citace:
každopádne či už sa bude čerpať so starshipu do starshipu alebo z čerpačky do starshipu, každý jeden liter paliva s abude musieť vyniesť zo studne na obežnú dráhu tak aj tak, a keďže najväčším strojom lietajúcim hore bude sám starship tak tomu počtu letov sa nevyhneme ani z čerpačkou ani bez nej.
podľa plánov SpX by frekvencia letov Starshipu mala byť úplne bezprecedentná. Samozrejme to bude chvíľu trvať kým sa im podarí aspoň priblížiť k tým číslam, čo si nakreslili, ale...
Falcon9 je dnes v situácii, kedy neštartuje, pretože čaká na náklady. To je tiež bezprecedentné, väčšinou sa čaká na nosič, nie naopak. SpX už dnes realizuje desiatky štartov ročne, a budúci rok so Starlinkom plánuju ešte násobne viac.
Tzn. frekvenciu letov sa podarilo výrazne zvýšiť už recykláciou boostra (ktorý navyše nie je tak optimalizovaný ako bude Starship). Pri Starshipe bude na vysokú frekvenciu optimalizované všetko od nosiča po štartovaciu rampu.
citace:
Chybí rozvody a část krocích plechu, patrně hydraulika a elektronika, ale nosná konstrukce je de facto hotova
si si istý? Na Elonovom videu z vnútra hornej časti nevidno žiadne stringery, a kruhové prepážky vyzerajú skôr ako lešenie pre zváračov.
Naopak na skorších fotkách motorovej sekcie vidno stringerov a kruhových prepážok požehnane.
Aj "pomačkanosť" povrchu v niektorých horných partiách nasvedčuje tomu, že by tym asi mala byť ešte nejaká výztuha zvnútra.
Kabeláž, hydraulika, elektronika, ventily a tieto drobnosti, to ani neriešim...
No jasně, ale uvědom si, že ten spodek přenáší úplně jiné zatížení
Když to shrnul, tak spodek je evidentně hotový, nádrže jsou zavařené, do nich taky sahat nebudou a vršek je v jednom kuse, taky nedává moc smysl tam strkat cokoli, když to je zavařené, to šlo mnohem lehčeji při stavbě
Navíc je to 4 mm tlustý plech, ten toho unese hodně
Jestli mají do měsíce startovat tak do konstrukce sahat nemůžou, to by nestihli
Osobně si myslím, že stringery přijdou na řadu v rámci odlehčování dalších verzí
citace:
každopádne či už sa bude čerpať so starshipu do starshipu alebo z čerpačky do starshipu, každý jeden liter paliva s abude musieť vyniesť zo studne na obežnú dráhu tak aj tak, a keďže najväčším strojom lietajúcim hore bude sám starship tak tomu počtu letov sa nevyhneme ani z čerpačkou ani bez nej.
podľa plánov SpX by frekvencia letov Starshipu mala byť úplne bezprecedentná. Samozrejme to bude chvíľu trvať kým sa im podarí aspoň priblížiť k tým číslam, čo si nakreslili, ale...
Falcon9 je dnes v situácii, kedy neštartuje, pretože čaká na náklady. To je tiež bezprecedentné, väčšinou sa čaká na nosič, nie naopak. SpX už dnes realizuje desiatky štartov ročne, a budúci rok so Starlinkom plánuju ešte násobne viac.
Tzn. frekvenciu letov sa podarilo výrazne zvýšiť už recykláciou boostra (ktorý navyše nie je tak optimalizovaný ako bude Starship). Pri Starshipe bude na vysokú frekvenciu optimalizované všetko od nosiča po štartovaciu rampu.
To hrozí být hlavní slabinou systému - nedostatek nákladů.
citace: Pri Starshipe bude na vysokú frekvenciu optimalizované všetko od nosiča po štartovaciu rampu.
Vysoká frekevence letů bude nutná při letech k Marsu a to může být za 10 roků bez posádky a za 20 nebo více roků s posádkou. Pro lety na LEO s nákladem postačí nosnost 150 tun a jeden let. Pro let malé posádky okolo Měsíce stačí jedno dotankování, pro přistání na Měsíci a start zpět jich bude více, závisí na užitečné hmotě, která bude přistávat . Domnívám se, že pro lety k Marsu bude muset být palivová stanice na LEO s velmi dobrou tepelnou izolací.
to všetko závisí od Starshipu a jeho reálnej prevádzky. Pokiaľ bude naozaj tak lacný a tak (časovo) efektívny, tak sa môže veľmi rýchlo začať niečo stavať napríklad na Mesiaci. Už len preto, že sa tam tlačí Čína (nezabúdajme že aj na Mesiaci funguje geopolitika, oblasti okolo pólov sú strategické jednak pre mesačné aktivity, ale takto rozsiahle územie so zásobami vody a kovov, vychladené na takmer absolútnu nulu, môže mať v budúcnosti aj širší význam)
Dobrý ekvivalent je Starlink. Konštelácia o tisíckach satelitov by bola pri "atlasovskej" frekvencii a cene štartov úplne nemysliteľná. Ale stačí len čiastočne reusable nosič, a všetko je inak.
