citace:No já to pochopil tak, že má jít o elektronický steering paprsku. Tam mi prostě nic kromě centimetrových vln nedává smysl. Tedy rozhodně ne u terminálů rozumné velikosti. Doporučuji nevymýšlet žádné "co by" scénáře a držet se veřejně známých informací, protože ty celou řadu technických řešení prostě vylučují.
1) Premyslej jak fyzicky vypada elektronicky steering paprsku. Ja to pouzivam pri radioamaterskych zavodech, abych nepouzil rotator.
2) Nic si nevymyslim, pasmo S je jasne napsano na strankach FCC licenci pro Google. Navic se o tom S-UMTS pasmu pise i v FBB.
citace:par dodatkov:
1. Ked do toho siel google tak to neni PR.
2. Latencia bude dynamicka (podla toho o ktore lokality potrebujete prepojit) ale mensia ako sucasna cez kable.
3. Toto neni Iridium primarne zamerane na telefonovanie ale bude to zamerane na IP provoz.
4. Do buducnosti je otazne co je lacnejsie - oprava podmorskeho kabla alebo vyslanie par satelitov? (video ako sa opravuju kable -)
5. Cena natiahnutia jedneho podmorskeho kablu z USA do Azie je cca 560mil$ takze tiez sa nejedna o male ciastky.
6. Neskutocna redudancia, ked vam vypadne jeden satelit tak sa nic nedeje viacmenej pockate na pravidelnu obnovu, ked sa vam poskodi jeden kabel tak ho musite nakladne opravovat a provoz presmerovat.
7. Tazsie sa vam podari "teroristicky utok" - uz bolo par preseknuti podmorskych kablov planovanych a uskutocnenych.
atd. Zatial je este malo informacii ako to cele bude fungovat, moja predstava je cca takato:
Cela siet bude imho nieco na sposob velkeho MPLS cloudu, to co teraz robia ISP na zemi cez kable, len to bude vo vesmire. Preto chcu len mat na starosti samotne satelity a sietovu cast urcite nechaju nejakej IT firme (google?).
Pre firmy co maju vela pobociek to bude velmi zaujimava ponuka, nemusite sa pripajat na ziadnu miestnu infrastrukturu (ani si neviete predstavit co stoji 2mb linka v Afrike a ako je nestabilna!), na kazdej pobocke si na strechu namontujete 1-2 satelitne anteny a ste rovno pripojeny do siete.
- pripojenie v ramci dni (objednat kapacitnu pevnu linku trva aj pol roka)
- full mash so vsetkymi pobockami a centralami (ked sa chcete dostat do IT centra v USA z Afriky tak nemusite cez Europu.)
- staci vam jeden poskytovatel globalne
- nizsia latencia ako cez kabel (plati hlavne pre Afriku, Aziu, Juznu Ameriku.)
- pripojenie vsade (ci ste na lodi, na horach, v pustine...)
O tom jak to bude vypadat sitove je nam celkem jasne. Ale jsou veci ktere si nepochopil.
Latence z fyzikalnich duvodu bude vzdy nad 130ms.
SpaceX bude muset vypinat vysilace mimo uzemi severni a jizni Ameriky, protoze licence plati jen pro region 2 WAZ ITU.
Co se tyce kmitoctu, tak jde o S pasmo pro prevazne rucni terminaly pro LEO druzice (pro tyhle funkce typicky 700-1200km vysky). Licence je platna jen pro LEO druzice, tak jak je to napsano v FCC na jejich strankach. A take v BBS FBB.
Ano, pouzit segmentovou stacionarni antenu na strese jiste veci pomuze a dalo by se rici, ze se zvysi prenosova rychlost.
Pro jednotlive Africke zeme si budou muset vyjednat licence a take s evropskou ETSI, protoze Afrika a Evropa jsou v ITU regionu 1 spolecne.
To znamena jine podminky pro spravu kmitoctu.
To je fakt. Klidne to muze byt i C nebo Ka pasmo.
Ja jsem se zajimal o S pasmo a vydane licence pro LEO, protoze jsem to tak z clanku pochopil. Tedy ohledne SpaceX a jeho pouziti druzic na LEO.
Protoze se v clanku psalo o stovkach druzic a to lze jen na LEO.
Jenze pro LEO to nemuze byt ani C ani Ka pasmo. To by ty druzice museli byt vys.
Skusme sa zamysliet co ponukaju dnesne technologie.
V dnesnej dobe, je uz "jednoduchsie" urobit LTE soft modem, ako to tlacit do HW. Kedysi uplne nerealne, dnes realne (vyraba ich NVIDIA). Technologicky nieje problem vyrobit DSP s radovo stovkami jadier, dokonca aj viac ako tisic.
