Dle mne je SN a BN úplně hodně jiná záležitost. Hlavně v přistání. Dle mne budou tlačit obojí. Pokud se povede zprovoznit BN a případně přistát- jedndušší bez bellyflopu, tak mají raketu lepší nežli Saturn V.
citace:Dle mne je SN a BN úplně hodně jiná záležitost. Hlavně v přistání. Dle mne budou tlačit obojí. Pokud se povede zprovoznit BN a případně přistát- jedndušší bez bellyflopu, tak mají raketu lepší nežli Saturn V.
Jak můžete srovnávat nesrovnatelné. Jestli SH/SS vynese na LEO 150tun (Saturn V 140 tun), tak těch 150 tun již prakticky nikam nedopraví. Saturn V v těch 140 tunách dopravil lidi až na Měsíc a zpět (už to psal pan Holub). Aby SH/SS dosáhl stejného výkonu, musela by podobná raketa startovat několikrát pro tankování a pokud by měla z Měsíce přistát s lidmi zpět na Zem (tedy neodlehčený Starship), je to téměř nereálné.
citace: zaujimalo by ma ci budu tlacit na orbitalny start SN20 bez ohladu na to, ci uz dokazu uspesne pristat alebo nie. Ked sa to tak vezme, aj Falcon vedel skor lietat do kozmu nez pristavat
To by bylo velice rozumné. Kromě Falcona zatím nepřistávají žádné rakety, takže kdyby se Starship dokázala vyšplhat nahoru, i kdyby se při následném přistání roztřískala, přesto by splnila, co všichni ostatní, a navíc kilogramově levněji.
Po "rozbití" prototypu SN11 poslal Musk pár tweetů o SN11 i o budoucích plánech, ze kterých plyne zhruba toto:
- U SN11 měl motor č. 2 problémy (issues) už při stoupání a během přistávacího zážehu pak nedosáhl provozní tlak ve spalovací komoře, což ale teoreticky nemělo vadit (zbývající dva motory to měly utáhnout samy).
- "Něco zásadního" se stalo krátce po začátku přistávacího zážehu motorů, měli by vědět víc po prozkoumání trosek.
- BN1 ověřoval jen způsob výroby SuperHeavy a bude sešrotován (zřejmě aniž by se vydal směrem k rampě). Dost se na BN1 naučili, ale u BN2 už trochu změnili design.
- Cílem je dostat BN2 i s několika motory na "orbitální rampu" ještě před koncem dubna 2021. BN2 by dokonce s trochou štěstí mohl být schopen sám dosáhnout oběžnou dráhu (zřejmě i bez Starshipu).
- Prototyp SN15 by měl být vyvezen na rampu během "několika dní". Má prý "stovky" vylepšení v oblasti struktury, avioniky, software i motorů. Snad tato vylepšení vyřeší problém typu SN11. Pokud ne, tak další úpravy by zabraly "pár dní navíc".
- Příští větší změna designu bude u prototypů SN20+, které budou mít kompletní tepelný štít a systém pro oddělování stupňů (od SuperHeavy). Pravděpodobnost úspěchu pro vzlet a stoupání (ascent) je prý vysoká. Prototypy SN20+ ale zřejmě budou potřebovat několik pokusů, než úspěšně přežijí návrat do atmosféry z Mach 25 a přistanou neporušené (intact).
Moje poznámky:
- Pokud chtějí dát BN2 rovnou na "orbitální rampu", tak by ji měli mít do té doby hotovou (alespoň startovní stůl a nádrže pozemního segmentu, "integrační věž" může být dokončena až později).
- SuperHeavy opravdu teoreticky může sám dosáhnout oběžnou dráhu jako SSTO, protože pokud by měl suchou hmotu pod 240 tun (a nádrže na 3300 tun při průměrném Isp přes 3400 Ns/kg), tak by měl charakteristickou rychlost přes 9200 m/s, což by mělo stačit pro LEO (i při započítání gravitačních a aerodynamických ztrát). Narozdíl od samotného Starshipu (který má i menší charakteristickou rychlost) by samotný SuperHeavy mohl mít i dostatek motorů (stačilo by jich 16 až 20) a tedy i tahu, aby se plný paliva sám zvednul z rampy (a pokračoval rovnou až na LEO).
