rychlost čela rázové vlny výbuchu je 6-8 km/s podle druhu výbušné látky. Taková je realita. Záchranný systém by se musel tudíž aktivovat v předstihu před samotným výbuchem.




Detonační rychlost může být u některých "běžných" chemikálií i vyšší. Podívejte se na nitroglycerin. Ale je potřeba striktně rozdělovat čelo detonační vlny (tedy hranice, kde probíhá intenzivně hoření rychlostí vyšší než rychlost zvuku v daném materiálu), čelo explozivního hoření (hoření rychlostí nižší než rychlost zvuku v daném materiálu) a vlastní čelo rázové vlny (tedy hranice, kde dochází k prudkému nárůstu tlaku). Vlastní rázová vlna, pokud není podporovaná nějakou energií (tedy např. vytlačovaná rozpínajícími se horkými plyny či křídlem letadla) se nemůže šířit rychlostí vyšší než je rychlost zvuku v daném prostředí. Rychlost zvuku je závislá na složení prostředí a jeho teplotě. Se stoupající teplotou (hoření) rychlost stoupá.
V případě výbuchu bude konstrukce namáhána proudem plynů o vysoké teplotě a tlaky při průchodu rázovou vlnou, zároveň může dojít ke střetu s menšími, byť urychlenými kusy konstrukce. Protože směs nebude homogenní, dojde k nepravidelnému spalování, proto rázová vlna nebude jedna. Bude se jednat o kombinaci rázových vln z různých zdrojů a s různou intenzitou. Navíc, kvůli nepřesnému promíchání paliva a okysličovadla má celkový charakter výbuchu vlastnosti "pouze" explozivního hoření. Což naštěstí znamená "mírné" snížení ohrožení posádky.
 
30.7.2019 - 10:45 - 
... jen si dovolím upozornit, že většina těchto úvah se týká pouze několika sekund letu. Pak už je atmosféra natolik řídká, že výrazně klesá energie tlakové/rázové vlny.

Myslím, že v zásadě je nutné rozlišit tři oblasti možné havárie s výrazně odlišnými průběhy:
1) na rampě a v její blízkosti. Zde musíte počítat nejen s plnou energií výbuchu, ale i s přízemními efekty výbuchu a s možným ohrožení pozemních zařízení a lidí. Toto představuje i omezení možných směrů a způsobů záchrany.

2) dostatečně daleko od rampy a od země, takže už neplatí omezení směru a způsobu záchrany. Přitom jste ale stále v natolik husté atmosféře, že musíte počítat s tlakovou vlnou ... (např. u raketoplánu stroj opouští věž až v cca 10s letu a bezpečně daleko je až zhruba v 22s letu)

3) dostatečně vysoko a v dostatečně řídké atmosféře, takže aerodynamické síly (a tedy případná tlaková vlna) už nejsou hlavní problém. Hranicí tohoto je bod maximálního aerodynamického namáhání "MaxQ" (např. u raketoplánu nastával MaxQ v 54s letu, ale výkon motorů se snižoval už od 30s letu a pak zvyšoval od cca 60s letu).


"Úvahy o výbuších z předchozích příspěvků se tedy plně týkají jen krátkého úseku letu (u raketoplánu by to odpovídalo úseku mezi 22s až 30s letu). V jiných časech jsou ve hře důležitější faktory ...

 
30.7.2019 - 11:08 - 
quote:
... Okrem výroku "Vlastní rázová vlna bez dalšího zdroje energie se bude šířit jen a pouze rychlostí zvuku." - zabúdaš na zotrvačnosť. Preto sa detonačná vlna oddeluje od splodín výbuchu, pohybuje sa "samostatne" a vzniká za ňou pásmo podtlaku. Samozrejme môže byť - a často aj je - do nejakej vzdialenosti od miesta výbuchu nadzvuková. V nadzvukovom režime by mala nechávať na zemi "charakteristický otlačok", ale to z vlastnej skúsenosti nepoznám....
[upraveno 30.7.2019 09:36]

Na setrvačnost jsem zapomněl cíleně. Nemám spočítaný přibližný objem masy vzduchu, který by se při nějakém výbuchu mohl dát do pohybu a aerodynamické síly by měly tuto sílu velice rychle přemoci. Bohužel to je úvaha, přesněji názor, nepodpořený čísly. Vůbec nevím, jak si s tím poradit ;o)))
 
30.7.2019 - 11:26 - 
Vy by jste pořád budovali záchranné systémy na BFR a Musk Vám na to zvysoka...
Pro něj je důležité dostat bandasku do vesmíru. Tam se dá přestupovat ...
 
