Nechci říkat, že jsem to říkal... ale nepsal jsem náhodou, i když z hlediska hmotnosti paliva pro přistání a ne z hlediska hmotnosti nohou, že kdyby ten přistávající stupeň nějak zachytávala rampa, tak by mohla část energie nějak mechanicky absorbovat? :-) (teď nevím, jestli jsem to psal sem)
Každopádně je to docela nečekaný vývoj. A dává to docela smysl... pokud ty nohy stejně neunesou natankovanou raketu, tak je nutný nějaký přesun z přistávací rampy na startovací... no a nechat se zachytávat přímo na startovací rampě dává opravdu hodně, hodně smysl... místo nějakého stěhování rakety pomocí jeřábů, apod.
Ahoj, ten twitter píše o rameni odpalovací věže a mřížových ploutvích.
catch the SHB with the launch tower arm, using the grid fins to take the load.
Neumím dokonale přeložit anglicky psané jinotaje.
nemyslim si ze by zachytavaci mechanizmus absorboval energiu padajuceho stupna (to by tie kormidla museli byt panzerfest made in ussr )
skor booster vynuluje rychlost tesne nad rampou, a tam ho chyti ten mechanizmus. Mozu to byt jednoduche klepeta, ktore sa zovru, a tym ten booster chytia.
Bola by tam tolerancia mozno az v desiatkach metrov, na rozdiel od pristavania priamo na rampe, ako sa povodne navrhovalo.
Vyhody: usetrena hmotnost pristavacich noh, a hlavne ziadne pristavacie nohy netreba robit, t.j. unifikovanejsi vyrobny proces so Starshipom. To je podla mna hlavny driver tejto myslienky.
Nejnižší spotřeba paliva pro přistání stupně je, když přistává po téměř balistické dráze ve směru letu. Jestliže se má vracet zpět k místu startu, je spotřeba paliva značně vyšší, což snižuje nosnost. Ovšem doprava stupně zpět je v tom případě nejlevnější. Tyto dva ohledy musí brát v úvahu.
citace:Nejnižší spotřeba paliva pro přistání stupně je, když přistává po téměř balistické dráze ve směru letu. Jestliže se má vracet zpět k místu startu, je spotřeba paliva značně vyšší, což snižuje nosnost. Ovšem doprava stupně zpět je v tom případě nejlevnější. Tyto dva ohledy musí brát v úvahu.
ak ma byt booster znovu pripraveny na start do hodiny, tak pristavanie v oceane neprichadza do uvahy. Myslim ze SHS je od pociatku koncipovany s boostrom vracajucim sa na rampu. Vyssie straty nosnosti su kompenzovane velkostou nosica.
Ať to čtu, jak čtu, v tweatu se nikde nepíše o tom, že SH nebude mít nožičky. Jenom, že bude při přistání zachycen za kormidla. To jsou dvě různé věci. Tak abyste neřešili něco, co nikdo neplánuje.
citace:
ak ma byt booster znovu pripraveny na start do hodiny, tak ...
Je třeba reálně uvažovat. Takovou kadenci by snad mohli potřebovat jen pro tankery a to je mnohem jednodušší a bezpečnější mít 2 rampy a alespoň nějaký čas na zběžnou kontrolu a plnění. I s mnohem menšími raketami byly minimální prodlevy dny, spíše týdny.
citace:
Je třeba reálně uvažovat. Takovou kadenci by snad mohli potřebovat jen pro tankery a to je mnohem jednodušší a bezpečnější mít 2 rampy a alespoň nějaký čas na zběžnou kontrolu a plnění. I s mnohem menšími raketami byly minimální prodlevy dny, spíše týdny.
realnym uvazovanim sa hranice neposuvaju. Co im brani, aby brali napriklad 3 lety (start, navrat a pristatie) ako jeden "cyklus", a booster dizajnovali (a testovali) tak aby tento jeden "cyklus" vydrzal bez kontrol? Najma ak drtiva vacsina letov bude bez posadky a Starshipy budu sekat aspon takym tempom ako ich prototypy (cize obcas nejaky stratit nebude katastrofa)?
na druhu stranu, ak aj budu medzi letmi dni az tyzdne - dostat booster na rampu by urcite zabralo niekolko dni. Preco taketo zdrzanie zabetonovat priamo do zakladneho dizajnu? Na to dojel STS, ze planovana frekvencia letov nebola dosiahnutelna uz len kvoli zakladnemu dizajnu.
Co mi na tom fakt baví, že podle mě v některé ze zdejších diskuzí (nebo nevím kde jinde) jsem zmiňoval, že se divím, že se rovnou nepokusí o zachycení boosteru nějakým pozemním zařízením... já si to teda představoval nějak jako katapult asistující při startu a "reverzní katapult" absorbující zbytek energie blížícího se boosteru, což asi nebude tenhle případ.. ale stejně :-)
je dost mozne ze je to trivialnejsi problem ako to vyzera. Predstavme si dve ramena. Podobne ako nastupna lavka pre CrewDagon. Len tieto by sa neodklapali von, ale priklapali zvonku dovnutra.