"At least the crater is in the right place!
Looks like engine 2 had issues on ascent & didn’t reach operating chamber pressure during landing burn, but, in theory, it wasn’t needed.
Something significant happened shortly after landing burn start. Should know what it was once we can examine the bits later today."
"BN1 is a manufacturing pathfinder, so will be scrapped. We learned a lot, but have already changed design to BN2.
Goal is to get BN2 with engines on orbital pad before end of April. It might even be orbit-capable if we are lucky."
"SN15 rolls to launch pad in a few days. It has hundreds of design improvements across structures, avionics/software & engine.
Hopefully, one of those improvements covers this problem. If not, then retrofit will add a few more days."
"Next major technology rev is at SN20. Those ships will be orbit-capable with heat shield & stage separation system. Ascent success probability is high.
However, SN20+ vehicles will probably need many flight attempts to survive Mach 25 entry heating & land intact."
citace:Dle mne je SN a BN úplně hodně jiná záležitost. Hlavně v přistání. Dle mne budou tlačit obojí. Pokud se povede zprovoznit BN a případně přistát- jedndušší bez bellyflopu, tak mají raketu lepší nežli Saturn V.
Jak můžete srovnávat nesrovnatelné. Jestli SH/SS vynese na LEO 150tun (Saturn V 140 tun), tak těch 150 tun již prakticky nikam nedopraví. Saturn V v těch 140 tunách dopravil lidi až na Měsíc a zpět (už to psal pan Holub). Aby SH/SS dosáhl stejného výkonu, musela by podobná raketa startovat několikrát pro tankování a pokud by měla z Měsíce přistát s lidmi zpět na Zem (tedy neodlehčený Starship), je to téměř nereálné.
Není tak nepředstavitelné, pokud by se přistání Starship ukázalo o dost větším problémem, než se čekalo, celý ten 50 metrů dlouhý kolos rozdělit na dvě části. Rouru (typ SN8) předělat na druhý stupeň a z oddělitelné špičky udělat třetí stupeň s lodí.
citace:
Není tak nepředstavitelné, pokud by se přistání Starship ukázalo o dost větším problémem, než se čekalo, celý ten 50 metrů dlouhý kolos rozdělit na dvě části. Rouru (typ SN8) předělat na druhý stupeň a z oddělitelné špičky udělat třetí stupeň s lodí.
skor by som povedal ze z rury (a la SN5-6) bude horny stupen, a zo spicky sa stane aerodynamicky kryt. A dovnutra uz si dajte co chcete.
citace:Pane Pinkas a přečerpávání pohonných hmot na ISS je neřešitelný problém?
Měl by jste si nastudovat, jak bude Starship fungovat.
Pak bude vše při diskusi jednodušší.
On ten Yusaku Maezava za 3 roky chce letět okolo Měsíce a ne sám.
Možná jste to zaregistroval.
Technicky se to probíralo dříve.
Nehledejte důvody, proč to nejde, najděte způsob, jak to udělat...
Na ISS se přečerpává palivo za normální teploty- to opravdu není problém. Tím je zde ale palivo a okysličovadlo v kryogenním stavu - přečerpávání a udržení toho stavu.
Možná jsme japonce zaregistrivali, ale z toho, že chce letět a už to i platil, ještě nic nevyplývá. No, zatím nevíme, jaká bude v tomto případě Muskova konstanta.
Není na nás hledat důvody , jak by to šlo. Protože naše teoretizování k nějakému výletu nepomůže.
No, a jak bude Starship fungovat si sice můžete nastudovat, ale není to vůbec podstatné, protože to stejně bude brzy vše jinak. Zatím to tak vždy bylo, věřil bych zde empírii
citace:Pane Pinkas a přečerpávání pohonných hmot na ISS je neřešitelný problém?
Měl by jste si nastudovat, jak bude Starship fungovat.
Pak bude vše při diskusi jednodušší.
On ten Yusaku Maezava za 3 roky chce letět okolo Měsíce a ne sám.
Možná jste to zaregistroval.
Technicky se to probíralo dříve.
