V článku sa rieši otázka zníženia vlnového odporu kormidla. V princípe je použitý rovnaký postup, ktorý viedol u nadzvukových lietadiel k prechodu od priameho krídla ku krídlu šípovému a následne k delte alebo trojuholníkovému krídlu.
Autori článku dokazujú, že použitie "šípového" tvaru nábežných a odtokových hrán (oproti priamym) vedie v oblasti rýchlostí Mach 4-6 k redukcii aerodynamického odporu o 30-40% v porovnaní s priamymi hranami a k zlepšeniu pomeru vztlak-odpor o 12-22% (tj aj k zlepšeniu účinnosti kormidiel). Pritom "valey" typ by mal dávať lepšie výsledky v pomere vztlak-odpor a "peak" typ (použitý) by mal dávať lepšie výsledky v koeficiente odporu.
Zaujímavé sú aj schémy rozloženia tlakových polí pri nulovom a 10° uhle nábehu kormidla. Treba si pritom uvedomiť, že v oblasti zvýšeného tlaku je súčasne aj zvýšený ohrev.
Zo snímok kormidla, ktoré uviedol lamid je zrejmé, že "hroty" sú na všetkých spojoch/kríženiach a sú "oblúkové", nie proste šípové ako sú uvažované v článku.
Je to samozrejme dôsledok toho, že v článku je posudzovaná len oblasť rýchlostí Mach 4 - Mach 6, kým reálne kormidlo musí pracovať jednak pri rýchlostiach vyšších, až nad Mach 10, ale zároveň pri konečnom priblížení a dosadnutí aj v podzvukovej oblasti a to s vysokou účinnosťou.
IMHO jedným z vážnych dôvodov použitia "peak" typu sú aj technologické možnosti/obmedzenia
[Upraveno 27.6.2017 Alchymista]
když se vrátím k naší nedávné diskusi o materiálu kormidel, dá se někde vyčíst, zda jde o čistý titan, nebo titanovou slitinu (předpokládám, že použili b)?
Proslycha se, ze uz ve ctvrtek bude dalsi staticky test....jejich tempo je vrazedne..:)
Zdroj? http://www.elonx.cz
Nikde to tam nevidim
Vpravo uprostřed, pod modrým obdélníkem:
Následující mise Intelsat 35e je plánována na 5.7. a statický zážeh by mohl proběhnout už 29.6.
zväčšená je i šírka - u "starej" konštrukcie je šírka "cez 15 skutiek/nitov" v konštrukcii trupu, u novej "cez 16" - plocha nového kormidla je tak o nejakých 15-20% väčšia - a účinnosť kormidla bude väčšia možno o 25%, možno až o 50% (väčšia plocha * väčšia hlbka kanalov * efektívnejší tvar)
citace:Potvrzen start uz v nedeli! Tedy jen 9 dni po minulem startu ze stejne rampy a tyden po poslednim startu.
Nemam slov. Zrejme je citit aj zasoba "flight proven" boosterov v hangari, hoci zatial leteli iba dva. Ale na tohtotyzdnovej kanonade sa jeden pouzity booster zucastnil
Doba, kedy sa bude lietat tyzdenne a za 5-10 milionov sa blizi
citace:Potvrzen start uz v nedeli! Tedy jen 9 dni po minulem startu ze stejne rampy a tyden po poslednim startu.
Nemam slov. Zrejme je citit aj zasoba "flight proven" boosterov v hangari, hoci zatial leteli iba dva. Ale na tohtotyzdnovej kanonade sa jeden pouzity booster zucastnil
Doba, kedy sa bude lietat tyzdenne a za 5-10 milionov sa blizi
Bylo by to hezké z pohledu kosmofandy. Asi všem by se to líbilo ... ;-)
Ale je to nereálné ekonomicky. Nechci tady zase spouštět plamenné boje, ale rychlou úvahou vychází:
Při týdenní frekvenci letů a režijních nákladech SpaceX kolem 1GUSD (mají 5000 zaměstnanců!) vychází režie startu kolem 1GUSD/53týdnů=19MUSD. Pokud přidáte cenu paliva (někde jsem viděl 3MUSD), cenu nějaké minimální přepravy a údržby rakety (odhad 5MUSD), tak se dostanete na 27MUSD bez zisku, bez pojistek, bez dalšího vývoje a bez splátek závazků.
Myslím, že nelze v dohledné době reálně očekávat cenu pod cca 40-50MUSD.
Mě by spíš zajímal potřebný počet startů za rok - myšleno startů pro zákazníky - z toho se to všechno odvíjí. Zatím SpX dohání časovou ztrátu zhruba 1 roku, vyvolanou 2 neuspěšnými starty..Protože, i kdyby SpX obsloužila skoro všechny zákazníky z celého světa , tak při průměrném počtu startů jako v minulých letech to pro ni bude 1 start/týden . A pak má smysl počítat ekonomiku.
milantos: pravda, současná potřeba by na další nárůst startů nestačila. Je tu ovšem potřeba budoucí a i když budeme brát jen málo vzdálené projekty - tak je tu cca dvacet tisíc satelitů globálního internetu. Všichni tři poskytovatelé asi nepřežijí, ale i jeden dokáže pořádně zamávat s počtem startů.