30.7.2019 - 12:04 - 
quote:

V BFR stejně nikdy nepoletí víc než 20-30 lidí, takže na tolik by jste měli dimenzovat záchranný systém. Bude to zátěž navíc, ale pro prvnch 100 letů s cestujícími nic jiného neprojde.

To je myslím rozumné stanovisko. Ty úvahy a sny o 100 lidech letících jednosměrnou cestou k Marsu již jaksi vymizely v kosmonautických úvahách, i na zdejším fóru, i u Muska. I kdyby kosmická loď pro 100 lidí k Marsu někdy v budoucnosti čekala na LEO, lépe je tam lidi poslat na 3x slabšími raketami ( třeba v krátkém rozmezí z různých kosmodromů ) a zajistit jim kvalitní záchranný systém.
Ten systém svou hmotou zatěžuje raketu jen krátkou dobu a vyžaduje tedy větší tah u země, ale tento přídavný tah lze zajistit jednoduššími motory bez regulace. Po oddělení záchranného systému lze nastavit tah motory s regulaci, což se stejně většinou děje vzhledem k úbytku paliva a tím hmoty. [upraveno 30.7.2019 12:15]
 
30.7.2019 - 12:12 - 
Jednosmernu cestu Musk nikdy nespominal. Vybajil ju ktosi tu na fore a uz si to zije vlastnym zivotom  
30.7.2019 - 13:07 - 
Osobně si myslím, že základní podmínkou mnohonásobně použitelného systému je velmi velká spolehlivost, tedy aby havaroval jen opravdu výjimečně. Protože systém SuperHeavy/StarShip (SH/SS) má být kompletně mnohonásobně použitelný (což je jeho hlavní konkurenční výhoda), tak se na něj dívám spíš jako na "komerční letadlo", než jako na "raketu". Stejně jako u dopravních letadel tedy podle mne musí být bezpečnost posádky a cestujících zajištěna spolehlivostí všech částí systému SH/SS. Události typu "výbuch" by tedy u SH/SS měly být tak výjimečné, jako je u letadel např. zlomení křídla nebo tak něco (taková havárie je u letadla vždy fatální [smrtící] a neexistuje pro ni připravený postup záchrany). Proto si myslím, že systém SH/SS nemusí mít klasický "záchranný systém". Musí být ale celkově tak spolehlivý, jako jsou dnes letadla.

Uznávám, že spolehlivost raket na úrovni řádově milionu startů bez výbuchu (což je zhruba spolehlivost dopravních letadel) je za současných historických zkušeností s raketami téměř nepředstavitelná. I já se obávám, že SpaceX může mít velké potíže s dosažením dostatečné spolehlivosti, zvlášť u relativně pořád velmi složitých motorů Raptor (které zatím při testování nevydrží ani malý počet zážehů) a také u zatím nejasného systému tepelné ochrany při návratu do atmosféry. Uvidíme. Bude to těžké a možná i zdlouhavé. Snad to ale SpaceX zvládne. Jak už jsem psal, tak v tuto chvíli nevidím žádný zajímavější a nadějnější pokus o zpřístupnění dopravy do kosmu (než vizi SpaceX). Navíc mi ty představy připadají i docela realistické (co dokážu přepočítat, to odpovídá záměrům). Proto jim fandím a těším se na další vývoj. Očekávám, že ještě dlouhé roky bude SH/SS létat bez lidí. Teprve až systém v bezpilotním režimu prokáže dostatečnou spolehlivost, bude možno začít létat i s lidmi.
 
30.7.2019 - 15:09 - 
Výhoda SpaceX je, že není pod kuratelou politiků a veřejnosti.
NASA je tak sešněrovaná, že raději bude vysílat do vesmíru satelity a teleskopy a SpaceX pomůže s letem na Měsíc/Mars. Jim nejvíce ublížily havárie raketoplánů.
Tudíž bandaska nebude mít záchranný systém a kdo jej bude chtít, poletí Dragonem Crew a přesedne.
Na Měsíci/Marsu je záchranný systém k ničemu, dopadnete do pustiny bez šanci na přežití.
Je zajímavý pouze na Zemi.
První lety budou stejně jen přelety alá Apollo 8-10.
Pokud jim ale nedojdou sponzoři.
 
30.7.2019 - 15:32 - 
quote:
Výhoda SpaceX je, že není pod kuratelou politiků a veřejnosti.
NASA je tak sešněrovaná, že raději bude vysílat do vesmíru satelity a teleskopy a SpaceX pomůže s letem na Měsíc/Mars. Jim nejvíce ublížily havárie raketoplánů.
Tudíž bandaska nebude mít záchranný systém a kdo jej bude chtít, poletí Dragonem Crew a přesedne.
Na Měsíci/Marsu je záchranný systém k ničemu, dopadnete do pustiny bez šanci na přežití.
Je zajímavý pouze na Zemi.
První lety budou stejně jen přelety alá Apollo 8-10.
Pokud jim ale nedojdou sponzoři.


