Čínský lunární rover Chang'e 3 má startovat už v příštím roce.
Zde je pár snímků z jeho letošního testování v poušti Kumtag (provincie Gansu)
... ten podvozek, robotická ruka, atd atd ... jako by MERům z oka vypadl
citace:Čínský lunární rover Chang'e 3 má startovat už v příštím roce.
Zde je pár snímků z jeho letošního testování v poušti Kumtag (provincie Gansu)
... ten podvozek, robotická ruka, atd atd ... jako by MERům z oka vypadl
Vrcholom dokonalosti by bolo, ak by v regolite zanechavali aj cinske kolesa otlacok .--- .--. .-..
citace:no neviem, ja by som tam dal vacsiu vysku nad terenom. Ale asi je to len taka pracovna verzia...
MERy mají NavCamy zhruba ve výšce 150 cm nad terénem.
Číňani jsou o něco menšího vzrůstu než amíci, takže to posadili, tipnul bych, do výšky cca 130-140 cm (podle postav na prvním snímku)
Nevidim tam ani telco system (anteny).
Fajnove by bylo, kdyz by system mel i HAM majak v podobe SSTV/PSK31.
Navic by s tak uzkejma kolama brzo zapadli.
Ze je to provozni model je jasne z te kabelaze na zadku.
Jestli jsem spravne pochopil preklady, tak v prvni verzi mela byt komunikace vozitko< ~900MHz > vysadkovej modul < 2.2GHz S pasmo > Zeme.
Cili realnej dosah tak do 500m od zakladny.
V druhe verzi by vozitko melo mit navic i svuj telco system se Zemi na 2.2GHz v S pasmu.
Typicky pri prumeru 40cm by stacil vykon 10-20W PA, aby pri 35m parabole s SDR prijimacema na Zemi sel tok dat Mesic>Zeme minimalne 4k7, optimalne 32-128kbps mozna i 256kbps.
Vetsi tok jen v pripade pouziti X pasma pri stejnem vykonu.
Ale obavam se, ze pri velikosti napajecich FTV panelu by neslo napajet tak velkej spotrebic jako HEXFET PA 20W, spise tak neco co ma 2-5W PA (tim se snizuje prenos Mesic>Zeme v tomto pasmu tak na 20kbps max pri PI4-DQPSK nebo 2k4-15kbps pri QPSK/BPSK a to vse pri sirce pasma do 3kHz).
Nadruhou stranu.... vysilani nebude behem jizdy. Takze se dostupna energie da na moturky kol pro presun 50cm-2m, pak se vozitko zastavi, znova presmeruje parabola smer k Zemi a energie se preda do vysilace.
Vysilat behem jizdy by slo leda pres 900MHz povrchovej telco system rover <> pristavaci zakladnova cast, ktera muze mit vyssi vykon/vetsi parabolu.
Prijem na landeru ze Zeme neni problem, velky vykon pozemni anteny (az 400kW PA) postaci ozarit Mesic.
Vyhodou S pasma a "mensi paraboly" se sirokym "hrnickem" je, ze pri tak silnem signalu ze Zeme nemusi byt parabola natocena na Zem uplne presne. Troufam si rici, ze signal chytne i kdyz bude parabola natocena do 90st.
Vzhledem k uzkosti pasma a zakladni modulaci xPSK do 1kbps to na povelovou telemetrii k ovladani vozitka staci.
Mam osobni zkusenosti ze Subregionalnich zavodu, ze pri pouziti 90cm paraboly s kvalitnim ozarovacem (Tyhan90) jsem v pasmu S 13cm slysel radiove majaky (maj vykon 20mW az 1W do vsesmerek) na vzdalenost 200km i na bok, kdy parabola byla natocena o 90st bokem, pricemz CW majak mel jen 30mW.
Teoreticky by mohli vysilat zive video v S pasmu, to by vsak museli mit mikropaskove plosne anteny zabudovane v FTV panelech primo.
Na prvním snímku je v zadní části roveru nahoře vidět něco, co velmi připomíná MER-HGA s plochou talířovou anténou ve vodorovné poloze.
