|
citace:
Nově v březnu by chtěli letět.
https://www.theverge.com/2020/2/4/21122220/spacex-starship-rocket-20-kilometer-test-flight-boca-chica-texas
Upřesním, že jde o žádost o povolení použití vysilacich frekvenci při testovacím letu a ta je datována na šest měsíců od poloviny března, z toho neplyne, že poletí v půli března |
|
Vyzkoušeli 9 ti metrové dýnko a jdou zkoušet. Zajímavá je rychlost Muska. Chce letět na Mars a nezemřít při přistání.
citace:
citace:
Nově v březnu by chtěli letět.
https://www.theverge.com/2020/2/4/21122220/spacex-starship-rocket-20-kilometer-test-flight-boca-chica-texas
Upřesním, že jde o žádost o povolení použití vysilacich frekvenci při testovacím letu a ta je datována na šest měsíců od poloviny března, z toho neplyne, že poletí v půli března
|
|
https://mobile.twitter.com/elonmusk/status/1225688871158968324
Unmodified water tower machines do not work well for orbital rockets, as mass efficiency is critical for the latter, but not the former. Hopper, for example, was made of 12.5mm steel vs 4mm for SN1 orbital design. Optimized skins will be <2mm in places across a 9000mm diameter.
Zda sa ze do specializovaneho "space-grade" vybavenia zatial investovali velmi malo. Preto sa tolko trapia s tym zvaranim beznym "vodarenskym" vybavenim
Keby im NASA prihodila nejake drobky po Boeingu, uz by mozno lietali |
|
Keby im NASA prihodila nejake drobky po Boeingu, uz by mozno lietali
A právě toho se Boeing bojí jako čert kříže, co by potom dělali s neprodejnou SLS? Takže NASA nepřihodí. |
|
amíci se bojí vypadnutí boeigu z https://cs.wikipedia.org/wiki/Dow_Jones_Industrial_Average
boeing je nedoktnutelný, takový komunismus přes zbrojní výrobu.
Za boeingem je spousta politických podržtašek.
pak jim tam citace:
Keby im NASA prihodila nejake drobky po Boeingu, uz by mozno lietali
A právě toho se Boeing bojí jako čert kříže, co by potom dělali s neprodejnou SLS? Takže NASA nepřihodí.
[upraveno 7.2.2020 22:57] |
|
citace:
Keby im NASA prihodila nejake drobky po Boeingu, uz by mozno lietali
A právě toho se Boeing bojí jako čert kříže, co by potom dělali s neprodejnou SLS? Takže NASA nepřihodí.
Existuje jednoduchá možnost, jak rychle získat pro Starship peníze z NASA v řádu týdnů, bez handrkování se o SLS. |
|
Existuje jednoduchá možnost, jak rychle získat pro Starship peníze z NASA v řádu týdnů, bez handrkování se o SLS.
Ehm, a jakým způsobem? Přes Arabelin prsten? |
|
| Přes zakázku na pilotovaný lunární lander. |
|
citace:
https://mobile.twitter.com/elonmusk/status/1225688871158968324
Unmodified water tower machines do not work well for orbital rockets, as mass efficiency is critical for the latter, but not the former. Hopper, for example, was made of 12.5mm steel vs 4mm for SN1 orbital design. Optimized skins will be <2mm in places across a 9000mm diameter.
Zda sa ze do specializovaneho "space-grade" vybavenia zatial investovali velmi malo. Preto sa tolko trapia s tym zvaranim beznym "vodarenskym" vybavenim
Keby im NASA prihodila nejake drobky po Boeingu, uz by mozno lietali
Ehmmm, dovolím si připomenout ...
... že jsem tady nedávno psala (příspěvek v tomto vlákně ze dne 28.1.2020 - 15:48) o hrubém horním odhadu tloušťky stěny 1,7mm. A někdo tady psal o stěně tlusté 7 centimetrů ... ;-)
-------------------------------------------------
Mimochodem: Myslím, že vím jaké "drobky po Boeingu" bude SpaceX potřebovat. Minimálně tyto dva:
1) SpaceX bude muset přejít na strukturně obrobený plech. Neboť hladká a takto tenká stěna je problematická. Jednak při výrobě válcováním tam vznikají nestejnoměrnosti a pevnostní anomálie. Pokud to má být kvalitní mteriál, tak je potřeba použít tlustší plech a ten nějak šetrně zeslabit (jemně obrobit, odbrousit ve vodní lázni, odleptat nebo nějak jinak) a tak odebrat povrchové vrstvy s největším výskytem vad. Velmi pomůže i vytvoření nějaké struktury, která omezí šíření lokálních deformací materiálu - například vytvořením struktury typu Isogrid, nebo prolisy či zhutnění v nějakém vzoru.