Co nam to ponuka v tejto oblasti? Fazovanu plochu antenu v centimetrovom pasme, s niekolkymi stovkami (jednotkami tisicov) dipolov. S tym sa da v pohode vytvorit v realnom case naraz niekolko lucov s ktorymi vieme sledovat niekolko pohybujucich sa satelitov. A bavime sa o modulacnej rychlosti v stovkach megabitov. Taketo zariadenie je realne dnes vyrobit v cene 200 az 300Eur. Dokonca nieje problem, ak sa taketo zariadenie aj pohybuje.
citace:Jenze pro LEO to nemuze byt ani C ani Ka pasmo. To by ty druzice museli byt vys.
A z jakého důvodu? To ten signál nelze zachytit už na LEO, ale nějak se "zhmotní", až když vylétne výše?
Jinak já sice nejsem radiotechnik, ale něco málo o té fyzice vím, stejně tak jako o teorii informace, a pochopil jsem to tak, že ten systém ve snaze zajistit co největší celkovou přenosovou rychlost na všech spojích bude používat co možná nejvyšší pásmo. Sice se tím na jednu stranu zvýší útlum prostředí (od nějaké frekvence už to přestane mít smysl), ale vyšší frekvence znamenají větší dostupnou šířku pásma, a taky užší laloky při pevné velikosti antén, a oboje - šířka pásma i odstup signál-šum kvůli směrovějším anténám - přispívá k většímu objemu dat za sekundu. No a pak taky je tu ta záležitost s tím, že člověk chce dát na satelit (který má svou konstrukcí shora omezený povrch) co nejvíc transpondérů s co nejvíce nepřekrývajícími se laloky, a k tomu zase potřebuje co nejkratší vlny. Takže dokud problémy s ionosférou, deštěm, vlhkostí vzduchu apod. nezačnou přebíjet zisky z širšího pásma, směrovějších antén na zemi a většího počtu nezávislých transpondérů na satelitech, má smysl jít k vyšším frekvencím. Jen netuším, kam až vysoko to jde - tohle je kvalitativní zhodnocení situace, ne kvantitativní.
Reakce současných provozovatelů satelitních telekomunikačních sítí na oznámené plány nováčků v branži (SpaceX, OneWeb) vybudovat sítě se stovkami až tisíci mikrosatelitů pro poskytování satelitního internetu.
Ve zkratce: tyto nápady nejsou nic nového a nemají obavu, že by pro ně znamenaly větší hrozbu, respektive nevěří, že dojde k jejich realizaci. Větší konkurenci vidí v pozemních mobilních sítích. http://interactive.satellitetoday.com/via/new-issue/leo-constellation-announcements-the-industry-reacts/
citace:Reakce současných provozovatelů satelitních telekomunikačních sítí na oznámené plány nováčků v branži (SpaceX, OneWeb) vybudovat sítě se stovkami až tisíci mikrosatelitů pro poskytování satelitního internetu.
Ve zkratce: tyto nápady nejsou nic nového a nemají obavu, že by pro ně znamenaly větší hrozbu, respektive nevěří, že dojde k jejich realizaci. Větší konkurenci vidí v pozemních mobilních sítích. http://interactive.satellitetoday.com/via/new-issue/leo-constellation-announcements-the-industry-reacts/
Co mi to jen připomíná? Aha, už vím: Vlak nikdy nemůže konkurovat vozu taženému koněm, protože potřebuje koleje, uhlí, vodu, spoustu lidí, kteří zajišťují jeho provoz atd., zatímco povoz projede kdekoliv, stačí mu jediný vozka a voda a tráva pro koně se najde všude...
ja vidím hlavný problém týchto projektov, v obmedzenom množstve "prírodných zdrojov"
nedostatku voľných rádiových frekvencií
príklad http://www.thecuttingedgenews.com/index.php?article=52446
..
lenže pred časom debata o tomto "probléme", tak nejak stíchla, a moc som ju ani nesledoval http://mobilmania.azet.sk/clanok/88774/hrozi-kriza-z-nedostatku-frekvencii
Aj podľa spomínaného článku v N.Y.Times hrajú operátori svoje vlastné zákulisné hry s regulátorom, aby dosiahli priaznivejšie podmienky pri rozdeľovaní onoho obmedzeného zdroja, ktorým je frekvenčné spektrum. Pekne sa však k problému vyjadril bývalý profesor počítačových vied na Massachusetts Institute of Technology David P. Reed, ktorý je v súčasnosti viceprezidentom SAP Labs: „Hovoriť, že dôjde spektrum, je ako tvrdenie, že sa minú farby“. Vnímanie rádiovej komunikácie v súvislosti s frekvenciou ustrnulo podľa Reeda na úrovni začiatku 20 storočia, kedy sa začalo rozvíjať rozhlasové vysielanie.
Publikováno 2.4.2015
Elon Musk o plánech pro satelitní internet, bude se tomu věnovat nová pobočka v Seattle, poroste pomalu.
