Super Drago systém byl navržen ve snaze mít kosmickou loď zcela znovu-použitelnou a pro přistání na souši. Jelikož NASA takové přistání ocenila jako nebezpečné, musela se vrátit loď Dragon ke klasickému přistání na vodě pomocí padáků. Systému S.D. zůstala jen záchranná funkce v případě abortu na rampě nebo v prvé fázi letu. Ovšem S.D. musí být v Deagonu donesen až k ISS a zpět na Zemi. Snižuje to nosnost Dragonu i vnitřní prostor, neboť S.D je umístěn nad tepelným štítem - nebezpečně blízko posádky
I kdy byl S.D. nakonec jakkoliv spolehlivý, stále je to vysokotlaký systém s velkým množstvím toxického paliva a porucha může vzniknout kdykoliv - na rampě, při vlastním abortu, za letu, u ISS, při deorbitu, nebo při přistání (zvláště kdyby bylo nestandardní). Proto se domnívám, že záchranný systém by měl být prostorově zcela oddělen od vesmírné lodě (věžička), nebo alespoň fungovat jako tlačný pod tepelným štítem lodi a oddělen od ní v určité výšce, jako to má Starliner.
[upraveno 19.7.2019 13:15]
citace:...co tam píší prosím tě? Nechce se mi to dát přečíst bez otravně vlezlého nucení do členství. Je tam něco zajímavého?
V zásadě nic nového. Jen malá rekapitulace dosavadního vývoje po výbuchu C201 s vyjádřením Bridenstina o tom, že posádka "likely" poletí až příští rok...
citace:...co tam píší prosím tě? Nechce se mi to dát přečíst bez otravně vlezlého nucení do členství. Je tam něco zajímavého?
V zásadě nic nového. Jen malá rekapitulace dosavadního vývoje po výbuchu C201 s vyjádřením Bridenstina o tom, že posádka "likely" poletí až příští rok...
Priznám sa že po nehode dragona som na pár mesiacov prestal situáciu podrobne sledovať preto sa spýtam, ak odhalili príčinu výbuchu pri teste a aj testy padákového systému vyzerajú dobre, prečo taký odklad? Aj keď chápem, že ľudská posádka je ľudská posádka, ale po tohtoročnom testovacom lete na ISS som nadobudol dojem že loď je bezpečná a že výbuch pri teste superdraco nastal pri situácií, ktorá nie je bežná [upraveno 13.8.2019 10:41]
po lete na ISS som nadobudol dojem že loď je bezpečná a že výbuch pri teste superdraco nastal pri situácií, ktorá nie je bežná
Nevím, jestli jsem to dobře pochopil, ale k výbuchu došlo právě při startu motoru Superdraco. To sice není běžná situace, ale je to situace pro kterou je Superdraco zabudován do lodi a bez jeho bezpečné funkce není loď bezpečná.
po lete na ISS som nadobudol dojem že loď je bezpečná a že výbuch pri teste superdraco nastal pri situácií, ktorá nie je bežná
Nevím, jestli jsem to dobře pochopil, ale k výbuchu došlo právě při startu motoru Superdraco. To sice není běžná situace, ale je to situace pro kterou je Superdraco zabudován do lodi a bez jeho bezpečné funkce není loď bezpečná.
Ne tak úplně, jde o to, že těsně před výbuchem testovali motory Draco, při tom se část hydrazinu dostala až za zpětnou klapku oddělující palivový systém od tlakovacího helia
Když pak měl přijít zážeh motoru superdraco, nastalo tlakování na vyšší tlak potřebný k jeho spuštění
Helium doslova vystřelilo tu kapku hydrazinu proti zpětné klapce a ta praskla, nu a čerstvý titan spolu s hydrazinem rovná se výbuch
Při letu by takovýto scénář nastat nemohl, mohlo by na něj ale dojít při motorickém přistání [upraveno 13.8.2019 14:20]
citace:Já jsem přemýšlel, jestli se SuperDraco používá k deorbitu...