2) SpaceX bude potřebovat obdobný svařovací stroj (automatizovanou svařovací stolici) pro celé nádrže, jako má Boeing pro SLS. Myslím, že je to pro kvalitní svařování nezbytné. Dobrá zpráva je, že Boeing to už vyvinul (sice za hnusné peníze NASA), a určitě to půjde lacino okopírovat ... ;-)
---------------------------------------------------------
Jinak se mírně obávám, že Starship se u nádrží právě evolučně dostává do fáze balonových nádrží z tenkého nerezového plechu, tak jak byly používány u rakety rakety Atlas od verze C a nyní u stupně Centaur.
Pro připomenutí:
- SM-65C Atlas používala balonové nádrže s vnitřním přetlakem 0.34baru a s (původní) tloušťkou stěny 0,1 palce (2,5mm) v ploše a zesíleními až na tloušťku 0,4palce v kritických místech.
Po rozeběhu sériové výroby byla postavena v Pensylvanii speciální továrna na produkci nerezového plechu nejvyšší jakosti o tloušťce 0,04palce (cca 1mm) používaného na balonové nádrže. Plech byl odesílán do továrny v San Diegu v Kalifornii, kde byl poloautomaticky svařován do prstenců a následně prstence byly skládány do tvaru nádrží (při skládání prstenců se částečně překrývali, čímž vytvářeli zesílenou "obruč".
- v současnosti pouze horní urychlovací stupeň Centaur používá nádrže ze speciálního nerezového plechu silného 0,02 palce (0,5mm) v ploše (takto tenká stěna je umožněna i ochranou celého stupně Centaur pod aerodynamickým krytem během startu a úvodní části letu nosiče). Nádrže jsou zpevněné vnitřním přetlakem.
|
|
citace:
že jsem tady nedávno psala (příspěvek v tomto vlákně ze dne 28.1.2020 - 15:48) o hrubém horním odhadu tloušťky stěny 1,7mm. A někdo tady psal o stěně tlusté 7 centimetrů ... ;-)
to bola ale komercne dodavana tlakova nadrz, a tych 7cm tam bolo  Akurat ze laminatu s ocelovym linerom.
"Hopper, for example, was made of 12.5mm steel vs 4mm for SN1 orbital design."
tato veta hovori, ze problem je presne tam kde som hovoril. Zvarit Hopper s 12mm stenou nebol problem, s tymto vodarenskym vybavenim. Zvarit 4-2mm plech pre SN1 uz problem je.
A preco nekupia specializovanu zvaracku? Zrejme z rovnakeho dovodu, preco Dragon nema space-grade pocitace, snazia sa drzat naklady co najnizsie.
Ked je potom SpaceX 2-4x lacnejsia ako konkurencia, tak tu ludia spekuluju o dumpingu. Vtedy kazdy zabudne jak sa trapili na plazi s obycajnymi zvarackami...
[upraveno 9.2.2020 08:26] |
|
| Je jasné, že obyčejnými svářečkami nemohou v budoucnu svářet raketu, která ponese lidi. Ale před nákupem profesionálního svářecího zařízení nejdříve musí zkušebně stanovit alespoň potřebnou sílu materiálu pro daný tlak a další namáhání. Definitivní výsledky a požadavky na materiál mohou mít až po zkouškách přistání SS z LEO. Jejich cesta je proto rozumná a ekonomická, jinak by utratili obrovské prostředky, zvlášť kdyby se ukázalo, že je to slepá cesta. |
|
| Podle toho, co bylo vidět v přiváženém materiálu, už ten vyšší level sváření nakupují, objevovaly se tam specializované svářecí stroje a sváření laserem |
|
citace:
Je jasné, že obyčejnými svářečkami nemohou v budoucnu svářet raketu, která ponese lidi. Ale před nákupem profesionálního svářecího zařízení nejdříve musí zkušebně stanovit alespoň potřebnou sílu materiálu pro daný tlak a další namáhání. Definitivní výsledky a požadavky na materiál mohou mít až po zkouškách přistání SS z LEO. Jejich cesta je proto rozumná a ekonomická, jinak by utratili obrovské prostředky, zvlášť kdyby se ukázalo, že je to slepá cesta.