Booster zostupuje nad startovacou rampou, a v urcitej vyske vynuluje rychlost. Zatial je to rovnake akoby pristaval.
V tejto faze sa ramena priklopia a zovru booster medzi sebou (zvnutra nejake nafuknute airbagy, nech neposkrabu lak) Booster vypne motory a vlastnou vahou sklzne medzi ramenami az po rostove kormidla, ktorymi sa "oprie" o ramena. Ramena mozu trochu pruzit, nech trochu absorbuju to sklznutie takej obludy.
Takyto manever by nevyzadoval nijaku extra presnost, kedze priklopne ramena si priklopenim ten booster "vycentruju" (s ramenami velkosti nastupnej lavky pre CrewDragon by to zvladol uz Falcon 9 booster). Sucasne je tam znacna tolerancia aj vo vyske, kedze staci aby rostove kormidla boli nad ramenami a motory pod nimi.
A co když to řešení není ani tak pro pozemní použití, ale hlavně pro pozdější přistání(a starty)na lodi?
Protože na pozemní plošině není manipulace s raketou a její stabilita až tak kritická, zatímco na moři ano
citace:
... já si to teda představoval nějak jako katapult asistující při startu a "reverzní katapult" absorbující zbytek energie blížícího se boosteru, což asi nebude tenhle případ.. ale stejně :-)
Jen ploutve jsou u falconu 4 kusy, tady u letadýlka je jeden hák. Navíc přílet z boku a opěrka Otázka je, kolik jich bude na SHB. Také je SHB trochu jiná váhová kategorie.
No, je to výzva...
Najděte si čas se podívat na videa YT 2019-2020 - hlavně SN1-SN6 a vše kolem, kde je vidět ten neuvěřitelný rozvoj a pokrok.
Pokud tomu bude i letos tak se máme opravdu na co těšit.
Odhaduji:
do konce roku 4 x startovací testovací port (min jedna trvale s SNxx)
do konce roku SNxx na orbitu možná i trvale (skromný odhad pro test letu na Mars)
do konce roku SN2x, do konce roku let a setrvání u Měsíce atd.:-)
do konce roku min SH4.,do konce roku SS2,ohlášení SS pro lety v rámci sluneční soustavy,ohlášení SS pro lety v rámci kontinentů.
do konce roku odhad počtu letů SN/SH/SS - do 20ks,2022 - 100ks :-)
A sem s vašimi odhady a přání a nešetřete ho(Muska)
Mějte se Robo!
citace:Tak dostat Starship na oběžnou dráhu mi přijde relatvině triviální úkol proti tomu dostat jí z orbity zpět na Zemi :-)
Dostat ji zpátky na zem mi přijde jako triviální úkol v porovnání s tím dostat ji tam vcelku, ale jsem optimista (a ať mi nikdo nepíše, že optimista není nic jiného, než špatně informovaný pesimista).
citace:Tak dostat Starship na oběžnou dráhu mi přijde relatvině triviální úkol proti tomu dostat jí z orbity zpět na Zemi :-)
Dostat ji zpátky na zem mi přijde jako triviální úkol v porovnání s tím dostat ji tam vcelku, ale jsem optimista (a ať mi nikdo nepíše, že optimista není nic jiného, než špatně informovaný pesimista).
nevidim dovod preco by Starship mala mat zasadny problem pri reentry
citace: Najděte si čas se podívat na videa YT 2019-2020 - hlavně SN1-SN6 a vše kolem, kde je vidět ten neuvěřitelný rozvoj a pokrok.
.
Na videa YT se dívám téměř denně. Neuvěřitelný pokrok v minulém roce dle mého byla raketa CZ-5 a sonda Chang‘e-4. U SpX šlo hlavně o experimentování s „plechařinou“, řízeným přistáním a také ověřování Raptorů. Vyslat na LEO 100 tun nákladu dokázaly již před mnoha lety na první pokus rakety Saturn5, STS i Energia.
Co se týče přistání Starshipu z LEO, myslím podobně jako Yamato, že by v tom neměl být zásadní problém. Nejdříve však musí být ověřen SH.
Dovolím si oponovat s tou plechařinou. Spousta věcí byla použita poprvé a v této velikosti létající 120 m vysoký mrakodrap je unikátní. Musíme si uvědomit, že Musk nechce letět na Mars malou kapslí typu Apollo. Bylo by to nepohodlné a hlavně smrtelně nebezpečné. Pro dlouhý let potřebujete spoustu serepetiček, které zajistí, že na Mars přiletí Elon živý. Otázka je, zdali dříve nepřistane něčím menším- nějakými automaty, aby připravil plochu pro přistání velké Starship. Přece jen Betonový povrch, je pevnější a rovnější...alespoň rovná skála by se hodila...
