neodpovedal, len meles stale dokola. Apollo stalo dve miliardy za start vo vtedajsich dolaroch. To je ta tvoja optimalizacia? Rutinne lety?
Obhajujes dobu kamennu kamarad
citace:To jedno či použijete SLS alebo "Starship".
V oboch prípadoch, využitie palivových depotov prináša úsporu nákladov.
Je to univerzálna "schéma", logistická schéma.
Toto tvrzení sice vypadá přesvědčivě, ale osobně to raději zkusím promyslet a přepočítat. Chvíli mi to ale potrvá, takže vydržte den nebo dva. Problém je v tom, že dostat to palivo do "depotu" také rozhodně není zadarmo. To musíme vzít v úvahu.
Jak jsem slíbil, pokusil jsem se to spočítat a číselně se vyjádřit k výše uvedenému alamovu tvrzení (a i mě samotného to zajímalo).
Bude to hodně dlouhý příspěvek, tak se předem omlouvám. Je to prostě hodně možností a hodně informací. Chci to tady mít pohromadě.
*** Logistika misí na Měsíc a k Měsíci pomocí SHS (Super Heavy / Starship) ***
Kolik může uspořit čerpačka ("palivový depot") podle toho, kde bude (LEO, LLO, NRHO, nikde)?
Je třeba:
- určit potřebná dv mezi možnými uzlovými body (a následně množství paliva pro přelety)
- určit cenu dopravy paliva do čerpačky (podle cen nosičů a jejich nosností)
- odhadnout cenu za udržování paliva v čerpačce (to jsem zatím vynechal)
Pak bude možno určit jednotkové ceny za dopravu nákladu na Měsíc (a zpět na Zemi) s různými čerpačkami.
Na LEO lze dotankovat jen Starship nebo nový speciální tahač.
U Měsíce lze dotankovat Starship, lunar lander a možná i Orion (ESM).
Základní dv (bez rezerv):
- povrch Země -> LEO: 9200 m/s
- LEO -> TLI: 3200 m/s
- TLI -> LLO: 900 m/s
- TLI -> NRHO: 430 m/s
- NRHO -> LLO: 730 m/s
- LLO -> povrch Měsíce: 1900 m/s
- povrch Měsíce -> LLO: 1900 m/s
- LLO -> NRHO: 730 m/s
- NRHO -> TEI: 410 m/s
- LLO -> TEI: 900 m/s
- TEI -> povrch Země: 0 - 500 m/s (podle způsobu přímého přistání)
- TEI -> LEO: 3200 m/s (nebo např. 1000 m/s a aerobraking)
Odvozené dv (bez rezerv):
- LEO -> NRHO: 3630 m/s
- LEO -> LLO: 4100 m/s
- NRHO -> povrch Měsíce: 2630 m/s
- TLI -> LLO -> povrch Měsíce: 2800 m/s (stejně jako TLI -> povrch Měsice)
- TLI -> NRHO -> povrch Měsíce: 3060 m/s (o 260 m/s více, než přes LLO)
- LEO -> povrch Měsíce: 6000 m/s
- povrch Měsíce -> NRHO: 2630 m/s
- povrch Měsíce -> LLO -> TEI: 2800 m/s (stejně jako povrch Měsice -> TEI)
- povrch Měsíce -> NRHO -> TEI: 3040 m/s (o 240 m/s více, než přes LLO)
Výkony nosičů (podle dostupných informací a mých odhadů z mých simulací):
- SLS/ICPS: LEO 85 t, TLI 23 t, NRHO 20 t, LLO 16 t (vše jednorázově)
- SLS/EUS: LEO 115 t, TLI 37 t, NRHO 32 t, LLO 26 t (vše jednorázově)
- Atlas 5: LEO 21 t, TLI 6 t, NRHO 5 t, LLO 4 t (vše jednorázově)
- Ariane 5: LEO 20 t, TLI 4 t, NRHO 3 t, LLO 2 t (vše jednorázově)
- Falcon 9R: LEO 17 t, TLI 3,5 t, NRHO 2,5 t, LLO 1,5 t (vše jednorázově)
- Falcon Heavy R: LEO 40 t, TLI 11 t, NRHO 9,5 t, LLO 7 t (vše jednorázově)
- New Glenn 3st: LEO 55 t, TLI 17 t, NRHO 15 t, LLO: 12 t (vše jednorázově)
