Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  14    15    16    17    18    19    20  >>
Téma: Dragon 2 (DragonRider / Crew Dragon) - pilotovaná loď SpaceX
11.9.2015 - 18:23 - 
quote:
quote:
Hezký, líbí se mi tam tlačítko "deorbit now"


To je nieco ako "ctrl+alt+del"


Jasně, prostě průser, tak šup dolů na jedno zmáčknutí
 
11.9.2015 - 19:18 - 
quote:
Přidám tedy ještě Crew Dragon na orbitě.


Na tomto videu už můžete vidět poměrně hodně z nového skafandru. Jak jsem psal už dřív, bude to poměrně přiléhavá kombinéza s pevnou dvoudílnou přilbou s velkým tmavým průzorem. Vše v podobné barevné kombinaci jako interiér kabiny - bílá, černá, šedá.
Ultra moderna, žádný mladší sokolík nebo dýňomontérky.
 
11.9.2015 - 19:48 - 
a cizmy ako Flesh Gordon  
11.9.2015 - 20:08 - 
quote:
Malá videoochutnávka, jak bude pravděpodobně vypadat interiér kabiny pro posádku po dovybavení vnitřními panely a finálními sedačkami posádky.

Fascinuje mě porovnání "palubní desky" s tím, co známe z raketoplánů, kde ovládání připomínalo miniaturizovaný velín atomové elektrárny.
 
11.9.2015 - 20:35 - 
Vnitřní design ikdyž prozatím neúplný vypadá luxusně. Mám za to, že design a praktičnost nejdou moc dohromady, tak snad se jim to z pohledu cestujících povede. Zaujalo mě dnes dost často využívané "ambientní" osvětlení prostoru přes odraz od stěn - uvidíme jak bude funkční po kompletaci interiéru.

U "palubní desky" bych tipl, že mechanická tlačítka a přepínače budou zajišťovat všechny hlavní automatické funkce, které je v případě otřesů snažsí zmáčkou než "šmidlání" po panelu. A na panelu bude něco jako pokročilé rozhraní.

Skafandry vypadají také parádně. [Upraveno 11.9.2015 Abe]
 
11.9.2015 - 23:19 - 
quote:
quote:
Malá videoochutnávka, jak bude pravděpodobně vypadat interiér kabiny pro posádku po dovybavení vnitřními panely a finálními sedačkami posádky.

Fascinuje mě porovnání "palubní desky" s tím, co známe z raketoplánů, kde ovládání připomínalo miniaturizovaný velín atomové elektrárny.


podobnou premenou si presli aj palubovky v leteckej doprave, dnes uz su klasicke budiky maximalne tak zaloha

palubovka Cirrusu SR22
 
11.9.2015 - 23:59 - 
quote:
podobnou premenou si presli aj palubovky v leteckej doprave, dnes uz su klasicke budiky maximalne tak zaloha ... palubovka Cirrusu SR22

A nejen v dopravě, ale i v rekreačním letectví - dnes už mají skleněné kokpity i ultralighty. Ceny šly dolů, kvalita a dostupnost nahorů, takže proč ne.
Tady například Sting S4 od TL Ultralight z Hradce králové.