Nevím proč mi to připomíná scénku Felixe Holtmana. Jak něco ztratil támhle, ale hledal to tady, protože tady se líp hledá ... ;-)
Budu dva roky dělat testy s tlustými plechy svařovanými na zaprášeném plácku i když vím, že se finální výrobek takto zdaleka nedá vyrábět. Hmmm. No ale hlavně, že se něco děje a spousta nadšenců na netu jásá a ostatní označuje za (...). Teď jen jestli si nepřipadají tak trochu hloupě ... ;-)
|
|
Spacex chce postavit továrnu na Starship v Los Angeles.
https://www.cnbc.com/2020/01/30/spacex-may-build-starship-rockets-in-port-of-los-angeles.html |
|
citace:
Teď jen jestli si nepřipadají tak trochu hloupě ... ;-)
urcite nie tolko ako tzv. realisti, ktori obhajovali 2x vyssie platby pre Boeing "skusenostami a zarukou kvality"
ako by ste teda vy zistil, co este zvladnete zvarit beznym vybavenim, kde staci len upravit postup, a s cim bez toho draheho vybavenia naozaj nepohnete? zajdete do kniznice? zvarat rakety vodarenskym vybavenim nikto neskusal, koho sa spytate? povedzte nam pan odbornik [upraveno 9.2.2020 16:52] |
|
(Jiří Hošek) Přes zakázku na pilotovaný lunární lander.
Tak to si právě vůbec nejsem jistý. Mám za to, že předmětem zakázky je přistávací modul ze stanice Gateway, ne? Jak by to tedy mohla SpaceX splnit tím, že chce Spaceship posílat na Měsíc rovnou ze Země, bez mezipřistání na stanici? Ale možná mi něco uniklo. |
|
citace:
Spaceship posílat na Měsíc
O Spaceshipu jako komerčním lunárním landeru nic nevím, v bodě 2) se budu zabývat Starshipem.
Obecně se má za to, že SpaceX návrh na pilotovaný lunární lander v termínu do 5. listopadu podala. Podrobnosti jejího návrhu ale nejsou veřejně známy.
1) Pro případ, že byl podán návrh založený na Crew Dragonu, jsem to myslel tak, že finanční zisk ze zakázky by si SpaceX mohla posílat na Starship.
2) MSFC vydalo poptávku na návrhy landeru 30. září, ale na základě přezkumu komentářů společností snížilo 16. října požadavky na lander a pro maximalizaci šancí na realizaci pilotovaného přistání v šibeničním termínu 2024 rozhodlo, že s okamžitou platností tuto poptávku otevírá i alternativním návrhům na spojení landeru na lunární oběžné dráze NRHO přímo s Orionem, bez Gateway. Tím padl dosavadní 45tunový limit hmotnosti landeru, daný předpokládanými strukturálními omezeními Gateway (tento limit, který se týká Gateway, bude ještě přezkoumán). Požadavek využití Gateway je nyní až pro mise počínaje rokem 2026. Zákon o rozpočtu NASA na FY 2020, který vstoupil v platnost v prosinci, vyčlenil pro landery jen 600 milionů USD oproti požadované 1,4 miliardě. To trochu změnilo pravidla hry a momentálně jsou ve výhodě společnosti, u nichž je nejvyšší šance na realizaci komerčního landeru do roku 2024 s co nejvyšším navrženým podílem vlastních zdrojů. Během několika málo týdnů (v únoru nebo počátkem března) má NASA vybrat několik společností k rozpracování jejich návrhů a postupně, až do 30.9.2020, mezi ně rozdělit až těch 600 milionů (něco z té částky zůstane na provoz MSFC). Kromě toho má být zítra zveřejněna prezidentská žádost o rozpočet NASA na FY 2021 (tedy na období od 1.10.2020), která údajně obsahuje na landery částku 3,3 miliardy USD.
|
|
O Spaceshipu jako komerčním lunárním landeru nic nevím, v bodě 2) se budu zabývat Starshipem.