Jj, tahle orientace kormidel vůči věži a "klepetům" je asi jediná možná, leda by teda byly ty věže dvě (nebo 4), ale trefování se mezi ně by pak bylo asi ještě složitější, než přibližování se k jedné věži.
Začíná to ve mě trochu vyvolávat asociace na přivazování zepelínů ke kotvícím věžím :-) Každopádně výhod je spousta... jedna z nich je, že se vyhnou těm šikmým věžím v Pise po nepovedených přistáních (ne náhodou přichází změna od stání k volnému visení po naklonění SN9 v hangáru současně s dalším přistáním našikmo na droneship..). Další výhoda je okamžité zajištění rakety po přistání - ono při očekávané výšce SuperHeavy to už není taková legrace.... každopádně volně zavěsit trubku je jednoduší z hlediska udržení stability i z hlediska strukturálního namáhání té trubky, je to jedna z těch věcí, kde si člověk říká "proč se to takhle nedělá už dávno?"
citace:Jj, tahle orientace kormidel vůči věži a "klepetům" je asi jediná možná, leda by teda byly ty věže dvě (nebo 4), ale trefování se mezi ně by pak bylo asi ještě složitější, než přibližování se k jedné věži.
Mne pripada varianta zavesenia sa na vodorovne natiahnute lano jednoduchsia.
Vid. Video cca. 4 min. 25 - 35sec
PinkasJ: pokrok? Ano, v rámcíi Číny a jejího vesmírného programu. Sice s tím dokázali něco nového, ale nic, co by už další hráči(a nejen ti dva hlavní)nedokázali.
Je pravda že Starship se zatím na orbitu nedostal ani prázdný a pořád ho něco může zastavit, ale jakmile to dokáže, tak tu budeme mít systém, který těch sto(+) tun na orbitu vynese, ale pak se vrátí a nebo je po dotankování dostane dál.
A navíc je to systém, který je minimálně z větší části financován soukromně, což tu rozhodně nebylo a který má na dlouhé roky zajištěný provoz- tj. náklad, který bude potřeba vynášet. Což je důvod, proč vlastně nelétaly ty uvedené rakety s podobnou nosností.
citace:
Mne pripada varianta zavesenia sa na vodorovne natiahnute lano jednoduchsia.
No, akorát tady to váží o pár tun víc, kormidla jsou čtyři a raketa by se nejdřív musela chytit do nějakého "lasa". Zase jsou tam hezké možosti, např. kladka s nějakými odstupňovanými protizávažími, které by raketu hezky postupně zbrzdily... ale přijde mi riskantní ten manévr trefené se do lasa.
Nějaký druh "klepeta" je pravděpodobnější, i když vzhledem k hmotnosti a vybalancovánín celé konstrukce bych možná čekal místo otočných klepet nějaký druh sklápěcích lyžin vyklápějících se ze dvou stran, ze dvou podpůrných věží, mezi které Superheavy při přistáí musel trefit. (Je tam přidaná výhoda v tom, že ty lyžiny vyklápějící se např. zdola by mohly případou zatoulanou raketu "postrčit", aby byla veprostřed, což otočná klepeta přicházejí ze strany dost dobře nemůžou. A kdyby šlo o čtyři "okvětní lístky", se záchytnou plochou o velikosti čtvrtkruhu, vyklápějící se rovnoměrě ze všech stran, tak dokonce dokáží vykompenzovat případnou nevhodnou orientaci rakety, co se pozice kormidel vůči rampě týče... prostě to v takovém případězačne být jedno.... při vyklápění zespoda by si raketu nejdřív postrčily mezi sebe doprostřed a pak podepřely kormidla v jakékoliv orientaci.
Čtyři vyklápěcí klepeta, která sevřou raketu po jejím vztyčení, v průběhu plnění až těsně do startu používá již mnoho let raketa Sojuz. Stejný princip by fungoval i při přistání, jen by na raketě musely být nějaké výstupky, tedy např. kormidla. Spodní část rakety s motory a odvod plynů pak může být níže, než je osa vyklápění klepet, tím je zvýšena odolnost proti větru. Klepeta by si při přistání rakety a jejím krátkém vznášení mezi nimi sama raketu vycentrovala. [upraveno 4.1.2021 09:01]
[upraveno 23.12.2020 10:22] 
) Booster vypne motory a vlastnou vahou sklzne medzi ramenami az po rostove kormidla, ktorymi sa "oprie" o ramena. Ramena mozu trochu pruzit, nech trochu absorbuju to sklznutie takej obludy. 