Cílem je znovu vybudovat internet, ale ve vesmíru.
Nezapomínat, že pozemské sítě se budou také rozvíjet.
Očekává se, že převezme:
10 % "místních" zákazníků i z velkých aglomerací, kde bude konkurovat tradičním poskytovatelům internetu
50 % dálkového provozu, zejména málo obydlené oblasti.
Asi gigabitová rychlost, latence 20-30ms, což vyplývá z fyzikální podstaty, méně hopů.
První verze by mohla fungovat za 5 let, tedy cca 2020.
Plně funkční systém za 12-15 let.
Totéž chce časem vybudovat kolem Marsu, což bude potřebovat hodně peněz...
citace:https://www.youtube.com/watch?v=t3qcDW3xkg4 Publikováno 2.4.2015
Elon Musk o plánech pro satelitní internet, bude se tomu věnovat nová pobočka v Seattle, poroste pomalu.
Bransonův & Wylerův OneWeb na letošním Pařížském aerosalónu oznámil, že si vybrali Airbus Defense and Space jako výrobce své konstelace 900 satelitů o hmotnosti pod 150 kg pro poskytování rychlého internetu. Prvních 10 kusů má být vyrobeno ve francouzském závodě Airbusu v Toulouse, zbývajících 890 ks zatím neznámo kde v USA. Operačních má být v plném provozu "jen" 648, zbytek jako záloha buď na zemi, nebo na orbitě.
Družice budou umístěny ve 20 orbitálních rovinách, ve výšce 1200 km.
S vypuštěním prvních kusů počítají v roce 2018.
20 rovin znamená nejméně 20 startů - teoreticky by na to stačil Falcon 9 (6,8 t do 1200 km?), reálně asi bude třeba 40. Každopádně dráha 1200 km je nad nejvíc zamořenou oblastí kosmického smetí (600-800 km), takže by nemusely být velké problémy. Deorbit by ale měly mít v popisu povolení.
Právě že takto velká objednávka (39 startů + 100 opcí na další starty) od movitého zákazníka (OneWeb právě ohlásil kapitalizaci min 500 mil USD) je ideálním impulzem pro dotažení projektu LauncherOne do operačního nasazení. Vidím to dokonce jako mnohem schůdnější projekt, než SS Two, která toho ještě bude mít co vyřešit po stránce pohonu a bezpečnosti letu s posádkou.
U mnohem jednodušší bezpilotní rakety se vzdušným startem tyto komplikace nepředpokládám. WG odhaduje cenu jednoho startu LO na 10 mil USD při nosnosti 225 kg na LEO (snad uveze i 2x OW družice po 150 kg). První start očekávají ve 2017 a vynášení OW satelitů vidí na následujících 5 let. http://spacenews.com/oneweb-contract-a-milestone-for-virgin-galactics-smallsat-launch-effort/
Naproti tomu 21 startů u Arianespace bude zajištěno s Ariane 6 a Sojuz 2-1 po mnohem větších počtech ks najednou.
citace: Naproti tomu 21 startů u Arianespace bude zajištěno s Ariane 6 a Sojuz 2-1.
Ne. Podepsáno bylo 21 startů Sojuzů (z toho nejméně 15 z Bajkonuru a Ruska) od konce roku 2017 do 2019. Na dalších 5 Sojuzů (od 2020) a 3 Ariane-6 (od 2021) je opce.
225 kg na LEO znamená tak 150 kg na 1200 km - tedy 1 družici při jednom startu. 10 mega je za start přliš - Falcon IX by vypustil 20 družic najednou za kolik? Za 60?
citace:225 kg na LEO znamená tak 150 kg na 1200 km - tedy 1 družici při jednom startu.
Pokud by sis přečetl článek v odkazu od nováka, tak bys věděl, že se Sojuzy budou satelity vynášet na polární dráhu 500 km a na finální orbit se satelity dostanou vlastním pohonem.
Je dost pravděpodobné, že stejným způsobem bude vynášení probíhat i s Launcher One - tzn. vynesení dvou družic najednou bych v této chvíli ještě nevylučoval.
OneWeb satellites will be launched into a near polar orbit at an altitude of 500 kilometers before raising themselves to their operational orbit, giving customers extremely low latency and providing communications access to the entire world with fiber quality Internet connectivity.
citace:225 kg na LEO znamená tak 150 kg na 1200 km - tedy 1 družici při jednom startu. 10 mega je za start přliš - Falcon IX by vypustil 20 družic najednou za kolik? Za 60?
jedna draha 20 satelitov?
mozno pri ozivovani systemu, ale nasledne je daleko vyhodnejsie 2/10mil. kam chcem, ako 20/60mil=3/10mil. kam nepotrebujem
kosmodromy - Bajkonur+Rusko) [Upraveno 26.6.2015 novák] 