Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Historické rekordy kosmonautiky, které by šlo relativně snadno překonat
04.7.2013 - 00:12 - 
Trochu se s tím opakuju, ale např. i nedávné výročí letu Těreškové mi připomnělo, že existují kosmické rekordy z dob samotných počátků kosmonautiky, které by šlo relativně snadno a levně překonat... možná šance i pro soukromou/amatérksou kosmonautiku, určitě pak šance pro Číňany a doufejme pro další nováčky politované kosmonautiky, kteří se přidají (zřejmě min. Indie a Japonsko).

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_spaceflight_records

1) rekordní délka sólového letu kosmonauta/kosmonautky: dnes necelých 4 dnů. Toto by šlo překonat snadno - a popravdě je zvláštní, že se o to nepokusili např. Číňani, měli by to fakt "zadarmo". Samo se to nabízí např. na palubě Dragonu, kdy by jednomu kosmounautovi vydrželi zásoby déle.

2) rekordní délka sólového letu kosmické lodi (bez spojení s kosmickou stanicí) - rekord je podle mě pořád 18 dní Sojuzu 9 (Space Shuttle STS-80 se tomu přiblížil výdrží 17 dnů). Samo o sobě to nemá až takový význam. Nabízí se buď spojit to s 1) ... ale spíš s 3). (Rekord může teoreticky padnout při plánovaném prvním pilotovaném letu Orionu... ale nevím, jak dlouhý má vlastně být)

3) maximální vzdálenost od Země, bez navedení na dráhu kolem Měsíce. Dosavadní rekord (omylem) drží Apollo 13. Přímo se nabízí spojit to s testovacím letem např. Dragonu a F9-H. Experiment by byl zásadní ze zdravotního a psychologického hlediska, viz např.:
http://en.wikipedia.org/wiki/Cosmic_ray_visual_phenomena
které byly pozorované např. při letech Apollo.

Situace přímo volá po tom spojit všechny tři rekordy do jednoho - tedy podniknout např. sólový třítýdenní let do větší vzdálenosti, než je vzdálenost Země od Měsíce.

Zejména rekord 1) by pravděpodobně šlo překonat relativně "levně" a mohly by se o to pokusit jak Čína, tak poměrně brzo i Space X (na dráze s menším sklonem, než je dráha k ISS). (Čína si ale skoro dává pozor, aby ani "omylem" žádný klasický rekord z 60tých let nepřekonala...)
 
04.7.2013 - 02:36 - 
Prvně tyto rekordy nikoho nezajímají. Nemají totiž ani význam vědecký ani význam osobnostní. Když Ruští bohatýři vydrželi na stanici rok a něco, tak to význam mělo obojí, přesto si drtivá většina fandů kosmonautiky nepamatuje, jejich jména a přibližnou délku rekordů. Spousta fandů si dokonce plete Sheparda s Glennem a schválně, kdo z vás diskutujících bez wikipedie ví, kdo lětěl jak a přibližně kdy?

Nemá valný smysl posílat člověka na třítýdenní samovazbu do nebezpečného prostředí, pokud primární funkcí experimentu nebude ochrana před tímto prostředím.

A za druhé mně zaujal rekord Apolla 13, nejsem znalec té havárie, ale viděl jsem vcelku povedený film s Hanksem a dal bych ruku do ohně, že v tom filmu kolem Měsíce letěli. Počítám, že takovou chybu by si filmaři nedovolili.
 
04.7.2013 - 07:32 - 
quote:
A za druhé mně zaujal rekord Apolla 13, nejsem znalec té havárie, ale viděl jsem vcelku povedený film s Hanksem a dal bych ruku do ohně, že v tom filmu kolem Měsíce letěli. Počítám, že takovou chybu by si filmaři nedovolili.


ano, okolo mesiaca leteli, ale na llo nevstupili... urobili len fly-by mesiaca

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
10.7.2013 - 09:19 - 
Odpověď pro oba: Tak on samozřejmě rekord Apolla 13 byl dosažen při průletu na odvrácené straně Měsíce. Byl to zatím jediný pilotovaný průlet bez navedení na oběžnou dráhu. Vždy je to zmiňováno v souvislosti s tím, že šlo o havárii - méně známé je, že šlo o rekord ve vzdálenosti člověka od povrchu Země.