Haha. Nojo, stalo se 
Každopádně za odpověď díky. [upraveno 9.2.2020 22:07] |
|
Re: Jiří Hošek:
Cesta spojení na LLO (a´la Apollo) je energeticky méně náročná i když má řadu nevýhod. Abychom vzali analogii, Saturn 5 vynesl na TLI max. 48 tun, to muselo stačit na Apollo + Lunární modul LEM
SLS, Block 1B má mít nosnost na TLI 34-37 tun. Při dvou startech na LLO – prvý s LEMem, druhý s Orionem, by byla nosnost na TLI celkem cca 70 tun , takže by mohl být LEM celkem dobře dimenzován. Prozatím by odpadla stavba Gateway, což by bylo značné zjednodušení. Problém je s 2 starty rychle za sebou, LEM by musel být asi na skladovatelné palivo.
|
|
citace:
SpaceX .... chce Spaceship posílat na Měsíc rovnou ze Země, bez mezipřistání na stanici?
Co se týče letu Starshipu na Měsíc a zpět: V tomto vlákně 24.11.2019, 14:41 provedl pan Holub rozsáhlý rozbor různých variant letu Starshipu na Měsíc bez návratu a s návratem na Zemi. Dovolím si shrnout jeho nejdůležitější výsledky:
Pro dopravu nákladu 20 tun na povrch Měsíce bez návratu je třeba 4 tankování na LEO
Pro dopravu nákladu 150 tun na povrch Měsíce bez návratu je třeba 8 tankování na LEO
Pro let na Měsíc a návrat na Zemi 40 tun jen třeba celkem 15 dotankování po TLI na NRHO
Je snad zřejmé, že tudy cesta nevede. Žádný Starship nemůže konkurovat při dopravě lidí na Měsíc a zpět 2 startům SLS
Já jsem pak 28.11.2019, 8:42 spočetl, že pokud by Starship letěl jen na LLO a odtud vyslal malý LEM cca 50 tun, mohl by dopravit značný náklad na Měsíc nebo případně přistát s malou posádkou (2-3 lidi) a vrátit se na LLO. Posádka by přestoupila do Starshipu a vrátila se na Zem. V tom případě by stačily 4 tankování na LEO. Podobně by to mohlo být přes Gateway. To vidím jedinou reálnou možnost Starshipu pří letech na Měsíc (i když o ekonomii pochybuji).
[upraveno 10.2.2020 13:09] |
|
| Všechny ty úvahy o počtech, výhodnosti a pod s tankování SS mají pro mě jednu neznámou: jak dlouho je reálně možné udržet kapalné palivo a okysličovadlo ? ,Já vím, že se tu zatím 1,5 roku v praxi řeší jen ta plechovka SS, ale pro další úvahy o delších letech dojde přeci i tenhle problém. [upraveno 10.2.2020 11:53] |
|
Co se týče letu Starshipu na Měsíc a zpět: V tomto vlákně 24.11.2019, 14:41 provedl pan Holub rozsáhlý rozbor různých variant letu Starshipu na Měsíc bez návratu a s návratem na Zemi. Dovolím si shrnout jeho nejdůležitější výsledky:
Pro dopravu nákladu 20 tun na povrch Měsíce bez návratu je třeba 4 tankování na LEO
Pro dopravu nákladu 150 tun na povrch Měsíce bez návratu je třeba 8 tankování na LEO
Pro let na Měsíc a návrat na Zemi 40 tun jen třeba celkem 15 dotankování po TLI na NRHO
Je snad zřejmé, že tudy cesta nevede. Žádný Starship nemůže konkurovat 2 startům SLS
Já jsem pak 28.11.2019, 8:42 spočetl, že pokud by Starship letěl jen na LLO a odtud vyslal malý LEM cca 50 tun, mohl by dopravit značný náklad na Měsíc nebo případně přistát s malou posádkou (2-3 lidi) a vrátit se na LLO. Posádka by přestoupila do Starshipu a vrátila se na Zem. V tom případě by stačily 4 tankování na LEO. Podobně by to mohlo být přes Gateway. To vidím jedinou reálnou možnost Starshipu pří letech na Měsíc (i když o ekonomii pochybuji).
Já nechci (a ani nejsem sebeméně kompetentní) zpochybňoval výpočty pana Holuba, ale...