 
12.9.2015 - 07:59 - 
Taky je dneska už extrémně těžké (drahé) koupit klasické budíky, téměř nikdo v Evropě je už nevyrábí. 
12.9.2015 - 09:27 - 
Sting je super ero, zviezol som sa  
12.9.2015 - 11:45 - 
Na Twitteru interier Dragonu jeden člověk komentoval dotazem, jestli na palubě bude mít pobočku Apple Store  
13.9.2015 - 22:54 - 
Kabinavypadá moc pěkně, jen mi to přijde jako šílené plýtvání místem pokud by ho nevyužili ... proč mít tolik prostoru a nevyužít hho? A fot porovnávající sojuz a dragon nejsou koser, protoze sojuz je nacpany materiálem a dodávkami, což u fotek dragonu není ...  
13.9.2015 - 23:14 - 
quote:
A fot porovnávající sojuz a dragon nejsou koser, protoze sojuz je nacpany materiálem a dodávkami, což u fotek dragonu není ...
Nevím, co máš na mysli tím přecpaným Sojuzem materiálem a dodávkymi, nicměně uváděná MAXIMÁLNÍ nosnost Sojuzu TMA dolů je 50 kg.
http://wsn.spaceflight.esa.int/docs/Factsheets/35%20Soyuz%20LR.pdf
Ty velké boule/balíky, co mají kosmonauti v Sojuzu mezi svýma hlavama jsou schránky na hlavní a záložní padáky a na tom je ještě uvnitř přichycené záchranné vybavení pro přežití po přistání na vodu a v divočině. Pokud v Sojuzu dovezou z ISS dolů pár zkumavek se zmraženými vzorky krve a moči, tak to je asi tak všechno. Na víc v té těsné kabině není misto, i když by pár kg navíc ještě uvezli.

Crew Dragon uveze 4 astronauty + několik stovek kg nákladu jak nahoru, tak dolů. Padáky má dole pod kabinou.

Proč by nemělo být košér srovnávat loď, kterou se na ISS léta dnes s lodí, kterou se tam bude létat za 2-3 roky?
 
14.9.2015 - 13:27 - 
quote:
Existuje v sucasnosti nieco lepsie, bezpecnejsie? Raketoplany bezpecnejsie isto neboli. A v buducnosti bude nieco bezpecnejsie? To sa ukaze.

Abychom vrátili debatu zpět k tématu tohoto vlákna a zároveň se trochu věnovali požadavku na bezpečnost nových komerčních lodí, dávám sem odkaz na článek z NSF, kde se tato problematika dopodrobna rozebírá:
http://www.nasaspaceflight.com/2015/05/nasa-evaluating-commercial-loss-crew-mishap/

V kostce:
NASA zavedla jeden z bezpečnostních parametrů - LOC (Loss Of Crew). Toto číslo říká, na kolik letů může dojít k jedné havárii, kdy dojde ke ztrátě posádky - pravděpodobnost úmrtí posádky. U raketoplánů bylo toto číslo 1/90. U programu Constellation (CxP) bylo optimisticky navrhováno na 1/1000, což se během studií a konstrukčních prací ukázalo jako nerealizovatelné. NASA nakonec stanovila hodnotu pro CxP na 3x vyšší úroveň, než Space Shuttle, tedy 1/270.

Pro program komerčních pilotovaných lodí byla hodnota LOC = 1/270 převzata ze zrušeného CxP a je součástí kontraktu CCtCap, i když bylo její dosažení zpochybňováno kvůli nebezpečí MMOD (srážka s mikrometeority / drobným kosmickým smetím).
http://oiir.hq.nasa.gov/asap/documents/ASAP_Second_Quarterly_Meeting_2015.pdf
 
14.9.2015 - 14:40 - 
Porovnávat raketoplán s ostatními pilotovaným projekty je nekorektní.
Ze všech ostatních se vrací jen návratová kapsle, která má nesrovnatelně vyšší pravděpodobnost průchodu atmosférou a to nejen v jednoduchém řízení během sestupu, ale prakticky ideálním tvarem pro tento účel. Celá kapsle skryta za tepelným štítem, což u raketoplánu není možné.
Systém, kdy kosmická loď po skončení svého úkolu odhodí servisní části a zpět se vrací jen přistávací kapsle je ideální, v současné úrovni techniky těžko překonatelná, ostatně Američané se k ní vrací.
Raketoplán byl " pokrok" za každou cenu, výsledkem byly zdrcující náklady na 1 kg , 14 lidských životů, a navíc ani zdaleka nedosáhl oněch 1/90.
 