Nesouhlasím absolutně s tím, že by snaha o překonání těchto rekordů neměla význam osobnostní ani vědecký. Co se "osobnostního" významu týče, stačí připomenout, kolik lidí zaujal (vědecky skutečně nezajímavý) sólový rekordní seskok padákem Felixe Baumgartena: nějaké to "Red Bull Apollo 13" by přitáhlo ještě nesrovnatelně větší pozornost.

Co se vědeckého přínosu týče, tak samozřejmě viz ty "Cosmic ray visual phenomena", které nejsou na nízké oběžné dráze zjevně tak významné - samozřejmě by smyslem takového letu byl experiment, jestli je ochrana před tímto prostředním dostatečná. Lepší testovat to tři týdny, než rovnou 500 dnů na cestě k Marsu bez možnosti návratu, ne? A sólový let dává dobrý smysl z hlediska omezeného množství zásob v kosmické lodi - v nemodifikovaném Dragonu by snad jeden člověk tři týdny přežít mohl, zatímco více lidí stěží...
 
10.7.2013 - 10:29 - 
apollo 13 - islo o vyuzitie tzv. free-return trajectory. Neviem ci este nejake ine teleso tuto drahu vyuzilo, kazdopadne tato draha vyzaduje takuto pomerne velku vzdialenost od povrchu mesiaca. Ostatne apolla lietali blizsie, takze ak by sa nepr. nepodaril LOI, museli by asi robit korekciu drahy aby sa vratili k zemi.

Ohladom rekordov - naopak, vacsinu ludi nezaujima vedecka hodnota rekordu Podstatne je, ako velmi dany vykon nadchne verejnost. Ci chcete ci nie, nadsenie a fascinacia je ten motor, ktory to cele tlaci dopredu. Clovek prechadzajuci sa po inom vesmirnom telese je fascinujucejsi a vyvolava bujnejsie predstavy o buducnosti, nez clovek zavrety rok v plechovke. Preto kazdy pozna Armstronga a skoro nikto nepozna Polyakova
 
10.7.2013 - 12:13 - 
xchaos:

pak je to špatně řečeno. Apollo bylo navedeno na dráhu kolem měsíce, nikoliv však na její orbitu. Dráha kolem objektu je i gravitační prak.

Seskok toho Rakušáka měl věděcký přínos velký. Data ze seskoku totiž posloužila agenturám k analýze dalších možností bezpečnostních mechanizmů pro posádky kosmických letů.

Nicméně rekord jako takový zapadne. Za pár let si nejenže nevzpomeneme na jeho nevyslovitelné jméno, ale ani na národnost. A pro yamatíka, je to už nějaký pátek (tipuji tak 2009) co jsem v Magazínu MF Dnes četl článek věnovaný Apollu 11. A v infoboxíku byla informace, že podle průzkumu, který si nechal vypracovat Times při vyslovení jména Armstrong si pětina vybavila trumpetistu, třetina hopsíka po Měsíci a půlka hádej koho? Správně, cyklistu.
Niel na tom je ale ještě relativně dobře. Má prostě dva populární jmenovce a tak se o slávu svého jména musí dělit. Ale takovej Gagarin, kterej má hodně unikátní jméno, 2/3 obyvatel USA neví, kdo to je. Stejně tak si více jak polovina myslí, že ve vesmíru byli první samozřejmě oni.

Jsou to sice průzkumy, které mohou být různě zdeformované (stačí jen dobře položit otázku), ale vypovídací hodnotu to má. Rekordy jsou veřejnosti buřt. Nepamatují si ani prvenství.

Btw. podobně to vidí i pan google.
Edwin Howard Armstrong - 14 miliónů
Billie Joe Armstrong - 15 miliónů
Neil Armstrong - 35 miliónů
William Armstrong - 43 miliónů
Louis Armstrong - 47 miliónů
Lance Armstrong - 91 miliónů

Gagarin - 11 miliónů :-)
Apollo 11 - 70 miliónů
A "First man on the moon" 285 mil. za což spolehlivě tato fráze vděčí konspirátorům, kteří přistání na Měsíci popírají.

