Aleši, jinak ta numerická simulace je geniální, děkuji. https://mek.kosmo.cz/zaklady/sim.htm
Při naplněném SS 2000 tun paliva (+ na přistání tun) pro vzlet mi vyšla nosnost 1945.6 Kg pro let do 100 km a dolů. Šel jsem dle Vašich údajů pro SS. Samozřejmě, ty se budou ještě měnit. Při váze SS 90 tun vyšlo 13344.9 kg....:-)
To je nějakých 50 lidí každý 75 kg na výlet na hranici vesmíru?
Jen Starship. Superheavy zatím údaje nevíme?
Tam dosadím SS jako druhý stupeň, a 1 stupeň musím vykoukat po netu, poslední verzi.
Máchám neužitečně roztřepenými konci horních končetin, Aleši a kačenko...:-)
citace:Aleši,ještě mám dotaz. Odlepil by se palivem plně naložený SS se 3mi raptory od země a vylétl by na suborbitalni let? Stále mi nesedí co by tam delaly 3 vakuove raptory a jejich dlouhé trysky. Byly by na maděru.
Dle mne je jediná moznost. Montáž vakuum raptoru nebo jineho pohonu na oběžné dráze.
Případně jen výměna trysek- zvonu na oběžné dráze.
Jak to vidíte?
Pardon, ale to jsou dost podivné úvahy. Vakuové Raptory jsou samozřejmě více zapuštěny v konstrukci Starshipu, takže jejich trysky nijak zvlášť nevyčnívají. Na oběžné dráze se rozhodně nemusí montovat ani měnit.
Ohledně dotazu na "suborbitální let" záleží na tom, co má být pod tím slovem "suborbitální". Pokud jen "žabí skok do výšky nad 100 km a ihned přistání poblíž startu", tak Starship samozřejmě může se třemi Raptory takový skok udělat (i s určitým nákladem), ale určitě ne "plně natankovaný", protože tři Raptory mají dohromady tah kolem 600 tun a startovací hmotnost (včetně paliva) tedy nemůže překročit cca 500 tun (pro zajištění rozumného počátečního zrychlení).
Jinak s tou stránkou https://mek.kosmo.cz/zaklady/sim.htm se musí zacházet "opatrně", aby v simulaci byly zadány rozumné hodnoty. Mám tam samozřejmě připraveny i odhadnuté simulace pro kombinace Super Heavy (BFR) a Starshipu (ITS), stačí jen přepnout volbu pod políčkem "Mise". Ovšem mám tam zatím jen "BFR 2017", tedy starší parametry.
Pro základní orientaci v možných výkonech raket doporučuji používat svoji stránku https://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm#nosnost ("Výpočty" > "Nosnost rakety"), kde mám v nabídce i "SHS 2019". Nosnost SHS na LEO mi tam vychází 150 tun.
Úvahy o využití Starshipu pro komerční "žabí skoky" s pasažéry do výšky kolem 100 km mi připadají zbytečné a předčasné. Podle mne to je moc nebezpečné a i Musk zmiňoval, že než do Starshipu posadí lidi, bude muset Starship ukázat svoji spolehlivost na mnoha desítkách a možná i stovkách bezpilotních startů do kosmu (nejméně na LEO) a návratů zpět. To bude trvat roky. Samozřejmě, že "testovací piloty" do toho budou moci posadit o dost dříve (než "pasažéry").
Ve světle včerejšího "abortovaného" pokusu o testovací let do výšky 12,5 km mi v tuto chvíli na SHS připadají nejproblematičtější právě motory Raptor. Připadají mi moc složité (a tedy dražší), "křehké" (snadno se poškodí), nespolehlivé (časté aborty při zážehu) a nebezpečné (mají tendenci se za provozu "roztavit" nebo jinak poškodit). Snad to ve SpaceX brzy vychytají. Aby byl SHS efektivní, musí být Raptory superspolehlivé.
Bohužel, u Raptorů nebyly (pokud vím) zveřejněny přesné parametry tahu a Isp ve vakuu a sea level a to odděleně u normálního Raptoru a Raptoru vac.
Uváděný rozdíl Isp např. ve Wikpedii je 3700m/sec a 3200 m/sec a je u toho nakreslen normální Raptor. Podobné rozdíly jsou v tahu vac/sl. Tyto rozdíly jsou relativně velké, což je dáno použitím metanu, ještě větší bývají u vodíku. Proto je při výpočtu důležité, jaký motor nebo kombinace je použit v Starshipu.
[upraveno 9.12.2020 13:18] [upraveno 9.12.2020 13:22]
citace:Snad to ve SpaceX brzy vychytají. Aby byl SHS efektivní, musí být Raptory superspolehlivé.
Nerad bych nějak moc ulítal se svými spekulacemi a hledáním souvislostí, apod. - ale podle mě právě hrozí, že Starship a zejména Superheavy bude "americká N1" (nebo spíš "Elonova N1"). Na svou dobu nejpokročilejší motory na světě - ovšem současně, příliš mnoho těchto motorů. Po cca 10 leté sérii úspěchů a oslnivých světových prvenství najednou rostoucí tlak stihnout něco dřív, než konkurent (tím je v tomto případě zřejmě Čína a její téměř neomezené ekonomické možnosti). Možná lehce podfinancovaný vývoj. A samozřejmě - společné to má i to, že jde o snahu o určitý další velký skok v těchnologii, místo rozvíjení té již vyzkoušené.
Samozřejmě, doufám že se mýlím... no a samozřejmě napjatě očekávám dnešní pokus a držím palce :-) (i když skutečné nervy bude až sledování orbitálního startu, nebo vůbec čehokoliv souvisejícího se Superheavy - začnou taky s malými přískoky? Nebo to rovnou celé pošlou do vzduchu?)
Nevím, zda u SS/SH budou používat hluboko podchlazené pohonné hmoty. U F9 např. musí raketa odstartovat, pokud vím, do 30 minut po naplnění. Včera jsme viděli u Starshipu intenzivní odpařování. Jak by to bylo na LEO, u tankovacího Starshipu ( tankovacího depa) , který by musel čekat na několik dalších tankerů, než by ho naplnily na 1200 tun a pak těch 1200 tun ještě přečerpat do Starshipu, který by letěl např. k Měsíci? Jak by to dlouho trvalo, jaké by byly ztráty odpařováním? Nevím, zda to již mají spočteno. [upraveno 9.12.2020 20:17]
Takže start se vzletem a sestup se zážehem. Jen to přistání nedopadlo. Musk předpokládal 1/3 šanci úspěchu. IMHO je to tak 2/3 milníků splněných. To je dobrý.
Super. Dnes se teda vyplatilo čekat. Překvapil mě ten pomalý vzlet při startu. Vypínání motorů a jejich pohyby byly plánované? Mně to připadalo jako závada. No a konec byl teda rychlý. Ale jinak paráda.
dva motory iMHO naskočili ako mali a urobili preklopný manéver i vybrzdenie doprednej rýchlosti.
Skôr mohol byť problém so stabilitou horenia, preto zafungovalo vstrekovanie TEA-TAB ("zelený plameň")