14.9.2015 - 23:43 - 
quote:
14 lidských životů

Kolik by to bylo v případě kapsle, kdyby vynesla tolik lodí co raketoplán, tak to lze pouze spekulovat - ani kapsle vynášená raketou nemá prostě 100% spolehlivost.
A o možnosti průběžně modernizovat Hubble Space Telescop ani nemluvě.
 
15.9.2015 - 07:08 - 
quote:
quote:
14 lidských životů

Kolik by to bylo v případě kapsle, kdyby vynesla tolik lodí co raketoplán, tak to lze pouze spekulovat - ani kapsle vynášená raketou nemá prostě 100% spolehlivost.
A o možnosti průběžně modernizovat Hubble Space Telescop ani nemluvě.

Kosmická loď třídy Apollo by určitě mohla Teleskop opravit i modernizovat-
 
15.9.2015 - 13:41 - 
quote:
NASA zavedla jeden z bezpečnostních parametrů - LOC (Loss Of Crew). Toto číslo říká, na kolik letů může dojít k jedné havárii, kdy dojde ke ztrátě posádky - pravděpodobnost úmrtí posádky. U raketoplánů bylo toto číslo 1/90. U programu Constellation (CxP) bylo optimisticky navrhováno na 1/1000, což se během studií a konstrukčních prací ukázalo jako nerealizovatelné. NASA nakonec stanovila hodnotu pro CxP na 3x vyšší úroveň, než Space Shuttle, tedy 1/270.


To příliš zjednodušujete a zkreslujete celou situaci.

Původní raketoplán měl spočítanou pravděpodobnost ztráty posádky 1/145 (viz závěry SSPC). Současně byl navržen modernizační program umožňující zlepšení efektivity a růst spolehlivosti až na hodnotu 1/402.

Kolem NASA a raketoplánu fungovalo několik komisí kongresu, které celou situaci "způsobili". Například "Kramerova komise" vytvořená kongresem v roce 1991 odložila modernizace z úsporných důvodů a z důvodu "dostatečné spolehlivosti raketoplánu".

Některé dílčí modernizace byly přesto provedeny (po zjištění některých anomálií a v rámci RTF činností po haváriích - viz. například "Rogerova komise" po havárii Challengeru). Poměrně zásadní byla komise SSPC v roce 2004 a následná "Kostelnikova komise", která vrátila do hry modernizační plán. Nakonec na to ale NASA nedostala peníze a tak vše usnulo (některé modernizované technologie byly dokonce připravené na let a byly následně použity na X37B)

Takže celé to bylo spíš o politice a o penězích. A obávám se, že u NASA to tak bude vždy (je závislá na kongresu), bez ohledu na to, čím bude lítat. A u soukromníků to bude jen o penězích ...
 
15.9.2015 - 13:51 - 
quote:
quote:
NASA zavedla jeden z bezpečnostních parametrů - LOC (Loss Of Crew)...
To příliš zjednodušujete a zkreslujete celou situaci.

Zjednodušil jsem to záměrně, protože v tomto vlákně je detailní rozbor vývoje bezpečnosti STS off topic.
V tomto vlákně se vede debata o Crew Dragonu a jeho požadovaném bezpečnostním parametru LOC = 1/270.
Těch bezpečnostních parametrů je samozřejmě víc, jako jsou LOM, LOV, atd.
 
15.9.2015 - 16:47 - 
quote:
... V tomto vlákně se vede debata o Crew Dragonu a jeho požadovaném bezpečnostním parametru LOC = 1/270.
Těch bezpečnostních parametrů je samozřejmě víc, jako jsou LOM, LOV, atd.


... vím a nechci se v tomto vlákně příliš rozepisovat o STS.

Jen zdvihám obočí a poznamenávám, že požadované LOC=1/270 je jen cca dvojnásobné oproti kdysi fungujícímu systému. Tato požadovaná spolehlivost je dokonce nižší, než mohl raketoplán mít při provedení původně plánovaných upgradů a modifikací (které byly zrušeny z ekonomických důvodů a s poukazem na dostačující spolehlivost).

ps: bojím se, aby to s ekonomikou provozu Dragonu nedopadlo obdobně. Věřím, že samotný Dragon bude lacinější než STS, obzvášť při drožkaření k ISS. Nicméně pro všechny ostatní úkoly a při započtení omezených možností "hloupé kapsle" bude komplexní výsledek provozu "up&down" docela zajímavý ...
 