- Starship (135 t inertní hmota, nádrže na 1200 t): palivo na TEI z NRHO 20 t, z LLO 40 t, z Měsíce 180 až 200 t
- Starship tanker: nádrže na 1400 t, dostane 150 tun paliva na LEO, nebo 75 tun na LEO+1200 m/s (HEO 300 x 3000 km)
- Starship bez dotankování: LEO 150 t (nebo 20 t n. a 110 t p., nebo 80 t n. a 60 t p.), TLI 0 t
- Starship 1 tankování (150+100 t): TLI 40 t (jen na oblet Měsíce), NRHO 10 t (jen NRHO bez návratu)
- Starship 2 tankování (300+60 t): TLI 100 t, NRHO: 40 t (s návratem), LLO 30 t (jen LLO bez návratu)
- Starship 3 tankování (450 t): TLI 150 t, NRHO 100/30+40 t (za lomítkem je 30 t náklad + 40 t paliva), LLO 20 t (80 t na LLO bez návratu)
- Starship 4 tankování (600 t): TLI 150 t, NRHO 150/30+90 t, LLO 90/30+40 t, Měsíc 20 t (jen povrch Měsíce je bez návratu)
- Starship 5 tankování (750 t): TLI 150 t, NRHO 150/30+150 t, LLO 150/30+90 t, Měsíc 40 t (jen povrch Měsíce je bez návratu)
- Starship 6 tankování (900 t): TLI 150 t, NRHO 150/30+205 t, LLO 150/30+140 t, Měsíc 80 t (jen povrch Měsíce je bez návratu)
- Starship 7 tankování (1050 t): TLI 150 t, NRHO 150/30+260 t, LLO 150/30+190 t, Měsíc 110 t (jen povrch Měsíce je bez návratu)
- Starship 8 tankování (1200 t): TLI 150 t, NRHO 150/30+315 t, LLO 150/30+235 t, Měsíc 150 t (jen povrch Měsíce je bez návratu)
- Starship 15 (dotankování po TLI): TLI 150 t, NRHO 150/30+630 t, LLO 150/30+510 t, Měsíc 120 t, Země 40 t (vše opakovatelné)
-- (po TLI 350 + 420 = 770 t paliva, na LLO zbyde 540 t paliva, na Měsíci zbyde 210 t paliva)
- Starship 16 LEO+1200 m/s: TLI 150 t, NRHO 150/30+510 t, LLO 150/30+410 t, Měsíc 30 t, Země 30 t (vše opakovatelné)
Odhadnuté ceny za start nosiče:
- SLS/ICPS: 800 mil. USD
- SLS/EUS: 1000 mil. USD
- Atlas 5: 200 mil. USD
- Ariane 5: 150 mil. USD
- Falcon 9R: 60 mil. USD (výhledově snad i jen 40 mil. USD)
- Falcon Heavy R: 90 mil. USD (výhledově snad i jen 60 mil. USD)
- New Glenn 3st: 200 mil. USD (výhledově snad i jen 100 mil. USD)
- SHS (Starship nebo tanker): 50 mil. USD (výhledově snad i jen 10 mil. USD)
- jednorázový Starship: 500 mil. USD (možná by se ve SpaceX spokojili i s nižší cenou)
Odvozené ceny za dopravu 1 tuny paliva (nebo nákladu) na NRHO a LLO (v mil USD na tunu):
- SLS/ICPS: NRHO 40, LLO 50
- SLS/EUS: NRHO 32, LLO 39
- Atlas 5: NRHO 40, LLO 50
- Ariane 5: NRHO 50, LLO 75
- Falcon 9R: NRHO 24, LLO 40
- Falcon Heavy R: NRHO 10, LLO 13
- New Glenn 3st: NRHO 14, LLO 17
- SHS (Starship nebo tanker): NRHO max. 2 (cca 300 t za 500 mil. USD, nebo 500 t za 800 mil. USD), LLO max. 3 (cca 220 t za 500 mil. USD nebo 400 t za 800 mil. USD)
Odvozená množství paliva pro dotankování Starshipu (při využívání čerpaček):
- start z NRHO k Zemi: minimum paliva je 20 t (pro návrat s 10 tunami na Zemi)
- start z NRHO k Zemi: maximum paliva je 40 t (pro návrat se 150 tunami na Zemi)
- start z Měsíce k NRHO: min. palivo 140 t (s 10 tunami nákladu) [160 t paliva pro 30 t nákladu]