Ještě bych dodal, že při rozvoji znovupoužitelnosti bude klesat potřeba zaměstnanců, kteří se budou přímo podílet na výrobě F9 a to s fixními náklady celkem zamává.
Oni je take potrebuji prevezt, protoze je ceka FH, crew dragon + motoricke pristani. Red dragon, mozna znovupouzitelny 2. stupen a pak se snad jednou dockame ITS, to je jeste strasne moc prace. A to nemluvim o kolik musi posilit pozemni infrastrukturu.
dovolim si uhasit plamene suboja hned na zaciatku: pisal som ze sa blizi, nie ze to bude o rok
Este vela paliva pretecie, vela kozmodromov sa zmodernizuje, vela manualnych systemov prejde na automatiku atd., nez to bude realitou.
Kazdopadne nateraz vieme, ze ultravysoky pocet startov je mozny, ze prve stupne sa nemusia bezpodmienecne vyhadzovat, ze ich udrzba moze byt lacnejsia nez vyroba noveho stupna, zrejme ani aerodynamicke kryty netreba bastlit stale nove atd. To su celkom pozitivne vyhliadky.
Inak palivo nestoji tri mega. Je to len par sto tisic. To tak na okraj...
[Edited on 28.6.2017 yamato]
Vzpomenul jsem si na článek o rozhovoru s Tomem Muellerem kde uvádí ceny za LOX cca 70 $ za tunu a něco přes 2 $ (dříve 8 $) za galon u RP-1. Z toho mi vychází cca 20 tis. $ za LOX a 100 tis. $ za RP-1. Počítal jsem to jen pro 1. stupeň a to ještě velice zhruba.
citace:Tak čistě teoreticky by to mohly být tři mega za všechny náplně, ale jen pokud to budeme počítat v korunách
Tu cenu 3MUSD za "natankování" Falcona9 jsem někde četl a uvízla mi v hlavě. Neznám podrobnosti, ale na celkový obrázek to zas tak velký vliv nemá. Podstatné bude, jaká bude celková cena startu v dlouhodobém (=udržitelném) horizontu ...
ps: Nevím, jestli "natankování" zahrnuje jen RP/OX, nebo i ostatní náplně (helium na tlakování, Tetraboritan do startovacího systému, hydraulické kapaliny, jednorázové náplně voštinových tlumičů noh, výměna jednorázového tepelného mezimotorového štítu, jednorázové pyropatrony, jednorázově instalované nálože bezpečnostního systému, ... atd. Rovněž nevím, jestli hlavní paliva (RP a OX) jsou v běžném složení a čistotě (za 2USD/galon, resp. 70USD/tuna), nebo jestli jsou nějak upravované.
ps2: SpaceX na webu udává stále cenu 62MUSD za holý let Falconu9.
citace:
Při týdenní frekvenci letů a režijních nákladech SpaceX kolem 1GUSD (mají 5000 zaměstnanců!) vychází režie startu kolem 1GUSD/53týdnů=19MUSD. Pokud přidáte cenu paliva (někde jsem viděl 3MUSD), cenu nějaké minimální přepravy a údržby rakety (odhad 5MUSD), tak se dostanete na 27MUSD bez zisku, bez pojistek, bez dalšího vývoje a bez splátek závazků.
Myslím, že nelze v dohledné době reálně očekávat cenu pod cca 40-50MUSD.
Trochu to mícháte dohromady:
1. kolik z těch 5000 zaměstnanců reálně dělá rakety? Polovina? Možná míň.
2. Palivo, viz výše, ale ok
3. Cena přepravy, údržby, co z ní jsou náklady, co mzdy zaměstnanců, které už počítáte
4. to samé s rampou, u ní navíc fixní náklady platíte aťe se letí, nebo ne
5. splátky závazků, ony nějaké jsou?