17.9.2015 - 15:10 - 
quote:
quote:
... V tomto vlákně se vede debata o Crew Dragonu a jeho požadovaném bezpečnostním parametru LOC = 1/270.
Těch bezpečnostních parametrů je samozřejmě víc, jako jsou LOM, LOV, atd.
...Jen zdvihám obočí a poznamenávám, že požadované LOC=1/270 je jen cca dvojnásobné oproti kdysi fungujícímu systému. Tato požadovaná spolehlivost je dokonce nižší, než mohl raketoplán mít při provedení původně plánovaných upgradů a modifikací (které byly zrušeny z ekonomických důvodů a s poukazem na dostačující spolehlivost).

Honzo, vycházel jsem z oficiálních informací v tomto dokumentu (str. 5) : http://oiir.hq.nasa.gov/asap/documents/ASAP_Second_Quarterly_Meeting_2015.pdf

Jakou kdy raketoplán teoreticky mohl nebo nemohl mít bezpečnost po určitých technických a organizačních úpravách, to už je zcela mimo debatu - nelze to ani dokázat, ani vyvrátit.
Jednoznačný je jen reálně dosažený výsledek: 2 tragické havárie s kompletní ztrátou posádky na celkem 135 letů. Reálně dosažené LOC = 1/67 , pokud beru počet letů celkem / počet ztracených posádek.
Pokud budu dělit celkový počet členů všech posádek vůči zahynulým atronautům, výjde tento poměr ještě hůře : 14 / 833 = 1/60
Zajímalo by mně, odkud čerpáš informace o požadovaných hodnotách LOC ty.


Citace z dokumentu v odkazu:

Commercial Crew Program Loss of Crew/Loss of Mission
Mr. John Frost reported on the beefing by Mr. Justin Kerr, Manager of the Spacecraft Office in the CCP. Loss of
Crew (LOC)/Loss of Mission (LOM) has been a topic of great interest to the ASAP for years. The LOC is loss of
crew probability—how likely there will be loss of crew on a given mission. It is a top level metric that tells how
safe the system is overall. It is a theoretical number, evaluated by a probabilistic risk assessment. The Panel is
interested in ensuring that the bar is set high enough to drive designers and engineers to provide the safest
vehicle possible.
Mr. Frost provided some background on the topic. The Panel had understood at an earlier meeting that the LOC
requirement was being reduced fairly significantly. There was a lot of detailed information provided by Mr. Kerr,
and the “change” in requirement is not as bad as the Panel originally thought. The Space Shuttle at end-of-life
had LOC of about 1 in 90. The follow on Constellation (that was originally envisioned to replace Shuttle) had a
goal of 10 times better (1 in 1000), based on a 2005 study, which at that time was thought possible and was
consistent with the request from the Astronaut Office. As the Constellation system design began and the
program started looking at hazards and threats, in particular the very significant Micrometeoroid and Orbital
Debris (MMOD) threat, they found that 1 in 1000 was going to be an impossible number to meet. The Agency
decided toward the end of that program to reduce the LOC number to 1 in 270 (or 3 times better than Shuttle at
end-of-life). The Panel had a concern with that LOC number at prior meetings and asked NASA to relook at it.
They did and felt it was the best that could be done. When the CCP came along, the HEOMD chose that same
number to keep an even playing field (commercial crew should be as safe as Constellation would have been),
and the requirement of 1 in 270 was set for commercial crew. Most felt that the contract was clear that the
requirement was to be met without any inspection on orbit. As the contractors started producing their designs
and analyses started coming in, NASA learned that both commercial providers were relying on inspection on
orbit, which was not intended by the Program. That triggered more studies and analyses, which finally led the
CCP to conclude that even the 1 in 270 couldn’t be met, primarily because of MMOD hazard. The CCP wanted to
focus the contractors’ attention on the things that they could do. The approach that NASA took was to take the
requirement, reduce it slightly to what was believed to be the most safety that could be attained without
operational mitigations (1 in 200), and clearly made the contractors understand that no inspection could be
counted on—they had to meet that number on their own. It is now clear that coupled with that, NASA has a
made commitment to find other operational control mechanisms that will make up the gap between 1 in 200
and 1 in 270. The kinds of things that can be done on orbit include: inspection by ExtraVehicular Activity (EVA) or
robotic arm, docking procedures and location of docking port, and reducing time on orbit. All of these will be
examined. The CCP has committed to studies to determine which of those make the most sense and to
implement them. Mr. Frost cautioned that some of those operational constraints, such as EVA inspection, carry
their own risk. NASA needs to be careful as it picks what the controls will be and to be smart about how to make
up the gap. Bottom line, there is still a 1 in 270 requirement; some of that has been allocated to the contractors
and some to the Program. The Panel believes NASA is moving forward in an orderly and well-thought-through
process.