Viz Starlink …

Ad pan Holub: pod jeho názor se podepisuji, přesně tak to vidím i já, znovupoužitelnost bez spolehlivosti nemá smysl a naopak, spolehlivost může být umožněna jedině znovupoužiteností, jak jinak byste chtěli vychytat slabá místa konstrukce, než revizemi

vzpomeňte na první proudová dopravní letadla
 
30.7.2019 - 18:05 - 
Starlink je zrovna technologie,kde SpaceX podle mne dělá křoví NASA a NSA. Je to vynikající nástroj na sledování celého světa. A armáda bude mít rychlý net všude. Iridium je díky dlouhé odezvě nanic a nemá kapacitu. navíc to využijí velké lodě. Před tímto internetem se neschováte.
SpaceX opravdu není startup z garáže...
 
30.7.2019 - 18:37 - 
Jakoze na tych pidisatelitoch su spionazne teleskopy?  
30.7.2019 - 19:06 - 
To ani nie - skôr riadenie dronov a spojenie cez pol zemegule. 
30.7.2019 - 19:14 - 
Tady jsou dopodrobna vysvětleny výhody té nerez oceli, včetně super grafů pro různé materiály:
https://matmatch.com/blog/elon-musk-space-transportation-stainless-steel/
 
30.7.2019 - 19:31 - 
Pravda, pravda. To mne nenapadlo...:-)

quote:
To ani nie - skôr riadenie dronov a spojenie cez pol zemegule.
 
30.7.2019 - 20:28 - 
Jestliže má letecká doprava (jak uvádí pan Holub) ověřenou spolehlivost řádově milion letů na jednu katastrofu, tak taková ověřená spolehlivost se u raket nikdy nedosáhne, snad by se mohla reálně ověřit spolehlivost rakety s 10 starty ročně po dobu 10 roků. V historii kosmonautiky však lety lidí byly prováděny po mnohem méně ověřovacích letech bez posádky. Důvodem byla soutěživost a zvláště v posledních letech mnohem přísnější požadavky na všechny prvky a systémy raket a kosm. lodí (viz požadavky NASA).

Hlavním důvodem však jsou právě záchranné systémy, které jsou mnohonásobně jednodušší a spolehlivější, než celá raketa a mohou být otestovány mnohonásobně levněji a s větší frekvencí. Proto si myslím, že se v nejbližším desetiletí nebudou vypouštět rakety na LEO s více než 20-30 lidmi a v tom případě budou mít záchranný systém. Pokud ho SH/SS nebude mít, bude nutno na SS přestoupit až na LEO z jiné menší rakety. Něco jiného jsou však lety dobrovolníků, zkušebních pilotů-kosmonautů, vojenských posádek nebo turistů, které nebudou podléhat schválení NASA nebo FAA.
[upraveno 30.7.2019 20:32]
 
30.7.2019 - 20:41 - 
quote:

Na Měsíci/Marsu je záchranný systém k ničemu, dopadnete do pustiny bez šanci na přežití.


To není tak docela pravda. Dvoustupňový LM Apolla umožňoval kdykoliv přerušit sestup a zahájit návrat.

Je pravda, že záchrana během startu samotného je už hodně diskutabilní, ale na Marsu se počítá se základnou.

Systém, který by dosáhl alespoň spolehlivosti běžné u dopravních letadel by zřejmě už záchraný systém statisticky nepotřeboval.
 
30.7.2019 - 21:45 - 
Hmm...
Si neviem predstaviť ako by vlastne vypadalo núdzové pristátie..
Bežné lietadlo by malo mať núdzové vypúšťanie paliva aby nepristávalo preťažené. Keď ho nemá, musí palivo "vylietať".
Ale čokoľvek s tohto na "rakete"?
 
30.7.2019 - 22:19 - 
Preto musí dokázať pristáť plná paliva.
Q.E.D.
 
31.7.2019 - 08:15 - 
Umět přistát s plnými nádržemi by bylo ideální, ale klidně si dovedu představit i spotřebování většiny paliva za letu (při manévrování k místu přistání, nebo při delším závěrečném "visení" nad místem přistání). Dokud jsou motory funkční a loď drží pohromadě, je záchrana posádky i cestujících možná (podobné je to i u letadel).

Z jiného soudku. Včera NASA vydala oznámení o spolupráci s průmyslem při vývoji technologií pro Měsíc a Mars, kde je výslovně zmíněna i Starship od SpaceX, v rámci společného vývoje technologií pro přečerpávání paliva v kosmu. Pro mne je to důkaz, že už ani NASA se konceptu SH/SS nevysmívá, ale bere ho vážně. Považuji to za dobrý krok k realizaci SH/SS.