6. start jednou týdně není cílový stav, se 4 rampami by měli být schopni létat mnohem častěji
Koment nakonec, nemáme nikdo podrobné informace na to, abychom do ekonomiky mohli vidět, na základě toho nemá smysl vypouštět ani plamenné obhajoby, ani zbytečně pesimistické zprávy, nechme se překvapit
ale co jasné je a všichni tak nějak vidíme, že s rostoucí frakvencí startů a znovupoužitím musí náklady jít dolů, zbytek je na ekonomických ze SpaceX, nechtějte mi namluvit, že by to dělali, kdyby měli spočítané, že se to nevyplatí
ad praskání lopatek turbín jedná se o mikrotrhliny, a dodnes neměly vliv na funkčnost motoru, patrně by se mohly projevit při dlouhodobém používání, proto je také řeší
výměny tepelné izolace, no jasně, je to stroj ve vývoji, smyslem celé srandy je dospět postupnými iteracemi k mašině, která bude potřebovat údržbu minimální, je to jako chtít po Fordu T, aby měl elektronicky řízené vstřikování, vývoj prostě chvíli trvá
Doba, kedy sa bude lietat tyzdenne a za 5-10 milionov sa blizi
Lituji, ale neblíží. Ponechme teď stranou handrkování o konkrétní náklady, viz předchozí příspěvky. Předpokládejme, že SpaceX dokáže při dané poptávce a svých možnostech udělat 50 startů ročně. Pro zjednodušení nerozlišujme F9 a FH. Dejme tomu, že náklady (veškeré, tedy včetně režie) na jeden start budou těch Yamatových 10 milionů. Dejme tomu, že cena všech ostatních "vypouštěčů" bude 70-80 milionů za start. Potom proč by SpaceX chtěla za start míň, než 50 milionů?
Při téhle ceně bude mít roční zisk 50x40, tj. 2 miliardy. Pro stejný zisk při ceně 20 milionů by ovšem muselo být 200 startů ročně, což je výrazně víc, než toho času všech startů na celé zeměkouli. Taková cenová strategie by byla sebelikvidační.
Aby cena startu poklesla na 5-10 milionů, musely by být splněné, a to víceméně synchronně, tři podmínky:
1. Obrovská konkurence mezi firmami, vesměs zaměřenými na opakované použití raket.
2. Nesmírný nárůst potřebné infrastruktury (kosmodromy, rampy, řídicí střediska, palivové základny).
3. Nesmírný nárůst poptávky po letech do vesmíru na desetitisíce tun užitečného nákladu ročně.
V opačném případě na to můžeme zapomenout. Sice se může na trhu vytvořit štika, ke které SpaceX, zdá se, směřuje, ale pokud bude jediná, tak toho akorát využije ke svému obrovskému zbohatnutí. A protože SpaceX má toho času oproti ostatním náskok přinejmenším několik let vývoje, tak pokud se nepoloží z nějakých blíže neurčených důvodů, ten náskok si udrží i pro řadu let dalších. I kdyby Blue Origin splnila, co se od ní očekává, bude to, a až za kdovíkoliv let, jen štika číslo dvě, čímž se na trhu vytvoří duopol. Ale nic víc.
No ale jiná situace bude, pokud SpaceX bude vynáset náklad sama sobe, respektive nekomu, s kym bude spojena v tom konkretnim byznysu. Tam pak muze ozelet zisk z vynaseni, protože tu pridanou hodnotu budou tvorit jinak. Umim si to představit prave s tim satelitnim internetem. Diky cene za start, která bude jen za rezii, tam muzou dostat ty tisice satelitu rychle a levne a budou bouchat prachy z provozu:)
Ono taky spaceX ty miliardy bude potrebovat na ITS, tady nejde ani tak o to, kolik start bude stat pro zakaznika, ale kolik bude stat kg absolutne, pokud opravdu chce vozit lidi na Mars.
Mimochodem, poprve byl uspesne pouzit k stabilizaci stupne na palube ten robot. Fascinuje me jak rychle dokazi ty inovace realizovat. Jak dlouho jim to trvalo, 6 mesicu?
Ja som napisal len tolko, ze ako efektivne znovupouzitie, tak aj vysoka frekvencia startov, su mozne a su realne. Pokles nakladov pri takomto vyvoji je zjavny, takze vseobecny trend pojde k nizsim cenam za start.
Nepisal som ze "SpaceX bude lietat za 10 milionov a vsetci ostatni za 70", to ste si tam domysleli vy. Ja som len vykresloval novy trend na trhu.
Co sa tyka nedostatku nakladov - toto sme uz rozoberali milion krat. Aktualne je polovica roka a SpaceX ma za sebou 9 startov. A nedostatkom objednavok zatial netrpi, a ani ostatni hraci nie. A to sa este nezacali vynasat satelitne internety. Pri poklese cien mozno ocakavat dalsie aplikacie, ktore doteraz neboli. Pilotovane lety v cislunarnom priestore nebudem spominat, ale aj tie o par rokov zacnu, a to bude dalsi kolotoc objednavok. Trh nie je staticky, reaguje na podmienky a hlada moznosti.
Cena startu: pořád se tu probírá, kolik by SX mohla utržit od zákazníků, ale co když má Elon úplně jiný cíl, neprodávat starty ale až výslednou kosmickou službu, např. ten satelitní internet. A pak by se mu sakra hodily starty za 5 milionů místo 50. Současní zákazníci mu zaplatí vývoj Falconu, pak bude létat v režii SX za desetinu.