Ale proč potom, sakra, Musk zatvrzele tvrdí, co tvrdí? A kdyby jen on, tak bych třeba ještě dokázal akceptovat názor, že má moc velké oči, ale podle https://www.elonx.cz/spacex-na-rok-2022-planuje-radu-zajimavych-misi-vcetne-letu-starship-na-mesic-a-mars/ dokonce i podle tak tvrdě racionální osoby, jako je Gwynne Shotwell, SpaceX chce do roku 2022 provést přistání Starship na Měsíci (bez posádky). Plán je údajně takový, že loď na povrchu zanechá náklad, který budou moci využít další firmy a organizace v čele s NASA, které usilují o přistání na Měsíci v rámci programu Artemis. Dobře, to by se teoreticky dalo chápat jako cesta Starshipu bez návratu, ale vážně chtějí obětovat celou loď? A kdo to zaplatí, NASA? |
|
nech to urobia akokolvek, asi sa vsetci zhodneme ze v r.2022 to nebude
z tych vypoctov je zrejme, ze pristavat Starship na Mesiaci aj s palivom na navrat je velmi neprakticke. Da sa ocakavat nejaky "workaround", nechajme sa prekvapit.
Finalnym riesenim by mohlo byt dotankovanie kyslika na Mesiaci, ale tam v blizkej ani blizko-vzdialenej dobe nebudeme. |
|
citace:
Dobře, to by se teoreticky dalo chápat jako cesta Starshipu bez návratu, ale vážně chtějí obětovat celou loď? A kdo to zaplatí, NASA?
A proč by nemohli obětovat celý Starship pro dopravu nákladu na povrch Měsíce, třeba na náklady NASA? Vždyť se jim Super Heavy a tankery vrátí. SLS musí obětovat celou raketu, která je mnohem dražší než Starship. Starship navíc může na Měsíci vytvořit první velký obytný prostor, ovšem musel by nést dodatečnou radiační ochranu, ale i to by šlo uvnitř zařídit. [upraveno 10.2.2020 15:23] |
|
teraz ma napadla uplne uletena myslienka, tak ju neberte moc vazne:
Ked sa zalieta Starship, tak SpaceX planuje Starshipom nahradit Falcony. Tzn. zostane im celkom velka zbierka parkrat letenych a nakladovo amortizovanych Falconov v hangari.
Motory to ma (staci centralny, ostatne sa vymontuju), stabilny podvozok to ma, riadiaci system celkom sikovny... ako tazke je skratit nadrze a urobit z boostra mesacny lander? Pripadne urobit nadrze nove, a k nim prisrobovat octaweb s centralnym motorom a nejake tie pouzite nohy...
Takyto lander mozu pokojne nechat na mesiaci, uz je zaplateny [upraveno 10.2.2020 14:00] |
|
Dobře, to by se teoreticky dalo chápat jako cesta Starshipu bez návratu, ale vážně chtějí obětovat celou loď? A kdo to zaplatí, NASA?
A proč by nemohli obětovat celý Starship pro dopravu nákladu na povrch Měsíce, třeba na náklady NASA? Vždyť se jim Super Heavy a tankery vrátí. SLS musí obětovat celou raket, která je mnohem dražší než Starship. Starship navíc může na Měsíci vytvořit první velký obytný prostor, ovšem musel by nést dodatečnou radiační ochranu, ale i to by šlo uvnitř zařídit.
To jistě, ale rozpočet NASA není nijak valný, budou mít na to, aby platily neskutečně předražené SLS a k tomu ještě i jednorázové náklaďáky/habitaty Starship? |
|
citace:
Dobře, to by se teoreticky dalo chápat jako cesta Starshipu bez návratu, ale vážně chtějí obětovat celou loď? A kdo to zaplatí, NASA?
A proč by nemohli obětovat celý Starship pro dopravu nákladu na povrch Měsíce, třeba na náklady NASA? Vždyť se jim Super Heavy a tankery vrátí. SLS musí obětovat celou raket, která je mnohem dražší než Starship. Starship navíc může na Měsíci vytvořit první velký obytný prostor, ovšem musel by nést dodatečnou radiační ochranu, ale i to by šlo uvnitř zařídit.
To jistě, ale rozpočet NASA není nijak valný, budou mít na to, aby platily neskutečně předražené SLS a k tomu ještě i jednorázové náklaďáky/habitaty Starship?
v takýchto situáciách pomáha sputnik-moment. Tvrdé prebudenie do reality.
Napríklad obývaná čínska stanica na mesačnom póle. To už potom ani najsilnejší senátor neustojí verejný tlak, že prečo NASA platí 2 miliardy za mizerný jeden štart ročne, mieriaci nikam, keď z americkej pôdy povedzme každý druhý týždeň štartuje obdobne výkonná megaraketa za stotinové náklady pre súkromný sektor... |
|
A co třeba tohle (nevím, jestli by to bylo proveditelné, ale nenapadá mě, proč by ne)?