- start z Měsíce k NRHO: max. palivo 290 t (se 150 tunami nákladu)
- start z Měsíce k Zemi: min. palivo 170 t (s 10 tunami nákladu)
- start z Měsíce k Zemi: max. palivo 350 t (se 150 tunami nákladu)
- přistání na Měsíci z NRHO: min. palivo 450 t (s 30 t nákladu a s palivem 140 t pro návrat na NRHO) [490 t s palivem 160 t pro návrat s 30 t nákladu]
- přistání na Měsíci z NRHO: min. palivo 510 t (s 30 t nákladu a s palivem 170 t pro návrat k Zemi)
- přistání na Měsíci z NRHO: max. palivo 890 t (se 150 t nákladu a s palivem 290 t pro návrat na NRHO)
- přistání na Měsíci z NRHO: max. palivo 1010 t (se 150 t nákladu a s palivem 350 t pro návrat k Zemi)
- start z LLO z Zemi: minimum paliva je 40 t (pro návrat s 10 tunami na Zemi) [50 t paliva pro 30 t nákladu]
- start z LLO z Zemi: maximum paliva je 90 t (pro návrat se 150 tunami na Zemi)
- start z Měsíce k LLO: min. palivo 100 t (s 10 tunami nákladu) [120 t paliva pro 30 t nákladu]
- start z Měsíce k LLO: max. palivo 200 t (se 150 tunami nákladu)
- přistání na Měsíci z LLO: min. palivo 320 t (s 30 t nákladu a s palivem 120 t na návrat k LLO s 30 tunami nákladu)
- přistání na Měsíci z LLO: palivo 410 t (se 150 t nákladu a s palivem 120 t na návrat k LLO s 30 tunami nákladu)
- přistání na Měsíci z LLO: max. palivo 530 t (se 150 t nákladu a s palivem 200 t na návrat k LLO se 150 tunami nákladu)
Porovnání cen za dopravu 1 tuny nákladu na Měsíc a z Měsíce Starshipem podle "logistiky" (využití čerpaček):
(doprava paliva do čerpaček pomocí Starshipu: 2 mil. USD za tunu na NRHO, 3 mil. USD za tunu na LLO)
1. bez čerpačky u Měsíce, náklad 30 tun (v mil. USD):
- při plném dotankování na LEO+1200 m/s: celkem 16*50=800/30t => 27/t na Měsíc i z Měsíce (30 t)
- při využití dotankování z tankeru po TLI: celkem 15*50=750/120/40t => 7/t na Měsíc (120 t), 19/t z Měsíce (40 t)
- TLI po 4 tankováních na LEO, jednorázový Starship bez návratu: celkem 200+500=700/30t => 24/t na Měsíc (30 t) ale nic z Měsíce
2. čerpačka na NRHO, náklad 30 tun (v mil. USD):
- TLI po 1 tankování na LEO, na NRHO poprve 490 t a podruhé 35 t (i na přistání na Zemi): celkem 100+980+70=1110/30t => 37/t na Měsíc i z Měsíce
3. čerpačka na LLO, náklad 30 tun:
- TLI po 2 tankováních na LEO, na LLO poprve 320 t a podruhé 50 t: celkem 150+960+150=1260/30t => 42/t na Měsíc i z Měsíce
Závěr:
Pro Starship se nevyplatí používat čerpačky u Měsíce. Vychází mi to vždy dražší a navíc je to složitější. Pro Starship je nejvýhodnější "čerpačka" (doplňování paliva) na LEO, elipltické LEO, nebo z druhého tankeru po TLI. Pak se lze dostat s jednotkovou cenou pod 30 mil. USD za tunu dopravenou ze Země na Měsíc (i za tunu dopravenou z Měsíce na Zemi).
S využitím jiných komerčních nosičů nebo SLS mi vychází cena za dopravu tuny nákladu na Měsíc vždy rozhodně přes 100 mil. USD, tedy celkem přes 3 miliardy USD za dopravu 30 tun na povrch Měsíce (a pro zpáteční cestu mi to vychází ještě dražší).