Ne, stačí Draco motory
No ale tím pádem ústupem od motorického přistání v podstatě padla hlavní výhoda toho, že motory pro nouzovou záchranu během startu nejsou jednorázové a odhazované během startu.. no tak jasně, vícenásobná použitelnost, to ano, ale...
citace:
No ale tím pádem ústupem od motorického přistání v podstatě padla hlavní výhoda toho, že motory pro nouzovou záchranu během startu nejsou jednorázové a odhazované během startu.. no tak jasně, vícenásobná použitelnost, to ano, ale...
nie tak celkom. Jednorázové motory (typicky vežička) majú svoje "jednorázové" palivo, ktoré sa v ideálnom prípade nepoužije. Celá vežička tak dosť zásadne zvyšuje hmotnosť zostavy, a pokiaľ nenastane problém, tak je to mŕtva hmotnosť. Navyše v určitom momente sa odhadzuje.
Integrovaný LAS Dragonu využíva kvapalné palivo z palivového systému lode. Pokiaľ viem, nemá separátny palivový systém. Tzn. palivo, ktoré sa nevyužije pri aborte, ďalej slúži na orbite a nejde tak o mŕtvu váhu. Keďže sa to neodhadzuje, LAS sa dá využiť počas celej cesty na LEO, čo do určitej miery vyvažuje nutnosť ťahať LAS motory až na orbit.
citace:
No ale tím pádem ústupem od motorického přistání v podstatě padla hlavní výhoda toho, že motory pro nouzovou záchranu během startu nejsou jednorázové a odhazované během startu.. no tak jasně, vícenásobná použitelnost, to ano, ale...
nie tak celkom. Jednorázové motory (typicky vežička) majú svoje "jednorázové" palivo, ktoré sa v ideálnom prípade nepoužije. Celá vežička tak dosť zásadne zvyšuje hmotnosť zostavy, a pokiaľ nenastane problém, tak je to mŕtva hmotnosť. Navyše v určitom momente sa odhadzuje.
Integrovaný LAS Dragonu využíva kvapalné palivo z palivového systému lode. Pokiaľ viem, nemá separátny palivový systém. Tzn. palivo, ktoré sa nevyužije pri aborte, ďalej slúži na orbite a nejde tak o mŕtvu váhu. Keďže sa to neodhadzuje, LAS sa dá využiť počas celej cesty na LEO, čo do určitej miery vyvažuje nutnosť ťahať LAS motory až na orbit.
Můj názor je, že hmota uspořeného paliva (viděl jste, jak malé to jsou nádrže?) ... NEVYVÁŽÍ .... nutnost táhnout s sebou celý několikatunový abort systém (motory, rozvody, řízení, strukturální výztuhy konstrukce, ...) po celou dobu letu.
Nemáte někdo přesné hmotnosti a související čísla?
To už bych čekala, že pokud by kapsle s věžičkou lítala pravidelně a často, tak by asi vznikla snaha o její záchranu a znovupoužití. ULA/Boeing/NASA toto zatím neřeší a dává přednost spolehlivosti a vždy novému kusu ... ;-)
citace:Tak to mame asi rozdielne skusenosti hmota plechov a trubiek vs. hmota kvapaliny v nadrzi
Staci sa pozriet na konstrukcne cisla beznych rakiet - ked su plne, hmotnost nadrzi, motorov a rozvodov je takmer zanedbatelna
... toto je jiný případ než klasické dumání nad konstrukčním číslem. Tady bylo paliva jen na několik sekund běhu motorů SuperDraco ...
Oni by ani déle běžet nemohli, protože motory včetně trysek jsou pod krytem a bez chlazení. [upraveno 4.9.2019 17:50]
A mohu se zeptat, z čeho soudíte, že abort systém Dragonu váží několik tun? To je neskutečná kravina (zvlášť když si uvědomíte, že plně naložená loď má 12 tun).