Nehledejte důvody, proč to nejde, najděte způsob, jak to udělat...
Na ISS se přečerpává palivo za normální teploty- to opravdu není problém. Tím je zde ale palivo a okysličovadlo v kryogenním stavu - přečerpávání a udržení toho stavu.
Možná jsme japonce zaregistrivali, ale z toho, že chce letět a už to i platil, ještě nic nevyplývá. No, zatím nevíme, jaká bude v tomto případě Muskova konstanta.
Není na nás hledat důvody , jak by to šlo. Protože naše teoretizování k nějakému výletu nepomůže.
No, a jak bude Starship fungovat si sice můžete nastudovat, ale není to vůbec podstatné, protože to stejně bude brzy vše jinak. Zatím to tak vždy bylo, věřil bych zde empírii
nez sa to tu zase zvrtne na osobne urazky - petrpetr odpusti si prosim komentare kto si ma co nastudovat, je to dost urazlive a niektori tunajsi dikuteri su studovanejsi nez si myslis.
Aby sme sa vratili k podstate - precerpavanie pohonnych hmot na ISS, Mire a dalsich doterajsich orbitalnych staniciach je "bez problemu", pretoze toto palivo (hydrazin) ma normalnu teplotu. To umoznuje pouzit gumove membrany v nadrziach, ktore oddeluju kvapalinu od plynu. Precerpanie potom spociva iba v otvoreni ventilov, natlakovani jednej a odtlakovani druhej nadrze. Palivo sa vdaka rozdielu tlakov ochotne presunie.
Pri kryogennych palivach gumenne membrany nie su pouzitelne, pretoze guma pri tej teplote pruzi asi ako keramicky tanier To je dovod, preco sa doteraz kryogenne pohonne latky v kozme neprecerpavali a SpX tu bude naozaj priekopnik. Problem je v zasade rovnaky ako pri flip manevri - potrebujete usadit palivo pri hrdle potrubia a zabranit nasavaniu plynnej zlozky (bublin). Podla zverejnenych videi to chce SpX riesit vytvorenim slabeho zrychlenia (jeden zo Starshipov musi pocas precerpavania mat zapnute RCS v pozdlznom smere). Precerpavat palivo pocas horenia motorov bude samo osebe dost dobrodruzne...
citace:Pane Pinkas a přečerpávání pohonných hmot na ISS je neřešitelný problém?
Měl by jste si nastudovat, jak bude Starship fungovat.
Pak bude vše při diskusi jednodušší.
On ten Yusaku Maezava za 3 roky chce letět okolo Měsíce a ne sám.
Možná jste to zaregistroval.
Technicky se to probíralo dříve.
Nehledejte důvody, proč to nejde, najděte způsob, jak to udělat...
Nebudu se dohadovat, kdo z nás má právě tento problém více nastudovaný. Otázky Starshipu jsme zde počítali od jeho prvé presentace. Již dost dlouho zpět (myslím před 1-2 roky) tady pan Holub uvedl konfigurace doplňování paliva pro různé lety. Takový oblet Měsíce Starshipem je mnohem jednodušší než jeho přistání na Měsíci s posádkou a návratem na zemi. Jestli si to dobře pamatuji, vycházelo v nejlepší architektuře při kombinaci tankování na LEO i HEO asi 14 x tankovat, tedy abychom dosáhli to, co Saturn 5 dokázal jedním letem.
Snad by to šlo realizovat kombinací měsíčního (odlehčeného) a standardního stárshipu s tím, že by měsíční Starship zůstával na NRHO. Přesto bude vycházet dost tankování na LEO i NRHO. [upraveno 31.3.2021 15:20]
U SN 11 explodovala palivová směs která se natlačila před zažehnutím motoru, do částečně uzavřeného motorového prostoru . Při zažehnutí motoru explodovala i směs v onom prostoru. Kdyby použili hyperbolické palivo(Titan ) tak se to nestane. Nebo uzavřený prostor nahradit příhradovou konstrukcí (N1).
To máš odkiaľ? Príde mi to dosť nezmyselné...