 
17.9.2015 - 19:03 - 
quote:
... ...


- ohledně spolehlivosti SST jsem vycházel ze zpráv komisí. Najdi si na netu "SS Annual report 2000" (http://spaceflight.nasa.gov/shuttle/reference/2000_shuttle_ar.pdf) a zprávu komise "Space Shuttle Program Council". Měl jsem o tom příspěvek na Kosmoschůzce někdy v roce 2011.

- nicméně ten Tvůj text je zajímavý. Když to shrnu:
1) ocenili raketoplán na LOC=1/90 a chtěli nejméně desetkrát lepší hodnotu (LOC=1/1000).
2) zjistili, že je to problematické a tak požadavek snížili na 1/270 (což je trojnásobek raketoplánu)

Přijde mi zvláštní, že když si spolehlivost převedu na dopravní výkony, tak nevychází Orion nijak slavně (a teď mírně zkreslím obsah pojmu LOC):
- raketoplán vezl 7 lidí plus kargo. Bez modernizací máme spolehlivost LOC=1/90.

- na dopravu stejného nákladu potřebujete dva Oriony po 3-4lidech a nejméně jeden "nákladní Orion". Tedy na stejný výkon potřebujeme nejméně tři lety. Výsledek je LOC=3*1/270=1/90. !!!
Tedy utratíme XY miliard USD navíc, ztratíme patnáct let a nakonec budeme na stejné celkové spolehlivosti!!! Fuj!!! ;-(

To nemusím vůbec dělat Orion. Můžu dál provozovat, zlepšovat a modernizovat raketoplány pro úlohy, kde jsou nenahraditelné. A rutinní drožkaření k ISS nechat na soukromníky. Utratím méně peněz a budu mít víc možností.


ps: omlouvám se, za přípěvek typu "co-by-kdyby"

ps2: uznávám, že na drožkaření k ISS stačí pouze jeden let s LOC=1/270 a navíc tu asi budou lítat soukromníci. Ale stejně při složitější akci ve vesmíru z pricipu by STS dokázal víc, než skupina kapslí. [Upraveno 17.9.2015 HonzaB]
 