Mimochodem zatímco v roce 1999 bylo 7% američanů přesvědčeno, že Apollo 11 a další byly podvrhy. V roce 2009 si to myslelo již 21%. Jestli to půjde takto dál, tak nás za pár let budou upalovat jako kacíře:-)
 
10.7.2013 - 12:26 - 
u Armstronga aspon ta tretina opytanych vedela, kto to je. O Polyakovi nevie nikto (okrem fandov). A to je vedecky prinos Polyakovho letu dost zasadny, ako pre medicinu, tak pre buduce interplanetarne lety. Ale holt, Armstrong hopkal po mesiaci

Ohladom americanov - mnohi z nich netusia o existencii sveta mimo USA, odmalicka im tlcu do hlavy ze juesej is da best, takze sa niet co cudovat. Na ich obhajobu - obyvatelia inych kontinentov nie su na tom s vseobecnym prehladom o moc lepsie, a o technickych znalostiach ani nehovorim.
Ale prave preto by nas mali zaujimat tie "dobre predajne" rekordy, ktore sice z vedeckeho hladiska nemusia byt nic moc, ale dokazu zaujat tuto "popkulturnu" masu. Ta masa ma totiz volebne pravo a nepriamo rozhoduje o rozpoctoch
 
10.7.2013 - 12:39 - 
Na tom něco bude, trvalým přísunem lámání rekordů, zejména pokud by to bylo formou živých šou ... to by zájem opravdu zvedlo. Ovšem pak by se těžko NASA v kongresu bránila nepřátelům, kteří by právem poukazovali, že se proměnila na producenta 15 miliardové estrády pro spodinu.

Co se týče (ne)tuposti Američanů, ano jsou na tom ještě dobře. V islámském světě například 3/4 lidí věří, že Země je placatá...

Ovšem předevčírem jsem dělal ekologicko-technickou besedu se žáky střední zemědělské školy a musel jsem do ní dát půlhodinovou přestávku, abych mohl v bezpečí mámina kabinetu vydýchat ten průjem hlouposti a neznalosti, kterým jsem byl zaplaven. A to se jednalo o žáky, kteří mají zájem (nikdo jiný by do školy o prázdninách nešel).
Ztratil jsem iluze, že na tom budeme nějak významně lépe, než-li národ Států spojených.
 
10.7.2013 - 12:46 - 
Nešlo mi popravdě o propagandistickou hodnotu takového rekordu. Samozřejmě, že některá "poprvé" z dob začátků kosmonautiky zůstanou "poprvé" stejně, jako z dob začátků letectví a čehokoliv jiného - a příště to bude jen "poprvé Čína", "poprvé Japonsko", "poprvé Indie" atakdál. O toto mi nejde.

Jde mi o ty ostatní rekordy, o ty "měřitelné", které spíše definují "disciplíny", ve kterých lze soutěžit. Tady jde o to, že některé z těch rekordů ustavených v 60tých letech jsou překvapivě snadno překonatelné - a je to šance jak pro "začínající kosmické země", tak i pro soukromý sektor či turisty. A nemyslím, že by se tím nezískaly nové zkušenosti.

Třeba jen výdrž lodi, která neletí k orbitální stanici má obrovský význam. Kosmické mise, které logisticky nezávisí na více nezávislých startech, které se navíc musí odehrát v přesně vypočtených startovních oknech, apod. jsou nejen drahé, ale mají daleko nižší šanci na úspěch (i když třeba nedojde k ohrožení života posádky). (Pomocí Saturnu V a Apolla NASA mimochodem plánovala single-launch mise trvající i více než rok...).

Takže nesouhlasím s tím, že by překonání těhle dnes už skoro padesát let starých rekordů nemělo žádný význam: samozřejmě technologie pokročila... i malá kosmická loď unese určitě hravě o tunu zásob víc, než v 60tých letech, může nafouknout nafukovací habitat, apod... dva z těchto tří rekordů jsou ruské a o třetí z nich se Rusové de-facto snažili v rámci projektu LK-1 (Zond) ... takže vzhledem k tehdejším neuvěřitelně omezeným možnostem to celkem dobře vypovídá o tom, jak snadno by ty rekordy dnes šlo překonat. I ty přelety v jednom člověku by byly zajímavé - je docela možné, že kompromisem mezi "jednosměrnou kolonizací Marsu" a obousměrným provozem se stane možnost postupného návratu kolonistů, třeba právě i "po jednom" (vzhledem k velmi omezeným možnostem zásobování potravinami i palivem...)
 
10.7.2013 - 13:13 - 
Sojuz má samostatnou životnost na orbitě až půl roku. S ohledem na jeho nosnosti je možné v podstatě okamžitě odeslat poustevníka, který v něm tu dobu přečká. Žádný jiný dopravní prostředek neměl takovou životnost (speciálně ne Apollo) a z plánovaných ji bude mít zřejmě jen Orion.