Opakovaně použitelný Superheavy vynáší opakovaně použitelný Orion na Gateway. Tam si kosmonauti přestoupí do nějakého superjednoduchého, leč opakovaně použitelného modulu, v podstatě obyčejné drožky pouze pro cestu stanice - Měsíc a zpátky. Na Měsíci by modul až do doby svého návratu opustili a nastěhovali by se do Hotelu de Starship. Těch hotelů by mohlo být ně Měsíčním povrchu i několik, anebo by Starship občas mohl po dopravení nějakého toho paliva poposkočit kus jinam. Stanice Gateway by přitom byla průběžně zásobovaná soukromými náklaďáky, podobně jako je to už nyní u ISS. |
|
Re Nový Jiřík:
O využití Starhipu pro lety na Gateway s náklady i lidmi jsme již dříve mluvili jako jeho pravděpodobně nejvýhodnější použití v měsíčním programu ve spojení s nějakým landerem, který může patřit NASA. Výhodný by mohl být i pro dopravu nákladů přímo na povrch bez návratu. Využití Starshipů na Měsíci by se asi fantazii meze nekladly. Ovšem radiační ochrana, tepelná ochrana v měsíčním dni a naopak vytápění v měsíční noci by byl asi oříšek. To by se možná lépe řešilo pod povrchem Měsíce.
|
|
Zajímavé úvahy. Doplním k nim jen pár poznámek.
Dovedu si představit nákladní lander, odvozený z Falconu (asi z druhého stupně). Ovšem moc nepředpokládám, že by to ve SpaceX opravdu udělali. Nějak mi to k nim nesedí.
Samotný "Superheavy" (pokud je tím myšlen předpokládaný první stupeň Starshipu), podle mě nemůže sám vynést "nic" ke Gateway, protože nemá extra tepelnou ochranu a musí se vracet na zem z poměrně malé rychlosti (užitečnému nákladu nemůže dodat víc rychlosti než cca 3 km/s).
Dokonce ani kompletní Superheavy/Starship by neměl být (bez dotankování na LEO) schopen poslat nic k Měsíci (ani na prostý oblet), pokud by suchý Starship vážil přes 100 tun. Jedině pokud by suchý Starship vážil pod cca 85 tun, byl by teoreticky schopen dostat (přímo) pár tun nákladu na TLI (volný oblet Měsíce).
Mimochodem dodávám, že 50 metrů vysoký ocelový válec o průměru 9 metrů a tloušťce 4 mm sám o sobě váží cca 45 tun (počítám s ocelí o hustotě cca 7,9 tun na metr krychlový). Pokud k tomu přidáme motory, potrubí k motorům, přepážky, header nádrže, tepelný štít, "kormidla" a jejich ovládání, plus další potřebné vnitřní vybavení, tak bude asi opravdu dost těžké dostat se pod 100 tun (suché hmotnosti Starshipu). I to by ale bylo OK. Třeba i 200 tun těžký Starship ("suchý") je teoreticky schopen se dostat na LEO. Jeho "užitečnost" a "výhodnost" ale už rychle klesá. Každopádně pokud chtějí SN1 postavit z plechů o tloušťce 4 mm, mělo by to být hmotnostně vyhovující.
Osobně si myslím, že vyjádření představitelů SpaceX o možném přistání Starshipu na Měsíci v roce 2022, se týká jednosměrné cesty (bez návratu) a počítá i s nutností několikanásobného dotankování na LEO. Pokud použijí nějaký "olétaný" testovací Starship, tak by to mohlo být i docela levné.
Všechny tyto úvahy ale předpokládají, že systém SHS (SuperHeavy/Starship) bude fungovat podle předpokladů. Přiznejme si, že zatím se ten systém "rodí" docela těžce. Budeme hodně rádi, jestli se Starship letos vůbec dostane na oběžnou dráhu (což nepůjde bez Superheavy, který se ještě ani nezačal stavět). Lety Starshipu na Měsíc (a dál) se také neobejdou bez dotankování na LEO, což je také věc, která musí být nejprve plně funkční. Budeme hodně rádi, pokud by se první dotankování Starshipu na LEO uskutečnilo do konce roku 2021 (zatím nikdo nic podobného v takovém měřítku na LEO nedělal). Uvidíme. Naděje ještě žije (ale pozdější termíny začínají být pravděpodobnější). |
|