18.9.2015 - 07:27 - 
Honzo, ale nemůžeš počítat 3 lety Orionu/DragonRideru/CST-100 za jeden STS, protože když ztratíš loď v tvém případě, ztratíš buď 3-4 lidi, nebo jen náklad - neztratíš 7 lidí najednou. Stejně tak je prostě nižší šance smrtelné havárie kvůli pozici a ukrytí tepelného štítu, padákům a záchranné věžičce. Důvodem zrušení STS nebyla jen jeho "nespolehlivost", ale také příliš velká nosnost nahoru a dolů nevyužitelná pro ISS. Orion je krok mimo LEO, a Dragon/CST-100 je dostatečná náhrada pro ISS. [Edited on 18.9.2015 Ervé] 
18.9.2015 - 11:42 - 
quote:
Honzo, ale nemůžeš počítat 3 lety Orionu/DragonRideru/CST-100 za jeden STS, protože když ztratíš loď v tvém případě, ztratíš buď 3-4 lidi, nebo jen náklad - neztratíš 7 lidí najednou. ...
... Důvodem zrušení STS nebyla jen jeho "nespolehlivost", ale také příliš velká nosnost nahoru a dolů nevyužitelná pro ISS. Orion je krok mimo LEO, a Dragon/CST-100 je dostatečná náhrada pro ISS.


Vím, že v STS bylo "hodně vajec v jednom košíku". Ale pokud si vzpomínám, tak proklamované důvody pro náhradu STS těmito "kapslemi" byla řádově vyšší spolehlivost, operativnost a cena.

Předpokládaná spolehlivost těchto kapslí je třikrát vyšší vzhledem k jednomu letu než spolehlivost reálně prokázaná raketoplánem. A vzhledem k dopravním výkonům je stejná, nebo dokonce nižší.
Výhodou kapsle je, že při případné havárii bude ohrožena menší posádka (jen 3-4 oproti 7 lidem).

S cenou to je podobné. Jeden let bude zřejmě lacinější, ale opět po přepočtu na "dopravní výkony" to vypadá jako krok zpět.

Operativnost/nespolehlivost nasazení zatím také nic moc, jsme svědky stálých odkladů a změn. Ale jako optimista předpokládám, že pokud se ustálí nějaký design, tak se už bude dělat ve větších sériích (podobně jako se vyrábí Sojuz) a operativnost se zlepší.

Ohledně využitelnosti raketoplánu pro ISS jsem byl vždy optimista. z dvou důvodů:
1. Jednak s nárůstem výzkumu na ISS bych předpokládal nárůst požadavků na dopravu nahoru i dolu.
2. Druhý a podstatnější důvod je "kvalita letu". V STS máte přetížení max 3g, zatímco ve všech kapslích je 6-9g, což nemusí všechny vzorky přežít beze změn. Kapsle má i řádově vyšší vibrace. Významnou vlastností je stálá dostupnost energie po celou dobu letu. V STS byly mrazáky, ale všechny kapsle ale vezou vzorky jen v izolované krabici. Toto omezuje typy vzorků, a jejich postupné ohřívání omezuje i dobu letu a možné manévrování.

Mimochodem proto si myslím, že pro dopravu vzorků z ISS by byl mnohem vhodnější X37B (když už STS je ukončený) než nějaké kapsle.

 
18.9.2015 - 12:20 - 
Operativnost/nespolehlivost nasazení zatím také nic moc, jsme svědky stálých odkladů a změn.

A kolik let se odkládal první start raketoplánu? USA kvůli tomu nakonec přišly o Skylab, u kterého se původně počítalo, že k němu jeden z prvních raketoplánů poletí a zachrání ho. A nekonečné posuny startů u již plně funkčního raketoplánu škoda komentovat.
 
18.9.2015 - 12:42 - 
quote:
...Předpokládaná spolehlivost těchto kapslí je třikrát vyšší vzhledem k jednomu letu než spolehlivost reálně prokázaná raketoplánem. A vzhledem k dopravním výkonům je stejná, nebo dokonce nižší. Výhodou kapsle je, že při případné havárii bude ohrožena menší posádka (jen 3-4 oproti 7 lidem).
Nechtěl jsem už, ale musím reagovat.
Vyšší spolehlivost menší pilotované lodi symetrického tvaru oproti okřídlenému raketoplánu nespočívá v tom, že uveze menší posádku (Crew Dragon i Starliner jsou konstruovány pro 7 pasažérů), ale vyšší míra jejich provozní bezpečnosti tkví hlavně v těchto třech bodech:
1) komerční lodě mají zabudovaný Launch Escape System, dovolující záchranu celé kabiny s posádkou od startu až na orbit. Toto STS neměl.
2) Po celou dobu startu je kabina na špici nosiče => není ohrožena odpadávajícími kusy ledu, pěny, čehokoli z rakety a její tepelný štít je po celou dobu chráněn před okolím druhým stupněm => nemůže být při startu poškozen a způsobit selhání TPS při návratu na Zem.
3) Malá kabina kruhového půdorysu (bez křídel) je svým průřezem v libovolném směru statisticky mnohem méně vystavena nebezpečí srážky s kosmickým smetím (MMOD), než tomu bylo u obrovského raketoplánu.