Lámání rekordu by nemělo být pouze o fyzickém překonání lidí, ale hlavně o překonání technických milníků.

Jinak právě ta technologie moc nepokročila. Zdejší modla Dragon vozí z bůh ví jakých důvodů na ISS menší náklad než 50 let starý Progress. Máme sice technologické prvky, které k dispozici v 60tých letech při ustanovování těchto rekordů nebyly, ale nenasazujeme je.

Například, Sověti si dodali odvahu a řekli si, že když má mít Buran životnost na orbitě měsíc, tak tam místo hydrazinovýh motorů dají kerosínové a to rovnou s takovým Isp, že na to hydrazin mohl jen závistivě koukat. A dnes? PPTS pojede na hydrazin a původně ambiciózní methanový Orion přerostl Američanům přes hlavu a v tichosti se vrátili k hydrazinu. Přitom v obou případech životnost Buranu na orbitě nijak nepřekonají (Buran měl, na rozdíl od raketoplánu, fotovoltaiku, takže omezen byl pouze životností retroraket)

Na tomhle se sice rekordy lámat dají, ale bude to mít příchuť - to sojuz/apollo uměli před 50ti lety taky.
 
10.7.2013 - 14:08 - 
quote:

Jinak právě ta technologie moc nepokročila. Zdejší modla Dragon vozí z bůh ví jakých důvodů na ISS menší náklad než 50 let starý Progress. Máme sice technologické prvky, které k dispozici v 60tých letech při ustanovování těchto rekordů nebyly, ale nenasazujeme je.



no, oficialne stanovisko je take, ze Dragon je limitovany objemom, t.j. vzdy je napchany az povrch a preto nevozi viac. Ci je to doveryhodne vysvetlenie neviem, mam tendenciu skor pochybovat

inak nie je to modla, je to len prvy komercne vyvinuty vesmirny korabľ, ktory ukazal ze to ide, a ide to lacnejsie (myslim vyvoj, prevadzka zatial ani moc nie). Modla to bude az ked tam daju warp
 
10.7.2013 - 15:40 - 
guglim guglim, odpoved nenachadzam - neviete niekto aky je rekord, co sa tyka vzdialenosti ruskeho kozmonauta od zeme? 
10.7.2013 - 15:59 - 
No mám vážne podozrenie, že z ruských kozmonautov to najďalej dotiahli tí súčasní na ISS. Väčšina starých sovietsko-ruských lodí a staníc sa pohybovala na veľmi nízkych dráhach okolo 200 km vysoko (akurát Mir bol vo výške tuším 350 km). V tomto ohľade je súčasných vyše 400 km na ISS asi naozaj ich "rekord". 
10.7.2013 - 16:02 - 
Pokud tam v nějakým zondu nelítá nějaký ten Iljušin, tak kosmíci na ISS. 
10.7.2013 - 16:16 - 
Takže jsem samozřejmě lhal. Zapoměl jsem totiž na Vostůčky a Voschůdky. Práívě Leonovův Voschůdek, o kterého si tu otírá pysk David byl rekordní nejen prvním výstupem do kosmu, ale právě i dosaženou výškou Apogea - 475Km.

Mimochodem narazil jsem přitom ověřování na zajímavou věc - Sojuz 18. Při této nehodě si kosmonauti na vlastní kůži vyzkoušeli 21g při vstupu do atmosféry a SVĚTE DIV SE, žadnej kečup z nich nebyl! Lazarov sice kvůli následkům dolétal. Nicméně očividně více fyzicky odolný Makarov letě pak ještě 3 krát!
http://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_18a

Takže tolik k nepodloženým teoriím, jak by Leonov natáhl brka v balisticky přistávajícím Zondu ;-)
 