To taková věžička, to je jiná, to je pěkných pár tun navíc, protože vedle motorů tam musí být také konstrukce, která to vše nese
a to je právě to, co umístění motorů v těle kapsle nebo tuku řeší /mimochodem, proč asi zvolil takové řešení abortu i boeing)
propojení palivového systému je pak jenom třešnička na dortu, to souhlas, tam se šetří prvních pár set kilo, ale přináší to jeden malý bonus, více paliva pro manévrovací systém
citace:Proto se domnívám, že záchranný systém by měl být prostorově zcela oddělen od vesmírné lodě (věžička), nebo alespoň fungovat jako tlačný pod tepelným štítem lodi a oddělen od ní v určité výšce, jako to má Starliner.
Zajímavý kompromis používala ruská (nikdy doopravdy ne-)pilotovaná loď TKS. (Návratová kabina se tuším jmenovala Merkur, ale nejsem si jistý).
Záchraná věžička tam sloužila současně jako systém pro deorbit - tedy neodhazovala se cestou na oběžnou dráhu, ale právě až cestou z ní.
Nejsem si jistý, jestli z toho hlediska, že bych držel kosmonauty od nádrží, trubek a hlavně ventilů pro toxické a korozivní látky co nejdále, by tohle nebyl nejlepší kompromis. Tlakované hydrzinové systémy bývají relativně jednoduché (bez čerpadel) a tedy i levné... a tím, že se odhodí někde v kosmu a shoří, se současně řeši ten problém, že pozemní záchranné týmy pak nemusí mít ochranné oděvy a masky, apod.
Vícenásobně použitelná loď je samozřejmě plus, ale v tom případě by se asi měla použít enviromentálně přítulná (eco-friendly) paliva (a někdo by měl echt-pravicovým trollům vysvětlit, že v případě raketového paliva tohle slovní spojení fakt není tzv. "greenwashing" :-)). Osobně v případě manévrovacích motorů nevím, jestli by nemohla fungovat kombinace etanol + rajský plyn (pro posádku či záchranný by pak příjemná havárie aspoň mohla být příjemně omamná). [upraveno 20.9.2019 11:50]
tady to zkoušeli: https://www.osti.gov/servlets/purl/1365292
Nitrous oxide and ethanol was successfully test fired in a bi-propellant rocket engine
that delivereda specific
impulse in the range
of 2452 to 2550 N·s/kg
(mimochodem, tohle je zajímavý podnět do sekce "česká kosmonautika"... to jsou dvě legální látky, se kterými by si šlo začít experimentovat s malými kapalinovými raketovými motory :-) založím tam vlákno)
Dosť podstatná otázka: je to hypergol? má dostatočne rýchle zapálenie?
edit: pozrel som to pdf - zapalujú to iskrou... vo vakuu by to bolo nespoľahlivé/nepresné pre krátke impulzy ťahu, takže horšie ako UDMH/NOx [upraveno 20.9.2019 14:59]
citace:Dosť podstatná otázka: je to hypergol? má dostatočne rýchle zapálenie?
edit: pozrel som to pdf - zapalujú to iskrou... vo vakuu by to bolo nespoľahlivé/nepresné pre krátke impulzy ťahu, takže horšie ako UDMH/NOx
No, moment, od kdy motor skutečně nastartoval, by se musel změřit - tedy, nečasoval by si jen otevření ventilů jako u hypergolického motoru, ale prostě by se čas musel aktivně měřit až od momentu skutečného zážehu.
S těma krátkýma impulsama je to problém, ale možná by se dalo startovat daleko menším množstvím nějakého zapalovače, jako to dělá Falcon 9. Sice potřebuješ třetí pracovní látku - ale relativně malé množství. O kolik je motor složitější, o to může být levnější, protože obě látky jsou pokud vím nekorozivní...
Nevím přesně, co by to obnášelo - ale vím, že se mi tahle kombinace zamlouvá víc, než hydrazín. Ale v tomhle vlákně je to offtopic (nadhodil jsem to taky do czCube vlákna... pořád ještě je tu šance na první českou sondu v meziplanetárním prostoru - Jára Cimrman by určitě neváhal...)
[upraveno 16.7.2019 06:23] 