quote:
Druhý a podstatnější důvod je "kvalita letu". V STS máte přetížení max 3g, zatímco ve všech kapslích je 6-9g, což nemusí všechny vzorky přežít beze změn. Kapsle má i řádově vyšší vibrace. Významnou vlastností je stálá dostupnost energie po celou dobu letu. V STS byly mrazáky, ale všechny kapsle ale vezou vzorky jen v izolované krabici. Toto omezuje typy vzorků, a jejich postupné ohřívání omezuje i dobu letu a možné manévrování.
Ani jedno z toho co píšeš není pravda.
1) Nevím jak Starliner, ale u Crew Dragona je při nominálním profilu letu (start i přistání bez abortu) maximální přetížení 3,5 g.
2) Nevím, jak jsi přišel na to, že kapsle má větší vibrace než STS. Já si myslím přesný opak. Symetrická kuželová kabina bez výstupků bude v hypersonickém proudu vzduchu obtékána s mnohem menšími turbulencemi, než mnohem méně dynamicky tuhý a velký okřídlený raketoplán.
3) Už dnes má cargo Dragon instalovány dostatečné baterie na to, aby dokázaly napájet interní mrazničky Glacier a Merlin na kryogenní vzorky. Nevím, z čeho usuzuješ, že by Crew Dragon nebo Starliner, tuto schopnost neměly mít taky, když je to jeden z požadavků NASA.
 
18.9.2015 - 14:49 - 
ad vibrace - odhliadnuc od turbulencii, raketoplan vyuzival boostery na TPH, ktore boli v uvodnej faze letu zdrojom velmi silnych vibracii (takych ze na videu vidno nadhadzovanie clenov posadky v kreslach). Vibracie sa vyrazne znizili po odhodeni boostrov.

V porovnani s tym je start na akejkolvek rakete na KPH ako jazda po dialnici.
 
18.9.2015 - 18:43 - 
však se nejeden STS veterán vyjadřoval ve smyslu, že start raketoplánu je fáze letu, kterou fakt nemá rád, prý to byl rachot. [Upraveno 18.9.2015 Pavel007] 
21.9.2015 - 18:36 - 
Dva nové snímky z dnešního vydání časopisu VOGUE.
U prvního je myslím jasné, že jde o reálnou fotku, zajímavý je medical kit na spodní cargo paletě vlevo.
U druhého snímku bych řekl, že jde spíš o fotomontáž, o reálnosti skafandru můžu jen říct, že se v několika ohledech liší od dřívějších omezeně dostupných spy fotek a Elonův obličej nesedí v přilbě moc symetricky. Ale jelikož ještě nebyl SpX skafandr oficiálně představen, nedá se vyloučit, že i toto může být jedna z jeho verzí.
http://www.vogue.com/13349221/elon-musk-profile-entrepreneur-spacex-tesla-motors/



 
21.9.2015 - 19:27 - 
Ty bláho, tam je místa ....

Jestli je ta druhá fotka montáž, tak hodně dobrá
 
21.9.2015 - 20:07 - 
Obojí vypadá jako záběr ze sci-fi filmu. Zkrátka: velice dobře. 
<<  14    15    16    17    18    19    20  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.376250 vteřiny.