Bylo to hodně výpočtů, takže je pravděpodobné, že jsem se někde mohl splést. Proto prosím o kontrolu a případnou opravu.
Asi dovedeme nějak spočítat a odhadnout, jak vycházejí současné systémy. Ale porovnávat s něčím, co neexistuje, kde nemáme ještě motor, a vycházíme s cenou podle toho, že někdo řekl, že bude 1000 x použitelný a x krát lacinější než něco-, kde tedy všechny údaje jsou jen zbožné přání a z toho porovnáním dedukovat, že to bude 3x levnější než současné systémy, mi už přijde trochu moc mimo realitu. Navíc žijeme v realitě, která zatím každý rok byla diametrálně změněna ( a tudíž se blížíme opět onomu termínu )
To schéma téměř přesně odpovídá mojí variantě 2. NRHO je z hlediska dv téměř totéž, co EML2. A palivo na NRHO vozí Starship tankery i v mojí variantě 2.
Zkusím ale ještě prozkoumat variantu, kdy se na LEO "lander" komplet doplní (na 1200 tun paliva) a pak u NRHO (nebo na LLO) dotankuje co nejméně zbývajícího paliva. To by mohlo vyjít o něco lépe, než moje varianta 2. Uvidíme, jak se to srovná s variantou 1.
@Aleš Holub
EML2 umožňuje ešte niečo naviac.. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Low-energy_transfer
From low Earth orbit to lunar orbit, the delta-v savings approach 25% on the burn applied after leaving low Earth orbit, compared to the retrograde burn applied near the Moon in the traditional trans-lunar injection, and allow for a doubling of payload.
@Aleš Holub
"Odvozená množství paliva pro dotankování Starshipu (při využívání čerpaček):
- start z NRHO k Zemi: minimum paliva je 20 t (pro návrat s 10 tunami na Zemi)
- start z NRHO k Zemi: maximum paliva je 40 t (pro návrat se 150 tunami na Zemi)"
To akože pri každom variante, dopravujeme aspoň tých 10 ton "užitočného zaťaženia" - nákladu nazad na Zemský povrch?
To by bolo naozaj veľa "Mesačných kameňov".
Čo keby sa spočiatku, kým sa nerozbehne, výroba paliva priamo na Mesačnom povrchu, radšej vracal bez "kameňov"?
Teda ak je to čisto nákladný variant a nemá žiadnu posádku.
Posádku vůbec nikde nepočítám. Všechno beru jen jako nákladní.
Při dopravě paliva k NRHO je zpětný náklad jen z NRHO, žádné "kamení z Měsíce".
I kdyby z NRHO Starship letěl zcela bez nákladu, tak na to pořád bude potřeba 16 tun paliva (místo 20, takže ušetříme jen 4 tuny paliva), protože vždy musíme k Zemi táhnout nejméně 135 inertní hmoty Starshipu (120 tun konstrukce + 15 tun paliva v "header" nádržích na přistání). Těch mnou uvažovaných 10 tun zpětného nákladu je prakticky zanedbatelných.
"Low-energy transfer" z LEO někam k Měsíci (nejsem si jist, že to je zrovna k EML2) zabere přes 5 měsíců letu. To je pro Starship moc dlouho. Musí se "točit" častěji.
Tady jsme v tématu o SHS, takže zatím nebudu zkoumat, jak by to mohlo vypadat např. s nějakým speciálním lehkým tahačem (možná někdy jindy a v jímém tématu). Souhlasil jsem jen s tím, že detailněji prozkoumám situaci jen pro Starship (protože původní tvrzení říkalo, že nezáleží na dopravním systému, ale čerpačky budou vždy výhodnější). Je ale jasné, že výhodnost čerpaček určitě bude záviset i na parametrech dopravního systému.
Zatím tedy budu počítat s tím, co uvádí https://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget , tedy tato dv:
- LEO -> EML2: 3430 m/s
- EML2 -> povrch Měsice: 2520 m/s
- povrch Měsíce -> EML2: 2530 m/s
- EML2 -> TEI: 330 m/s
To jsou čísla přece jen o něco menší než u NRHO, takže o trochu výhodnější než NRHO to bude, ale k propočítání se dostanu až později.