10.7.2013 - 16:30 - 
hm, kamion STS-31 to dotiahol az na 615km  
10.7.2013 - 16:53 - 
Kamion STS tam měl ale náklad. Mise pro rekordy se nedělaly nikdy. Na to byly i Sojuzy drahé. Zaplať si 100 mil. USD a můžeš v sojuzu lámat rekord výšky. Sojuz sám tě vytáhne z parkovačky do 1500km (což je dále, než mohly STS byť jen teoreticky). Když tam budeš sám, tak tam můžeš takhle kroužit tak měsíc ;-) 
10.7.2013 - 18:22 - 
:) ja viem ze sa nelieta pre rekordy a rusi nikdy nemali dovod sa hrabat do 1500. Len ma prekvapilo ako vysoko sa ten americky korab dokazal vyskriabat. Predsalen je to poriadny kus nabytku, este aj pri ISS posobil mohutne. 
10.7.2013 - 19:20 - 
Raketoplán se uměl vyškrábat ještě výše. V nemodifikované verzi byl schopen dosáhnout kruhové orbity v 1000km. Byly úvahy přidání nádrží na hydrazin do nákladového prostoru pro dosažení ještě vyšších orbit, ale naráželo to na nízkou odolnost tepelné ochrany při návratu do atmosféry. Už ze středních orbit (2000-20000km) by nejspíše nepřežil návrat a nebo by musel motoricky orbitu nejprve snížit (což vyžaduje stejné dV jako pro zvýšení, tedy efektivní dostup by klesl na polovinu).

Jinak on ten raketoplán zase tak velký není. Opticky ho zvětšuje křídlo, jinak je to kvádr o něco málo tlustější než běžný modul ISS a ani ne dvakrát delší. Poměrně impozatní byl ve srovnání s Mirem, ve Srovnání s ISS a jejími monstrozními nosníky a panely to je prcek. Ostatně, na internetu je fotek plno. Je třeba koukat na ty nejnovější :-)
 
10.7.2013 - 19:31 - 
mnoo mne pride docela velky. Ale pri Mire vyzeral samozrejme vacsi...


 
12.7.2013 - 19:48 - 
quote:
mnoo mne pride docela velky. Ale pri Mire vyzeral samozrejme vacsi...


Raketoplán není velký. To jen nemáte rozumné měřítko (kosmonauti jsou většinou malé postavy) a MIR i ISS jsou prostorově dost úsporné ...

Byl jsem v něm osobně v KSC a přjde mi hodně malý a stísněný.
 
12.7.2013 - 20:24 - 
quote:

Raketoplán není velký. To jen nemáte rozumné měřítko



tak ako meritko samozrejme beriem ine kozmicke lode, t.j. sojuz, apollo apod. Vedla nich raketoplan JE velky

[Upraveno 12.7.2013 yamato]
 
12.7.2013 - 20:47 - 
predstava o veľkosti raketoplánu - Space Shuttle je dlhý 37,2 metra, typický dnešný Boeing 737-400 má 36,4 metra, 737-800 (lieta s nimi napríklad Ryanair, Travel Service aj ČSA), má 39,5 metra, Airbus A320-200 (prevádzkuje napríklad ČSA či Travel Service) má 34m, A319-100 33,9m. Má ale o dosť širší trup, asi ako IL-76 (tá je ale dlhšia - 50,5 metra). Je to teda dosť veľký stroj.

yamato - na zmenšenie vloženého obrázku sa dá použiť upravený tag [ img ] - vlož ho takto: [ img=800px ]...[ /img ] (bez mezier, 800 je šírka obrázku v pixeloch)
 
12.7.2013 - 21:02 - 
quote:

yamato - na zmenšenie vloženého obrázku sa dá použiť upravený tag [ img ] - vlož ho takto: [ img=800px ]...[ /img ] (bez mezier, 800 je šírka obrázku v pixeloch)



dik za tip. Ale teraz uz to zobrazuje zmensene, nie?
 
12.7.2013 - 23:33 - 
STS je samozřejmě malý. Zmínění dopraváci jsou nejmenší prckové se kterými se komerčně léta na krátké trasy.
Nákres STS vs. Sojuz je ve perspektivě která nahrává STS a taktéž rozevřené dveře nákladového prostoru je dělají podstatně větším. Dtto fotky i Miru a Iss, je to detail na STS, který je v popředí, tedy vypadá mnohem větší, než ve skutečnosti je. Prosté hrátky s kamerou.

Mimochodem, při srovnání s TKS-VA, který by se mu ani nevešel do carga (z obou rozměrů) a má podstatně větší panely by už nevypadal tak obrovsky.

Raketoplán je jednoznačně největší kosmická loď, ale jak už tu někdo podotkl, z blízka je to překvapivý prcek (Ovšem Sojuz je už vyloženě liliput).
 
