Ještě bych dodal: základní pravidlo úspory energie a tedy hmot je: operuj co nejníže a tedy co nejrychleji ! Znamená to začít udělovat odletovou rychlost v co nejnižším bodě LEO a co nejrychleji. Nějaké drobné korekce později (tentokrát již motorky nákladu) mnoho hmoty nepotřebují. Tedy můžeme velmi brzy, ještě v blízkosti Země přejít na odletovou dráhu k Marsu, oddělit náklad od Starshipu a udělit Starshipu záporný impuls, aby jeho dráha přešla v elipsu pod únikovou rychlostí a vrátila se druhou větví elipsy zpět k Zemi.
To fungovat moc nebude, počítám :-) Problém posledního stupně prostě je, že letí stejně rychle jako náklad.... zařadit v plné rychlosti zpátečku dost dobře nejde.
Samomzřejmě, šlo by snad argumentovat, že stejně jako u boostback prvního stupně Falconu 9 bude po oddělení nákladu zbylá hmotnost skoro prázdného stupně nízká.
Můj třístupňový koncept skutečně trochu počítá s tím, že 2 stupeň skončí na vysoké eliptické dráze, ze které se vrátí mnou popsaným optimistickým brzdícím manévrem v apogeu (což je možná blbost, někdo kdo tomu rozumí mi opraví). K Marsu se vydává jen 3.stupeň, motory na oxid uhelnatý a kyslík, pro snadné ISRU na Marsu (bez nutnosti vláčet s sebou vodík...)
Zpátky k tématu, Wen Hop? já to vidím za hodinu nejdřív :-(
Gratuluji SpaceX. Dnes jsme konečně viděli, jak v reálu vypadá úspěšné přistání Starshipu. Pro mne je to další potvrzení, že to celé opravdu může fungovat podle stávajících představ. Jen tak dál. Držím palce do dalšího vývoje a dalších testů (snad brzy i těch orbitálních).
Starship SN15 po přistání (po letu do výšky cca 10 km):
Neuvěřitelné. Je za tím spousta práce.
Jdu to zapít čajem. Zaspal jsem.
A spousta práce je čeká.
Uvidíme, co řeknou na stav motorů a SS, zdali budou po kontrole použitelné pro další lety.
Půjde SN 15 zpátky na předstartovní přípravu?
A nebo bude mít přednost BN2?
Jsem zvědavý na data.
Pristani kousek od písku, asi priprava na Mars...:-)
Starshipflip byl proveden výše?
Motory pracovaly bezchybně, ještě jednou gratulace.
I ten plamen po přistání mi připadal řízený jako z fléry...
Everyday Astronaut má na svém twitteru i video zachycující překlopení ještě v mracích a pak velkou část svislého motorického klesání. Vypadá to, že tentokrát celý manévr proběhl na dva motory (od překlopení až po dosednutí). Rozhodně to je funkční varianta.
citace:Everyday Astronaut má na svém twitteru i video zachycující překlopení ještě v mracích a pak velkou část svislého motorického klesání. Vypadá to, že tentokrát celý manévr proběhl na dva motory (od překlopení až po dosednutí). Rozhodně to je funkční varianta.
Zeby lepsi rozsah regulacie tahu na novych Raptoroch? To zapinanie/vypinanie urcite spolahlivost nezvysovalo...
tiež si myslím, že táto verzia raptorov má lepšiu reguláciu ťahu a tak má lepšie možnosti na "vyhranie sa" pred pristátím. Myslím, že to bolo dosť jednoznačne z toho manévru vidno.
Osobne ma potešila aj vylepšená spoľahlivosť nových raptorov, už samotný fakt, že ich nebolo treba meniť po SZ
citace:Urcite spiatocka mozna je...
ale od dv zavisi, ci sa modul po elipse vrati o hodinu, den, mesiac, o rok, alebo o storocie...
Vracím se od velkého úspěch Starshipu, kterému jako všichni moc gratuluji k trochu prozaičtějším úvahám a kalkulacím:
Tu myšlenku o „zpátečce“ nosného stupně jsem bral jen jako zajímavost. Kdyby se něco stavělo na MHO, nemusely by s každým velkým dílem cestovat Starshipy a shormažďovat se na MLO, prostě by byl náklad k Marsu jako vystřelen z praku. Stejně by to mohlo být u sond ke kometě nebo asteroidu, automatické sondy na povrch Marsu, Venuše, GTO satelitů atd. K jemným operacím u asteroidu, komety nebo u Venuše nepotřebují sondy nosný stupeň, stejně se odděluje a přechází na mrtvou dráhu. Sondy mají své korekční motorky a když nosný stupeň lze vrátit k Zemi, je to bonus navíc, proč ho nevrátit.
Nyní k příspěvku p.Martina Jediného:
Skutečně, doba návratu, a tedy i výška apoga elipsy závisí na rozdílu odletové rychlosti nákladu a dv zpětného impulsu. Návrat by nemohl trvat roky, protože v tom případě by návratová dráha letu byla ovlivněna Sluncem a planetami a nevrátila by se k Zemi
Na https://gtocalc.github.io je kalkulátor pro dv na GTO a platí zřejmě dobře i pro libovolnou eliptickou dráhu.
Když si dosadím pro již zbrzděnou dráhu GTO perigeo 180 km, apogeo 300000 km, vyjde mi potřebná rychlost u perigea 10.915 m/s, což je těsně pod únikovou rychlostí 11,180 km/s a doba otáčky 7,1 dne. Takže, kdyby odletová rychlost k Marsu byla 12.000 m/s, potřebný brzdící impuls by vyšel 820 m/s. Ovšem tento impuls by brzdil jen téměř prázdný Starship, nepotřeboval by moc paliva.
Takže si myslím, že v některých případech by to bylo velmi užitečné, je to další výhoda návratnosti Starshipu
[upraveno 7.5.2021 14:50]
citace:Jinak by měl teď letět SN 16 a pak repete SN 15.
už aj EM potvrdil že sa pokúsia o druhý let s SN15
Který může dopadnout všelijak, takže by možná stálo za to, vzhledem k tomu, že SN15 už si svoje odsloužil a budou teď v rychlém sledu přicházet nové prototypy, poslat ho mnohem, mnohem výš a vyzkoušet tepelný štít, i když samozřejmě návratová rychlost bude o dost nižší, než 1. kosmická.