Že buchne metán "pod sukňou" po dosadnutí - dajme tomu, vznikne uzavretý priestor. Ale za letu je to otvorený priestor s priemerom väčším ako hlbkou a vyplachovaný prúdom vzduchu (priamo alebo turbolenciou so sacím vírom za hranou) s rýchlosťou minimálne 100m/s a v prípade behu aspoň jedného motora ešte aj odsávaný výkonným ejektorom...
To už skôr klasický výbuch spalovacej komory pri spustení alebo za behu motora...
[upraveno 31.3.2021 20:54]
Z mojej hlavy. Za letu je metan s kyslíkem natlačen do prostou a vytvoří čočku pro obtékání vzduchu. Rozhoduje dolní a horní mez výbušnosti v natlakovaném prostoru.
citace:Z mojej hlavy. Za letu je metan s kyslíkem natlačen do prostou a vytvoří čočku pro obtékání vzduchu. Rozhoduje dolní a horní mez výbušnosti v natlakovaném prostoru.
Pozri si znovu konštrukciu - nemáš ako ten priestor natlakovať. Je otvorený a intenzívne ofukovaný. "čočku" by to nevytvorilo ani s viskozitou vody, nie to plynmi. [upraveno 31.3.2021 21:56]
citace:Z mojej hlavy. Za letu je metan s kyslíkem natlačen do prostou a vytvoří čočku pro obtékání vzduchu. Rozhoduje dolní a horní mez výbušnosti v natlakovaném prostoru.
Pozri si znovu konštrukciu - nemáš ako ten priestor natlakovať. Je otvorený a intenzívne ofukovaný. "čočku" by to nevytvorilo ani s viskozitou
vody, nie to plynmi.
No, v jakých detailech je problém, o tom se dá dohadovat až do úplného zcvoknutí, ale že problém v obecné rovině představují motory raptor, to je dost pravděpodobné. Budou na nich muset ještě hodně popracovat.
citace:To máš odkiaľ? Príde mi to dosť nezmyselné...
Že buchne metán "pod sukňou" po dosadnutí - dajme tomu, vznikne uzavretý priestor. Ale za letu je to otvorený priestor s priemerom väčším ako hlbkou a vyplachovaný prúdom vzduchu (priamo alebo turbolenciou so sacím vírom za hranou) s rýchlosťou minimálne 100m/s a v prípade behu aspoň jedného motora ešte aj odsávaný výkonným ejektorom...
To už skôr klasický výbuch spalovacej komory pri spustení alebo za behu motora...
[upraveno 31.3.2021 20:54]
t=2s
T -5-38 – 5-48 Y 11:26 – 11:36 máš pocit že tam do motorového prostoru vniká zápalná směs rychlostí 100m/s? Důkazem mého tvrzení je i exploze NS10.
Nojo nechat celý motorový prostor úplně volný akorát spodní tepelně izolační část krýt rovnou plochou a taky třeba ovládanou jako měl raketoplán, tam taky chránil motory při vstupu do atmosféry.
Kluci ve SpX mají rozdělenou práci, jedni rakety staví a druzí je šrotují. Akorát je škoda těch Raptorů. Jinak to vidím že kdyby Starship klesal jako Falcon 9 tedy nastojato tak by dozajista přistál dobře ale ty křídelka tam jsou pro kontrolovaný vstup do atmosféry. Něco jiného je vstupovat do atmosféry v rychlosti 8 tis.km/hod. nebo 28tis.km/hod. To bude mazec. Takže Starship jako cargo super. Zbývá jen se naučit s tím přistát a jak víme ve SpaceX si uměli se vším poradit.
citace:T -5-38 – 5-48 Y 11:26 – 11:36 máš pocit že tam do motorového prostoru vniká zápalná směs rychlostí 100m/s? Důkazem mého tvrzení je i exploze NS10.
Skús si tie pohyby "cárov hmly" premerať a pročítať, ak to dokážeš. Zobrazený priestor má priemer deväť metrov.
V zobrazenom prípade je priestor vyplachovaný turbolentným vírom za obtekanou hranou.
citace:T -5-38 – 5-48 Y 11:26 – 11:36 máš pocit že tam do motorového prostoru vniká zápalná směs rychlostí 100m/s? Důkazem mého tvrzení je i exploze NS10.