13.7.2013 - 04:49 - 
B737NG a A319/320 rozhodne "najmenší prckovia" nie sú. Každý zoberie na 8-12 hodinový let (dolet do 10000 km) podľa verzie 130-190 cestujúcich a 6-10 členov posádky.
Bežne sa lietajú linky aj s menšími lietadlami, napríklad Bombardier CRJ100/CRJ200 pre 35-50 ľudí alebo "o číslo" väčšie CRJ700/CRJ900/CRJ1000 pre 70-100 ľudí, BAe-146 pre 80-110 cestujúcich, Embraer ERJ-135/145 pre 35-50 ľudí, série E-170 pre 70-90 či E-190 pre 90-120 ľudí, o turbovrtulových strojoch ako ATR radšej ani nehovorím.
 
13.7.2013 - 08:09 - 
Při porovnávání velikosti raketoplánu se Sojuzem zanedbáváte jednu zásadní věc:
raketoplán byl primárně vyvíjen jako nosič nákladu a posádka byla jen "přívažkem" zajišťujícím servis při vypuštění užitečného zatížení a zabezpečujícím přistání na zemi;
Sojuz byl vyvíjen na dopravu lidí na oběžnou dráhu, případně i dále.
Pokud z raketoplánu "škrtnete" nákladový prostor a motorovou sekci, v níž jsou motory SSME zajišťující dosažení oběžné dráhy, nebude velikost strojů až tak rozdílná. Raketoplán byl určen pro přepravu až 10 astronautů, Sojuzy slouží pro tři.
 
14.7.2013 - 23:43 - 
quote:
predstava o veľkosti raketoplánu - Space Shuttle je dlhý 37,2 metra, typický dnešný Boeing 737-400 má 36,4 metra, 737-800 (lieta s nimi napríklad Ryanair, Travel Service aj ČSA), má 39,5 metra, Airbus A320-200 (prevádzkuje napríklad ČSA či Travel Service) má 34m, A319-100 33,9m. Má ale o dosť širší trup, asi ako IL-76 (tá je ale dlhšia - 50,5 metra). Je to teda dosť veľký stroj.



Stojím si za svým: STS není velký stroj. Osobně jsem v něm byl ...

Vaše srovnání není správné. U dopravního letadla je celá délka defacto délkou kabiny, u STS ale je kabina jen malou částí (vepředu jsou moduly trysek, pak je samostatná konstrukce kabiny, pak velký nákladový prostor, pak zadní část s nádržemi a nakonec velké trysky motorů SSME. Vlastní kabina má délku cca 4.4m a to ještě značnou část zabírají přístroje vepředu a vzadu, tedy pro posádku zbývají na délku cca 3m prostoru.

 
15.7.2013 - 11:29 - 
Čo sa týka prepravnej kapacity STS, ktorá je zhruba 8+20ton, tak nákladný B737-700C vo verzii "freighter" má prepravnú kapacitu 2(3)+18,7t, A320F má podobnú kapacitu - 2(3)+cca 23ton (v dvojmiestnej kabíne pilotov je vždy aj tretie, výklopné sedadlo). "Nákladové priestory" dopravných lietadiel začínajú vždy až za prednými vstupnými dverami a končia pred zadnými vstupnými dverami, takže je tam vpredu i vzadu pomerne veľký "nevyužitý" priestor (časť nákladných lietadiel má zachované / zabudované nielen predné ale i zadné toalety).
V STS je hermetický priestor využitý výrazne efektívnejšie ako u nákladných lietadiel, u ktorých je priestor "medzi dverami" celkom prázdny, hoci som už videl aj nákladné lietadlo, nejakú "africkú" 737, ktoré tam malo namontované štyri sedačky, takže jeho prepravná kapacita bola 6(7)+cca 18 ton.

Takže si myslím, že raketoplán STS je viacmenej porovnateľný s dopravákmi triedy B737 a A320 vonkajšími i vnútornými rozmermi aj prepravnou kapacitou. Samozrejme, porovnávať ich nemá nejak extra význam, sú to stroje veľmi rozdielne po každej stránke, išlo mi skôr o vytvorenie predstavy o veľkosti stroja.
 
15.7.2013 - 11:59 - 
povodne sme sa bavili o tom ze STS je "kamion" a ze je prekvapive, ze sa moze vysplhat az do cca. 1000 km. Z tohto hladiska je irelevantne kolko z neho zabera hermetizovany priestor a kolko nakladovy priestor. Bavime sa o celkovej velkosti. 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.243834 vteřiny.