Pro milantose:
Jak jinak než pomocí odhadů a předpokladů mohu ověřit něco, co je teprve ve vývoji? Já to jinak prostě neumím. Nikde netvrdím, že to je realita. Jde mi jen o prozkoumání možností a souvislostí. Jestli to někomu připadá "moc mimo realitu" je mi fuk. Rád si ale přečtu reálnější informace. Jak už jsem psal, tak preferuji "tvrdá čísla" před "pocity".
Také bych preferoval tvrdá čísla. Ale výmysly z nějakých tweetů, za kolik to bude létat, nejsou žádná tvrdá čísla ,ale zbožná přání. Když bude místo 1000 x použitelnosti jen 200x, tak je celý výpočet už obrácený. Někdo má pocity, že to poletí 1000x, někdo ne. Nikdo nemá žádná tvrdá čísla. Takže celý výpočet je jen z pocitů. Je mi líto, ale bohužel to je tak.
Dík panu Holubovi za velmi rozsáhlý příspěvek se spoustou údajů, což dalo asi hodně práce. Hlavně oceňuji shrnutí na jednom místě různých dv potřebných pro přelety. Jinak musím vše hlouběji prostudovat, ale jen namátkou (jestli jsem to dobře pochopil):
- Starship 8 tankování: ( víc paliva se do Satarshipu nevejde, ovšem jestli vůbec bude mít tanker nosnost 150 tun). Na povrch Měsíc vynese náklad 150 tun. I kdyby to vše bylo palivo na cestu zpět na Zemi , tedy bez jakéhokoliv užitečného nákladu, 150 tun paliva nestačí vrátit ani suchou hmotu Starshipu 120 tun na Zem. Tedy ani 8+1 startů obřích raket o celkové startovní hmotě 45.000 tun nedokáže vrátit z povrchu Měsíce na Zemi ani kg užitečného nákladu.
Na rozdíl od Saturnu 5 o startovní hmotě jen necelých 3000 tun, který dovedl vrátit na Zem CM Apolla i s posádkou a ještě umožnil posádce na Měsíci se projíždět v měsíčním džípu.
Není v tom celém projektu SHS fundamentální chyba?
Co se týká startovních cen: pro srovnání:
Falcon 9R (reusable?) : 60 mil. USD, výhledově 40 mil. USD
SHS (Starship nebo tanker): 50 mil. USD (výhledově snad i jen 10 mil. USD). To přece je nereálné. Přistání 2 stupňů, doprava zpět, revize a všechny ostatní startovní náklady obrovké rakety budou mnohem větší.
@PinkasJ
"Není v tom celém projektu SHS fundamentální chyba?"
Podľa mňa nie je..
So sekundárnym dopĺňaním paliva "niekde pri Mesiaci", je teoreticky možné dopraviť až na Mesačný povrch maximálnu nosnosť, a znovu sa vrátiť na Zem.
Ak v tom je nejaká "chyba", tak otázka koľko takých nákladov nad 100ton vlastne bude?
Nejaká 100 tonová tlaková nádoba pre jadrový reaktor?
Páni.. Ja som tak nejak predpokladal..
Že keď "potrebujete" dopravný prostriedok s nosnosťou 150 ton na LEO, tak chcete tých 150 ton ďalej dopravovať až na povrch Mesiaca, alebo dokonca povrch Marsu.. A ešte sa s tým mnohonásobne použiteľným dopravným prostriedkom, vrátiť späť..
Ak nie..
Tak je tu otázka, potrebujete vôbec viacnásobne použiteľný dopraný prostriedok s tak obludnou nosnosťou?
Samozřejmě, kdyby na př. Starship doletěl jen na LLO a vysadil nějaký přistávací modul s lidmi a´la Apollo, který by se k němu vrátil, mohl by se pak vrátit na Zemi. To je ale to v protikladu stále zde vedeným teoriím, že nejlepší je vše jednoduché bez jakýchkoli dalších motorů a lodí. Naopak, je to nejsnazší řešení. Proč za každou cenu dopravovat velkou suchou hmotu Starshipu 120 tun na Měsíční povrch? [upraveno 24.11.2019 23:39]
citace:Proč za každou cenu dopravovat velkou suchou hmotu Starshipu 120 tun na Měsíční povrch?"
Pretože je to viacnásobne použiteľný dopraný prostriedok. Predpoklad je že doplní palivo a znovu sa vráti nazad pre ďalší náklad.