Ak by Starship napríklad úspešne demonštroval pristátie na Mesiaci a návrat, tak by ma neprekvapila úplná explózia aktivity okolo Mesiaca. A to nemusí byť ani pilotovaný, posádky tam môžu lietať na Orione na ročné turnusy.
Za 20 let je pro Muska pozdě. Palivová stanice je pro něj k ničemu, spíš poletí obří SH s průměrem 18 m, který ponese palivo pro: https://en.wikipedia.org/wiki/Direct_Fusion_Drive
To by byl planetolet, který by putoval mezi Marsem a Zemí a převážel posádky včetně zařízení.
citace:
citace: Pri Starshipe bude na vysokú frekvenciu optimalizované všetko od nosiča po štartovaciu rampu.
Vysoká frekvence letů bude nutná při letech k Marsu a to může být za 10 roků bez posádky a za 20 nebo více roků s posádkou. Pro lety na LEO s nákladem postačí nosnost 150 tun a jeden let. Pro let malé posádky okolo Měsíce stačí jedno dotankování, pro přistání na Měsíci a start zpět jich bude více, závisí na užitečné hmotě, která bude přistávat . Domnívám se, že pro lety k Marsu bude muset být palivová stanice na LEO s velmi dobrou tepelnou izolací.
presne tak, Musk chce na Mars a treba si uvedomiť, že má 46 rokov, čo je relatívne mladý chlap stále ale napriek tomu ako nho niektorí vnímajú, je to človek
[upraveno 3.10.2019 08:58]
[Admin: párový tag, Lusyene, párový tag! A oprav si email.]
Tak takovému využití tankeru bych fandil. Kdyby se podařilo dosáhnout 10 N na 1 KW výkonu, byl by to při 200 KW tah 2000 N, což je cca 200 kgf a to není pro meziplanetární let málo. Problém je, že je to málo pro odlet z LEO. To by musela loď relativně dlouho po spirále nabírat rychlost a asi by byl lepší nástup posádky až na hranici 2.kosmické rychlosti, např. na Gateway
Takový pohon by byl ideální mezi LMO a základnou u Měsíce (Gateway)
a přistávání a starty posádek na povrch Marsu a zpět výsadkovým člunem s chemickým pohonem.
Takový pohon tu především ještě desítky let nebude, přestože bysme si ho přáli už teď. Je to koncept v počátečních fázích testování, fúze v něm neproběhla ani jednou a k provozu vyžaduje He3, který je v dostatečném množství nejblíž na Měsíci.
citace:Takový pohon tu především ještě desítky let nebude, přestože bysme si ho přáli už teď. Je to koncept v počátečních fázích testování, fúze v něm neproběhla ani jednou a k provozu vyžaduje He3, který je v dostatečném množství nejblíž na Měsíci.
Nevíme, možná tušíme, co se za 17 let od roku 2002 v laboratořích událo.
Na gravitační studnu jménem Země to nestačí, ale když se to rozjede, tak se to jen tak nezastaví.
Souhlas, načerpat He3 na Měsíci.
citace:....SpX už dnes realizuje desiatky štartov ročne, a budúci rok so Starlinkom plánuju ešte násobne viac....
"Dnes realizuje desítky startů ročně" je malinko nadnesené, fakticky jsou to loni desítky dvě (přesně 21) a letos zatím jedna (10).
Násobně víc než jedna-dvě znamená čtyři-pět? Hm. V letovém manifestu tolik misí nemají celkem, natožpak na příští rok.
buduci rok 20 startov len so starlinkom. K tomu este komercni zakaznici...
Tento rok by este mohli dat 7-8 startov, ale aktualne ziadny zakaznik nema hotovy satelit.
U toho zrychleného vide přesunu SS by mně zajímalo, zda ten člověk na malém jeřábu jen kontroloval, zda ty „háky“ dobře zapadly do vnitřních držáků, nebo je musel postupně všechny zapínat (což už nebylo vidět - video končilo).
Řekl bych, že Mk1 prostě "dodělávají", jak se dalo očekávat. To prvotní rychlé sestavení bylo jen pro prezentaci. Ale nevadí, pokud s tím opravdu ještě letos skočí do výšky 20 km a úspěšně přistanou, budou pořád v limitech současného časového plánu (2019 skok do 20km a přistání, 2020 na LEO a zpět, 2021 komerční náklady na LEO, 2022 kolem Měsíce nebo k Marsu, 2023 poprvé s lidmi?, 2024 s lidmi kolem Měsíce nebo na Mars?). Uvidíme.
Ocel to návrat ke kořenům. U ohromného Starshipu s plánovaným několikanásobným návratem z LEO byla ocel zřejmě jedině správné a možné řešení a u kormidel SS také rozhoduje cena
I první ICBM Atlas měla ocelový plášť a podobně asi i raketa R7 a Sojuz. Dokonce u centrálního stupně Sojuzu byl dopravován odděleně tank okysličovadla a paliva a byly pak svařeny až na místě.
Nevím, z čeho jsou vyrobeny nádrže Protonu, pravděpodobně také ocelové. Když tak mne opravte.
Problém nie je vyrobiť kov, problémy sú vyrobiť kov so správnou kryštalickou štruktúrou a správnym chemickým zložením - a zaručiť opakovateľnosť kvality