Kromě toho je v oznámení zmíněno, že SpaceX bude spolupracovat s NASA na vývoji vertikálního přistávání velkých raket na Měsíci (což zahrnuje vylepšení modelů interakce spalin s měsíčním regolitem).

https://www.nasa.gov/press-release/nasa-announces-us-industry-partnerships-to-advance-moon-mars-technology
"SpaceX will work with Glenn and Marshall to advance technology needed to transfer propellant in orbit, an important step in the development of the company’s Starship space vehicle."
 
31.7.2019 - 09:51 - 
Na pristátie i na "poletovanie" treba najprv vycvičiť umelú inteligenciu autopilota - alebo proste získať dostatok dát na jeho vyladenie.
A takmer dostavaný lietajúci reklamný pútač, pozváraný z bytelných ocelových trubiek a obitý ocelovým plechom sa na to javí ako optimálny udelátor, ktorý sa nerozsype pri prvom či druhom silnejšom drncnutí o zem.
[upraveno 31.7.2019 09:54]
 
31.7.2019 - 11:21 - 
Jiná cesta nebyla..
NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC) Phase I solicitation – August 2019

2020 Space Technology Graduate Research Awards solicitation – September 2019

NIAC Phase II and Phase III solicitations – December 2019

Small Business Innovation Research (SBIR) Phase II solicitation – December 2019

Small Business Innovation Research (SBIR) and Small Business Technology Transfer (STTR) Phase I solicitation – January 2020

Early Career Faculty solicitation – February 2020

Flight Opportunities Tech Flights solicitation – March 2020

quote:
Umět přistát s plnými nádržemi by bylo ideální, ale klidně si dovedu představit i spotřebování většiny paliva za letu (při manévrování k místu přistání, nebo při delším závěrečném "visení" nad místem přistání). Dokud jsou motory funkční a loď drží pohromadě, je záchrana posádky i cestujících možná (podobné je to i u letadel).

Z jiného soudku. Včera NASA vydala oznámení o spolupráci s průmyslem při vývoji technologií pro Měsíc a Mars, kde je výslovně zmíněna i Starship od SpaceX, v rámci společného vývoje technologií pro přečerpávání paliva v kosmu. Pro mne je to důkaz, že už ani NASA se konceptu SH/SS nevysmívá, ale bere ho vážně. Považuji to za dobrý krok k realizaci SH/SS.

Kromě toho je v oznámení zmíněno, že SpaceX bude spolupracovat s NASA na vývoji vertikálního přistávání velkých raket na Měsíci (což zahrnuje vylepšení modelů interakce spalin s měsíčním regolitem).

https://www.nasa.gov/press-release/nasa-announces-us-industry-partnerships-to-advance-moon-mars-technology
"SpaceX will work with Glenn and Marshall to advance technology needed to transfer propellant in orbit, an important step in the development of the company’s Starship space vehicle."
 
01.8.2019 - 00:29 - 
 
01.8.2019 - 02:49 - 
Boca Chica z letadla, to zajímavé od cca 18. minuty
https://www.youtube.com/watch?v=tw57jVG_WYY&t=1090



[upraveno 1.8.2019 03:14]
 
01.8.2019 - 22:00 - 
Toto dnes přemístili na místo kryté kontejnery. Viz předešlé video.

 
01.8.2019 - 22:03 - 
Nad Atlantikem je hurikán, který má vhodný směr na Floridu. Ale i v Boca Chica si zřejmě staví něco jako hangár. A jinak práce pokračují...

 
01.8.2019 - 23:00 - 
Řěšením v případě hurikánu je i naplnění vodou. Ale asi to ví. Je to nádrž na vodu....  
02.8.2019 - 01:02 - 
quote:
Toto dnes přemístili na místo kryté kontejnery. Viz předešlé video.




to je dno se závěsy tří motorů uspořádaných do trojúhelníku, jenom je vzhůru nohama
 
04.8.2019 - 13:12 - 
Hezký popis co bude následovat. Je potřeba popřát hodně úspěchů při 200 m hopkání.
https://www.elonx.cz/pripravy-orbitalni-starship/

09.8.23:00–07:00 Testování Starhopperu
12.8.21:00–06:00 200metrový skok Starhopperu
srpen-patrně 24.8. Prezentace o Starship

Hlavně přežít hurikánovou sezonu. [upraveno 4.8.2019 13:28]
 
04.8.2019 - 13:55 - 
A úřad musí být:
http://prodenv.dep.state.fl.us/DepNexus/public/electronic-documents/AIR_0090265/facility!search
 
<<  98    99    100    101    102    103    104  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.311674 vteřiny.