Problém je, že keď nebude dopravovať dostatočne hmotné náklady dostatočne pravidelne, tak bude trpieť neefektívnou prevádzkou rovnako ako raketoplán Space Shuttle. Ktorý na LEO pravidelne dopravoval, hlavne tých 80 ton "plechov" a iných materiálov ktoré tvorili hmotnosť samotného orbitera. Svoju vlastnú hmotnosť.
@Aleš Holub
Tie moje nápady s "čerpačkamy", dávajú zmysel až vtedy, keď sa uvažuje o viac menej pravidelnej doprave 100 tonových nákladov, zo Zeme na Mesiac, a možno aj z Mesiaca nazad na Zemský povrch.
Ale fakt neviem, čo by sme s toľkými Mesačnými kameňmi vlastne mali robiť?
Veď to by bola "inflácia", väčšia ako na ostrove Yap.
Aha.. Peniaze?
Palivo je zanedbatelna cast ceny. Ak to SS dokaze, nech pokojne na Mesici pristane aj so 120t.
V opacnom pripade mozme mat alebo jednorazovku na pristatie na Mesiaci alebo dotankovanie. Obe moznosti su ekonomicky porovnatelne s pristanim ss na Mesiaci.
Mozno to nie je ekologicke, ale ekonomicke a "bezpecne" asi ano.
citace:Proč za každou cenu dopravovat velkou suchou hmotu Starshipu 120 tun na Měsíční povrch?
za každú cenu nie. Iba za cenu nižšiu ako cena jednorázového hardvéru To je základná podmienka
citace:bude trpieť neefektívnou prevádzkou rovnako ako raketoplán Space Shuttle
Space Shuttle nebol efektívne znovupoužiteľný ani náhodou. Pochopil by som prirovnanie, keby Starship bol podobnej kocepcie. Ale nie je.
Takže Starship môže na mesiac dopravovať hlavne svoje plechy a stále to môže byť efektívne. Rovnako ako každý iný dopravný prostriedok dopravuje hlavne sám seba, a nikomu to nepríde zvláštne.
citace:Palivo je zanedbatelna cast ceny. Ak to SS dokaze, nech pokojne na Mesici pristane aj so 120t.
V opacnom pripade mozme mat alebo jednorazovku na pristatie na Mesiaci alebo dotankovanie. Obe moznosti su ekonomicky porovnatelne s pristanim ss na Mesiaci.
Mozno to nie je ekologicke, ale ekonomicke a "bezpecne" asi ano.
Ano, palivo je zanedbatelná část ceny, ale franko startovní rampa na Zemi. Cena paliva tankovaného kdesi v kosmickém prostoru už vůbec zanedbatelná není, a ta je v kalkulacích ceny za let zcela pomíjena.
citace:
Ano, palivo je zanedbatelná část ceny, ale franko startovní rampa na Zemi. Cena paliva tankovaného kdesi v kosmickém prostoru už vůbec zanedbatelná není, a ta je v kalkulacích ceny za let zcela pomíjena.
No ja som žiadne kalkulácie ceny za let zatiaľ nevidel videl som iba Muskove fantázie o cene za štart (zo Zeme)
Treba brať do úvahy aj univerzálnosť - Starship podľa súčasných plánov má lietať od suborbitálnych misií až po Mars. Takže hoci cena samotného dotankovania môže byť výrazná, stále to môže byť vyvážené rozpúšťaním fixných nákladov v prevádzke celej flotily.
Kdežto jednoúčelový horný stupeň alebo lander, navyše s limitovanou frekvenciou letov (treba ho vyrobiť) bude mať fixné náklady obrovské.
... ale vzhledem k nevěrohodnosti vstupních předpokladů jsou výstupy výpočtů pouze čistě spekulativní. Ajťáci říkají: GAGBAGE-IN-GARBAGE-OUT
Podle mého názoru: Efektivní sestup z LEO vyžaduje aerodynamickou znovupoužitelnost bez ohledu na způsob finálního dosedutí (STS jako kluzák, F9 motoricky). Jedinná praxí ověřená data aerodynamické znovupoužitelnosti pocházejí z raketoplánu.
Musk se s SHS blíží obdobné konstrukci. Jen to nechce přiznat, protože jeho počátky jsou svázané s kritikou raketoplánu a vychválením jednorázových kapsí pro dopravu lidí ...
[upraveno 24.11.2019 16:10] 