Na druhém obrázku to trochu vykukuje zpoza FV panelů, a na třetím se to zdá být zasunuto dolů, dovnitř horní "paluby".
EDIT: na tomto modelu, který se testovanému roveru dost podobá, je HGA jasně patrná
citace:Navic by s tak uzkejma kolama brzo zapadli.
Já bych ty číňany zase tak nepodceňoval ...
... na Měsíci je jen 1/6 g , na rozdíl od cca 1/3 g na Marsu.
Důležité je jednotkové zatížení na plochu a vlastnosti materiálu povrchu - na to by těch 6 koleček klidně mohlo stačit.
Na prvním snímku je v zadní části roveru nahoře vidět něco, co velmi připomíná MER-HGA s plochou talířovou anténou ve vodorovné poloze.
Na druhém obrázku to trochu vykukuje zpoza FV panelů, a na třetím se to zdá být zasunuto dolů, dovnitř horní "paluby".
Uvidime jak to bude.
Faktem je, ze v textu pisou, ze jim pomahaji Rusove.
Tez jsem na jednom ze snimku uvidel Helix sroubovicovou antenu.
To je typicke pro Ruske konstrukce.
V jedne studii maji jak vertikalni Helix, tak i parabolu.
Dobre by bylo pouzit pro vysilani vertikalni kuzelovitej Helix nebo QFN antenu. Nemusi si tak presne zamerovat a presto odvede temer pulku vykonu smerem k Zemi. Takze by bylo mozne prenaset zive video behem jizdy, ale jen v kvalite ISDN video/Skype video do 64kbps MP4.
Ja jim zase tolik nefandim, ale budi ve me obrovsky respekt. Pokud se jim podari pristat na mesici, rower uspesne provozovat na mesicnim povrchu a jeste privezt vzorky mesicni horniny nazpet.
Ne nadarmo sef NASA v reakci na cinsky vesmirny program konstatoval, ze je mozne, ze cinsky Tajkonaut vystoupi na povrch mesice driv, nez se tam vrati americani.
Cinsky vesmirny program je podobne jako rusky vojensky a tedy v utajeni. Otazkou co vsechno maji rozpracovano a budou schopni v dohledne dobe dotahnout do konce. Minimalne jednu vyhodu maji, dostatek financi.
12.3.2012 - 21:05 - Vlado1
citace:Tak to klukum cinskejm fandim. Jestli to tam dostanou a bude to chodit tak se americani a rusaci mohou pekne chytit za nos.
Pokud vyfoti apolla a lidske stopy na marsu tak by me zajimalo jestli odmitaci uznaji ze se spletli. A nebo ze by zahrnuli do konspirace i cinany?
To už tady bylo řešeno . USA prohlásí území na Měsíci (dotčené scénářem přistání) za své území a kulturní památku.
12.3.2012 - 21:34 - M:
citace:... Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla...
Snad uz pred vyse rokom som porovnaval podiel startovacej hmotnosti k uzitocnemu nakladu.
USA jednoznacne viedli, za nimi Rusi, ESA, a daleko zanimi Cina a kosmotrpaslici.
Ak by Cina so sucasnou urovnou chcela stavat Saturn, tak by musel byt nasobne vacsi, ako americky. A to si nemoze zrejme dovolit ani Cina.
Abychom se vyhnuli dalším spekulacím, myslím, že bude vhodné uvést pár základních informací o misi Chang'e 3 i dalších plánech Číny na průzkum Měsíce.
Chang'e-3:
- 100 kg lander, 7 vědeckých přístrojů + kamery, plánovaná doba činnosti landeru 3 měsíce (tady se zdroje rozcházejí - jeden mluví o roveru, druhý o landeru)
- rover ponese 20 kg vědeckého vybavení - 8 přístrojů + kamery
- vysílání na Zemi přímo z roveru, nebo přes lander
- v nejužším výběru na místo přistání je 5 lokalit, nejvíce preferována je Sinus Iridium pro svou rovinnatost, dobré osvětlení a pozorovatelnost
- přesné datum startu příští rok je zatím nejasné - závisí na ohlášení startu indické sondy Chandrayaan-2 (lander+rover), která je plánována taky na 2013.