Skús si tie pohyby "cárov hmly" premerať a pročítať, ak to dokážeš. Zobrazený priestor má priemer deväť metrov.
V zobrazenom prípade je priestor vyplachovaný turbolentným vírom za obtekanou hranou.
¨Rychlost pohybu plyne v záběru je 2.7 m/s. Skus to důkazně vyvrátit.
Není třeba aby kdokoliv něco "důkazně vyvracel". Nikdo tady nemá povinnost odpovídat a nemá ani smysl přít se o "hypotézy".
Víme, že prototyp SN11 vybuchl těsně po začátku přistávacího zážehu motorů Raptor. Důvodem mohl být výbuch jednoho z motorů, nebo to mohla být aktivace destrukčního systému FTS (Flight Termination System), nebo to samozřejmě mohl být i výbuch nějaké směsi plynů, která se vytvořila v motorovém prostoru SN11 během aerodynamického klesání.
Tyto "hypotézy" zde byly vysloveny a nemá smysl se "hádat" o to, která je "pravdivá". Musíme prostě počkat, k jakému závěru dojdou ve SpaceX. Pak budeme moci "poplácat po rameni" autora nejpřesnější "hypotézy". To je vše. Důrazné "dokazování hypotéz" je zcela zbytečné a prosím, nedělejme to. Případné agresivní nebo zuřivé příspěvky na toto téma budu prostě mazat.
citace:Není třeba aby kdokoliv něco "důkazně vyvracel". Nikdo tady nemá povinnost odpovídat a nemá ani smysl přít se o "hypotézy".
Víme, že prototyp SN11 vybuchl těsně po začátku přistávacího zážehu motorů Raptor. Důvodem mohl být výbuch jednoho z motorů, nebo to mohla být aktivace destrukčního systému FTS (Flight Termination System), nebo to samozřejmě mohl být i výbuch nějaké směsi plynů, která se vytvořila v motorovém prostoru SN11 během aerodynamického klesání.
Tyto "hypotézy" zde byly vysloveny a nemá smysl se "hádat" o to, která je "pravdivá". Musíme prostě počkat, k jakému závěru dojdou ve SpaceX. Pak budeme moci "poplácat po rameni" autora nejpřesnější "hypotézy". To je vše. Důrazné "dokazování hypotéz" je zcela zbytečné a prosím, nedělejme to. Případné agresivní nebo zuřivé příspěvky na toto téma budu prostě mazat.
citace:Mne u BN překvapuje to umístění přepážky. Uprostřed. Objemově by ale měl mít LOX navrch. Co si myslíte?
Podle https://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX_Raptor je u Starshipu hmotnostní směšovací poměr 3,55 kg LOX na 1 kg LCH4. Jenže kapalný kyslík (LOX) má hustotu cca 1141 kg/m3, zatímco kapalný metan (LCH4) jen někde kolem 423 kg/m3. Objemový směšovací poměr tak vychází na 1,316 m3 LOX na 1 m3 LCH4. Výsledkem je to, že potřebná nádrž na LOX je jen cca 1,3x větší (objemnější), než nádrž na LCH4. To už se "podle oka" jen tak snadno nepozná.
No,pokud je u obou stupňů metan nahoře (což kvůli nižší hustotě předpokládám), tak render Superheavy je fakt špatně, není to optický klam. Počet skruží lze totiž normálně spočítat...
Pokusil jsem se přepočítat ty "skruže" na neoficiálních "renderech" (spíš "schématech") prototypů SuperHeavy a vyšel mi zhruba poměr 20/15, což je číselně kolem 1,33 a tedy to solidně odpovídá očekávání. U BN prototypů je větší LOX nádrž nahoře a menší LCH4 nádrž dole (tedy naopak proti prototypům Starshipu [u těch mi vyšel poměr "necelých" 7/5, tedy "necelých" 1,4]).
Aleši a další díky. Tzn kyslík bude pravdepodobne nahoře . Někde na twitteru bylo psáno, že kyslík má být v budoucnu nahoře i u starship jako SN.
U Falconu 9 to tak je také? https://images.app.goo.gl/aJiHNWArCCPHuMB19