Po Chang'e-3 bude následovat Chang'e-4, zřejmě zopakování předchozí mise, datum startu nejasný.
V roce 2017 má následovat Chang'e-5, povrchová sonda pro odběr vzorků z hloubky 2 m a návrat na Zemi.
Tím mají být současné plány na bezpilotní průzkum Měsíce splněny.
Co se týče pilotovaného programu, Čína plánuje budování orbitální stanice na LEO kolem 2020.
Pilotovaný průzkum Měsíce zřejmě nebude probíhat paralelně s tím, možná později - nejdříve druhá polovina 20. let.
... ve kterém mě zaráží tato věta:
"Ouyang said the rover and the Chang'e-3 would stay on the moon until the Chang'e-5 probe arrived to take samples and the rover back to the Earth."
- Ouyang prohlásil, že rover a Chang'e-3 by měly zůstat na Měsíci až do přistání sondy Chang'e-5, která dopraví vzorky a rover zpět na Zemi.
... dopraví vzorky a rover zpět na Zemi !?!
Buď jde o špatné porozumění novinářů, nebo nepřesný překlad cn -> en. Jinak si tu údajnou dopravu roveru zpět na Zemi nedovedu zdůvodnit.
Čína zprovoznila nový 65 m radioteleskop na úpatí hory Sheshan jako součást Šanghajské Astronomické Observatoře.
Uvedení do plného provozu, po dokončení testování, se očekává na počátku 2013.
Teleskop bude mj. sloužit pro komunikaci s měsíční sondou Chang'e III.
Některé údaje se v tomto vlákně budou asi opakovat, ale proč je nezopakovat.
Naproti tomu novinky jsou zatím mírně mlhavé a chybí přesnější čísla nebo popis:
- Lander 1200 kg s RTG zdrojem (Pu238), nominální mise cca 1 rok (12 lunárních dní)
- Rover 100 kg s očekávanou životností 3 měsíce a dojezdem 10 km
- Start možná už v červnu 2013, přistání v Sinus Iridum
(info od Ouyang Ziyuan v cn originále tady http://news.sina.com.cn/c/2013-01-10/033925998072.shtml)
- Před přistáním bude lander ve výšce 100 m přibližně 100 s viset a autonomně vybírat nejvhodnější místo pro dosednutí
- Vědecké vybavení landeru - optický teleskop s aperturou cca 12 cm pro nUV vlnové délky, UV kamera 30,4 nm, 3 panoramatické kamery, 1 sestupová kamera, 1 sonda (probe) pro měření regolitu, 1 technologická sada landru (?), 1 záznamové zařízení pro naměřená data
- Vědecké vybavení roveru - celkem 20 kg, 2 panoramatické kamery, 2 sady navigačních a inženýrských kamer, 1 alfa částicový roentgenový spektrometr, 1 infračervený spektrometer, dolů mířící radar pro studium regolitu do hloubky 30 m a strukrůry měsíční kůry do hloubky několika stovek metrů, 1 technologická sada landru (?), 1 záznamové zařízení pro naměřená data.
- rover může zdolávat sklon terénu až 20° a překonávat překážky 20 cm vysoké
citace:Jestli se jim to povede tak budou v čele současného zkoumání Měsíce.
No ne, Davide, já zírám, kdo to tady pořád říkal, že Číňani se na Měsíc nedostanou před rokem 2050? Jasně, tvrdil jsi to o pilotované expedici, ale pokud se Čína dostane v roce 2013 do čela výzkumu? Připomínám, že k prvním měkkým přistáním měsíčních sond došlo 1966. Amíkům to od Surveyoru k Apollu trvalo jen tři roky, Rusové sice na Lunu 9 nenavázali, ale kdyby se do toho s elánem pustili a nevadilo by jim, že budou jen druzí, tak by to do roku 1975 svedli taky. Takhle místo toho raději preferovali Lunochody. Tak v čem tedy pramení tvoje nedůvěra? Že Čína nemá nosič jako Saturn 5 nebo N 1? Vždyť to mají v plánu a na CZ9 se pracuje - a nikdo kromě zasvěcených netuší, jak rychle.
ROFL 
[Upraveno 12.3.2012 pospa] 
